Novogotický farní kostel z let 1855-57 podle návrhu vídeňského architekta Josefa Hiesera. Je to jednolodní obdélná stavba z režného cihlového zdiva a kamenných architektonických článků. Presbytář pětiboce ukončen, k němu na jižní straně přiléhá pětiboká sakristie, nad západním průčelím se zvedá štít s otevřeným zvonicovým nástavcem. Presbytář zaklenut lunetovým závěrem se štukovými žebry, loď křížovou klenbou. Zařízení novogotické, umělecky jednotné, z doby vzniku stavby. Uprostřed levé stěny část tzv. Světelského oltáře z dolnorakouského cisterciáckého kláštera ve Zwetlu, vrcholné dílo pozdní gotiky z let 1516-25 z lipového dřeva. Je přes 7 m vysoký s 59 postavami. Původní oltář je dílem šesti řezbářů, roku 1732 byla křídla a nástavba oltáře patrně zničeny. Roku 1857 restaurovaný oltář věnoval kníže Alois z Liechtensteinu nově postavenému kostelu v Adamově. V roce 1944 byl uložen v kryptě kostela ve Vranově. Oltář byl několikrát opravován, poslední oprava probíhala od roku 2005 a 25. listopadu 2007 byl slavnostně vysvěcen u příležitosti jeho reinstalace v kostele u příležitosti 150. výročí založení kostela.
oltářKostel z let 1781-82. Je jednolodní podélná stavba s odsazeným segmentově uzavřeným presbytářem, k jehož jižní zdi přiléhá čtyřboká sakristie, s hranolovou věží předstupující v ose západního průčelí. Presbytář zaklenut plackou mezi pasy a konchou, loď plackami mezi pasy, sakristie zaklenuta plackou. Zařízení jednotné z doby vzniku stavby, doplněné staršími solitéry ze zrušeného kláštera v Jevíčku. Hlavní oltář se sochami sv. Tekly a Vendelína. Ve věži je zavěšen zvon z roku 1508 a menší zvon z roku 1972.
Kostel vystavěn roku 1750, původně jako kaple, která se skládala z kněžiště a krátké, patrně plochostropé lodi v rozsahu nynějších dvou klenebních polí, nad vstupem se ze střechy zvedala věžička. Roku 1881 loď prodloužena západním směrem o jedno klenební pole a k němu přistavěna věž. Je to podélná jednolodní stavba se čtvercovým presbytářem s uťatými rohy, k němu v ose stavby přiléhá čtyřboká sakristie, s hranolovou věží, přiléhající ke vstupnímu průčelí. Kněžiště a sakristie sklenuty křížově, loď má deštěnou valenou klenbu se styčnými výsečemi mezi pasy. Hlavní oltář z doby stavby kaple s obrazem sv. Cecílie. Zvony ve věži pocházejí z kostela sv. Klimenta (stával asi 2 km od obce, nyní jen terénní náznaky se stromy). Dva zvony od neznámého zvonaře z roku 1563, další z roku 1608 od Konrada Wilhelma.
V jádře gotický kostel z 60. - 80. let 13. století, dochován presbytář a původní loď, rozšířen v 2. polovině 18. století přístavbou sakristie a v letech 1923-24 přístavbou lodi s věží a depozitáře podle projektu Miloslava Kopřivy. Je jednolodní, obdélný, s odsazeným pětibokým presbytářem, k jehož severní straně přiléhá depozitář, k jižní čtvercová sakristie, se starou lodí na půdorysu krátkého obdélníku a s přístavbou čtvercového půdorysu, v jejím jihovýchodním koutě hranolová věž. Presbytář zaklenut pětidílnou lunetovou žebrovou klenbou, stará i nová část lodi uzavřeny záklopovým stropem z doby přestavby, sakristie zaklenuta plackou, depozitář plochostropý. Ve věži zavěšen zvon s reliéfy Madony s dítětem, sv. Mikuláše a Huga z Lincolnu z roku 1696.
Původně pozdně románský kostel z 2. čtvrtiny 13. století, přestavěný po požáru z roku 1744 barokně v letech 1750-54, upravený roku 1804 a renovovaný roku 1927. Jde o obdélnou jednolodní stavbu s věžní emporou, sakristií přilehlou k severní straně lodi a kněžištěm s půlkruhovým závěrem. Z původního kostela zachována sochařská výzdoba portálu. Původní plochý trámový strop nahradila valená klenba s výsečemi. Ve věži byly původně tři zvony, dva z nich byly zabaveny pro válečné účely v roce 1917, zůstal pouze zvon z roku 1490.
Kostel postaven na místě původní kaple z roku 1888 v letech 1948-51 podle projektu bratrů Ing. arch. Karla a Ing. Jaroslava Mackerlových z Jevíčka. Základní kámen byl položen 29. srpna 1948 a dokončen byl 7. července 1951. Oltář, varhany a část lavic pocházejí z Brna, z vězeňské kaple na Cejlu. Křtitelnice a sochy svatých Cyrila a Metoděje byly zhotoveny v dílnách chrámového družstva Pelhřimov. Křížová cesta a zbytek lavic jsou z původní zbořené kaple. Vitráž v apsidě instaloval Miloš Mittag z Brna. Kostel byl opraven roku 2004 vč. zastřešení věže.
První zmínka o kostele pochází z roku 1392, barokní přestavba proběhla v roce 1676. Nynější barokně klasicistní děkanský kostel byl vystavěn v letech 1790-91, generální oprava byla provedena v letech 1951-52. V interiéru sochařská výzdoba od O. Schweigla, oltářní reliéf sv. Jiří od sochaře Karla Otáhala.