Na místě, kde stával nejstarší knížecí hrad, byla v poslední čtvrtině 12. století vybudována bazilika, která byla ve tvarech burgundské rané gotiky počátkem 14. století přebudována na síňové trojlodí. Po dalších úpravách v 15. a 16. století došlo podle plánů Mořice Grimma v letech 1743-48 k barokní přestavbě. Dnešní vzhled dala chrámu novogotická přestavba v letech 1904-11, při níž byly postaveny také obě charakteristické věže.
Původní zvony – sv. Augustina (2380 kg), Pany Marie (1266 kg) a sv. Moniky (644 kg) z roku 1935 se nedochovaly. Dnes je ve věži kostela z původních jen sv. Josef (476 kg) a v roce 1989 nově pořízený - Panny Marie (850 kg).
Pozdně gotický kostel budován od 2. poloviny 15. století do roku 1592, kdy byla postavena věž v západním průčelí, nejvyšší v Brně, vysoká 92 m. Presbytář s ochozem z let 1456-73, sakristie a hlavní oltář novogotické. V interiéru dřevěný krucifix z konce 13. století, kamenné reliéfy Ukřižování a Oplakávání a kazatelna ze 16. století. Ostatní vybavení většinou barokní a rokokové.
Novogotický kostel postavený z režných cihel (tzv. Červený kostel) v letech 1863-65. Chrám českobratrské církve evangelické.
Původně gotický kostel z roku 1257, barokní přestavba z let 1729-33 podle M. Grimma. Fresky na klenbě chrámové lodi od J. J. Etgense.
Raně barokní kostel ze 17. století podle P. Weinbergera.
Barokní kostel z let 1747-50 od M. Grimma, pravděpodobná účast jeho syna F. A. Grimma.
Raně barokní kostel ze 17. století od O. Erny.
Raně barokní kostel z let 1655-79 od J. K. Erny.
Raně barokní kostel postaven podle plánů Ondřeje Erny v letech 1648-51. Jde o stavbu obdélného půdorysu s pravoúhlým presbytářem. Po polovině 18. století byly k levé straně kostela přistavěny dvě kaple ( sv. Františka a sv. Fidela) a upraven hlavní portál a schodiště s terasou, na které jsou umístěny sochy světců kapucínského řádu. Hlavní oltářní obraz Nalezení sv. Kříže byl namalován v roce 1655 nizozemským malířem Joachimem Sandrartem, obrazy na postranních oltářích s pozdně barokními sochami jsou dílem brněnského malíře Josefa Rottra. Pod kostelem je krypta s pozůstatky mnichů i světských osob.
Klášter cisterciaček s kostelem založen v roce 1323 královnou Eliškou Rejčkou. Gotická stavba z cihelného zdiva. Dnešní vzhled je dán především úpravami po roce 1783, kdy se sem přestěhovali v rámci josefínských reforem augustiniáni od sv. Tomáše.
Bývalý jezuitský kostel z přelomu 16. a 17. století, jedna z prvních barokních staveb v Brně.
Secesní kostel podle F. Holíka z roku 1914.
Původně gotická stavba ze 14. století, přestavěna v barokním stylu v letech 1662-68 J. K. Ernou. V kostele kamenná Pieta z roku 1385 od Petra Parléře.
Kostel postaven v letech 1928-29 (arch. P. Levickij). Chrám pravoslavné církve.
První moderní funkcionalistická sakrální stavba v Evropě z let 1927-29. Budova postavena podle vítězného návrhu arch. Jana Víška z Brna se společenským sálem v přízemí a modlitebnou v patře.
Stavba mešity začala v červenci 1997 a byla dokončena a slavnostně otevřena 2. července 1998.
mešita Brnov části Komárov
Jádro kostela románské z konce 12. století, následoval složitý stavební vývoj do roku 1872. Zachován románský portál z konce 12. století a hlavice sdružených oken z 60. až 70. let 13. století. V interiéru pozdně gotická dřevořezba P. Marie z doby kolem roku 1500.
v části Horní Heršpice
Novobarokní kostel z let 1911-12 od F. Hracha.
v části Přízřenice
v části Husovice
První z novodobých kostelů v Brně, má pět věží, stylový secesní interiér od K. H. Kepky z let 1906-10.
v části Soběšice
Kostel spolu s klášterem vystavěn v letech 1996-97. 1.listopadu 1997 slavnostní bohoslužbou s posvěcením kostela a kláštera brněnským biskupem Vojtěchem Cikrlem zahájily Sestry klaristky kontemplativní život podle řehole Svaté Kláry z Assisi. Klášter je zasvěcen Matce Boží a nese titul „Maria Immaculata“.
První kostel v Bystrci byl postaven pravděpodobně ve 13. století. Původní kostel byl rozšířen v roce 1843, věž dostavěna roku 1863. Roku 1897 proběhla poslední přestavba a kostel byl znovu vysvěcen. Kostelní zvony z let 1592 a 1700 byly za první světové války zkonfiskovány. Po válce byly znovu ulity a roku 1923 byly pořízeny nové varhany. Koncem 20. století byla provedena oprava varhan, věžních hodin a fasády. V roce 2000 byla pořízena nová měděná krytina střechy věže. Úprava presbytáře byla provedena roku 1967 podle návrhu akademického malíře Ludvíka Kolka, který vytvořil roku 1960 fresku na stropě presbytáře.
v části Veveří
Původně pozdně románská poutní kaple z konce 12. století, postupně rozšiřována v pozdní gotice. Interiér převážně barokní ze 17. století. Gotický deskový obraz Madony s dítětem z doby po roce 1345 je připisován Mistru vyšebrodského cyklu a je uložen v Národní galerii v Praze (v kapli kopie).
Secesně modernistický kostel z let 1912-13, vestavěný mezi věž a presbytář původního gotického kostela, založeného roku 1323 Eliškou Rejčkou.
Původně gotický kostel založen roku 1375. Barokně upraven v letech 1760-65 podle návrhu O. Schweigela.
Farní kostel středověkého původu, renesančně přestavěn počátkem 17. století a barokně upravován roku 1718 a později. V interiéru renesanční křtitelnice, křížová cesta od J. Axmana.
v části Obřany
Původně románský kostel asi z počátku 13. století, zmiňován roku 1368, přestavěn v 2. polovině 17. století, klenby z roku 1713, úpravy z roku 1780. Hlavní oltář se sochařskou výzdobou z dílny O. Schweigla z roku 1805 a s obrazem od F. Wernera z roku 1808.
v části Řečkovice
Původně gotický kostel, zbarokizovaný v letech 1716-18 a upravovaný v letech 1850 a 1900.
Stavěn svépomocí v padesátých letech 20. století.
Kostel z let 1923-25 podle návrhu V. Fischera. Kazetový strop a oltářní obraz od Jano Köhlera.
Původní kaple sv. Anny z let 1693-98 od J. K. Erny byla v letech 1804-06 podstatně rozšířena podle projektu K. V. Jacobiho na poutní kostel Zvěstování Panny Marie. V letech 1888-90 kostel opatřen novobarokním dvojvěžím. Průčelí raně barokní, na něm sochy sv. Šebestiána a Václava z počátku 18. století. Roku 1898 zazděné okno vyplněno mozaikou Tuřanské madony. Na hlavním oltáři významná dřevořezba Madony z pův. zbořeného kostela z doby kolem roku 1300. Její stříbrný plášť a trůn jsou z 80. let 17. století od J. J. Wegelina. Obraz sv. Anny Samotřetí na hlavním oltáři od J. J. Heintsche z roku 1708. Křížová cesta od K. Rechlíka z roku 1986.
Husův sbor s kubistickými prvky z roku 1927 od Jar. Kincla. V něm obraz Světlo pravdy z let 1934-35 od rodáka Rudolfa Kundery.
Kostel z let 1932-35 od K. Madelmayera, pojatý v duchu křesťanské baziliky s předloženou arkádou a samostatnou zvonicí. V něm mimo novodobou výzdobu pozdně gotické dřevořezby Madony, sv. Markéty a Doroty z doby kolem roku 1500.
Moderní funkcionalistický Husův sbor lapidárních forem z 30. let 20. století.
Nynější raně barokní farní kostel z let 1661-68 od G. P. Tencally postaven na místě raně gotické baziliky. V letech 1753-55 přistavěna centrální kaple P. Marie Čenstochovské. V 60. letech 18. století interiér upraven do nynější podoby snad podle návrhu F. A. Grimma. V průčelí dvojvěží, v něm niky se sochami sv. Augustina a sv. Norberta z konce 17. století. V podvěží kaple Krista Trpitele a pohřební kaple Waldorfů s náhrobky. V interiéru nástropní fresky Jos. Winterhaldera ml. z roku 1770. Hlavní oltář se sochami sv. Augustina a Norberta od O. Schweigla a obrazem Nanebevzetí Panny Marie od F. A. Maulbertsche uprostřed. V boční kapli sv. Anny obraz světice vyučující P. Marii od J. Winterhaldera ml. z roku 1782, na oltáři protější kaple „Vidění sv. Jáchyma“ od téhož. Autorem kazatelny O. Schweigl.
Kostel je jediným zbytkem románského areálu. Přestavěn byl v 17. století a roku 1778.
v části Juliánov