Novogotický kostel z let 1908-13 postaven podle návrhu A. Blažka, ovlivněn secesí. Freska v tympanonu od J. Köhlera. Uvnitř socha sv. Václava z 2. poloviny 17. století.
farnost Bílovice nad Svitavou
Bratčice
Farní kostel z let 1777-80, v nynější úpravě z roku 1873.
Původně románský kostel s kněžištěm s žebrovými klenbami, přistavěným ve 3. čtvrtině 13. století. Dnešní podoba po přestavbě po požáru roku 1772. Interiér rokokový.
Dolní Kounice
Novorenesanční farní kostel z let 1877-79 s renesanční mramorovou kazatelnou z roku 1618 a sochami sv. Petra a Pavla od J. K. Pröbstla z let 1682-92.
Raně barokní kaple vznikla roku 1688 přestavbou bratrské modlitebny z doby před rokem 1588. V současné době v majetku pravoslavné církve.
Poutní kaple z roku 1757 podle projektu F. A. Grimma. Vnitřní zařízení z doby vzniku stavby a soubor cechovních postavníků asi z 1. poloviny 19. století. Ke kapli vede křížová cesta z roku 1899.
Gotický konventní kostel ženského premonstrátského kláštera Rosa coeli. V dnešní době jako zřícenina bez kleneb v podobě po přestavbě před polovinou 14. století s plasticky zdobeným portálem, s přilehlým ambitem s patrovou křížovou chodbou a s kapitulní síní či kaplí z 3. čtvrtiny téhož století.
Rosa coeli
Synagoga postavena roku 1652 v maursko renesančním slohu.
Renesanční kaple z 3. čtvrtiny 16. století na bývalém hřbitově zrušeném roku 1947.
Původní pravoslavná modlitebna s pamětní deskou připomínající vysvěcení biskupem Gorazdem.
Dolní Loučky
Pozdně renesanční kostel z počátku 17. století s jádrem z poloviny 13. století. Patrně před rokem 1486 přistavěna věž, po polovině 17. století zbudováno dnešní kněžiště a současně zaklenuta loď. Je jednolodní, obdélný, s odsazeným, trojboce ukončeným presbytářem, k jehož severní straně přiléhá čtyřboká „nová“ (1985), na protější straně pětiboká „stará“ sakristie. V ose západního průčelí hranolová věž s válcem točitého schodiště. Presbytář i loď zaklenuty valeně s dotýkajícími se výsečemi, v presbytáři lunetový závěr. Ve věži zvon z roku 1491.
Drásov
Raně gotický kostel z poloviny 13. století s freskovou výzdobou kněžiště z období kolem roku 1370. Ve 2. polovině 17. století zaklenuty kněžiště a loď. Jedná se o jednolodní stavbu s odsazeným trojboce ukončeným presbytářem, k jehož severní zdi přiléhá obdélná sakristie, s hranolovou věží v ose západního průčelí. Presbytář zaklenut polem křížové klenby, na něž hladce navazuje lomená koncha, loď zaklenuta valeně s výsečemi. Cenným dokladem rané gotiky jsou nesymetrická okna nad oltářem, výklenek zvaný sedilium, fresky a lomené oblouky. V inventáři pozdně gotická monstrance z 1. poloviny 15. století. Na věži zvon z roku 1512.
Původní kostel z roku 1208 byl roku 1793 zbořen a na jeho místě postaven nový, vysvěcený 24.9.1794. Věž kostela je vysoká 23 metrů a jsou v ní umístěny dva zvony.
Ivančice
Gotický farní kostel budovaný od poloviny 13. do 2. poloviny 15. století, s věží dokončenou na přelomu 16. a 17. století a s renesanční hudební kruchtou. Barokně upravený po roce 1763, renovován v letech 1946-50 podle návrhu K. Madlmayera. Z bohatého vnitřního vybavení vyniká na hlavním oltáři obraz Nanebevzetí Panny Marie od J. Winterhaldera ml. z roku 1787, v čele severní lodi oltář sv. Rodiny z roku 1765 od J. A. Nesmanna, pozdně gotická dřevořezba Vítězného Krista z 80. let 15. století a obraz „Královna Eliška v Ivančicích“ od J. V. Hellicha z doby před rokem 1859.
Novogotická poutní kaple z roku 1857 nad městem s křížovou cestou z let 1861-63.
Synagoga z roku 1853.
Zbytky českobratrské modlitebny s hranolovou věží z doby po roce 1563.
Jinačovice
Kaple postavena roku 1854 na místě původní sešlé dřevěné kapličky. V roce 1997 byla celkově opravena.
Kuřim
Původně pozdně románský kostel z roku 1226 přestavěn pozdně barokně v letech 1766-72, roku 1888 celkově opraven. Je jednolodní, obdélný, s odsazeným presbytářem skládajícím se z chórového čtverce a z apsidy, k němu přiléhají na bocích čtyřboké sakristie a zpovědní kaple s oratořemi v patře. K lodi na severní straně přistavěna hranolová věž. Apsida kněžiště zaklenuta konchou, chórový čtverec plackou, loď zaklenuta valeně s výsečemi mezi pasy dosedajícími na přízední polopilíře. Zařízení převážně z konce 18. století, podílel se na něm sochař Ondřej Schweigl. Na bočním oltáři sv. Kříže obraz Ukřižovaného od Josefa Winterhaldera ml., další obrazy od J. Sterna, J. Zeleného a J. Šichana. Zvon ve věži, pocházející z roku 1650, přelil roku 1888 Emil Weber v Brně, další zvon z roku 1957, cimbál ve věžní lucerně z roku 1716.
Sbor Dr. Karla Farského postaven v letech 1966-68 a vysvěcen 7. července 1968. V létě roku 2015 probíhala rekonstrukce střechy a stropu kostela.
Lažánky
Původně gotický kostel ze 14. století, přestavěn barokně ve 2. polovině 18. století. Na jednoduchém hlavním oltáři byl obraz Nejsvětější Trojice od brněnského malíře Weidlicha, roku 1884 byl nahrazen novým obrazem od J. Zeleného. Roku 1908 byl zřízen nový oltář. Na věži jsou tři zvony z let 1534, 1690, 1708.
Původně starší kostel přestavěný roku 1567 a později upravovaný.
farnost Vranov u Brna
Malhostovice
Kostel původně ze 13. století, koncem 16. století upravena věž, v letech 1834-38 zvýšena loď a kostel celkově upraven. Je jednolodní, obdélný, s mírně odsazenou apsidou, k níž přiléhá čtyřboká sakristie, s hranolovou věží v ose západního průčelí. Presbytář zaklenut konchou, loď zaklenuta vysoko vzedmutými plackami mezi pasy. Na hlavním oltáři pozdně gotická socha Madony s dítětem z doby kolem roku 1500. Zvony od Rudolfa Manouška, jeden z roku 1943, dva z roku 1959.
Modřice
Barokní farní kostel z let 1723-26, původně románský (jihozápadní část lodi). V kostele sochařská kompozice Olivetské hory z doby kolem roku 1480.
Moravany
Původně gotický kostel přestavěn barokně roku 1758.
Původně gotický kostel z 2. poloviny 14. století, později upravovaný. Věž s cimbuřím a zděným jehlanem. V presbytáři jsou dochovány vzácné fresky s figurálním námětem a rostlinným ornamentem. Z původních tří kostelních zvonů se dochoval největší z roku 1509 a umíráček z roku 1551.
Z bývalé vsi, zatopené vodou přehrady Nové Mlýny, zůstal jen na ostrůvku opuštěný kostel. Významná, v jádru románská stavba z poloviny 13. století s fragmenty gotické figurální malířské výzdoby. Později přestavěn goticky, v 18. století upraven barokně a v letech 1911-12 novogoticky přestavěn podle návrhu architekta Ferdinanda Kowalského.
Nebovidy
Filiální gotický kostel z konce 14. století. Uvnitř odkryt cyklus soudobých fresek.
Němčičky
Pozdně barokní farní kostel z let 1782-84.
Omice
Novorománský farní kostel z 2. poloviny 19. století. V bojích roku 1945 poškozen a poté obnoven.
Barokní farní kostel z roku 1725 s bohatou freskovou výzdobou z roku 1747, později upravovaný.
Ostopovice
Ostrovačice
Původně románský kostel z poloviny 13. století barokně přestavěný v letech 1718-19. Nástropní fresky od Jana Jiřího Etgense, tři zvony pořízeny v letech 1593-1601.
Novorománský kostel postaven podle projektu V. Dvořáka a K. Welzla. Základní kámen byl posvěcen 23. srpna 1896, na podzim roku 1897 byla hrubá stavba ukončena, v dalším roce probíhaly dokončovací práce a 7. května 1899 byl slavnostně posvěcen. Pozoruhodné moderní vnitřní zařízení. Rekonstrukce interiéru a fasády kostela byla provedena v roce 1948, interiér upraven v roce 1972. V roce 1988 byly vysvěceny nové zvony, protože ty původní byly za války zabaveny.
Pravlov
Raně gotický farní kostel z 2. poloviny 13. století s gotickou věží z počátku 15. století s cimbuřím a zděnou helmicí, zbarokizovaný v 18. století.
Moderní hřbitovní kaple byla postavena zásluhou ekumenického sdružení občanů Prštice a zkolaudována 20.2.2006.
Předklášteří
Klášterní kostel (dnes farní) postaven v době založení kláštera Porta coeli (1233-40) v románsko-gotickém slohu, s monumentálním gotickým portálem francouzského katedrálního typu. Vysvěcen byl roku 1239. Chrám je postaven jako bazilikální trojlodí s příčnou lodí o stejné šířce a výšce jako loď hlavní. Presbytář ukončen pětibokým závěrem, po jeho stranách dvě pětiboké kaple. Kostel zaklenut křížovými žebrovými klenbami, nad kněžištěm šestidílnou žebrovou klenbou, nejstarší u nás. Interiér pozdně barokní se sochařskou výzdobou od J. Winterhaldera st. a O. Schweigla a s oltářními obrazy od F. A. Maulbertsche, Ignace Raaba a J. Sterna.
Konventní novogotický kostel vznikl přestavbou původní sýpky v letech 1900-01 podle plánů stavitele Františka Pavlů z Brna. Je to podélná pravoúhlá stavba, vnitřní prostor je hodně členitý. Kněžiště je odděleno od lodi sedmi schody, zevnitř polygonálně ukončeno. Vnitřek zaklenut sedmi poli křížové klenby, osmě pole nad závěrem tvoří půlka šestiúhelníku. Kamenickou a sochařskou práci oltářů dodal Antonín Novotný, akad. sochař v Tišnově, obraz sv. Bernarda namaloval akademický malíř L. Šichan z Brna. Vysvěcen byl kostel 19. května 1901 brněnským biskupem Františkem Bauerem.
Hřbitovní kostel postaven roku 1555 v pozdně gotickém a renesančním slohu. Je jednolodní, obdélný, zakončený polygonálním presbytářem, východní a západní průčelí zdobí štít s cimbuřím. Jednoduchou sedlovou střechu završuje cibulovitá věž s křížem. V roce 1678 byl barokně upraven.
V jádře gotický farní kostel z roku 1366 (dochován presbytář), barokně přestavěný roku 1722.
Rajhrad
Původní trojlodní bazilika s apsidami z poloviny 13. století roku 1721 zbourána a na jejím místě postaven v letech 1722-39 vrcholně barokní poutní kostel podle plánů J. B. Santiniho. Dvojvěžové průčelí starší, z let 1690-92. Sochařskou výzdobu kostela provedl I. Lengelacher, fresku v lodi oslavující benediktinský řád namaloval v letech 1726-29 J. J. Etgens. Když byl presbytář roku 1767 znovu zaklenut, fresku na klenbě s námětem Krista na hoře Tábor provedl roku 1776 J. Winterhalder ml. Etgens a Winterhalder namalovali také obrazy na bočních oltářích.
Benediktinské opatství | bohoslužby
Kostel vznikl přestavbou původní kaple z roku 1330. V letech 1682-83 byla kaple zvětšena a v květnu 1683 vysvěcena. Poslední rozšíření a barokní přestavba proběhla v letech 1765-66. Vysvěcen byl kostel 3.5.1767. Kostel je dlouhý 28 metrů, široký 20 metrů, je postaven do tvaru kříže a má tři oltáře. Malířskou výzdobu provedl v roce 1934 Jan Köhler. Původní varhany z roku 1806 nahrazeny novými v roce 1876. Původní zvony byly v roce 1904 nahrazeny novými, které byly v roce 1917 zabaveny pro válečné účely. Další zvony z roku 1925 byly opět zabaveny v roce 1942, nové zvony mají od roku 2002 elektrický pohon. Kostel byl opravován v letech 1845, 1898, v letech 1928-29 byl instalován hromosvod a elektrifikován kostel. Další opravy provedeny po 2. světové válce do roku 1948, poté v letech 1968, 1975, 1999 a 2000.
farnost Rajhrad | kostel | bohoslužby
Kostel spolu s klášterem sester Těšitelek vybudován po 1. světové válce, v roce 1925 byl kostelu darován zvon z kostela Povýšení sv. Kříže. V době 2. světové války byl kostel i klášter zničen při bombardování, poté sloužil armádě až do roku 1991, kdy byl vrácen.
Kongregace sester Tešitelek BSJ | bohoslužby
Rajhradice
Rosice
Farní kostel s románským jádrem z 3. čtvrtiny 12. století (loď a věž) přestavěn goticky ve 14. století (presbytář a sakristie) a barokně upraven v letech 1740-70. Interiér většinou barokní, hlavní oltář od J. Sterna z roku 1768, sochařská výzdoba od O. Schweigla. Ve věži vysoké 34 metrů od roku 1998 tři nové zvony, zasvěcené Nejsvětější Trojici, Panně Marii a sv. Martinovi. které nahradily zvony zrekvírované za obou světových válek. Ve věži se nachází ještě jeden zvon, jehož původ i stáří nejsou přesně známy.
Barokní centrální kaple nad městem z doby před rokem 1691. Stavba trojúhelníkového půdorysu, pod níž se nachází krypta, má tři oltáře, přičemž hlavní je orientován na východ. V prvním poschodí jsou umístěny dvě oratoře a kůr, na kterém bývaly varhany, zničené za 2. světové války. Kupoli s lucernou pokrýval do 30. let 20. století šindel. Na přístupové cestě kamenná křížová cesta s reliéfy z 1. poloviny 18. století s památnými stromy – čtyřřadým lipovým stromořadím.
Farní kostel, jedna z našich nejvýznamnějších románských památek. Románská trojapsidová centrála z 2. poloviny 12. století vystavěna přemyslovcem Konrádem Otou. Má výrazné rysy podobných staveb v severoitalské Lombardii pocházejících z 11. a 12. století. Hranolové jádro s trojicí apsid přechází v osmiboký věžovitý útvar, zastřešený kamenným jehlancovým krytem. V 16. století byla přistavěna loď, v letech 1986-87 provedena koncilní úprava od M. Vochty. Dubové lavice byly zhotoveny roku 1996. V interiéru zbytky pozdně gotických maleb apoštolů sv. Jana a sv. Ondřeje a renesanční náhrobky z 2. poloviny 16. a počátku 17. století. U kostela rokokový kříž ze 70. let 18. století.
kostel
Říčany
Pozdně barokní kostel z roku 1763, později ještě upravovaný.
Střelice
Pozdně barokní farní kostel z doby kolem roku 1770 s pozdějšími úpravami.
Barokní farní kostel z let 1738-75, rozšířen roku 1862.
Šlapanice
Farní kostel s v jádru gotickým presbytářem, loď zbarokizována v polovině 18. století, věž přistavěna roku 1887. V kostele při slavkovské bitvě internováni spojenečtí zajatci.
farnost Šlapanice
Tišnov
Kostel původně z doby před rokem 1235, v 15. století opevněn hradbami (zbytek se střílnami zachován před kostelem) s pozdně gotickou o samotě stojící věží. V letech 1836-39 kostel upravován, prodloužen o 10 metrů a spojen s věží, vysokou 51 metrů.
Troubsko
Pozdně barokní farní kostel z let 1746-58 s věží z roku 1796.
Újezd u Brna
Původní kostel z roku 1318 přestavěn do pozdně klasicistní podoby v letech 1845-46. Slavnostně vysvěcen byl chrám 22. září 1852. Za oltářem je velké okno, na němž jsou zobrazeny postavy patronů kostela sv. Petra a Pavla.
Kostel Českobratrské církve evangelické postaven v letech 1905-06. Stavbu provedl František Dočkal z Miroslavi podle návrhu architekta Adolfa Bachara z Brna. V roce 1928 byl ve věži zavěšen zvon o váze 177 kg, za druhé světové války byl rekvírován pro válečné účely. Přístavek byl postaven v roce 1985 podle plánu stavitele Vladimíra Cupáka, celková oprava vnějšku kostela proběhla v roce 1992.
Novorománská kaple postavena v letech 1862-63 na paměť 1000. výročí příchodu slovanské mise Cyrila a Metoděje na Moravu a vysvěcena 5. července 1863. Je postavena na místě původní kaple z roku 1703, která podle nařízení Josefa II. byla roku 1785 zavřena. Odtud byla ráno 2. prosince 1805 zahájena slavkovská bitva dělostřelbou rakouských děl ve směru na Telnici. Roku 1814 byla kaple zbořena, její místo označovaly mezníky. Za druhé světové války byla dnešní kaple při osvobozování obce 24. dubna 1945 značně poškozena. Po válce byla opravena a 25. srpna 1946 znovu vysvěcena.
Újezd u Tišnova
Gotický kostel s románskými prvky z 2. poloviny 13. století, upravovaný v 18. a 19. století. Je jednolodní s mohutnou hranolovou věží, ve které jsou zavěšeny zvony z let 1483 a 1568. Původní rovný dřevěný strop byl v 18. století nahrazen cihlovou klenbou.
Veverská Bítýška
Původně pozdně románský kostel z 15. století, přestavěn pozdně barokně v letech 1771-82. Sochařská výzdoba od O. Schweigla a oltářní obraz od Frant. Wernera.
Veverské Knínice
Původně raně gotický kostel přestavěn pozdně barokně ve 2. polovině 18. století. Opravován v letech 1949, 1975 a 1999.
Farní poutní kostel se dvěma věžemi z let 1622-24 asi podle návrhu G. P. Tencally, upravovaný v 2. polovině 17. století brněnským stavitelem J. K. Ernou. Fresky od J. J. Etgense, hlavní oltář z roku 1739 od B. Fritsche, obraz Nejsvětější Trojice od P. Trogera. Součástí hlavního oltáře je uctívaná pozdně gotická dřevěná socha Panny Marie. Ve výklenku kněžiště pozdně gotická socha sv. Barbory z doby kolem roku 1500. Sochařské a štukatérské práce od O. Schweigla kromě soch na bočním oltáři sv. Františka z Pauly, které jsou od J. J. Schaumbergera. V přízemí věže dřevěné pohyblivé vranovské jesličky s dalšími výjevy z Kristova života, doprovázené 52 koledami. Nově instalovaná zvonkohra v exteriéru kostela s programem melodií poutních písní. Pod terasou před kostelem empírová lichtenštejnská hrobka z let 1819-21 podle projektu J. C. Engela se sochami Loučení a Setkání od Jos. Kliebera.
kostel | bohoslužby
Raně gotický kostel z počátku 13. století, barokně přestavěn. V presbytáři křížová žebrová klenba, zbytky Malaze 14. století.
Želešice
Farní kostel v jádře z roku 1491, barokně upravený roku 1722. Věž a loď renovovány roku 1795.