Raně gotický jednolodní kostel z doby kolem roku 1300 (presbytář). Přestavěn barokně v 18. století. U kostela hřbitov a zvonice.
Bývalý klášterní jednolodní kostel z let 1455-66 postaven na místě staršího z roku 1339. Věž původně gotická, barokizovaná roku 1729, barokní presbytář z roku 1746. Loď sklenuta jednoduchou hvězdicovou klenbou se žebry s hruškovým profilem. Ve věži zvon sv. Trojice – největší (6 kg) z roku 1489, ostatní jsou z roku 1948.
Farní kostel připomínán již roku 1290, kdy byl se vsí darován klášteru Vyšší Brod. Dnešní pozdně gotický jednolodní kostel z konce 15. století s věží s dlátkovou střechou. V interiéru pozdně gotické nástěnné malby.
Původně gotický kostel ze 14. století, nově svěcen roku 1493, roku 1703 opraven. Věž přistavěna roku 1836 na místo dřevěné zvonice. Je jednolodní s redukovanou příčnou lodí, s pětiboce zakončeným presbytářem a s hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut jedním polem křížové žebrové klenby a paprsčitě v závěru. V kostele dosud gotické prvky, vnitřní zařízení barokní z 18. století. Hlavní oltář od třeboňského truhláře J. Krebse z roku 1707. Zajímavá rokoková kazatelna v podobě velryby byla přenesena roku 1786 ze zrušeného třeboňského kostela sv. Barbory.
Raně gotický kostel z doby kolem roku 1300, jednolodní s pravoúhlým presbytářem. V 19. století upravena věž.
Katedrální trojlodní chrám založen současně s městem ve 3. čtvrtině 13. století. Původně gotický, pozdně goticky přestavěn v letech 1518-35, zřítil se roku 1551 a postaven nově se zachováním presbytáře. Barokně přestavěn do dnešní podoby v letech 1641-49 J. Ciprianem a F. Canevallem. Průčelní štít přestavěl J. A. de Maggi v letech 1686-88. Kostel opraven v letech 1857-58 a v letech 1912-13. Trojboce uzavřený presbytář je sklenut třemi poli valené klenby s výsečemi, trojlodí, dělené třemi páry masívních hranolových pilířů, zaklenuto ve vyšší střední lodi valenou klenbou s výsečemi, v bočních lodích křížově. Hlavní oltář je empírový z roku 1791 od L. Huebera, se sochami sv. Petra, Pavla a Mikuláše, obrazem sv. Mikuláše od G. Bachmanna z Frymburku z roku 1649. Interiér kostela restaurován v letech 2011-13, 1. června 2013 se konalo slavnostní znovuotevření katedrály a svěcení obětního stolu.
Bývalý kapucínský kostel z let 1615-21, opraven roku 1709, zrušen v roce 1786, obnoven roku 1804. Je jednolodní, pravoúhlý, zaklenutý valeně. Od roku 1988 hudební síň Otakara Jeremiáše.
Novobarokní kostel z roku 1900 se současným zařízením.
Bazilikální trojlodní kostel s příčnou lodí založen současně s městem roku 1265 Přemyslem Otakarem II. Kolem roku 1300 dokončen presbytář a východní zeď příčné lodi, severní boční loď je z 20. let 14. století. Trojlodí a transept dostavěny s použitím cihlového materiálu v letech 1360-70. Po několika požárech kostel částečně přestavěn ve 2. polovině 17. století. Táhlý pětiboce uzavřený presbytář je zaklenut třemi poli a kápěmi závěru ploché křížové klenby, příčná loď zaklenuta třemi poli křížové žebrové klenby, trojlodí o rychlém sledu klenebních polí, dělené šesti páry hranolových pilířů, zaklenuto křížovou klenbou. V interiéru fragmenty středověkých fresek. Kostel je součástí dominikánského kláštera s „Bílou věží“ – klášterní zvonicí, původně gotické z 2. poloviny 15. století, v dnešní podobě barokní z roku 1772.
Jednolodní hřbitovní kostel z 13. století (raně gotický presbytář, sakristie a portál ve věži), upraven pozdně goticky kolem roku 1461 a dále v 16. století. Pravoúhle uzavřený presbytář a sakristie zaklenuty dvěma poli křížové klenby, v lodi valená klenba s výsečemi se sítí štukových žeber.
Novorománský kostel z roku 1915. Na hlavním oltáři obraz Oslavení sv. Jana Nepomuckého od F. A. Maulbertsche z roku 1760 (ze zrušeného oltáře sv. Jana Nepomuckého v katedrálním kostele sv. Mikuláše).
Novogotický kostel z let 1868-87 se současným zařízením.
Novogotický kostel z konce 19. století se současným zařízením. Na průčelí mozaika od V. Förstera.
Novogotický kostel z let 1868-70. Obraz na hlavním oltáři od J. Hellicha.
Kostel z let 1939-47.
Pozdně gotický kostelík z roku 1515, obnoven rokokově v letech 1763-66. Je obdélný, s trojboce ukončeným presbytářem, zaklenut třemi poli křížové klenby. Nástěnné ornamentální a nástropní figurální malby od F. J. Prokyše z roku 1763. V roce 1982 upraven pro Památkový ústav.
Barokní kaple z let 1727-31 postavena na místě gotické hřbitovní kaple sv. Jakuba z roku 1308. Zrušena roku 1785, poté sloužila jako skladiště, obnovena roku 1855. Je čtyřboká, se zaoblenými nárožími s dvěma vížkami v rozích průčelí, zaklenutá kupolí na vysokém tamburu, s nástropní malbou Boha Otce s anděly od Jana Adama Schöpfa z doby po roce 1729. Oltář od neznámého mistra z doby výstavby kaple, s obrazem Krista na hoře Olivetské. Dnes slouží potřebám řeckokatolické církve.
Husův sbor z roku 1924, uvnitř sochy a obrazy Františka Bílka.
Novorománská hřbitovní kaple z roku 1891.
v části Nové Hodějovice
Novorománský kostel z roku 1938.
v části Suché Vrbné
Kostel z roku 1934.
v části Mladé
Novogotická návesní kaple z roku 1883.
Hřbitovní novogotická kaple z roku 1891.
Kaple postavena v letech 1892-93. Slavnostně vysvěcena byla 20. srpna 1893. Do věže byly umístěny dva zvony, které však byly zabaveny za druhé světové války, po válce byly zakoupeny nové zvony, které slouží dodnes. Kaple byla opravována v roce 1934, v druhé polovině 20. století velmi zchátrala a opravena byla nejdříve v letech 1990-91 a důkladně v roce 2010.
Novorománská kaple postavena v letech 1869-70, vysvěcení proběhlo 6. června 1870. Zařízení současné se stavbou.
Vrcholně barokní poutní kostel z let 1733-39 od. K. I. Dientzenhofera. V interiéru fresky od V. V. Reinera z roku 1735 a bohaté štuky.
Raně gotický kostel z doby kolem roku 1300, s věží nad zdvojeným triumfálním obloukem. Loď byla v 19. století prodloužena k západu a kostel pseudogoticky upraven. Kostel je jednolodní, s pětibokým presbytářem s opěráky a s věží nad obdélným prostorem mezi lodí a presbytářem. Hranolová věž přechází v osmiboký jehlanec. Presbytář sklenut pěti kápěmi žebrové klenby, loď je plochostropá. Uvnitř šestiboká kamenná pozdně gotická křtitelnice s kružbovými reliéfy. V presbytáři gotické nástěnné malby z let 1360-70. zařízení je nové, nevýznamné.
Kaple postavena v roce 1939.
Farní kostel postaven na místě původního slavníkovského hradiště před rokem 1350 (raně gotická sakristie a presbytář), loď a jižní portál jsou pozdně gotické z roku 1494. Barokní přestavba a stavba nové věže v letech 1708-09 dle návrhu pražského architekta Pavla Ignáce Bayera. Barokní oltář a ostatní vybavení kostela pochází především z 1. čtvrtiny 18. století, na oltáři kopie obrazu Madony Doudlebské (originál v Národní galerii v Praze). V sakristii malby ze 14. století.
Centrální barokní kostel z roku 1691 na místě staršího. Přestavěn v letech 1740-60, novorománská předsíň a úpravy vnitřku z 19. století.
Raně gotický farní kostel ze 14. století, dvoulodní se síťovou klenbou z roku 1525. Věž přistavěna roku 1901.
Zřícenina gotizujícího kostela z let 1644-47. Zachováno obvodové zdivo s hrotitými okny. Při presbytáři postavena roku 1890 kaple.
Děkanský kostel byl vystavěn v letech 1845-47. Vysvěcen byl 16. května 1847 kardinálem Bedřichem Schwarzenbergrem, tehdy ještě arcibiskupem solnohradským. Stavba byla provedena v novogotickém slohu v podobě kříže s podélnou lodí dlouhou 50 m a širokou 13 m a s příčnou lodí dlouhou 26 m a širokou 1,5 m o výšce 16m. Hlavní oltář nese obraz sv. Jana Nepomuckého. V horní části oltáře je pozlacený kříž s tělem Kristovým a po stranách obrazy Panny Marie a sv. Jana apoštola. Mariánský oltář proti kazatelně byl zřízen teprve roku 1872. Nad ním ve výklenku je socha Madony s Božským dítkem. Levý boční oltář je zasvěcen sv. Josefovi, pravý boční oltář sv. Eleonoře. Chrám byl postaven Janem Adolfem, knížetem ze Schwarzenbergu a jeho chotí, kněžnou Eleonorou.
Bývalá synagoga z roku 1907 postavena na místě starší z roku 1680. Od roku 1945 sbor Církve československé husitské.
Původně gotický kostel z doby kolem roku 1300 (klenba presbytáře, portál), barokně obnovený roku 1670, upraven v 18. století. Je jednolodní, s pravoúhle ukončeným presbytářem s opěráky, se čtvercovou sakristií a hranolovou barokní věží na severní straně lodi. Presbytář sklenut křížovou klenbou na klínových žebrech, loď původně plochostropá, nyní se zrcadlovým rákosovým stropem. Z nástěnných maleb z poloviny 14. století se zachoval neúplný pás na východní stěně lodi s postavami světců a čtyři medailony na triumfálním oblouku. Hlavní oltář portálový, z doby po roce 1700.
Novorománský kostel z let 1898-1900 z glazovaných cihel ze šamotky ve Zlivi na místě staršího, původně románského z 1. poloviny 12. století, který se zachoval jako boční kaple, která u raně gotického kostela z 1. poloviny 13. století sloužila jako sakristie. Gotické malby z 1. poloviny 14. století restaurovány roku 1901.
Kaple z 1. poloviny 19. století.
Kaple z roku 1922.
Původně raně gotický kostel byl vícekrát přestavován a opravován. Nejstarší částí je jižní portál z doby kolem roku 1300 a křtitelnice. Větší přestavba roku 1912, z poslední opravy v roce 1993 je nová střecha věže a hodiny.
Kaple z roku 1882.
Kaple z roku 1872.
Farní kostel připomínán již roku 1290, přestavěn pozdně goticky na konci 15. století. Věž je z roku 1690, nová loď a barokní úpravy z roku 1727.
Barokní dominantní kaple přistavěna k zámku architektem Janem Hybnerem v letech 1741-44. Na kruchtě jsou umístěny vzácné varhany z roku 1818.
Původně raně gotický jednolodní z doby kolem roku 1300, věž patrně z 2. poloviny 16. století, barokně přestavěn v 18. století. Je jednolodní, s trojboce uzavřeným presbytářem s opěráky v závěru, s věží po jižní straně. Mezi věží a lodí šnekovité schodiště. Presbytář zaklenut plaskou s výsečemi, loď plochostropá. Hlavní oltář a boční oltáře z doby kolem roku 1700, na všech novodobé obrazy.
Původně gotický kostel z konce 13. století, později zbarokizovaný s vysokou zděnou hranolovou zvonicí. Kostel je připomínkou vsi, která musela ustoupit výstavbě jaderné elektrárny Temelín.
Novogotický kostelík z roku 1902.
Raně gotický kostel z 1. poloviny 14. století, opraven v 1. polovině 19. století. Věž je z roku 1782.
Kaple postavena a vysvěcena v roce 1911.
Barokizující kostel z roku 1923.
Původně osmiboká kaple s rizalitem v průčelí, postavena podle plánu P. I. Bayera z roku 1714 na místě starší dřevěné. Roku 1788 kostel prodloužen k východu a napojen souvisle trojboký presbytář a hranolovou věží v ose. Opraven v letech 1830, 1884, 1903. Vnitřek zaklenut valeně s lunetami. Vnitřní zařízení většinou z 1. třetiny 18. století, hlavní oltář s obrazem sv. Karla Boromejského a Františka Xaverského z 18. století.
Novogotická kaple z roku 1897.
Pseudogotický kostel postaven na místě původního gotického v letech 1862-64 podle plánů D. Deworetzkého s použitím zdiva věže z let 1729-30 od A. E. Martinelliho, opatřené novým zakončením v letech 1878-81. Kostel je trojlodní o dvou párech pilířů, zaklenutý křížovou klenbou, v západní části střední lodi kruchta na čtyřech sloupech. Zařízení z doby novostavby, na hlavním oltáři obraz sv. Václava od Schildera.
Původně gotický kostel z 1. poloviny 14. století, v 2. polovině 16. století renesančně upraven, poslední úprava barokní asi z roku 1744. Je jednolodní, s pravoúhle ukončeným presbytářem, s hranolovou věží na severní straně. Presbytář sklenut jedním polem křížové klenby, loď plochostropá. Vnitřní zařízení jednotné z 3. čtvrtiny 17. století.
Jednolodní gotický kostel připomínán roku 1357 jako farní. Z té doby zachován presbytář, upraven v 15. století, barokně v letech 1719-20 včetně věže, přestavěn a rozšířen roku 1897.
Kaple z roku 1929.
Hřbitovní kostel z 1. poloviny 14. století postaven v cisterciácké gotice, upraven v letech 1606-07. Na stropě má vymalovány české patrony.
Pseudoslohová kaple z 30. let 20. století postavena jako hrobka rodu Berchtoldů. Je postavena na půdorysu řeckého kříže, významným architektonickým prvkem je vysoký volutový štít se železným křížem. V letech 1999-2000 provedena celková oprava kaple. Ostatky zemřelých byly pietně uloženy na blízkém hřbitově.
Farní jednolodní kostel původně románský, přestavěn goticky v 1. polovině 14. století a barokně po požáru v roce 1752.
Jednolodní raně gotický kostel z doby kolem roku 1300. Z té doby zachován presbytář a jižní portál. V 19. století romanticky přestavěn. Věž z roku 1694 přestavěna novorománsky v letech 1879-80. Kamenná křtitelnice z roku 1712.
Kaple z roku 1823.
Renesanční kostel postaven v letech 1556-83 na místě původní utrakvistické kaple, jejíž stavba počala roku 1536. Vyhořel roku 1679, roku 1765 odstraněn původní trámový strop a kostel zaklenut, roku 1766 oprava vnějšku. Je rozlehlý trojlodní s tribunami, trojboce uzavřeným presbytářem se dvěma bočními přístavbami po délce, uzavřenými odsazeným půlkruhem, a s hranolovou věží předloženou ose průčelí. Presbytář zaklenut valenou klenbou s výsečemi a se sítí maltových žeber. Trojlodí, dělené třemi páry hranolových pilířů, nesoucích půlkruhové arkády, s obíhající tribunou na třech stranách, zaklenuto v hlavní lodi valenou klenbou s výsečemi a maltovými žebry, v bočních lodích a na tribunách křížovými hřebínkovými klenbami na pásech. Hlavní oltář barokní z doby kolem roku 1700, důkladně upraven v 19. století.
V letech 1648-1705 vzniklo poutní místo s Loretánskou kaplí, obklopenou ambity a kostelem. Vše je barokní, bohatě zdobené freskami.
Kostel z let 1860-68.
Původně románský jednolodní kostel, doložený roku 1292, rozšířen v pozdní gotice o druhou loď, předsíň, klenby. Věž je barokní.
Raně gotický jednolodní kostel z doby kolem roku 1300 (jižní portál), upravený v poslední čtvrtině 15. století a poté v 18. a 19. století. Klenba lodi z roku 1660, kamenná „Žižkova“ křtitelnice s vřetenovou nohou z 1. poloviny 16. století. Věž byla ozdobena sgrafitem, které je i na venkovní zdi kněžiště.
Raně gotický kostel z konce 13. století, obnoven roku 1568 a 1635. Je jednolodní, obdélný, s obdélným, pěti stranami osmiúhelníku zakončeným presbytářem s opěráky a obdélnou sakristií po severním boku. Nad zdvojeným triumfálním obloukem barokní třípatrová věž z 18. století. Presbytář zaklenut jedním polem křížové žebrové klenby a paprsčitě v závěru, v lodi strop a kruchta na dvou dřevěných pilířích z 18. století. Hlavní oltář je barokní z roku 1708, kazatelna barokní, krucifix rokokový.
Původní kostel z konce 13. století, doložen jako farní roku 1356, vypálen v 15. století. Je jednolodní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem, s čtyřbokou věží, zakončenou cibulovitou bání nad jeho západní částí a s obdélnou sakristií po jižním boku. Presbytář zaklenut křížovou klenbou, loď plochostropá, s dřevěnou kruchtou na dvou zděních pilířích. Hlavní oltář barokní, portálový, s pozdně gotickou sochou Panny Marie z počátku 16. století, kamenná pozdně gotická křtitelnice datována rokem 1515.
Původně raně gotický kostel sv. Kryštofa z 2. poloviny 13. století, přestavěný v letech 1560-67. Roku 1569 přesvěcen. Roku 1702 přistavěna kaple sv. Barbory s kryptou bohatých měšťanů, roku 1759 kaple sv. Josefa. V letech 1753-63 barokně upraven, rozšířena loď a přistavěna věž. V roce 1719 byly v interiéru kostela instalovány barokní varhany, jeden z nejzachovalejších barokních nástrojů v Čechách.
Cenný raně barokní centrální hřbitovní kostel z let 1681-82 postaven podle plánů Antonia de Alfieriho, italského architekta žijícího ve městě. Jde o stavbu se zajímavě řešenými nárožními vížkami a zakončením prostoru kupolí s lucernou. Vnitřní chrámová výzdoba se nedochovala. Při stěně kostela je pohřben loutkář Matěj Kopecký.
Socha Panny Marie, nazvané podle obrazu v chrámu v Praze na Karlově, pochází z poloviny 18. století. Roku 1781 byl nad ní vztyčen dřevěný přístřešek a v roce 1864 byla vybudována kaple. Do roku 1930 bývalo před kaplí kamenné schodiště, zrušené při stavbě komunikace.
Pseudogotická kaple z roku 1900. V roce 2001 byla kaple zrekonstruována a vyzdobena zobrazeními křížové cesty od akademické malířky Renaty Štolbové.
Novogotický kostel z roku 1936.
Novogotický kostel z roku 1903.
Původně jednolodní raně gotický kostel z konce 13. století. V 2. polovině 15. století přistavěna další loď, presbytář a hranolová věž. Tyto dva sdružené kostely spojeny po roce 1742 v zajímavé dvoulodí. Hvězdové, síťové a křížové klenby, fresky ze života Panny Marie v presbytáři a barokní úpravy provedeny po požáru v roce 1742.
Kostelík z roku 1928.
Novogotický kostel.
Raně gotický kostel byl postaven kolem roku 1300, kolem roku 1500 sklenuta sakristie. Je jednolodní, s pětiboce uzavřeným presbytářem, s obdélnou, trojboce zakončenou sakristií po severní straně a s hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut křížovou klenbou, loď plochostropá. Hlavní oltář barokní z doby kolem roku 1700, s novým obrazem sv. Martina. V sakristii kamenná pozdně gotická křtitelnice.