Bílence
Bílence
Kostel z 2. poloviny 15. století postaven původně jako pohřební kostel Hrobčických. V roce 1734 byl barokně přestavěn, ve 2. polovině 19. století upraven. Po roce 1990 byl opraven.
Blatno
Barokní kostel z roku 1782.
Kaple postavena roku 1991 z darů bývalých obyvatel. Vysvěcena byla 21.8.1993.
Březno
Bývalý poutní kostel z let 1739-63, postavený na náklady Michala z Martinic dle plánu K. I. Dientzenhofera, jenž během stavby zemřel. Stavbu dokončil J. K. Kosch. Věže, 32 metrů vysoké, jsou z let 1764-65. Hodnotné rokokové zařízení z doby kolem roku 1760 je dílem sochaře Karla Wietzmanna z Kadaně. Fresková výzdoba od Fr. Müllera z roku 1750.
Novorománská kaple z konce 19. století.
Droužkovice
Původně raně gotický kostel z konce 13. století. Vnitřní zařízení je jednotné z doby kolem roku 1780. Výjimku tvoří pozdně gotická socha madony z let 1480-90. Při kostele pozoruhodná pozdně gotická obranná zvonice.
Chomutov
Pozdně gotický farní kostel stavěný od roku 1518 na místě staršího malého kostela, z kterého se zachovalo zdivo kněžiště a sakristie. Roku 1525 byl při požáru města silně poškozen a dokončen byl až v roce 1542.V roce 1899 musel být pro špatný stav celé budovy uzavřen, v letech 1905-15 byla provedena celková rekonstrukce kostela. Pozdně gotická městská věž byla postavena na přelomu 15. a 16. století a po požáru města dokončena roku 1525 na jižní straně farního kostela. Vysoká je 53,7 metru a současnou podobu získala v letech 1873-74.
Bývalý jezuitský kostel, raně barokní stavba bazilikálního typu, postavená italským stavitelem Carlem Luragem v letech 1663-71. Hlavní oltář pochází ze 70. – 80. let 17. století, původní oltářní obraz se nedochoval, byl nahrazen ve 2. polovině 19. století malbou V. Kandlera. Pod presbytářem byla jezuitská hrobka, ve které bylo pochováno 140 řádových bratří. Po zrušení jezuitského řádu byl kostel v letech 1776-1945 určen pro místní vojenskou posádku.
Nejcennější stavební památka města z 2. poloviny 13. století. Je dokladem přechodu románského a gotického slohu. Vystupující vysoké kněžiště bylo postaveno okolo roku 1280 při úpravách kostela řádu německých rytířů. Od poloviny 15. století sloužil kostel jako zámecká kaple. Významná výzdoba interiéru pochází z 80. let 16. století. Od počátku 17. století sloužila stavba jako radniční kaple. Za Josefa II. – v roce 1782 byl zrušen a využíván jako sýpka a sklad. Ze zařízení kostela nezbylo nic. Nejvzácnější část - Lobkovický perlový oltář - koupili zpět Lobkovicové.
Špitální kostel z roku 1598. Značně utrpěl za třicetileté války, hlavně díky své nechráněné poloze na předměstí. Dne 2. září 1638 vyhořel a následně ho nechal cech provazníků obnovit. 20. září 1642 byl kostel Švédy vyloupen a znovu vypálen a od základu postaven roku 1677. V roce 1774 vyhořel opět do základů, v letech 1778-81 následovala kompletní přestavba v pozdně barokním slohu a v roce 1781 byl znovu slavnostně vysvěcen. Vnitřní zařízení je vesměs barokní a rokokové. Hlavní oltář je pozdně barokní se samostatně komponovaným centrálním obrazem v bohatém rokokovém rámu. Roku 1967 byly zbořeny zbytky špitálu při kostele. Od roku 1950 užívá kostel pravoslavná církev, od 5. února 2003 je v jejím majetku. Opravy probíhaly v 70. letech 20. století a v roce 2000 v interiéru, v roce 2003 byla opravena střecha a omítka poloviny vnějšího pláště.
Gotický kostel pochází z doby po roce 1420. Vyhořel v roce 1584 a roku 1593 byl obnoven renesančně. Za třicetileté války se objekt změnil v pevnost. V roce 1667 byl upraven a dostal svůj dnešní vzhled. Během sedmileté války byl změněn opět v pevnost. Roku 1831 byl předán dělostřelecké posádce jako skladiště střelného prachu. V roce 1835 však byl znovu vysvěcen a opraven v roce 1865.
Tzv. Vinohradská kaple z roku 1692.
Jirkov
Původně gotický kostel z doby kolem roku 1300, přestavěn pozdně goticky roku 1538 a postaven s použitím starších částí. Věž byla přistavěna v letech 1540 -45 a teprve v roce 1583 zastřešena. Kolem roku 1650 byl kostel rozšířen a zbarokizován. Kolem roku 1660 byla na jižní stranu lodi přistavěna půlkruhová kaple zvaná „červenohrádecká“ a v roce 1748 na severní stranu při západním průčelí přistavěna jednolodní kaple sv. Jana Nepomuckého. Roku 1784 byly do kostela pořízeny nové varhany. Kostel je jednolodní, obdélníkový, zakončený nevýrazným polygonálním presbytářem. Presbytář a nároží lodě jsou zpevněna opěrnými pilíři. V lodi je segmentová valená klenba s pásy, tribuna v západní části lodě je podklenuta křížovými hřebínkovými klenbami na hranolových pilířích. Věž kostela je třípatrová s ochozem a bání s lucernou. Hlavní oltář je dvoudílný, s menzou a predelou se svatostánkem s klečící sochou sv. Jiljí a zadní sloupovou architekturou se sochami sv. Klimenta, Ambrože, Václava a Víta.
Barokní kostel dal postavit roku 1702 hrabě Ferdinand Maximilián Hrzán z Harasova. V letech 1821-22 byl rozšířen o dva boční přístavky a věž, roku 1894 byla vestavěna kruchta. Z původní stavby se zachoval vstupní portál v západní části pod věží. při pozdně empírové úpravě v roce 1894 bylo průčelí kostela slohově poškozeno půlkruhovými okny zasklenými do drobných dřevěných příčlí. Kostel je jednolodní s hranolovou věží v západním průčelí. Loď je plochostropá, presbytář je zakončen zevně trojboce, uvnitř půlkruhovitě, sakristie na jižní straně je obdélníkovitá. Zařízení pocházelo z druhé poloviny 19. století – kazatelna a hlavní oltář z doby kolem roku 1850, oltářní obraz od Eserta z roku 1901, sošky sv. Václava a Panny Marie v lodi jsou barokní, mramorová křtitelnice z roku 1872. Po roce 1945 kostel postupně chátral, jeho mobiliář byl ukraden, nebo zničen. Roku 1971 se zřítila část trámů v západní části kostela. V 90. letech 20. století začala oprava kostela, která byla na počátku 21. století dokončena.
Křimov
Původně gotický kostel ze 14. století.
Poutní kostel pochází z 1. poloviny 16. století. Hlavní oltář je barokní z doby kolem roku 1700. Gotická socha Panny Marie v naději pochází z 2. poloviny 15. století, sochy Piety a Krista trpitele v lodi ze začátku 16. století.
Místo
Roku 1572 byl postaven malý kostel. Za třicetileté války byl zničen, v letech 1691-92 byl postaven nový, který byl roku 1853 opraven a rozšířen.
V roce 1868 začala stavba kaple, zasvěcené Matce Boží, která si však na své dokončení musela počkat až do roku 1891. Po opravě v roce 1997 byla zasvěcena sv. Hubertovi.
Malý dřevěný kostelík stával v Otvicích již před rokem 1655. Ve třicetileté válce byl kostelík zničen, proto byl v roce 1655 postaven kostel nový. Ten byl koncem 90. let 19. století ve velmi špatném stavu a musel být roku 1897 zbourán. Poté byl postaven roku 1902 současný novogotický kostel s vnitřním zařízením z doby stavby.
Kostel původně ze 13. století. V současné době je značně zničen.
Spořice
Původně pozdně gotický pevnostní kostel z roku 1483. Věž byla do jihovýchodního koutu lodi kostela vestavěna později.
Strupčice
Kostel v jádře ze 14. století, zmiňován roku 1352. V roce 1776 vichřice strhla věž kostela. Ten byl roku 1780 přestavěn a rozšířen.
Původně gotický kostel z 1. poloviny 14. století, z části barokně upraven v 1. polovině 18. století. Z té doby je i věž, postavená v roce 1729. Je jednolodní, obdélný, se čtvercovým presbytářem s obdélnou sakristií po severní stěně a se západní hranolovou věží, předloženou průčelí. Presbytář sklenut křížovou klenbou, loď plochostropá, s hudební kruchtou na dvou pilířích, sakristie sklenuta valeně, podvěží křížově. Barokní hlavní oltář s kamennou gotickou menzou z doby po roce 1700.
Gotický kostel z 2. poloviny 14. století. Přestavován byl v roce 1586 a upravován v 19. století. Kostel je jednolodní s pravoúhle ukončeným presbytářem, obdélnou sakristií na severní straně a hranolovou věží na jižní straně. Loď i presbytář jsou plochostropé, věž je dvoupatrová, horní patro je dřevěné s jehlanovou střechou.
Údlice
Původně románský kostel, roku 1579 upravený pozdně goticky. Zařízení je převážně barokní, oltář novorománský z doby kolem roku 1900. Gotická dřevěná socha madony pochází z 1. čtvrtiny 15. století.
Raně gotický kostel z konce 13. století. Původní stavba byla později doplněna o barokní sakristii a jižní vchodový přístavek. kostel sám prošel několika stavebními úpravami, z nichž nejvýraznější bylo zvýšení obvodových zdí a štítů a probourání velkých oken v lodi a v presbytáři. Po roce 1945 chátral tak, že byl v roce 1983 dokonce navržen k demolici. K té naštěstí nikdy nedošlo, od roku 2007 je postupně opravován.
Původně gotický kostel ze 14. století. Roku 1775 jej značně poškodil požár a tak byl o čtyři roky později přestavěn. V roce 1847 ho znovu zachvátil požár, tentokrát shořela pouze věž, která byla opravena v roce 1898. V 60. letech 20. století začal být kostel v havarijním stavu, v roce 1991 obecní zastupitelstvo schválilo jeho demolici, ale církevní úřady ji neschválili a proto tu stojí dodnes ve značně zdevastovaném stavu.
Výsluní
Kostel založen roku 1574. Dnešní kostel postaven v letech 1851-57 v novorománském stylu podle plánů architekta Řivnáče stavitelem Antonínem Wildem. Po poslední opravě střechy roku 1981 vyhořel a byl dlouhou dobu bez střechy a oken, s obnaženou klenbou. V roce 1997 vznikla nadace na jeho záchranu. Od té doby je opravován díky grantům a různým příspěvkům. 26.7.2006 převzal nad kostelem záštitu houslista Václav Hudeček a stal se jeho čestným patronem.
Kostel postaven v letech 1726-29 podle plánů Octavia Broggia. Roku 1770 byl opraven, v roce 1872 byla nad západním průčelím postavena věž. Po roce 1945 kostel chátral, opraven byl v 90. letech 20. století.
Prostá kamenná kaple z roku 1840.