Kaple ze začátku 19. století je obdélná, s půlkruhově uzavřeným presbytářem, s trojosým průčelím završeným atikou s koulemi a volutovým štítem. Zaklenuta konchou a plackou.
Heřmanův Městec
Pozoruhodný pozdně barokní kostel z let 1756-61 od Františka Tomáše Jedličky. Kostel postaven nově na místě původního kostela, který v roce 1740 vyhořel. Cenné nástropní malby v lodi jsou od Františka Xavera Palka z roku 1762, v presbytáři od Jana Qurina Jahna z pozdější doby. Iluzivní malby oltáře asi od Josefa Kramolína, oltář a kazatelna jsou dílem bratří Pacáků. Plastiky na průčelí jsou od Kajetána Beuthla. Gotická křtitelnice je z roku 1436. Z podzemních krypt je přístupná hrobka Žerotínů. Zvony, kterými byla vybavena věž vysoká téměř 37 metrů, padly za oběť světovým válkám. Naposledy byly odvezeny čtyři zvony v roce 1942. Kostel byl několikrát upravován (liturgický prostor roku 1965) a opravován – naposledy v roce 2002.
Hřbitovní jednolodní pozdně gotický kostel s odsazeným kněžištěm z konce 16. století. Soušasnou podobu získal kostel v 18. století, kdy bylo roku 1776 upraveno hlavní průčelí, a v roce 1791 byl rozšířen o sakristii. V interiéru je barokní vyřezávaný oltář Zvěstování Panny Marie z roku 1740 a tzv. šporkovské lavice. V ohradní zdi stojí barokní zvonice s dřevěným patrem v dnešní podobě z roku 1711.
Barokní synagoga z roku 1760. Roku 1870 přestavěna novorománsky architektem Františkem Schmoranzem. K bohoslužbám se synagoga užívala do roku 1940. Roku 1948 koupila synagogu Českobratrská církev evangelická, ale příliš se o ni nestarala. V roce 1986 ji koupilo město a počalo s obnovou. V letech 1992-2001 byla synagoga se sousední židovskou školou nákladně opravena.
Kostel postaven v letech 1929-30 Emanuelem Dostálem podle projektu architekta Ferdinanda Potůčka z Pardubic. Budova puristicko-konstruktivistického směru je 28 metrů dlouhá, věž dosahuje výšky 20,2 metru. Základní kámen byl položen 21.7.1929, slavnostní otevření se konalo 21.9.1930. V průčelí bohoslužebné síně je velký nástěnný freskový obraz „Usmíření“ od Václava Kučery z roku 1932.
Raně barokní kaple z roku 1680.
Hrochův Týnec
Původně gotický kostel připomínán jako farní roku 1349, dnešní kostel je z let 1723-28 s kaplí (zv. Zellerovská) z roku 1680. Je jednolodní, s půlkruhově uzavřeným presbytářem a centrálními kaplemi a oratořemi po obou stranách, s věží před západním průčelím, sakristií po severní straně lodi. Presbytář zaklenut konchou a valenou klenbou s výsečemi, kaple po stranách presbytáře zaklenuty nízkými kupolemi. V lodi valená klenba na pásech s výsečemi. Uvnitř fresková malba z roku 1731 od olomouckého freskaře Jana Kryštofa Handkeho. Hlavní oltář portálový se sochami sv. Václava a sv. Norberta, obrazem Vidění sv. Martina, zřízen roku 1723 nákladem Markéty z Valdštejna, opraven roku 1851.
Kaple z roku 1832, opravena roku 1891 a obnovena v letech 1974 a 2006. Je to drobná obdélná stavba s průčelím završeným trojbokým štítem, zaklenutá valeně na pásech. Současná malovaná iluzivní architektura hlavního oltáře s malovanými sochami sv. Rocha a sv. Františka.
Novorenesanční kaple z let 1830-31, se sloupovým portikem. Bývalá hrobka rodu Lilienwaldů.
Chrudim
Trojlodní bazilikální gotický kostel s románskými základy, upravený novogoticky. Doba založení a postavení kostela není přesně známa. Jeho východní část však pravděpodobně stála již kolem roku 1340. Novogotickou podobu získal úpravou stavitele Františka Schmoranze st. v letech 1857-79. Průčelí dominuje dvojice nárožních hranolových věží. Presbytář ukončený pětibokým závěrem je zaklenut křížovou klenbou, hlavní loď zaklenuta čtyřmi poli s křížovými klenbami a jednou klenbou s hvězdicovým vzorem, vedlejší lodě čtyřmi poli křížové klenby. Stoupající terén se uplatňuje stupňovitě se zvedající základnou kostela, lodě se rozšiřují směrem k presbytáři. V interiéru gotická kazatelna a křídlový oltář z 15. století s Madonou. Na hlavním oltáři obraz sv. Salvátora opředený pověstmi.
Původně gotický kostel zmiňovaný jako farní roku 1349. Zničen Žižkovým vojskem, upraven v 16. století pozdně goticky a v letech 1673-77, regotizován Františkem Schmoranzem st. v letech 1864-65. Kostel je jednolodní, s pětiboce uzavřeným presbytářem, předsíňkou a vnější kamennou kazatelnou. Presbytář zaklenut polem a kápěmi závěru křížové klenby, loď zaklenuta třemi poli křížové žebrové klenby (původně s kazetovým stropem z 2. poloviny 17. století). Prosté vybavení je převážně novodobé. Do vnějších stěn jsou zazděny náhrobníky z 16. - 19. století.
Kapucínský klášterní kostel svěcen roku 1665. Je jednolodní s užším pravoůhle uzavřeným presbytářem s přilehlou sakristií a kaplí, Loretánskou kaplí a podzemním božím hrobem při boku lodi. Průčelí završeno hladkým trojbokým štítem, v nice nad portálem socha sv. Josefa z roku 1702. Presbytář, kaple při něm a sakristie zaklenuty křížovou hřebínkovou klenbou, v lodi valená klenba s výsečemi, v Loretánské kapli klášterní klenba zdobená iluzivními architektonickými a figurálními nástěnnými malbami.
Gotický kostel z 2. poloviny 14. století, dnešním presbytář postaven kolem roku 1470, zásadně přestavěn vč. síňového trojlodí v letech 1514-36, po požáru v roce 1850 opraven do dnešní podoby Františkem Schmoranzem st. roku 1887. Kostel je trojlodní, s pětiboce uzavřeným presbytářem a jednou věží. Vnitřní vybavení pochází z 15. – 19. století.
Gotický kostel založen roku 1519 a vysvěcen roku 1521. Je jednolodní, s polygonálně uzavřeným presbytářem. Výška kostela je 25 metrů. Loď zaklenuta jednoduchou síťovou klenbou. Hlavní oltář od J. Procházky z doby kolem roku 1770 je rokokový, rámový, s obrazem sv. archanděla Michaela od Josefa Cereghetiho z roku 1760, přemalovaný Františkem Müllerem roku 1914. Venkovní zdi obloženy 90 náhrobníky.
Evangelický kostel postaven roku 1890 podle návrhu místního stavitele Jana Tomáška. Délka kostela je 23 metrů. Varhany postavil v roce 1981 varhanář Josef Kobrle z Lomnice nad Popelkou. Byly několikrát přestavovány, naposledy v roce 2007.
Husův sbor Církve československé husitské postaven roku 1935 architektem C. Luhanem. V interiéru malby od S. Zeleného.
V roce 1977 zakoupila Církev bratrská dům, ve kterém byla po rozsáhlé rekonstrukci roku 1980 otevřena modlitebna.
Původní kaple postavena v 17. století nad studánkou, jejíž voda byla považována za léčivou. Dnešní kaple postavena roku 1883 nákladem mlynáře Františka Podhajského.
Kostel připomínán poprvé roku 1350. Gotická stavba zbarokizována v 1. polovině 18. století. Je jednolodní s půlkruhově uzavřeným presbytářem s boční sakristií a s věží před západním průčelím. Presbytář zaklenut polem a výsečemi závěru křížové klenby, loď plochostropá. Hlavní oltář s akantovým rámem se stuhou ze začátku 18. století, s obrazem od J. Papáčka. Kazatelna renesanční z 1. poloviny 17. století.
Kočí
Původně gotický kostel postaven P. a J. Lútkou na náklad královny Žofie roku 1397. Dřevěný strop lodi a kruchta jsou z roku 1678, dřevěná zvonice v průčelí z roku 1666, most z roku 1721, celek regotizován Františkem Schmoranzem. Kostel je jednolodní, s presbytářem uzavřeným třemi stranami osmiúhelníka, se sakristií po severní straně, s dřevěným mostem a představěnou mohutnou dřevěnou zvonicí na západní straně. Vnějšek podepřen opěrnými pilíři, presbytář zvýšen dřevěným podsebitím na krakorcích, věž v průčelí roubená, vybíhá ve zvonici završenou ve výšce 29 metrů vysokým jehlancem, stěny zvonice a střecha kryty šindelem. Ve věži starobylé zvony sv. Bartoloměj z roku 1496 a Vavřinec z roku 1562. Ke zvonici vede přes potok dřevěný most otevřený roubenými oblouky arkád. Presbytář zaklenut jedním polem gotické křížové klenby s terčovitým svorníkem datovaným 1397, loď plochostropá s dřevěným kazetovým stropem z roku 1678, zdobeným bohatou renesanční ornamentikou, v lodi nástěnné malby odkryté roku 1899. Novogotický hlavní oltář z roku 1882 nahradil barokní z roku 1683, jehož části jsou uloženy v Chrudimském muzeu. Dřevěná kazatelna z roku 1680, varhany z roku 1678.
Kostelec u Heřmanova Městce
Původně románský kostel, byl součástí opevněného hradu, oblopený příkopy a valy. Dnes je gotický ze 14. století. Regotizován byl roku 1898 architektem Františkem Schmoranzem, při tom byla odstraněna barokní cibulová věž a nahrazena štíhlým jehlanem. Budova kostela má dvě lodě a dva presbytáře. Hlavní větší presbytář je zavřen třemi boky, menší dvěma. V presbytáři jsou gotická okna, klenutí má křížová žebra a svorníky jsou kruhové s rozetami. Vchod do sakristie je gotický. Nejvzácnější památkou v kostele je sanktuárium s dřevěnými dvířky z venku pobytými železem. V apsidě kostela jsou nástěnné středověké malby z poloviny 16. století, které vyobrazují 9 z údajných 12 loupeživých rytířů – pánů z Mrdic, kteří se skrze modlitby snaží dojít božího odpuštění za svůj hříšný život. Ve druhé polovině 17. století byl do kostela pořízen bohatě vyřezávaný dřevěný oltář s obrazem sv. Šimona od Samuela Gindtera.
Orel
V osadě Tři Bubny stojí gotický kostel ze 14. století. Upraven novogoticky byl v 19. století stavitelem Františkem Schmoranzem. Je dvojlodní s pětiboce uzavřeným presbytářem se sakristií po severní straně, s polygonálně uzavřenou kratší jižní boční lodí a s hranolovou věží před západním průčelím. Východní část kostela podepřena opěrnými pilíři. Přesbytář a závěr boční lodi zaklenuty polem a kápěmi závěru křížové klenby, hlavní a boční loď, dělené dvěma hrotitými arkádami na čtyřbokém pilíři s okosenými hranami, zaklenuty dvojicemi polí křížové žebrové klenby na jehlancových konzolách. V závěru boční lodi gotické nástěnné malby z 1. poloviny 15. století. Hlavní oltář novogotický z roku 1882 se Schmoranzovým obrazem sv. Jiří.
Perálec
Gotický kostel z roku 1321, kdy ho posvětil pražský biskup Jan z Dražic. Z té doby presbytář a portál na severní straně lodi. Loď přistavěna roku 1765 a kostel zbarokizován. Je jednolodní, s pětiboce zakončeným presbytářem, sakristií na severní straně, hranolovou věží na severní a šnekovým schodištěm na západní straně lodi. Presbytář sklenut polem křížové klenby a paprsčitě v závěru, loď plochostropá. Při opravě v roce 1928 objeveny gotické nástěnné malby z 1. poloviny 14. století. Hlavní oltář ze začátku 18. století. Kazatelna s figurálním reliéfem Dobrého pastýře od V. Zacha z Perálce z roku 1747, dřevořezba Panny Marie v presbytáři z 2. poloviny 16. století. Kostel naposledy opraven v letech 1993-97.
Rozhovice
Původně gotický kostel doložený k roku 1349, přestavěn barokně v 1. polovině 18. století, vnějšek upraven novorománsky v letech 1895-98 podle návrhu architekta Fr. Schmoranze. Je jednolodní, s trojboce uzavřeným presbytářem s věží se sakristií v přízemí po jižní straně. Presbytář a loď plochostropé, sakristie zaklenuta valenou klenbou. Stěny presbytáře pokrývá moderní freska monumentálních rozměrů vytvořená v letech 1969-79 malířem Vojmírem Vokolkem. Původní barokní zařízení z doby kolem roku 1700 vč. hlavního oltáře se sochami sv. Antonína, Václava a Ludmily, obrazem sv. Petra a Pavla, obnoveného roku 1860, zlikvidoval Vojmír Vokolek a nahradil ho svým zařízením, stlučeným z prken, špalků a plechu. Ani to se nedochovalo a bylo v letech 2002-05, kdy došlo k celkové opravě kostela, nahrazeno novodobým. Ve věži je zvon vyrobený roku 1562 v Kutné Hoře. Druhý menší zvon nepřečkal válečné rekvizice. Po první světové válce byl nalezen v Hamburku a roku 1925 vrácen na věž, po druhé světové válce definitivně zmizel.