okres Domažlice

Seznam obcí:
Bělá nad Radbuzou, Blížejov, Brůdek, Bukovec, Čečovice, Díly, Domažlice, Draženov, Hájek, Hlohová, Holýšov, Hora Svatého Václava, Horní Folmava, Horní Metelsko, Horšov, Horšovský Týn, Hostouň, Hyršov, Chotiměř, Chrastavice, Jivjany, Kdyně, Klenčí pod Čerchovem, Koloveč, Kout na Šumavě, Křakov, Lštění, Luženice, Luženičky, Maxov, Meclov, Mělnice, Milavče, Mířkov, Mnichov, Mrákov, Mutěnín, Nahošice, Nemanice, Nová Ves, Ostromeč, Osvračín, Pec, Pivoň, Poběžovice, Polžice, Postřekov, Puclice, Radonice, Semněvice, Srbice, Srby, Stanětice, Staňkov, Starý Klíčov, Šitboř, Štítary, Tasnovice, Trhanov, Třebnice, Újezd, Újezd Svatého Kříže, Velký Malahov, Vidice, Vranov, Všekary, Všeruby

Bělá nad Radbuzou


kostel Panny Marie Bolestné

Původně barokní kostel z let 1696-97, empírově přestavěn do dnešní podoby v letech 1826-46. Je jednolodní, obdélný, s půlkruhovým presbytářem, zevně polygonálním, se čtvercovou sakristií po jižní straně a hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář je sklenut konchou s lunetami, loď plackami, oddělenými dvojicemi pásů, sbíhajícími na pilíře s pilastry. V západní části lodi kruchta na sloupech, podklenutá třemi poli placky. Vnitřní zařízení převážně z 19. století.



Blížejov


kostel sv. Martina

Kostel z 2. poloviny 14. století, upraven kolem roku 1556, barokně pak v 1. polovině 17. století a ve 2. třetině 18. století. Je jednolodní, obdélný, s užším obdélným, pětiboce ukončeným presbytářem, s obdélnou sakristií po jeho severní straně a s věží při průčelí po jižní straně lodi. Presbytář je sklenut křížovou klenbou s klínovými žebry a paprsčitě v závěru, loď je plochostropá. Na jižní straně presbytáře jsou gotické nástěnné malby z 15. století s výjevy ze života Krista. Vnitřní zařízení je převážně barokní z doby kolem poloviny 18. století. Hlavní oltář - portálová sloupová architektura - z doby kolem roku 1750 s obrazem sv. Martina od Ignáce Amerlinga z roku 1890.



Brůdek


kostel sv. Václava

Původní kaple založená údajně na památku bitvy, která se zde měla odehrát roku 1040 mezi českým knížetem Břetislavem I. a německým císařem Jindřichem III. Roku 1382 byla původní kaple rozšířena na kostel, kolem něhož se pohřbívalo. Po zchátrání byl obnoven v letech 1669-71 raně barokně, v letech 1878 a 1890 upravován, poslední oprava z let 1965-70. Je to nejstarší svatováclavský kostel v Čechách. Je obdélný, s obdélným, trojboce ukončeným presbytářem. Presbytář sklenut křížově, v závěru lunetami, loď plochostropá. Hlavní oltář rokokový s obrazem od I. Amerlinga z roku 1896, kazatelna raně barokní z roku 1686, varhany z 1. poloviny 19. století.



Bukovec


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Farní románský kostel z doby kolem roku 1200 (kvádrové zdivo lodi a část věže s portálem). Gotická přestavba ve 2. čtvrtině 14. století zaklenula presbytář křížovou klenbou, zdobené okenní kružby z doby okolo roku 1400. Kostel částečně zbarokizován roku 1772, upraven v roce 1910. Je jednolodní, obdélný, s polygonálním presbytářem, s hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut polem křížové klenby a paprsčitě, s klínovými žebry na jehlancové konzoly, loď má dřevěný kazetový strop. Na rokokovém oltáři z 2. poloviny 18. století gotická pieta z 1. poloviny 15. století. Kazatelna a zpovědnice jsou rokokové z 2. poloviny 18. století, raně barokní lavice z 2. poloviny 17. století.



Čečovice


kostel sv. Mikuláše

Gotický cihlový kostel z roku 1388. Slohem náleží k rýnsko-bavorskému okruhu. Věž je barokní z let 1717-24 s cibulovou bání. Kostel je jednolodní o třech klenebních polích a pětibokém presbytáři v šíři lodi, se čtvercovou věží po severní straně. Presbytář, loď i sakristie v podvěží sklenuty křížovou klenbou. V západním průčelí kruhové okno s gotickou vitráží, nad ním štít s bohatou kamenickou výzdobou. Na jižní straně zdobený hrotitý portál. Hlavní oltář se sochou sv. Mikuláše a kazatelna z poloviny 18. století. V letech 1997-2000 kostel restaurován.



Díly


kaple sv. Cyrila a Metoděje

Kaple postavena v letech 1946-47.



Domažlice


kostel Narození Panny Marie

Gotický kostel z poslední čtvrtiny 13. století. Ráz setřen barokní přestavbou po požáru roku 1747 v letech 1751-56 podle plánů Dienzenhoferových stavitelem Jiřím Záloňkem. Jeho válcová věž vysoká 56 metrů s výhledovým ochozem má patrné vychýlení od svislice 90 cm. Ve věži jsou umístěny zvony Zikmund, Poledník, Hodinka a Advent. V interiéru jsou plastiky z roku 1706 od Františka Ringelhahna, freskovou výzdobu provedl v polovině 18. století Julius Lux.



kostel Nanebevzetí Panny Marie

Gotický kostel, budovaný v průběhu 14. století, je součástí komplexu kláštera augustiniánů eremitů. Za husitských válek byl silně poničen, dvě století ležel v troskách. Do současné barokní podoby byl přestavěn v letech 1746-52, další úpravy prodělal v roce 1774 a v letech 1892-93. Původní věž byla zcela zbořena, dnešní nová je z 19. století.



kostel Všech svatých

Raně gotický kostel z počátku 14. století. V roce 1648 po úderu blesku vyhořel, zřítila se též původní klenba lodi. Hlavní secesní oltář je dílem Čeňka Vosmíka. V kostelní lodi je umístěno 15 náhrobních kamenů z období renesance, které upomínají na příslušníky městského patriciátu.



kostel sv. Vavřince

Na vrcholu nedaleko Domažlic založila roku 1695 měšťanka Zuzana Veselá barokní kapli. Nepříliš udržovaná kaple, obsluhovaná poustevníkem, musela být již roku 1761 pro špatný stavební stav uzavřena. Na jejím místě byla postavena kaple větší, v roce 1775 byla vysvěcena. Po deseti letech užívání byla patentem Josefa II. zrušena a zbavena vnitřního zařízení. Znovu vysvěcena byla až po opravě v roce 1851. Poslední oprava byla provedena v roce 2008.



kostel Českobratrské církve evangelické

Budova evangelického sboru postavena v roce 2008. Zvon ve věži pochází z německého Budyšína, kde byl v roce 1830 zavěšen. Roku 1899 byl darován českému evangelickému sboru v Rokytníku na Náchodsku a v roce 2007 byl převezen do Domažlic.



kaple sv. Anny

Šestiboká novorománská kaple postavena v roce 1886. Nechala ji zbudovat baronka Anna z Ehranfeldu.



kaple sv. Jana Nepomuckého

Kaple na bývalém hřbitově postavena v roce 1699. Je to šestiboká centrální stavba členěná nárožními pilastry, na vrcholu jehlancové střechy je vztyčena sanktusová vížka.



Draženov

v lokalitě Dobrá Voda

kaple Panny Marie Pomocnice křesťanů

Kaple postavena v letech 1898-1900 podle návrhu A. Čenského zednickým mistrem J. Knopfem z Klenčí pod Čerchovem. Centrální stavba na půdorysu řeckého kříže, s ramenem presbytáře ukončeným apsidou. Střední prostor klenut křížovou klenbou, krátká ramena valeně, apsida konchou. Oltářní obraz Chodská madona od Jaroslava Špillara.



Hájek

v lokalitě Tanaberk

kostel sv. Anny

Barokní poutní kostel, postaven v letech 1712-17 stavitelem italského původu Markem Antoniem Gilmettim na místě kaple postavené v roce 1704. Stavba měla eliptický tvar se třemi věžemi. Dvě, dnes již neexistující, stávaly nad vstupní předsíní. Kostel je oválný, s převýšeným válcem středního prostoru, k němuž se na východní straně pojí hranolová věž, na východní straně přízemní obdélná sakristie. Vnější obvod chrámové lodi byl vyzdoben šesti sochami světců v nadživotní velikosti. Dnes stojí na svém místě jen socha sv. Václava, která shlíží směrem k Brůdku. Roku 1865 byl kostel zapálen bleskem a vyhořel, po požáru byl obnoven, ale již bez dvou věží nad vstupní předsíní. Hlavní prostor lodi sklenut kupolí na lunetách, ochozy valenou klenbou se stýkajícími se lunetami. Po roce 1990 se kostel dočkal opravy.



Hlohová


kostel sv. Jiljí

Barokní kostel z let 1764-66 postavený na gotických základech původní svatyně, kterou sv. Vojtěch v roce 981 posvětil při svém návratu z Říma do Prahy. Je to obdélná stavba s užším, obdélným, uvnitř polokruhově, vně trojboce ukončeným presbytářem a čtvercovou sakristií. Západní průčelí je zvlněné, se středním rizalitem vyvrcholeným věží s jehlancovou střechou. Presbytář je sklenut polem valené klenby, apsida konchou, loď dvěma poli valené klenby s lunetami, sakristie je plochostropá. Vnitřní zařízení převážně z 19. století, v presbytáři je náhrobník majitele tvrze Jana Vidršpergára z Vidršperku z roku 1606, zasazený před hlavním oltářem. V roce 1990 byla věž kostela potažena měděnou krytinou a vrcholová kopule a kříž byly pozlaceny.



Holýšov


kostel sv. Petra a Pavla

Původně gotický kostel ze 14. století byl kolem roku 1740 barokizován, upraven byl v 19. století. Je jednolodní, obdélný, s užším, trojboce ukončeným presbytářem, s hranolovou věží po severní straně. Presbytář je sklenut valenou klenbou s lunetami, loď a vstupní předsíň jsou plochostropé. Vnitřní zařízení převážně z 19. století, hlavní oltář z 2. poloviny 18. století, rokokový, nověji doplněný, s novým obrazem a kvalitními sochami sv. Augustina a sv. Norberta.



Hora Svatého Václava


kostel sv. Václava

Původně gotický kostel z poloviny 15. století, zbarokizován v 17. století. Věž kostela je starší, z 2. poloviny 14. století, bývala spojena s přilehlou tvrzí, která zanikla po husitských válkách. Vnitřní zařízení kostela bylo převážně barokní z poslední třetiny 17. století a z počátku 18. století. Hlavní oltář z roku 1681, s obrazem sv. Václava, boční oltáře byly zasvěceny Panně Marii a sv. Janu Nepomuckému. Rokoková kazatelna vznikla po polovině 18. století, křtitelnice a dřevěné lavice se do kostela dostaly v prvním desetiletí 20. století. Ještě v roce 1990 byl interiér kostela poměrně zachovalý, na kruchtě se nacházely i funkční varhany. V současné době je zde jen několik málo zbytků původního zařízení.



Horní Folmava


kostel sv. Antonína Paduánského

Pozdně barokní kostel z roku 1786. Vnitřní zařízení pochází z poloviny 18. století.



Horní Metelsko


kaple sv. Martina

Kaple z roku 1927.



Horšov


kostel Všech svatých

Kostel z konce 12. století, románská stavba s tribunou v původně biskupském dvoře, koncem 14. století přestavěn goticky (rozšíření lodi severním směrem, dostavba presbytáře s pětibokým závěrem), opravován po roce 1648 a částečně zbarokizován roku 1745. Dochovala se románská okna ve věži i lodi, částečně patrné kvádříkové zdivo. Je jednolodní, plochostropý, presbytář sklenut dvěma poli křížové žebrové klenby, v jihozápadním nároží lodi hranolová věž. V přilehlé kapli sv. Barbory nástěnné malby z roku 1489 – Kristův život, legenda o sv. Barboře. V interiéru kostela hodnotné řezbářské práce z roku 1745 od plzeňského sochaře Karla Legáta (hlavní oltář Všech svatých z roku 1747, boční oltáře, kazatelna, lavice). Poslední velká oprava kostela proběhla v letech 2001-05.



Horšovský Týn


kostel sv. Apolináře

Gotický kostel z doby kolem roku 1250 s renesančně upravenou hranolovou věží. Loď prodloužena a zbarokizována před rokem 1769, kdy byl kostel i hlavní oltář vysvěcen. Je to jednolodní obdélná stavba s užším obdélným polygonálním presbytářem zaklenutým křížovou žebrovou klenbou. Loď sklenuta třemi poli placky na masívní pilíře. V interiéru pozdně gotické malby z doby kolem roku 1500. Vnitřní zařízení je barokní z 2. poloviny 17. a 18. století. Hlavní oltář portálový, sloupový z doby před polovinou 17. století, se sochou Assumpty, postavami světců a s andílky, připojenými v době kolem poloviny 18. století.



kostel sv. Petra a Pavla

Původně gotický kostel z konce 13. století, vyhořel roku 1547 a v roce 1708. Barokně upraven po roce 1708 – prodloužen na západní straně a opatřen novým průčelím. Je jednolodní, obdélný, s užším polygonálním presbytářem, s přilehlou hranolovou věží na severní straně. Věž z lomového zdiva, vysoká 38 metrů, s barokní nástavbou, upravená roku 1853. Západní průčelí barokní s pilastry po stranách, ukončeno tabulovým štítem a dvěma nikami se sochami sv. Petra a Pavla. Presbytář i loď sklenuty valeně s lunetami, vstupní prostor křížově. Zařízení z 1. třetiny 18. století, patrně od M. Dietricha z Chebu. Hlavní oltář portálový, sloupový, s akantovou a páskovou ornamentikou, obrazy S. rodiny a Boha Otce, sochami sv. Petra a Pavla, sv. Norberta a sv. Václava.



kostel sv. Víta, Václava a Vojtěcha

Jednolodní raně barokní klášterní kostel s pravoúhlým presbytářem vybudován v letech 1650-54 pod vedením bratra laika Víta ze Štrasburku. Sloužil též jako rodinná hrobka Trauttmansdorffů. Po roce 1950 sloužil kostel jako sklad, dnes je v majetku města.



v lokalitě Na Vršíčku

kostel sv. Anny

Pozdně gotický poutní kostel z počátku 16. století, vysvěcen roku 1516. Upraven a přestavěn po polovině 18. století. Je jednolodní, s užším, obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem, s obdélnou sakristií v ose a hranolovou věží na severní straně. Presbytář sklenut síťovou klenbou, loď valenou klenbou s lunetami. V interiéru vesměs rokokové zařízení, řezbářské práce provedl Karel Legát. Součástí kostela je trojlodní hrobka posledních majitelů zámku – Trauttmansdorffů, přístupná samostatným průčelím na západní straně.



kaple Boží hrob

Drobná stavba Božího hrobu z roku 1696. Stavba obvyklého typu, s polygonálním závěrem s lichými arkádami a altánovou nástavbou. Vnitřek sklenut valeně a konchou.



Hostouň


kostel sv. Jakuba Staršího

Kostel z doby kolem roku 1731 je jednolodní, s obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem, s obdélnou sakristií v ose. Západní průčelí s nárožními pilastry vrcholí volutovým štítovým nástavcem, přecházejícím v hranolovou věž. Presbytář i loď jsou sklenuty valenou klenbou s lunetami. Vnitřní zařízení převážně pseudorenesanční z 19. století. V roce 1974 objevena pozdně gotická freska s andělem a českým nápisem.



kostel Nanebevzetí Panny Marie

Hřbitovní kostel z roku 1663, upraven pronikavě kolem roku 1826. Je jednolodní, obdélný, s užším obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem. Presbytář je sklenut valeně s lunetami, loď je plochostropá. Vnitřek kostela má klasicistní architektonickou výmalbu.



Hyršov


kostel Dobrého Pastýře

Kostel z let 1830-32. Je jednolodní, obdélný, s užším čtvercovým presbytářem, hranolovou věží po jeho severní straně a obdélnou předsíní před jeho západním průčelím. Presbytář a sakristie v podvěží sklenuty křížově, loď třemi poli neckové klenby, předsíň plochostropá. Zařízeníz 2. čtvrtiny 19. století, hlavní oltář portálový, s rokokovou ornamentikou, novějšími sochami a obrazem.



Chotiměř


kaple sv. Jana Nepomuckého

Členitá barokní kaple postavena na lichoběžníkovém půdorysu roku 1743. Uvnitř oltář od Karla Legáta. Výklenky na přední straně fasády obsahují sochy sv. Františka, Josefa a Kateřiny. Střecha je korunována třemi plechovými báněmi.



Chrastavice


kaple Nejsvětější Trojice

Novorománská kaple postavena v letech 1896-97 v místech zasypaného rybníčku. Je obdélná, polokruhově ukončená, s hranolovou věží v průčelí. Závěr je sklenut konchou, loď třemi poli křížové klenby, podvěží valenou segmentovou klenbou. O původní zvony přišla za 1. světové války. V roce 1995 byl restaurován oltářní obraz Nejsvětější Trojice, celková rekonstrukce byla provedena v roce 1998.



Jivjany


kaple sv. Kříže

Novorománská kaple z roku 1928.



Kdyně


kostel sv. Mikuláše

Kostel původně ze 14. století, z tohoto období se zachovaly křížové klenby presbytáře, hrotitá okna se zbytky kružeb a část zdiva kostelní lodi. Hranolová věž je patrně výsledkem pozdní gotické výstavby. V roce 1734 byla věž zvýšena a opatřena novým krovem s cibulovou bání. V letech 1763-68 byl kostel barokně přestavěn, byl rozšířen o boční kaple, prodloužena loď a vybaven novým mobiliářem, poté vysvěcen roku 1771. Kostel je jednolodní, s obdélným, pětiboce uzavřeným presbytářem s opěráky, s obdélnou sakristií v ose, po jižní straně lodi hranolová věž. Presbytář sklenut křížovou žebrovou klenbou s klínovými žebry, loď plochostropá. Zařízení převážně z doby kolem 3. čtvrtiny 18. století. Hlavní oltář, patrně prací F. Ringelhahna, rokokový, sloupový, s nástavcem a bočními brankami, nese obraz sv. Mikuláše od I. Raaba. Varhany z roku 1763 pochází z tachovské dílny varhanářského rodu Gartnerů. V kostele se nacházejí celkem tři zvony, z nichž pouze dva jsou funkční – velký zvon pochází z roku 1550 a jeho zhotovitelem je Blažej Kaplánek z Domažlic a menší zvon, tzv. pohřební, je z dílny Richarda Herolda. Třetí, nefunkční, zvon je nejstarší, pochází z počátku 15. století a je zasvěcen Panně Marii.



synagoga

Novorománská synagoga postavena v letech 1862-63. Od roku 1929 se konaly bohoslužby jen o svátcích, naposledy v roce 1936. Za 1. světové války tady byli ubytováni uprchlíci, po druhé světové válce přešla do majetku Československé církve husitské. V roce 1994 církev synagogu prodala soukromému vlastníkovi, od kterého ji po dlouhých jednáních získalo město Kdyně.



Klenčí pod Čerchovem


kostel sv. Martina

Na místě dnešního kostela stávala původně do roku 1517 kaple. V letech 1555-58 byl vystavěn pozdně gotický dřevěný kostel se zděným kněžištěm. V letech 1737-45 byl postaven dnešní barokní kostel. Krátce před vysvěcením, 16. 5. 1746 poničil věž a střechu blesk, jeho vysvěcení se však po rychlé opravě konalo ještě téhož roku o posvícení. Roku 1809 udeřil do věže kostela znovu blesk, opravena však byla až v roce 1820. Poslední velká úprava kostela byla provedena v roce 1857, poté byly prováděny jen opravy jak interiéru, tak exteriéru. Je jednolodní, obdélný, s obdélným, trojboce ukončeným presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut valeně s lunetami, loď o rozměrech 20,30x12,04 metru je kryta zrcadlovou klenbou s obrazy od malíře Jelínka z roku 1925. Hlavní oltář z z roku 1774 je sloupový, prostorově rozložený, s obrazem sv. Martina od Ferdinanda Velce z roku 1893 a sochami sv. Václava, Vojtěcha, Prokopa a Víta. Kazatelna je z poloviny 18. století, varhany rokokové z poloviny 18. století. Pod hlavním oltářem krypta Lamingenů a Stadionů. Je zde pohřben i Wolfgang Maxmilián Lamingen, Jiráskův Lomikar.



hřbitovní kaple



Koloveč


kostel Zvěstování Panny Marie

Pozdně gotický kostel postaven v polovině 16. století na místě původní tvrze. Barokně upraven byl v roce 1731, prodloužen a výrazně upraven byl v letech 1868-70. Je jednolodní, obdélný, s užším obdélným, trojboce ukončeným presbytářem, sklenutým valenou klenbou s lunetami. Loď je plochostropá, sakristie je překlenuta valenou klenbou s hřebínkovými lunetami. Do lodi se otvírá třemi oblouky oratoř nad sakristií, spojená s farou arkádovým rokokovým mostem.



Kout na Šumavě


kostel sv. Jiří

Kostel vznikl rozšířením původní barokní kaple z roku 1704. V 19. století byla přistavěna obdélníková loď s věží. V roce 2000 byl kostel opraven.



Křakov


kostel sv. Václava

Gotický kostel z 2. poloviny 14. století, upravován v 17. a 19. století, v roce 1991 renovován. Je jednolodní, obdélný, s polygonálně ukončeným presbytářem a hranolovou věží s jehlancovou střechou po jeho severní straně. Presbytář je sklenut klínovými žebry na jehlancové konzoly jedním polem křížové klenby a paprsčitě v závěru, loď sklenuta valenou klenbou s lunetami. Hlavní oltář je barokní z 2. poloviny 17. století, barokní kazatelna z 2. čtvrtiny 18. století, křtitelnice z doby kolem roku 1750.



Lštění


kostel sv. Jana Křtitele

Původně gotický kostel z roku 1384. Upraven v 18. a 19. století. Je jednolodní, obdélný, s užším obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem, s hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář i loď jsou plochostropé, sakristie sklenuta plackou. Hlavní oltář je z doby kolem poloviny 18. století, je portálový, sloupový, s obrazem a sochami z 19. století.



Luženice


kaple sv. Anny

Kaple z roku 1930.



Luženičky


kaple sv. Antonína Paduánského

Kaple z roku 1925 s oltářním obrazem J. Šebka a pamětní deskou zakladatele Matěje Blackého.



Maxov


kostel sv. Jana Křtitele

Kostel postaven v roce 1822 na místě starší svatyně.



Meclov


kostel Archanděla Michaela

Původně gotický kostel připomínaný roku 1384. Přestavěn v 16. století a znovu v 18. století, roku 1725 byla zvýšena věž, další úpravy v 19. a 20. století. Je jednolodní, obdélný, s obdélným gotickým presbytářem, s věží po jeho severní straně a se čtvercovou předsíní v průčelí. Presbytář sklenut polem křížové žebrové klenby a paprsčitě v závěru, loď je plochostropá. Vnitřní zařízení raně barokní z doby kolem roku 1670. Hlavní oltář portálový, sloupový, s nástavcem, s obrazem archanděla Michaela od V. Kandlera. Varhany též z doby kolem roku 1670.



Mělnice


kostel sv. Jiljí

Kostel původně z konce 13. století, ve 2. polovině 14. století, nebo kolem roku 1400 přestavěn goticky, barokně upraven po požáru v roce 1702. Je jednolodní, obdélný, s polygonálně ukončeným presbytářem, s hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut křížovou žebrovou klenbou a paprsčitě v závěru, loď je plochostropá, s dřevěnou dvoudílnou kruchtou. Vnitřní zařízení převážně pseudogotické z 19. století, až na hlavní oltář, který je raně barokní, portálový, s boltcovým ornamentem z 2. poloviny 17. století.



Milavče


kostel sv. Vojtěcha

Barokní kostel z let 1741-48 se soudobými nástěnnými malbami – výjevy ze života sv. Vojtěcha od J. Luxe. Stavební úpravy v letech 1831-33.



kaple sv. Vojtěcha

Kaple, zvaná Vojtěška, postavena nad údajně léčivým pramenem roku 1677. Podle pověsti odpočíval u studánky sv. Vojtěch na své cestě z Říma. V roce 1985 provedena generální oprava kaple.



Mířkov


kostel sv. Víta

Původně gotický kostel z 2. poloviny 14. století, v dnešní podobě z 15. století. V 16. století prodloužena loď a pořízen portál, barokizován v letech 1718-19, věž postavena v roce 1722. Je jednolodní, obdélný, s užším polygonálně ukončeným presbytářem, s hranolovou věží po jeho severní straně. Presbytář sklenut křížovou žebrovou klenbou, loď sklenuta valeně s lunetami na pilíře zdobené čabrakami. Na dřevěné kruchtě vymalováni čeští patroni z 1. poloviny 18. století. Hlavní oltář barokní, portálový, sloupový, s akantem se stuhou z počátku 18. století. Kazatelna z doby kolem roku 1700, krucifix z 2. čtvrtiny 18. století.



Mnichov


kaple Nejsvětější Trojice

Barokní kaple z roku 1728. Je čtvercová, okosená, s obdélným, trojboce ukončeným presbytářem. Presbytář sklenut valenou klenbou s lunetami, loď plackou. Hlavní oltář je soudobý s novým obrazem Nejsvětější Trojice.



Mrákov


kostel sv. Vavřince

Empírový kostel z let 1811-13, postaven na místě starší kaple z roku 1783. Po požáru roku 1861, kdy byla zničena věž kostela, byla tato postavena znovu. Je trojlodní, síňový obdélný, s presbytářem uvnitř polokruhově, vně trojboce ukončeným, po jeho severní straně obdélná sakristie, nad bočními loděmi empory. Nad západní fasádou hranolová věž. Presbytář sklenut valeně s lunetami, závěr konchou, hlavní loď valeně s lunetami, boční lodí a podvěží křížově, empory plackami. Zařízení z větší části novodobé. Kazatelna rokoková z 1. čtvrtiny19. století, varhany rokokové, kamenná křtitelnice z 1. čtvrtiny 19. století. Téměř všechny obrazy v kostele jsou dílem A. Wienningera z Domažlic.



Mutěnín


kostel sv. Bartoloměje

Původně gotický kostel z 2. poloviny 14. století, přestavěný v presbytáři a sakristii s oratoří v 16. století, věž upravena roku 1687. Mezi lety 1707-12 přistavěna loď, v letech 1802 a 1846 kostel pronikavě upraven a patrně přistavěna oratoř na jižní straně. Kostel je jednolodní, obdélný, s užším obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem, s hranolovou věží po severní straně a obdélnou oratoří po jižní straně. Presbytář sklenut křížovou cihlovou klenbou s kamennými žebry a štukovou výzdobou, loď sklenuta valeně s lunetami a pásy, sbíhajícími na pilíře s masívní římsou. V presbytáři byly nedávno odhaleny nástěnné malby, následně restaurované. Zařízení převážně barokní z 1. třetiny 18. století. Hlavní oltář portálový, sloupový, z doby těsně po roce 1700, upraven v 19. století, s obrazem sv. Bartoloměje od J. Amerlinga.



Nahošice


kaple sv. Vavřince

Kaple postavena u zámku ve stylu opožděného baroka v roce 1807.



Nemanice


kostel sv. Jana Nepomuckého

Pozdně barokní kostel z let 1781-84. Je to jednolodní obdélná stavba s obdélným, polokruhově ukončeným presbytářem se čtvercovou sakristií v ose. Presbytář i loď sklenuty plackami, závěr presbytáře konchou, sakristie je plochostropá. Hlavní oltář – vysoká tabernáklová architektura, rámovaná sloupy s rokajemi a bočními brankami – z 2. poloviny 18. století, rokoková kazatelna z 2. poloviny 18. století, varhany z 2. třetiny 18. století.



Nová Ves


kaple sv. Václava

Pozdně barokní čtvercová kaple se zaoblenými rohy, s vysokou stanovou střechou se zvoničkou. Vnitřek je plochostropý.



Ostromeč


kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova

Kostel z roku 1889 je obdélný, se štíhlou hranolovou věží. Poslední oprava byla provedena v letech 1993-94.



Osvračín


kostel Narození Panny Marie

Původně gotický kostel ze 14. století, v 17. století upraven v presbytáři, prodloužen v lodi a zcela barokizován kolem roku 1750. Je jednolodní, obdélný, s užším obdélným presbytářem, trojboce ukončeným, s věží po severní straně a oratoří na straně jižní. Presbytář sklenut valenou klenbou s lunetami, sakristie křížově, loď je plochostropá.



Pec


kaple sv. Prokopa

Neobvyklá stavba kaple z roku 1909 od L. Skřivánka, jediná jeho církevní stavba. Stavby se ujal J. Špalek z Plzně 16. 7. 1908, vysvěcena byla 4. 7. 1909. Opravena byla v letech 1992-93.



Pivoň


kostel Zvěstování Panny Marie

Kostel z druhé poloviny 13. století navazuje na východě na čtyřkřídlou barokní budovu kláštera. Z doby vzniku zachován raně gotický presbytář s křížovou klenbou, která má přípory s neobvyklými bobulovými hlavicemi. Ve východním průčelí chrámu je kulaté okno. Po požáru roku 1688 kostel rozšířen a barokně upravován. V roce 1977 bylo provedeno statické zabezpečení, po roce 1987 opravy věže, celková rekonstrukce pokračuje, v poslední době velice pomalu.



Poběžovice


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Pozdně gotický kostel z doby kolem roku 1500, barokizovaný po požáru v 2. polovině 17. stol. století. Je jednolodní, obdélníkový s trojboce uzavřeným presbytářem, s oratoří na severní straně a sakristií při jižní straně. Při západní straně je hranolová věž. Původně měl kostel v průčelí dvě věže, kolem roku 1900 byla věž vpravo od vstupu snesena a celý objekt rekonstruován. V interiéru dřevěný kazetový strop a náhrobníky ze 16. století, presbytář sklenut valeně. Vnitřní vybavení kostela pochází z období 17. - 19. století.



Polžice


kaple Panny Marie Bolestné



Postřekov


kaple sv. Jakuba

Kaple z 19. století. Na oltáři obraz od J. Špillara.



Puclice


kaple sv. Maří Magdalény

Kaple z let 1842-46. Je šestiboká, plochostropá, s jehlancovou střechou se zvoničkou.



Radonice


kaple sv. Jakuba Staršího



Semněvice


kostel sv. Jiří

Původně gotický kostel z 2. poloviny 14. století, barokně upraven v polovině 18. století. Je jednolodní, obdélný, s užším, obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem, s věží po severní straně. Presbytář sklenut křížovou žebrovou klenbou, v závěru na jehlancové konzoly, na klenbě nástěnná malba Apoteóza sv. Jiří. V lodi valená klenba s lunetami, na klenbě scény ze svatojiřské legendy z let 1757-58 od A. Krause z Horšovského Týna. Vnitřní zařízení z poloviny 18. století, hlavní oltář portálový, sloupový, s nástavcem, od Františka Stilpa z Chebu, s obrazem sv. Jiří od A. Krause z roku 1744 a sochami českých světců.



Srbice


kostel sv. Víta

Románsko-gotická stavba kostela dokončená kolem roku 1260. Na klenbě stropu je nápis, jenž bývá považován za datum založení kostela - 28.10.1199. Slohově přísluší k horšovskotýnské huti. V 16. století byla přistavěna jižní předsíň a kostel byl upravován. Kostel má čtvercovou plochostropou loď, z původní stavby se dochoval půlkruhový portál s obloučkovým vlysem a čtvercový presbytář s hrotitým portálem, klenutý křížovou klenbou. Sakristie v přízemí věže je plochostropá, oratoř nad ní je sklenuta křížovou klenbou. V interiéru jsou zbytky nástěnných maleb z 16. století, kamenná renesanční kazatelna, hlavní oltář je raně barokní z 2. poloviny 17. století, upravený v 19. století. Kruchta je dřevěná na dvou kamenných sloupech, na kruchtě jsou varhany. Zvon ve věži o průměru 66 cm je z roku 1531.



Srby


kostel sv. Jana Křtitele

Kostel vznikl roku 1766 rozšířením kaple z roku 1744.



Stanětice


kostel sv. Kunhuty

Gotický kostel z 2. poloviny 14. století. Barokně přestavěn byl v roce 1787.



Staňkov


kostel sv. Jakuba Většího

Původně gotický kostel z počátku 15. století. Věž je barokní z roku 1673, v roce 1751 k ní bylo přistavěno hodinové patro. Loď upravena v roce 1738. Je jednolodní, obdélný, plochostropý, s pětiboce ukončeným presbytářem a hranolovou věží při jeho severní straně. Oprava kostela provedena v letech 1987-91.



Starý Klíčov


kaple sv. Václava

Kaple z roku 1863.



Šitboř


kostel sv. Mikuláše

Kostel zmiňovaný roku 1359, barokizovaný kolem roku 1700. Věž v horní části šestiboká. Kostel stojící na hřbitově na návrší je dnes zříceninou.



Štítary


kaple sv. Judy Tadeáše

Barokní osmiboká kaple z roku 1705 se čtvercovou sakristií po východní straně a předsíní na západní straně. Vnitřek sklenut kupolí na lunetách, v sakristii valená klenba s lunetami, předsíň je plochostropá. Hlavní oltář z 1. poloviny 18. století.



Tasnovice


kostel sv. Vavřince

Gotický kostel z doby před rokem 1357, ve 2. čtvrtině 18. století barokně upravován. Jedná se o jednolodní, obdélnou stavbu, s užším obdélným, pětiboce ukončeným presbytářem, s věží po severní straně a obdélnou sakristií na východní straně. Presbytář sklenut polem křížové žebrové klenby, loď sklenuta valenou klenbou s lunetami. Zařízení převážně raně barokní z 1. poloviny 17. století, hlavní oltář z roku 1637, trojdílný, skříňový, s plastickou skupinou Korunování Panny Marie. V předsíni kostela opuková pozdně gotická Madona z počátku 16. století.



Trhanov


kostel sv. Jana Nepomuckého

Na místě původní kaple z roku 1706 byl v roce 1817 dostavěn do dnešní podoby kostel.



Třebnice


kostel sv. Jiljí

Kostel původně z 2. poloviny 14. století, zbarokizovaný ve 2. čtvrtině 18. století. Okna presbytáře mají gotické kružby.



Újezd


kaple sv. Václava

Kaple z konce 19. století.



Újezd Svatého Kříže


kostel Nalezení sv. Kříže

Původně gotický kostel z konce 14. století byl zbarokizován v 2. polovině 17. století a upraven v 19. století. V letech 1570-1629 převládala v kraji evangelická církev, proto je na kostelní věži vedle katolického kříže i kohout jako její symbol. V interiéru socha Panny Marie z doby kolem roku 1480.



Velký Malahov


kaple Navštívení Panny Marie

Novorománská kaple postavena roku 1889 na místě starší kaple. V roce 1936 byl objekt zvětšen o západní věž opatřenou dvěma zvony, z nichž větší byl za 2. světové války zrekvírován.



Vidice


kostel sv. Apolonie

Původně gotický kostel, zcela barokizován ve 2. polovině 17. století. Je jednolodní, obdélný, s užším obdélným presbytářem, trojboce ukončeným. Presbytář a sakristie sklenuty valenou klenbou s lunetami, loď je plochostropá. Hlavní oltář je barokní, z doby kolem roku 1710.



Vranov


kaple sv. Markéty



Všekary


kostel sv. Barbory

Barokní poutní kostel vznikl v letech 1717-24, přestavěn roku 1767, opraven v letech 1856-57. Je jednolodní, se dvěma bočními kaplemi, což tvoří půdorys kříže. Presbytář i loď sklenuty valenou klenbou s lunetami. Na klenbě rokoková freska ze života sv. Barbory z roku 1767 od Antonína Krause z Horšovského Týna. Vnitřní zařízení zničeno, kostel byl neudržován, postupně chátral, v roce 1994 byla pořízena nová střecha. O záchranu kostela se od roku 2008 snaží občanské sdružení Syndicus Hereditas.



Všeruby


kostel sv. Archanděla Michaela

Barokní kostel, jehož stavba začala roku 1628, první mše byly slouženy v dosud nedokončeném kostele od roku 1643, v důsledku třicetileté války byl kostel dokončen až roku 1650. Dnešní podobu získal po roce 1852, kdy vyhořel a byl nově opraven. Je jednolodní, obdélný, s obdélným, trojboce ukončeným presbytářem, s hranolovou věží krytou jehlancovou střechou. Návětrnou stranu věže chrání dřevěná, šindelem krytá plenta. Ke svatyni přiléhá kaple sv. Jana Nepomuckého, do které se otevírá pohled z interiéru kostela. Presbytář, loď a podvěží sklenuty křížovou lomenou klenbou, boční kaple plochostropá. Vnitřní zařízení kostela, hlavní i oba boční oltáře jsou pseudobarokní a pocházejí z doby opravy v roce 1852.