Albrechtice v Jizerských horách
Albrechtice v Jizerských horách
Pozdně barokní kostel z let 1779-84. Základní kámen byl položen 15. června 1779, vysvěcen byl 10. září 1784. V 19. století upravován – roku 1889 zvýšena a upravena věž. Je jednolodní, obdélný, se zaoblenými nárožími s obdélným polokruhově ukončeným presbytářem, s obdélnou sakristií s oratoří v patře na severní straně a s hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut valenou klenbou s lunetami, loď plochostropá s fabionem. V presbytáři i lodi bohatá pseudobarokní štukatura na klenbě a na stěnách. Kostel byl zasvěcen sv. Vavřinci, později sv. Františku z Pauly, jehož podobizna je umístěna na hlavním oltáři. Rokokový hlavní oltář, po stranách hlavního oltáře jsou sochy sv. Václava a sv. Víta z konce 18. století. V interiéru dále rokoková kazatelna z konce 18. století, klasicistní křtitelnice z doby kolem roku 1800. Věž byla přistavěna až roku 1898, jediný zachovalý zvon pochází ze 17. století a byl přenesen roku 1784 z Mladé Boleslavi.
Hřbitovní mauzoleum s kopulí a skleněnou mozaikou nechal postavit roku 1935 syn podnikatele Johanna Schowanka.
Bedřichov
Kostel z let 1930-31. Základní kámen položen 20. července 1930. Tři zvony v kostelní věži byly zavěšeny 21. května 1933. Slavnostní vysvěcení kostela se konalo 26. srpna 1934. V roce 2006 byly zrestaurovány původní zvony, které přečkaly bez úhony druhou světovou válku.
Desná
Novogotický kostel z roku 1903, postaven stavitelem K. Pekárkem. Je jednolodní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí.
Starokatolický kostel postaven v letech 1889-90 Š. Neumannem z Polubného. Je pseudogotický, jednolodní, obdélný, s obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem a hranolovou věží v průčelí.
Pseudogotická stavba hrobky majitele sklářské huti Josefa Riedla a jeho rodiny. V letech 1889-90 ji realizoval liberecký architekt Adolf Bürger. Kvůli sporům mezi místními farnostmi byla vysvěcena až roku 1894. Věžička byla vybavena zvonem, který byl v roce 1917 odevzdán pro válečné účely. Po roce 1945 se o hrobku nikdo nestaral, ostatky členů rodiny byly převezeny a uloženy do rodinné hrobky na hřbitově v Horním Polubném.
Držkov
Rozlehlý pseudorománský kostel z roku 1860. Je jednolodní, obdélný, se západní hranolovou věží, s polygonálně ukončeným presbytářem. Vnitřek sklenut křížově. Většina zařízení pseudoslohová z 2. poloviny 19. století.
Pseudogotický kostel z roku 1910, slavnostně vysvěcen 1. prosince. Je jednolodní, obdélný, s věží po severní straně a předsíní v průčelí. Loď plochostropá, presbytář sklenut křížově. Zařízení pseudogotické. Dřevořezby na hlavním oltáři vytvořil roku 1926 řezbář Josef Kindermann z Frýdlantu v Čechách.
Kostel postaven v letech 1789-93 F. Theumertem, renovovaný roku 1895, kdy byla zvýšena věž. Je jednolodní, obdélný, s obdélným, uvnitř polokruhově, vně trojboce ukončeným presbytářem. V ose presbytáře sakristie s předsíní, západní průčelí vyvrcholeno věží. Presbytář i loď plochostropé. Zařízení pseudorománské z roku 1878, kazatelna z doby kolem roku 1800 s reliéfem Rozsévače.
Jablonec nad Nisou
Kostel postaven v letech 1930-31 podle návrhu architekta Josefa Zasche, rodáka z Jablonce. Je cihlový, trojlodní, obdélný, s příčnou lodí, s polokruhovým presbytářem a hranolovou věží na jižní straně. Vnitřek kryt kazetovým stropem. V bočních lodích tribuny. Na hlavním oltáři bronzová socha Krista od Arnolda Hartiga z roku 1930, na bočním oltáři mramorová socha Piety od F. Huppa z roku 1933.
Kostel z let 1685-87, věž přistavěna roku 1706, sakristie z roku 1842. V 19. století kostel častěji opravován a upraven v novorenesančním stylu. Kostel je jednolodní, obdélný, s obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem a věží v západním průčelí. Presbytář je sklenut valenou klenbou s lunetami, loď je plochostropá. Po rekonstrukci v roce 2006 se v kostele konají koncerty a výstavy.
Secesní starokatolický kostel postaven v letech 1900-02 podle plánů jabloneckého architekta Josefa Zasche. Slavnostní položení základního kamene se konalo 18. srpna 1900, stavba byla dokončena 31. srpna 1902, slavnostní vysvěcení proběhlo 8. listopadu téhož roku. Kostel je jednolodní, obdélný, s polygonálně ukončeným presbytářem, se štíhlou hranolovou věží v levé části průčelí. Kostel je dlouhý 32 metrů, šířka hlavního průčelí je 15,2 metru, jeho výška dosahuje 20 metrů, výška věže bez vrcholového kříže činí 34,5 metru. Strop kostelní lodi je tvořen zavěšenou skořepinovou klenbou, presbytář je sklenut konchou. Hlavní oltář postaven podle návrhu architekta Zascheho, varhany z počátku 20. století byly vyrobeny firmou Schuster.
Pseudogotický evangelický kostel postaven roku 1833, věž přistavěna až po roce 1861. Dnešní podobu získal kostel po přestavbě vedené Arwedem. Thamerusem roku 1892. Je Jednolodní, obdélný, s věží 60 metrů vysokou v průčelí. Dnes zde působí Církev československá husitská.
Modlitebna postavena v letech 1970-76 téměř kompletně brigádnicky členy sboru.
Budova sboru je architektonicky ceněnou, památkově chráněnou stavbou.
Kaple postavena v letech 1862-63 podle plánů jabloneckého zednického mistra Antona Womatschky. Základní kámen položen 15. července 1862, koncem října byla stavba dokončena, v zimě byl dokončen a upraven vnitřek a vnitřní zařízení. Dne 13. června 1863 byla slavnostně vysvěcena. Kaple je jednolodní, obdélná, s polokruhovým závěrem. Jednoduché průčelí vrcholí sanktusovou vížkou a má malou gotizující předsíňku. Loď je sklenuta plochou plackou na valených pásech, závěr plochostropý. Vnitřní zařízení, převážně vyvedené v bílé a zlaté barvě, navrhl akademický malíř August Ulbrich z Kokonína s použitím starších dílů. V kapli byly původně umístěny dva zvony – první, který byl umístěn ve starší kapli v obci, později na lípě a trámové zvonici, druhý byl zakoupen se stavbou. Za první světové války byly zvony zrekvírovány, nové byly pořízeny 6. června 1920. I druhá světová válka si odnesla jeden ze zvonů. Po válce a hlavně po roce 1968 začala stavba chátrat až do roku 2001, kdy byla provedena první větší oprava.
Kostel z roku 1936 navrhl a stavěl ing. arch. Ernst Siebeneicher z Jabloneckých pasek. Je obdélný, s obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem, se sakristií po severní straně a hranolovou věží na severní straně lodi při průčelí.
Barokní kaple postavena pravděpodobně okolo let 1780-82, opravena a upravena v letech 1840 a 1870. Je obdélná, s polokruhovým odsazeným závěrem, nad sedlovou střechou malá věžička. Na průčelí vykrajovaný rámec, obdélný portál a okno polokruhově ukončené. Trojúhelníkový štít, ve vrcholu zkosený, je ukončen polokruhovým obloučkem. Vnitřek sklenut valeně s lunetami, závěr konchou. V letech 1998-2002 kaple zrekonstruována.
Raně barokní kostel postaven v letech 1697-98 pražským stavitelem M. A. Canevallem na místě staršího dřevěného objektu. Roku 1882 proběhla zásadní přestavba, při které byla o 4 metry zvýšena věž. Je jednolodní, obdélný, se čtvercovým presbytářem, s hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut křížově, loď valenou klenbou s lunetami. Hlavní oltář barokní z doby kolem roku 1700, přepracovaný roku 1807 A. Suskem. Kostel byl roku 1931 vyzdoben nástěnnou freskou Čtrnácti svatých pomocníků, na které její autor, akademický malíř Ernst Olbrich zobrazil v jednotlivých postavách zdejší významné občany. V letech 1993-95 proběhla poslední rekonstrukce stavby.
Rodinná hrobka Priebschů z let 1862-64.
Kaple postavena v letech 1867-71 na základech starší kaple z roku 1735. Je obdélná, s polokruhovým závěrem a věží v průčelí. Vnitřek sklenut segmentovou klenbou. V současné době slouží kaple pravoslavné církvi jako Chrám Pokrovu Matky Boží.
v části Vrkoslavice, lokalita Dobrá Voda
Kaple postavena v letech 1895-96. Slavnostně vysvěcena byla 28. června 1896. V letech 1931-32 byla zvětšena a 21. srpna nová část vysvěcena. Ve vížce kaple je zavěšen původní malý zvon.
Janov nad Nisou
Kostel z let 1809-11 postaven na místě původního ze začátku 18. století, později stavebně upravován. Za první světové války byly zabaveny zvony pro válečné účely.
Jenišovice
Barokní kostel z let 1728-44 je třetí stavbou na stejném místě. Postaven byl Albrechtem a Karlem Desfoursy, většinou z místního pískovce. Vznosná sálová stavba je jednolodní, o třech polích, s bočními kaplemi a tribunou, s čtvercovým, polokruhově ukončeným presbytářem. Ve štítu zvlněného dekorativního průčelí je vkomponována hranolová věž s měděnou helmou. Vnitřek se stejně se stejně vysokým presbytářem je sklenut valeně s lunetami, kaple vzájemně spojovány průchody, tribuny sklenuty valeně. Vnitřní zařízení rokokové z doby konce stavby. Hlavní oltář z roku 1744, rámový, nesený anděly, s novým obrazem sv. Jiří od J. Hellicha.
Kostel Církve československé husitské postaven ve 20. letech 20. století. Slavnostní otevření se konalo 7. července 1929.
Josefův Důl
Pseudogotický kostel z let 1862-65, postaven podle plánů Ing. Břivnáče. Je jednolodní, na půdorysu řeckého kříže, s hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut síťovou klenbou, loď křížovou klenbou bez žeber. Zařízení pseudogotické z 19. století. Oltářní obrazy od V. Kandlera z 60. let 19. století.
Kořenov
Moderní stavba původně bratrského sboru postavena v roce 1909 zdejšími evangelíky. Je osmiboká, se třemi polokruhovými přístavky, s dřevěnou kupolí, obložená uvnitř dřevem a opatřená dřevěnou ochozovou tribunou. Vnějšek upraven na způsob hrázděného zdiva.
Kostel postaven v letech 1914-15 podle plánů architekta R. Hemmricha. Je obdélný, jednolodní, s polokruhovým závěrem a věží v západním průčelí. Presbytář sklenut konchou, loď valenou klenbou. Vnitřní zařízení novodobé.
Lučany nad Nisou
Novorenesanční kostel postaven v letech 1886-87, vysvěcen roku 1889. Postaven na půdorysu řeckého kříže, s věží v západním průčelí a s obdélnými sakristiemi po severní a jižní straně presbytáře. Zařízení z 19. století.
Kapli postavil v letech 1798-99 místní občan A. Dittrich vlastním nákladem. Ke kapli chodívala četná procesí.
Moderní kostel z roku 1935. Je jednolodní, obdélný, s polygonálním užším závěrem a sakristií po severní straně, v průčelí v jihozápadním nároží hranolová věž, před průčelím předsíň o dvou arkádách. Vnitřek plochostropý. Zařízení moderní.
Základní kámen evangelického kostela položen roku 1934, slavnostně vysvěcen byl kostel v roce 1935. Po druhé světové válce sloužil Církvi československé husitské, v 60. letech 20. století byl odsvěcen a využíván jako archiv. Dnes bez využití. Dochovalo se několik okenních vitráží a původní zvon.
Novorománský kostel postaven v letech 1859-62 podle návrhu architekta J. Pruvota. Je to trojlodní bazilika, s presbytářem zevně polokruhově, uvnitř polygonálně uzavřeným a s hranolovou věží v západním průčelí. Trojlodí, s dřevěnými tribunami na zděných pilířích, sklenuto křížově, presbytář kápěmi. Kostel má cenný dobový interiér s uměleckými předměty přenesenými z původního dřevěného kostelíka.
Kaple původně postavena roku 1817. Obnovena byla v roce 2011 podle projektu zpracovaného podle původního vzhledu kaple ing. arch. Jaroslavem Daďou. Dřevěnou plastiku světce zhotovil Adam Spolnik ze Stare Kamienice, křížek na kopuli a kování na dveřích jsou dílem uměleckého kováře Jana Boudíka ze Zásady. Kaple byla slavnostně vysvěcena 27. srpna 2011.
Rádlo
Původní barokní kostel postaven v letech 1725-76. Byl mnohokrát přestavován, např. v letech 1931, 1948.
Rychnov u Jablonce nad Nisou
Barokní kostel z let 1706-11 s pozdějšími úpravami. Je jednolodní, obdélný, s obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem, vně půlkruhovým, s hranolovou věží s cibulovou bání. Věžní zvon je z roku 1648. V roce 1794 byla instalována nová střecha věže, na věž byly roku 1839 instalovány nové věžní hodiny. Do věže stále zatékalo, takže byla několikrát přestavována, v roce 1884 byly do věže umístěny již páté hodiny, roku 1894 získala věž jehlancovitou ortogonální střechu. Roku 1796 byl postaven nový oltář, v roce 1840 na něm byl umístěn nový oltářní obraz sv. Václava od V. Hellicha. Kostelní zvony byly zrekvírovány v roce 1916, novými byly nahrazeny 23. září 1923.
Smržovka
Pozdně barokní kostel byl postaven v letech 1766-81 podle původních plánů A. K. Schmidta a nahradil dřevěný kostel z roku 1649. Stavbu později převzal a dokončil
jiný architekt. Objekt je jednolodní, zakončený obdélným presbytářem. Loď kostela je postavena na půdorysu protáhlého osmiúhelníku s pilířovými kaplemi a oratořemi
na kratších stranách a s obdélnými nehlubokými rameny na podélných stranách. Západní průčelí tvoří hranolová věž. Ojedinělý tvar má střecha, v jejímž středu
vystupuje polygonální stanová část s menší bání z měděného plechu ve vrcholu. Na věži je dvoustupňová cibulovitá střecha s makovicí a křížem, nad presbytářem
se zvedá menší barokně tvarovaná věžička. Ve věži viselo pět zvonů, z toho tři z původního dřevěného kostela. Za první světové války byly tři zvony zabaveny pro
válečné účely. V dubnu 1967 byl kostel vážně poškozen požárem, byla poničena střecha, roztaveny zvony a poškozena klenba. Rekonstrukce střech kostela proběhla v
letech 1969 – 1971. Na zvonici byl v roce 1975 zavěšen nový zvon, pocházející z roku 1663, dar konzistoře v Litoměřicích. V letech 1991-99 byla provedena oprava
fasády, od roku 2000 probíhá rekonstrukce interiéru kostela. 1. června 2012 byly slavnostně rozsvíceny tři nové lustry tereziánského stylu, které dodala společnost
Preciosa-Lustry a.s. Hlavní oltář je barokní z druhé poloviny 18. století, s obrazem sv. Archanděla Michaela a sochami sv. Petra a Pavla, obě v životní velikosti.
Na rekonstrukci interiéru je možno přispívat na konto veřejné sbírky u Poštovní spořitelny, č. účtu 247132929/0300.
Tanvald
Pseudogotický kostel postaven v letech 1900-03 stavitelem K. Pekárkem. Je jednolodní, obdélný, s obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem a severozápadní věží. Presbytář sklenut křížovou žebrovou klenbou. Zařízení historizující, novodobé.
Kostel z let 1787-89, přestavěn v letech 1889-90. Kostel je historizující, jednolodní, s mírně konvexně vypnutými bočními stěnami a obdélným presbytářem se sakristií v ose, průčelní věž z kvádrů. Presbytář a loď plochostropé, podvěží sklenuto křížově. Zařízení historizující, novodobé.
Velké Hamry
Pseudogotický kostel z roku 1914 od architekta A. Vosátky. Je jednolodní, s obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem, s obdélnou sakristií a s hranolovou věží v průčelí. Zařízení novodobé.
Zlatá Olešnice
Barokní kostel z roku 1776, do současné podoby upraven v roce 1781, tehdy ještě s šindelovou střechou. Je jednolodní, se segmentově uzavřeným presbytářem, sakristií po jižní straně a s hranolovou věží v západním průčelí. Vnitřek plochostropý. Zařízení barokní, na hlavním oltáři je obraz sv. Martina, jak roztíná svůj plášť a polovinu dává polonahému žebrákovi z poloviny 18. století. Vedle obrazu jsou kroucené sloupy a vedle nich sochy sv. Floriána a sv. Vavřince, na sloupech sochy sv. Jana Křtitele a Jana z Nepomuku, ve výklenku oltáře je socha Panny Marie a výše obraz Božího Oka. Ve věži byly původně umístěny tři zvony: Petr, Pavel a Jan a ve vížce umíráček Filip. Za první světové války byly všechny, kromě Jana zrekvírovány.