okres Jindřichův Hradec

Seznam obcí:
Blažejov, Bořetín, Červená Lhota, Člunek, Deštná, Domanín, Hospříz, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Klenov, Kostelní Radouň, Kostelní Vydří, Kunžak, Lodhéřov, Nová Včelnice, Palupín, Pluhův Žďár, Pohoří, Popelín, Rancířov, Strmilov, Studená, Třeboň, Zahrádky, Zdešov

Blažejov


kostel sv. Alžběty

Původní raně gotický kostel připomínán roku 1359. Přestavěn a rozšířen novorománsky byl v letech 1863-64. Portál v přízemí věže je z doby kolem roku 1300.



Bořetín


kaple Nanebevzetí Panny Marie

Kaple z let 1861-62 je obdélná s půlkruhovou apsidou a věží v průčelí. Vnitřek sklenut dvěma poli valené klenby s lunetami, apsida paprsčitě. Zařízení soudobé pololidové.



Červená Lhota


kaple Nejsvětější Trojice

Zámecká kaple postavena v 16. století. Oltář s obrazem Nejsvětější Trojice je dílem B. Kamarýta.



Člunek


kostel sv. Jana Nepomuckého

Pozdně barokní kostel z roku 1787. Zařízení novorománské.



Deštná


kostel sv. Ottona

Původně raně gotický jednolodní kostel z doby po roce 1255. Presbytář vrcholně gotický kolem roku 1380, věž přestavěna nebo zvýšena roku 1687. Barokizace lodi provedena roku 1733, oltář a kazatelna ze 17. a 18. století.



kaple sv. Jana Křtitele

Kaple postavena nad studánkou s léčivou vodou asi v roce 1602. Nástropní malby v interiéru od B. Kamarýta.



Domanín


kostel sv. Jiljí

Původně gotický hřbitovní kostelík poprvé uváděn roku 1515. V letech 1574-76 byl rozšířen Janem Vlachem, z té doby zbyly na vnějším zdivu zbytky sgrafit. Věž přistavěna roku 1776 v barokním stylu, má hruškovitou střechu s lucernou. Ve věži se nacházejí dva hladké zvony z lité oceli z Bochumi. Kostel je jednolodní, čtvercový, s věží v západním průčelí a s pětibokým presbytářem, zachovaným z původního kostelíka. Presbytář i loď sklenuty křížovou klenbou bez žeber. Z vnitřní nástěnné výzdoby je nejvýznamnější freska z roku 1588, zpodobňující dominátora Viléma z Rožmberka s jeho dvěma manželkami. V letech 1784-1876 byl používán jako hrobka pro Schwarzenberskou rodinu.



kaple sv. Václava

Kaple postavena roku 1924 na místě původní z roku 1895, ve které byl umístěn obraz, který obci daroval třeboňský klášter. Na jedné straně tabulového obrazu české malířské školy ze 14. století bylo „Kladení Krista Pána do hrobu” a na straně druhé „Tři svatí otcové”. Roku 1921 byl originál odevzdán do Národní galerie, kopie byla umístěna v nové kapli. Kaple postavena podle návrhu B. Pýchy, zařízení soudobé podle návrhů žáků Umělecko-průmyslové školy v Praze.



Schwarzenberská hrobka

Hrobka postavena v novogotickém slohu v letech 1874-77 J. Sedláčkem podle plánů architektů J. Schmidta a F. Deworetzkého. Je to centrální kaple s věží s předloženým dvouramenným schodištěm v průčelí. Kamenické a sochařské práce od J. Pokorného, klasicistní mramorový figurální sarkofág zhotovil roku 1793 A. Trippel v Římě.



Hospříz


kaple Nejsvětější Trojice

Pozdně barokní kaple z roku 1817.



Jarošov nad Nežárkou


kostel sv. Prokopa

Z původní gotické stavby asi ze 70. let 14. století zachován presbytář, kostel připomínán roku 1384. Kostel upraven roku 1550, věž vystavěna roku 1720 J. Beverellim z Telče. Loď shořela roku 1751, nynější loď znovu postavena v letech 1754-55 podle plánu J. Kleina ze Stráže. Kostel je jednolodní, obdélný, s pětiboce uzavřeným presbytářem se sakristií po severní straně a s hranolovou věží v severním průčelí. Ve výklenku věže barokní socha sv. Prokopa od S. K. Steyrera. Presbytář sklenut dvěma poli křížové klenby a v závěru paprsčitě, loď sklenuta dvěma poli valené klenby s výsečemi a pásy. Zařízení pseudogotické se zbytky starší výzdoby. Na hlavním oltáři z roku 1877 obraz sv. Prokopa od j. J. Heinsche z konce 17. století a sochy sv. Václava a sv. Víta od M. Strachovského z roku 1759. Kazatelna pseudogotická z roku 1892.



Jindřichův Hradec


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Gotický trojlodní kostel z 3. čtvrtiny 14. století. Jeho výstavba začala jižní lodí s hlavním vchodem uprostřed na jižní straně, pokračovala střední a severní lodí. Výstavba trojlodní baziliky byla dokončena roku 1480 přistavěním presbytáře do nynější plochy. K severní lodi byla v letech 1489-1506 přistavěna tzv. Špulířská kaple s nádhernou dekorativní klenbou. Součástí kaple je i gotická Madona s dítětem z 2. čtvrtiny 15. století. Mramorový oltář s obrazem Ukřižování od Petra Brandla z let 1713-17 shořel při požáru v roce 1801. Při tomto požáru oheň zničil střechu, krovy, vnitřní zařízení, zřítila se klenba a roztavilo se všech sedm zvonů, které byly ve věži, vysoké 68 metrů. Po požáru byl kostel opraven v letech 1808-28 stavitelem Josefem Schafferem. Dnešní novogotický inventář pochází z 19. století, hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie od Viléma Kandlera je z roku 1856. V roce 1851 vznikl nový hlavní vchod prolomením velkého kulatého okna pod kruchtou. Celý kostel sklenut křížovou žebrovou klenbou na přípory.



kostel sv. Jana Křtitele

Kostel založen raně goticky ve 3. čtvrtině 13. století. Na začátku 14. století postaven presbytář a dostavěna jižní boční loď a hlavní loď sklenuta. Stavba dokončena po polovině 14. století, roku 1434 asi vypálen husity, kolem roku 1480 zaklenuta hlavní loď pozdně goticky, část jižní lodi nově sklenuta a vestavěna kruchta. Roku 1597 kostel opraven, roku 1607 vyhořel a roku 1608 obnoven. V 19. století sešel, restaurován v letech 1891-95 stavitelem J. Kocábem, poté obnoven v letech 1915-18. Kostel je obdélné dvoulodí s vysokou a širokou hlavní lodí a úzkou a nízkou jižní lodí. Na hlavní loď navazuje mírně z osy vykloněný, stejně dlouhý a vysoký, pětiboce uzavřený presbytář. Jižní loď sklenuta křížovou žebrovou klenbou na přípory, hlavní loď sklenuta čtyřmi poli různých hvězdových žebrových kleneb na konzoly, presbytář sklenut dvěma poli šestidílné žebrové klenby a v hlubokém závěru paprsčitě na přípory. Bohatá výzdoba nástěnnými malbami pochází ze 13. – 16. století a zejména v hlavní lodi patří k nejvýznamnějším svého druhu v Česku. Vysoce hodnotný je barokní mobiliář. Hlavní oltář raně barokní z roku 1673, portálový, uprostřed s obrazem Křtu Kristova, po stranách mezi točenými sloupy sochy sv. Rocha a Šebestiána, v nástavci obraz Stětí sv. Jana Křtitele. Kazatelna barokní z roku 1708, varhany z roku 1732. Napravo od presbytáře je kaple sv. Mikuláše postavená před rokem 1369, jedno z nejstarších síňových dvoulodí v Čechách.



kostel sv. Maří Magdalény

Původní kostel, založený Jindřichem I. na začátku 13. století, byl součástí špitálu, upraven goticky asi koncem 14. století. V roce 1594 byl připojen k jezuitské koleji vystavěné na popud Adama II. Z Hradce. V roce 1615 vyhořel a v letech 1628-33 dal Vilém Slavata na původním místě vystavět od základů novou, raně barokní, prostornější stavbu. Je jednolodní, obdélný, s pětibokým presbytářem. Presbytář sklenut křížově a v závěru paprsčitě s žebry, loď sklenuta valeně s lunetami do pásů, a s výsečemi, klenba lodi a zvláště presbytáře pokryta bohatou raně barokní štukovou výzdobou. V roce 1788 kostel zrušen, oltáře byly odvezeny a jezuitská kolej proměněna na kasárna. Armádě sloužily objekty až do roku 1995, kdy přešly do majetku města. Kaple byla opravena a znovu otevřena 28.10.1998. Mimo jiné byly instalovány zrekonstruované jednomanuálové varhany z roku 1832.



kostel sv. Jakuba

Kostel velmi starého založení připomínán roku 1518, kdy u něho byla zřízena Křížová cesta. Obnoven roku 1605, zrušen roku 1793, roku 1859 stržen, sklep pod ním upraven na Černínskou hrobku, nad níž vystavěn do roku 1860 dnešní novogotický kostel podle plánu B. Stacha Janem Kocábem. Je jednolodní, obdélný, s pětiboce uzavřeným presbytářem a věží v průčelí. V tympanonu portálu reliéf od F. Maliovského, kamenická práce od Jonáka ze Studené, malby v oknech od K. Geylinga z Vídně. Zařízení pseudogotické, hlavní oltář dle stachova návrhu od F. Schönthalera z Vídně.



kostel sv. Kateřiny

Kostel postaven pozdně goticky po roce 1478, posvěcen roku 1491. Kostel třikrát vyhořel, poprvé v roce 1619, kdy ho zapálili protestanté za stavovského povstání, obnoven do roku 1626. Podruhé v roce 1669, poté byl barokně přestavěn, naposledy v roce 1801, kdy shořelo zařízení kostela a pak obnoveno. Kostel je jednolodní, obdélný, s pětiboce uzavřeným presbytářem, s portikem a dvěma kruhovými kaplemi s kuželovými střechami. Presbytář sklenut valeně s lunetami, loď sklenuta valeně se stýkajícími se lunetami, obě jižní kaple sklenuty kupolemi. Hlavní oltář z roku 1804, kazatelna rokoková z doby kolem let 1760-70. Až do 13. dubna 1950 se o kostel starali františkáni, pak museli klášter opustit a kostel chátral, až byl v roce 1987 uzavřen pro havarijní stav. Bohoslužby byly obnoveny po opravě v roce 1991.



kostel Nejsvětější Trojice

Goticko-renesanční hřbitovní kostel z let 1590-94, asi roku 1597 přistavěna Pirchanská kaple, loď zaklenuta roku 1759, věž přistavěna roku 1852. Je jednolodní, obdélný, s pětiboce uzavřeným presbytářem, s obdélnou, pětiboce uzavřenou Pirchanskou kaplí po jižní straně a obdélnou sakristií po severní straně, před západním průčelím hranolová věž. Presbytář i loď sklenuty valeně s lunetami, na klenbě lodi štukové rámce. Pirchanská kaple sklenuta valeně se stýkajícími se lunetami, na stěnách malba Narození Páně z doby kolem roku 1600.Hlavní oltář, obnovený roku 1755, s obrazem Nejsvětější Trojice.



kostel sv. Václava

Původně gotický hřbitovní kostel poprvé připomínán roku 1399. Přestavěn byl v roce 1606, po vyplenění vojáky roku 1618 znovu opraven v roce 1621 a po požáru města v roce 1801 byl opět opraven v roce 1816. Je jednolodní, obdélný, s pětiboce uzavřeným presbytářem a obdélníkovou sakristií po pravé straně. K průčelí přiléhá čtyřboká věž z roku 1878, která v patře přechází v osmibokou s jehlancovou střechou. Vedle věže otevřená kaple s nástěnnou malbou z 19. století. Loď klenuta valeně s lunetami se štukovými rámy, presbytář sklenut goticky jedním polem křížové žebrové klenby a v závěru paprsčitě. Pseudogotický hlavní oltář od M. Neubauera se sochami od téhož mistra z roku 1878, pouze socha sv. Václava snad původní z roku 1647.



bývalý kostel sv. Alžběty

Bývalý špitální kostel, gotický, založen roku 1399 spolu se špitálem jako kaple Navštívení Panny Marie, sv. Marie Egyptské a sv. Antonína. Přestavěn v kostel začátkem 15. století, vysvěcen roku 1415, vypálen roku 1618, upraven barokně. Vyhořel roku 1773, zrušen roku 1788, roku 1828 upraven v kovárnu, později sloužil jako hotel. Je jednolodní, obdélný, s pravoúhlým závěrem, zevně s opěráky. V průčelí gotický hrotitý profilový portál.



synagoga

Synagoga postavena v novogotickém slohu po roce 1867 na místě staré synagogy z roku 1770. K bohoslužebným účelům sloužila do druhé světové války. Po válce zůstala opuštěná, od roku 1952 je využívána jako sbor Církve československé husitské.



modlitebna Českobratrské církve evangelické

Budova farního sboru založena 15. dubna 1906 a vysvěcena 28. září téhož roku.



Klenov


kaple sv. Jana Nepomuckého

Kaple z roku 1833, obnovena roku 1913, v letech 2006-07 proběhla její rekonstrukce. Je jednolodní, obdélná, s trojbokým závěrem, s věží před západním průčelím. Vnitřek sklenut třemi plackami.



Kostelní Radouň


kostel sv. Víta

Vrcholně gotický kostel s převýšeným presbytářem připomínán roku 1345, loď upravena roku 1672, věž a loď upraveny novogoticky roku 1876 podle plánu Rudolfa Geymüllera. Je jednolodní, obdélný, s pětiboce uzavřeným presbytářem, s obdélnou sakristií po severní straně a s hranolovou věží před průčelím. Presbytář sklenut jedním polem křížové žebrové klenby a v závěru paprsčitě, v lodi nízký dřevěný strop. Vnitřní zařízení pseudogotické, oltáře od Jana Štefala z Jindřichova Hradce s rokokovými soškami světců a andílků z 2. poloviny 18. století, oltářní obrazy od Bedřicha Kamarýta z roku 1867. Kazatelna rokoková z roku 1768. V letech 1965-66 byla provedena generální oprava kostela, poslední oprava byla provedena začátkem 21. století.



Kostelní Vydří


kostel Navštívení Panny Marie

Původně gotický kostel z let 1300-1489, upraven roku 1658, věž přistavěna roku 1701. Loď původně plochostropá sklenuta roku 1837, kostel pronikavě upraven po požáru roku 1889. Je jednolodní, s polygonálně ukončeným presbytářem, zpevněným opěráky, s obdélnou sakristií po severní straně a s hranolovou věží s jehlanem před západním průčelím. Presbytář, loď i sakristie sklenuty valenou klenbou s lunetami, v lodi na pilastry. Hlavní oltář barokní z poslední čtvrtiny 17. století, kazatelna barokní z konce 17. století.



kostel Panny Marie Karmelské

Pozdně barokní poutní kostel z let 1787-89. Původní kaple z roku 1709 využita jako presbytář. Kostel je jednolodní, obdélný, s užším a nižším půlkruhově uzavřeným presbytářem. Presbytář sklenut valenou klenbou s lunetami, loď valenou klenbou s pásy. Kostel obklopen zdí a na jihu ambity, na východě areál uzavřen klášterem karmelitánů.



Kunžak


kostel sv. Bartoloměje

Farní kostel je jednolodní gotická stavba z doby kolem roku 1370. V roce 1556 kostel vyhořel, při obnově byla přistavěna věž. Loď později barokně a empírově přestavěna. Ve věži, 25 metrů vysoké, jsou 4 zvony, od roku 1717 také věžní hodiny.



Lodhéřov


kostel sv. Petra a Pavla

Původně gotický kostel připomínán již roku 1297, před polovinou 14. století vystavěn dnešní gotický presbytář se sakristií, loď upravena a zaklenuta barokně roku 1642. Věž postavena roku 1674, roku 1787 přistavěna severní boční loď V. Šofrem. Jižní boční loď a oratoř přistavěny roku 1819. Kostel je trojlodní, obdélný, nad nižšími bočními loděmi v patře tribuny. Pětiboce uzavřený presbytář s čtvercovou sakristií po severní straně, před průčelím hranolová věž. Presbytář sklenut jedním polem křížové žebrové klenby a v závěru paprsčitě, střední loď sklenuta třemi poli valené klenby s lunetami, boční lodi sklenuty křížově. Zařízení většinou pseudogotické z roku 1894. Oltáře a kazatelna od M. Neubauera. Hlavní oltář dle návrhu L. Hekše s obrazem od V. Kandlera a soškami od Ferdinanda Demetze.



Nová Včelnice


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Dnešní kostel – původně kaple z roku 1662 – je prostý, pozdně barokní z roku 1786 (kaple ponechána jako sakristie). Empírově rozšířen v roce 1834. Je jednolodní, obdélný, s pětiboce ukončeným presbytářem. Po stranách presbytáře obdélné prostory, před západním průčelím hranolová věž. Přední část presbytáře sklenuta plackou, loď plochostropá, figurální nástěnná malba z roku 1893. Hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie od F. Čermáka z roku 1862.



modlitebna



kaple sv. Jana Nepomuckého



Palupín


kostel sv. Václava

Původní kostel nově upraven roku 1617, věž přistavěna roku 1897. Je jednolodní, obdélný, s presbytářem uvnitř půlkruhově, zevně trojboce uzavřeným a hranolovou věží před západním průčelím. Presbytář kryt dřevěnou klenbou, loď plochostropá. Hlavní oltář z konce 18. století.



Pluhův Žďár


kostel Narození Panny Marie

V jádře renesanční kostel založen roku 1542, původně jako kaple, postavená nad léčivou studánkou. Rozšířen a doplněn o věž byl roku 1717, upraven v roce 1861, kdy byl zřízen rákosový strop. Je jednolodní, obdélný, s trojboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží před západním průčelím. Zařízení z 2. poloviny 19. století, obrazy od Bedřicha Kamarýta, barokní kazatelna z konce 17. století. Fasáda věže byla obnovena v letech 2012-13.



Pohoří


kaple Panny Marie

Obdélná kaple z roku 1812.



Popelín


kostel sv. Petra a Pavla

Klasicistní kostel z let 1786-88. Je jednolodní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem se zkosenými rohy, s věží nad západním průčelím. Sklenut třemi plackami. Zařízení pseudorománské z 2. poloviny 19. století.



Rancířov


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Původně jednolodní raně gotický kostel ze 13. století. Z této doby zachována mohutná věž. Loď rokokově přestavěna roku 1765, sakristie ze 16. století. Před kostelem schodiště se čtyřmi plastikami, patrně z roku 1765.



Strmilov


kostel sv. Jiljí

Farní kostel je trojlodní slohově jednotná empírová stavba z let 1843-49.



kostel sv. Ondřeje

Hřbitovní kostel je jednolodní stavba románského založení, přestavěná v 17.a 18. století. Dne 24.8.1991 na zdi kostela odhalena pamětní deska devíti letcům USAF, kteří zahynuli 24.8.1944 u nedaleké vesnice Vlčice během letecké bitvy nad Jindřichohradeckem.



evangelický kostel

Kostel Českobratrské církve evangelické postaven v letech 1914-15. Slavnostně vysvěcen byl 25.7.1915.



Studená


kostel sv. Prokopa

Původně gotický kostel, z kterého se zachoval presbytář s charakteristickou klenbou. Stavební úpravy byly provedeny po požáru roku 1750 a po roce 1855, kdy oheň zničil i dva zvony z let 1507 a 1607. Kamenná křtitelnice pochází z roku 1647.



Třeboň


kostel sv. Jiljí a Panny Marie Královny

Bývalý klášterní kostel augustiniánů doložen již roku 1280, nově vystavěn v letech 1367-84 jako gotické dvoulodí, prvá zmínka o oltářích je z roku 1378 a 1380, roku 1491 vysvěcena nově postavená kaplička sv. Barbory při západním konci jižní lodi, roku 1489 opravena věž, roku 1607 D. Cometta renovoval kostel a upravil věž, která byla zastřešena renesanční helmicí. Věž znovu kryta po požáru roku 1637, v roce 1781krovy kostela a věže zničeny požárem, klenba presbytáře pobořena, věž kryta barokní bání, presbytář zaklenut nově O. Novotným, krov nad celým kostelem snížen. Roku 1890 podle návrhu F. D. Deworetzkého zvýšena věž a opatřena pseudogotickou jehlanovitou střechou, v letech 1897-1902 kostel restaurován. Je dvoulodní, obdélný, s užším obdélným, pětiboce uzavřeným presbytářem s obdélnou, pětiboce uzavřenou sakristií po severní straně, s hranolovou věží v západním průčelí a s kaplí sv. Barbory při západním nároží jižní lodi. Presbytář zaklenut dvěma plackami a v závěru paprsčitě, dvoulodí rozděleno čtyřmi sloupy, opatřenými v letech 1781-85 štukovými korintskými hlavicemi, z nichž vybíhají vyžlabená žebra křížových kleneb tří párů vnitřních klenebních polí a žebra obkročné klenby polí východních a západních, sakristie sklenuta do dvou nestejných polí křížové žebrové klenby a paprsčitě v závěru. Zařízení převážně z 18. století, čtyři barokní oltáře z let 1709-15 od J. Andréa, hlavní oltář z roku 1709, barokní, rámový se sochami církevních Otců a obrazem sv. Jiljí, v nástavci obraz Nanebevzetí Panny Marie, oba od P. Kecka. Koncem 14. století byl kostel vyzdoben tabulovými oltářními obrazy od tzv. Mistra třeboňského oltáře (dnes jsou umístěny v Národní galerii v Praze) a opukovou sochou Madony s děckem.



kostel sv. Alžběty

Renesanční hřbitovní kostel z let 1570-76, roku 1619 byl vojskem vypálen a částečně i zbořen, obnoven v letech 1649-51, barokní věž přistavěna roku 1784. Je jednolodní, obdélný, s věží v západním průčelí, s nepravidelným pětibokým presbytářem s opěráky a obdélnou sakristií po severní straně. Presbytář i loď sklenuty valenou klenbou s lunetami. Zařízení většinou raně barokní z poloviny 17. století, přeneseno částečně z jiných třeboňských kostelů. Na hlavním portálovém oltáři obraz Agonia Christi od Pietra van Roy. Největší ze zvonů pochází ze zrušeného kostela sv. Barbory, na prostředním zvonu se nachází obraz Salvator mundi, nejmenší zvon s obrazem Panny Marie byl odlit v roce 1876 A. Pernerem v Českých Budějovicích.



kostel Evangelické církve metodistické

Kostel postaven roku 1924.



kaple sv. Jana Nepomuckého

Pozdně barokní kaple z let 1750-56. Je obdélná s okosenými nárožími, s vížkou se zvoncovou střechou. Vnitřek sklenut plackou. Sloupcový oltář s obrazem sv. Jana Nepomuckého od F. J. Prokyše z roku 1754.



kaple sv. Víta

Kaple postavena roku 1761 na místě, kde dříve býval obrázek sv. Víta zavěšený na borovici a kolem roku 1734 vystavěna dřevěná kaplička. je obdélná, s apsidou, v průčelí volutový trojúhelníkově ukončený štít. Vnitřek zaklenut plackou s freskou „Císař Jindřich odevzdává knížeti Václavovi rameno sv. Víta“ z roku 1762 od Františka Jakuba Prokyše. Na portálovém sloupovém oltáři obrazy sv. Víta a sv. Barbory, rovněž od F. J. Prokyše a dvojice soch. Součástí kaple býval zvon z roku 1767 o váze 33 kg, který byl roku 1916 předán státu.



Schwarzenberská hrobka

Schwarzenberská hrobka se nachází v katastru obce Domanín



Zahrádky


evangelický kostel

Evangelický kostel z let 1901-03. Obnoven v roce 1971.



Zdešov


kaple Nanebevzetí Panny Marie

Barokní kaple asi z konce 18. století. Je jednolodní, obdélná, s pravoúhlým presbytářem a věží v západním průčelí. Loď plochostropá, presbytář sklenut křížovou klenbou. Vnitřní zařízení z konce 18. století, obraz na hlavním oltáři od J. Steinhausera z roku 1834.