Raně gotický kostel z doby kolem roku 1235 postaven na místě původního kostela. Barokně upraven roku 1779, restaurován roku 1909. Kostel má raně gotický ústupkový, profilovaný portál, obdélnou loď, čtvercový presbytář ze 14. století s nástěnnými malbami „Poslední soud“, místy částečně překrytými freskami z 15. století restaurovanými koncem 50. let 20. století F. Kotrbou.
v lokalitě Mouřenec
Pozdně románský kostel z let 1230-40, upravený goticky v polovině 15. století, kdy byl presbytář zaklenut hvězdicovou klenbou. Z románského období pochází sdružená okénka věže, hluboká apsida i vstupní portál. Barokní úprava kostela proběhla ve 2. čtvrtině 18. století, úpravy pokračovaly až do 19. století. Celková rekonstrukce a obnova byla provedena v letech 1991-93. V interiéru byly v roce 1993 objeveny a restaurovány fresky ze 14. století.
Empírová kaple z roku 1835.
Pozdně románský kostel z let 1240-50, barokně upravený. Z pozdně románského období zachována okna na jihu chrámové lodi, kančí hlavy na západním štítu a kamenná křtitelnice. Hrotitý portál lodi je raně gotický a dřevěná křtitelnice pochází ze 17. století.
Románský kostel z poloviny 13. století, barokně upravovaný koncem 17. století. Z románského období zachována polokruhovitá apsida s konchou a dvojité okénko na severní straně. Z románsko-gotického období zachován profilovaný portál zdobený bobulemi.
Kaple z 2. poloviny 17. století.
Na místě kaple z roku 1618 postaven v roce 1734 barokní kostel. Věž přistavěna roku 1777. V interiéru skleněný oltář z roku 2001, který vytvořila výtvarnice Vladimíra Tesařová.
Novogotická kaple z konce 19. století.
Hartmanice
Původně pozdně gotický kostel z 15. století, v 18. století barokizován.
Hejná
Raně gotický kostel z 2. poloviny 13. století, barokně upravovaný. Presbytář je zaklenut hřebínkovou klenbou.
Horažďovice
Klášterní kostel z roku 1504 postaven na místě starší kaple sv. Michala z roku 1330.
Renesanční hřbitovní kostel z roku 1598. V roce 1687 renovován.
Raně gotický kostel z let 1260-73, postavený jako bazilikální trojlodí. V interiéru pozoruhodně zdobené svorníky a konzoly, v presbytáři dva hrotité portály a sedilie a pozdně gotická Madona z doby kolem roku 1500. Horní část věže o třech barokních cibulových střechách nad sebou byla sňata roku 1837 a nahrazena jednoduchou jehlanovou střechou. V místech původního ochozu věže byly umístěny hodiny. Ve věži jsou zvony Václav (172 kg) a Vojtěch (306 kg) z roku 1993, Gorazd (492 kg) z roku 1997 a Petra a Pavel (886 kg) z roku 2000.
Budova sboru přestavěna v novorenesančním slohu z přízemního domu podle návrhu architekta Štrébla z Plzně. Při přestavbě sem byla z původní barokní radnice přemístěna věžička. Slavnostní otevření proběhlo 15. července 1928. V modlitebně jsou fresky významného horažďovického rodáka Karla Němce.
Původně gotický kostel z roku 1360, barokizován v polovině 18. století. V původních vrcholech klenby nástěnné středověké malby.Věž upravena novorománsky v 19. století. V interiéru figurální náhrobek Švihovských z roku 1625, hlavní rámový oltář z roku 1749 s obrazem Proměnění Páně z roku 1915. Další zajímavostí je rozměrná dřevěná křtitelnice z doby kolem roku 1730 a křížová cesta z konce 18. století. 13. srpna 2001 byla dokončena oprava věžních hodin.
První zmínka o kapli pochází z roku 1787, od roku 1809 je součástí kaple novogotická hrobka rodiny Taaffů, pánů z Nalžov.
Z původní vsi zůstalo jen torzo kaple z roku 1820, hrobka rodiny Abele, na bývalém hřbitově. Kaple byla v poslední době rekonstruována, jsou v ní, mimo jiné, uloženy ostatky otce spisovatele Karla Klostermanna, lékaře Josefa Klostermanna.
Chanovice
Barokní kostel z let 1751-64 postaven na místě původní románské svatyně.
Chudenice
První zmínka o kostele, založeném Drslavem Czernínem, pochází už z roku 1200. Dnešní kostel je v základu gotický z 2. poloviny 14. století. Z té doby se dochovaly obvodové zdi lodi s portálem, triumfálním obloukem, kružbová okna, presbytář s žebrovou klenbou. Barokizován v 18. století, upravován i v 19. století. Pozdně renesanční věž byla přistavěna roku 1660. Na triumfálním oblouku malby z 15. století, stropní malby s výjevy ze života sv. Jana Křtitele vytvořil v roce 1759 malíř Kaplánek. Oltář je novogotické dílo z 19. století s cennou renesanční archou z roku 1505 od neznámého Mistra chudenického oltáře.
Pozdně barokní hřbitovní kaple postavena roku 1766 vrchním správcem panství Václavem Podivínem Holečkem.
Věž je pozůstatkem velkého barokního kostela z let 1722-31, díla Františka Maxmiliána Kaňky. Kostel vznikl přestavbou původní kaple z roku 1664. Roku 1786 byl Josefem II. jako filiální zrušen, postupně chátral, až byl v roce 1810 zbořen, až na věž, která byla v roce 1845 upravena na rozhlednu se střechou s pěti věžičkami a s pseudogotickým pavlánem. Věž je 45 metrů vysoká.
Kašperské Hory
Děkanský chrám je trojlodní bazilika 2. poloviny 14. století s původními klenbami v kněžišti a bočních lodích. Novogotická přestavba kostela byla provedena v roce 1883, kdy byla k západnímu průčelí přistavěna nová 50 metrů vysoká věž. V interiéru pozdně gotické sochy z doby kolem roku 1500. Hlavní oltář je barokní z roku 1720, varhany jsou rovněž barokní.
Gotický trojlodní kostel z doby kolem roku 1330. V průčelí goticky profilovaný portál, loď má dřevěný malovaný strop z roku 1700. Uvnitř cenné nástěnné malby z doby vzniku. V presbytáři je křížová klenba, sedile, gotický křtitelnice, aj.
Novorománský poutní kostel z let 1850-68 postavený místním zednickým mistrem Janem Buchingerem.
Stará kaple postavena v 17. století nad pramenem zázračné a léčivé vody. Do ní roku 1690 umístili místní měšťané – manželé Jiří a Anna Prunnovi obraz Panny Marie Klatovské malovaný na dřevěné desce. Kaple přestavěna a rozšířena v letech 1815-16.
Klatovy
Jezuitský kostel z let 1655-75, na jehož výstavbě se podíleli Dominik Orsi a Carlo Lurago. Raně barokní stavba byla po požáru roku 1777 opravena K. I. Dientzenhoferem. Sochařskou výzdobu průčelí provedl J. Platzer roku 1734. Vnitřní vybavení je barokní. Nástěnné iluzivní malby hlavního oltáře a kupole jsou dílem Jana Hiebla z let 1716-17. Ve věži je zvon z roku 1589 ulitý Brikcím z Cimperka. Pod kostelem jsou prostory, do nichž byli v letech 1676-1783 pohřbíváni členové jezuitského řádu i okolní šlechty. Mumifikaci těl umožňoval systém větracích kanálů, přivádějící do katakomb suchý vzduch.
Původně raně gotický kostel z 2. poloviny 13. století, přestavěný počátkem 15. století (především kněžiště). V letech 1550-60 bylo trojlodí zaklenuto gotickou hvězdicovou a síťovou klenbou mistrem Antonínem. Po roce 1685, kdy byl na hlavní oltář umístěn zázračný obraz Panny Marie Klatovské, se kostel stal významným poutním místem. Regotizován byl kostel počátkem 20. století J. Fantou, sochy tesal Č. Vosmík.V interiéru jsou malby z 15. století, náhrobníky z 16. století a cínová křtitelnice z roku 1526.
Barokní kostel vznikl v letech 1735-48 na gotických základech původně opevněného chrámu z počátku 13. století.
Hřbitovní kostel z roku 1380, v letech 1736-40 k němu přistavěna barokní loď. Patříval bývalé osadě Chuchle a je jedinou stavbou, která se ze tří církevních objektů, po výbuchu střelného prachu roku 1783, zachovala. Prach byl v kryptě kostelíka sv. Jiří z roku 1200, který zapálil blesk. Třetím kostelem byl sv. Jakub z 2. poloviny 13. století.
Barokní kostel dominikánského kláštera, postavený v letech 1694-1707 Marcem Antonio Gilmettim na místě původního kostela ze 14. století, za husitských válek, roku 1419, pobořeného. Klášter byl roku 1786 zrušen, chrám sloužil jako skladiště a teprve v roce 1866 byl obnoven. Dnes je využíván k výstavním účelům.
Zřícenina gotického kostela, v letech 1712-25 barokně přestavěného. Za císaře Josefa II. byl zrušen a ponechán svému osudu. Kolem roku 1900 věž upravena na rozhlednu.
Kaple „Chaloupka“ vystavěna roku 1686 na místě, kde žili manželé Hirsperkovi a kde podle soudobého svědectví se obraz Panny Marie 8. července 1685 krví světice zarosil.
Sbor Karla Farského.
Modlitebna vybudována v roce 1935 v dnešní Masarykově ulici ve sborovém domě, který byl slavnostně otevřen 27.10. 1935. Budova označená jako „Husův dům“ byla původně koncipována jako zcela oddělená od ostatní zástavby, byla ze všech stran dobře viditelná, později však byla ze všech stran obestavěna.
Sbor Klatovy
Z původně pozdně románského kostela postaveného v letech 1240-60 dochován severní portál. Kostel goticky přestavěn kolem roku 1400, barokizován v letech 1751-68. Presbytář s křížovou klenbou je z doby okolo roku 1400. Hlavní oltář je z roku 1797, zajímavé jsou i oba postranní oltáře s obrazy Ecce Homo a Panny Marie Sušické. V kostele bylo dříve umístěno šest náhrobníků rodu Dlouhoveských a Švihovských z let 1556-78, které byly vyjmuty a v současné době jsou umístěny v sakristii.
Gotický kostel založený roku 1352 s barokními úpravami z roku 1756. V interiéru figurální nástěnné malby a pohled na Klatovy, vše z konce 15. století.
Malý Bor
Původně románský kostel z doby kolem roku 1200 s gotickými přístavbami a renesanční úpravou klenby. Z románského období zachována podvojná okénka ve věži a tribuna. Z gotického období kaple na severní straně, figurální nástěnné malby a krucifix z doby kolem roku 1500.
Měčín
Původně gotický kostel ze 14. století (presbytář s křížovou klenbou a sediliemi). Roku 1726 byla přistavěna kaple sv. Jana Nepomuckého, barokně upraven byl v roce 1776 plzeňským stavitelem Antonínem Barthem. Je to jednolodní obdélná stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem s opěráky a hranolovou věží ukončenou bání na západním průčelí. Loď je sklenuta plackou, sakristie klenbou s lunetami a presbytář, kaple a podvěží sklenuto křížově. Kostel byl opraven v letech 1963-64, kdy byly odstraněny barokní úpravy exteriéru presbytáře, ve stěnách lodi byl odkryt gotický portál a gotické okno.
Barokní kaple z roku 1726 přiléhá k zámku. V interiéru desky se znaky maltézských převorů.
Románský kostel z počátku 13. století, upravovaný goticky a v roce 1730 barokně. Z románského období zachováno jádro lodi a věže. V interiéru nástěnné malby z 1. poloviny 15. století. V roce 1908 byly na věž kostela pořízeny hodiny. V roce 1942 byly zrekvírovány dva zvony – Václav a Josef. Kostel opravován v letech 1963 a 1977. V roce 2001 byly pořízeny nové zvony.
Nalžovské Hory
Barokní kostel z let 1721-23 postaven na místě starší kaple. Opraven roku 1798, roku 1919 vyhořel. V interiéru pozdně gotické plastiky z doby kolem roku 1500.
Původně gotický kostel, který je připomínán již v roce 1359, byl v roce 1834 zbořen a do roku 1837 znovu postaven. V roce 2003 byl opraven z prostředků veřejné sbírky místních obyvatel.
Hřbitovní kaple, původně renesanční, osmiboká, z roku 1610.
Původně pozdně románský kostel z poloviny 13. století, barokizovaný roku 1736 a naposledy upravovaný v letech 1960-63. Roku 1390 přistavěn presbytář a síňové trojlodí zaklenuto počátkem 16. století cihlovou sklípkovou klenbou. V interiéru pozdně gotický sanktuář a erbem Půty Švihovského, Madona z doby kolem roku 1450 a novogotický oltář podle návrhu J. Mockera z 19. století.
Hřbitovní kaple původně barokní z 1. poloviny 17. století, novogoticky upravena roku 1860 na rodový panteon Lamberků. V interiéru kamenné náhrobníky z 16. a 17. století a hodnotné novogotické vybavení od řezbáře Jana Rinta z roku 1850.
Poutní kostel vrcholně barokní z let 1719-30 postaven podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Kostel má centrální dispozici čtvercového půdorysu, středový prostor sklenut kupolí, stanovou střechu s lucernou, dvouvěžové průčelí. Vnitřní zařízení obsahuje rokokové řezbářské práce z roku 1760, soška pozdně gotické Madony je ze 16. století (v kostele pouze kopie).
Původně románský kostel zbořen roku 1685. V roce 1871 nahrazen pseudogotickou stavbou od E. Pillera.
Gotická kaple z 2. poloviny 15. století, barokně upravená. Pod kruchtou zlidovělé malby ze života Krista ze 17. století.
Cenná raně gotická stavba kostela se starší, románskou věží z počátku 13. století. Přístavby a úpravy jsou barokní, v 19. století romanticky upravena věž. V interiéru obrazy apoštolů mylně připisované P. Brandlovi, některá díla jsou nahrazena kopiemi.
Kaple z roku 1914.
Plánice
Kostel připomínán již ve 14. století. Základy k dnešnímu baroknímu kostelu byly položeny v roce 1775, vystavěn podle plánů K. I. Dienzenhofera. Je jednolodní, obdélný, s věží v západním průčelí, s užším čtvercovým,apsidou uzavřeným presbytářem se sakristií po severní straně. Loď sklenuta dvěma poli placky, presbytář sklenut plackou. Raně barokní hlavní oltář ze 17. století s obrazem sv. Blažeje od V. Ouředníka.
Poleň
Původně gotický kostel ze 14. století, z kterého se dochovala sakristie, presbytář, profilovaný portál. Barokně přestavěn v roce 1739. Výzdoba kostela byla obohacena v 17. století darem cizího vojáka o deskový obraz Madony. Později se ukázalo, že jde o jedno z nejlepších děl německého renesančního malíře Lucase Cranacha st., vytvořené v roce 1520. Obraz v 60. letech 20. století odcizen, po jeho vypátrání umístěn v Národní galerii v Praze, v kostele je jeho kopie. Poblíž stojí zřícenina dalšího gotického kostela.
Zřícenina gotického kostela, z kterého se dochovalo jen obvodové zdivo.
Kostelík z konce 13. století postaven na místě původního, podle pověsti 9. českého křesťanského kostela v Čechách, vysvěceného zřejmě sv. Metodějem. Novogoticky byl upraven roku 1859.
Původně raně gotický kostel z doby kolem roku 1260 (dochován jižní portál s prstenci), barokně přestavěn v 18. století. Věž přistavěna v roce 1806. V kostele uzavřel dne 16. 9. 1827 sňatek František Palacký s Terezií Měchurovou.
Rabí
Pozdně gotický hradní kostel z roku 1498.
Hřbitovní barokní kostel z roku 1785.
Rejštejn
Kostel původně ze 16. století, zbarokizován roku 1792. Ve věži zvon z konce 14. století.
Klasicistní synagoga z roku 1850 (podle některých pramenů z roku 1868). Je 19 metrů dlouhá, 11,5 metru široká a její výška po hlavní římsu je 7 metrů. Bohoslužebným účelům sloužila do roku 1912. Po druhé světové válce byla využívána JZD jako skladiště. Po roce 1983 byla opravena do původní podoby.
Srní
Základní kámen kostela byl položen 3. května 1804, dokončen byl v roce 1805. Slavnostní vysvěcení proběhlo až dva roky po dokončení – 15. srpna 1807. Jedná se o jednolodní stavbu s trojboce ukončeným presbytářem a s hranolovou věží na severní straně. Kostel je na návětrné straně krytý šindelem. V roce 1806 byly ve věži kostela umístěny dva zvony zakoupené v Bavorsku. Ty však byly roku 1916 odvezeny pro vojenské účely a až v roce 1922 nahrazeny novými od firmy Rudolf Perner z Českých Budějovic. Na věži kostela byl až do 3. listopadu 1833 umístěn orel (bouře ho srazila a poškodila i báň), pak tam byl umístěn kříž, od roku 1853 opět orel a od roku 1925 definitivně znovu kříž. Kostelní hodiny, zakoupené u firmy Hainz v Praze a 14. července 1936 vysvěcené, byly roku 1988 elektrifikovány. V roce 1965 došlo ke zřícení střechy včetně krovu a dřevěného stropu, čímž byla zničena i vnitřní výzdoba kostela. Generální oprava byla dokončena v roce 1970, roku 1991 byl opraven vnitřek kostela. V roce 1997 byly opraveny a elektrifikovány varhany, které 27. prosince vysvětil farář Karel Hampl.
Trojlodní poutní kostel přestavěn v letech 1736-39 z původního kostela z 1. poloviny 13. století. Hranolová věž v západním průčelí s románským jádrem se sdruženými okénky se dochovala z původní stavby. V interiéru středověká kamenná křtitelnice.
Sušice
Původně gotický děkanský kostel založen ve 2. čtvrtině 14. století vedle starší kaple, která byla do stavby pojata jako sakristie. Zbarokizovaný po požáru roku 1707 K. Zannetim. Částečně regotizovaný v letech 1884-85. V interiéru náhrobníky ze 17. a 18. století, obraz na hlavním oltáři od J. Hellicha z roku 1861.
Raně barokní kapucínský klášterní kostel z let 1651-55. Základní kámen byl položen 17. září 1651, kostel vysvětil pražský arcibiskup kardinál Arnošt Harrach v říjnu 1655. Průčelí upraveno v 19. století.
Hřbitovní gotický kostel z konce 14. století. Přestavěn po požáru roku 1591. Dnešní stavba je presbytář nedostavěného kostela. V interiéru náhrobníky z 16. - 18. století.
Raně barokní poutní kaple z let 1682-83, roku 1735 obestavěna ambity se čtyřmi nárožními kaplemi. Slavnostně vysvěcena byla 3. srpna 1683 světícím biskupem Arcibiskupství pražského Janem Ignácem Dlouhoveským. V roce 1882 přestavěna novorománsky.
Mešní kaple postavena roku 1680 na hřbitůvku, na němž se pochovávali zemřelí morem a nakažlivými chorobami.
Původně gotický kostel ze 14. století, upraven v 16. století – nová tribuna a okna. V roce 1737 přistavěna věž. V interiéru pozdně gotické nástěnné malby zlidovělého rázu.
Švihov
Hřbitovní kostel, původně románský z doby kolem roku 1220. Z té doby se dochovala část tribunové věže, okénko, průčelí jižní věže a obvodové zdivo. Presbytář je z roku 1360, další úpravy v 16. – 18. století. V interiéru pozdně gotické sochy sv. Jiljí a Madony z konce 15. století.
Původně gotický kostel z poloviny 14. století, barokizován v letech 1744-47 F. M. Kaňkou.
Původně raně gotický kostel, barokně přestavěný v 18. století. Dnešní sakristie je původním gotickým presbytářem.
Původně románský kostel z poloviny 13. století. Přestavěn raně goticky kolem roku 1300. Presbytář sklenut roku 1500 křížovou klenbou. Barokní úpravy provedeny v 18. století. Poslední velké opravy provedeny v roce 1970. V interiéru oltářní obraz od J. Schmidta z roku 1878, cenná gotická socha Madony z poloviny 15. století.
Původně gotický kostel, z té doby zbylo jen zdivo presbytáře, přestavěn na konci 16. století. V roce 1870 přestavěn novobarokně v trojlodní. Původní chrámová loď dlouhá 13 metrů a široká 7,5 metru tvoří nyní střední kostelní loď, která je po stranách od bočních lodí oddělena širokými oblouky a čtverhranným pilířem. Hlavní oltář je barokní z 18. století. Na něm jsou umístěny sochy sv. Petra a sv. Pavla v životní velikosti a obraz s motivem křtu Krista a malý obrázek na plátně (30x25 cm), kde je namalována hlava Jana Křtitele na míse. V interiéru dále renesanční figurální náhrobky z let 1600 a 1604, cínová křtitelnice z roku 1542. Na věži byly původně umístěny čtyři zvony, z nichž dva byly datovány letopočty 1456 a 1514. V roce 1942 byly tři zvony zrekvírovány, největší z nich byl posléze nalezen v Praze a navrácen do kostela.
Hřbitovní kostel z doby kolem roku 1200, barokně upraven v 17. a 18. století. Kostel je románská rotunda s protáhlou apsidou a původním okénkem, z barokní přestavby jsou klenby a štuková výzdoba. Okrouhlá loď měří v průměru 710 cm, nad ní se zvedá kopulové klenutí z lámaného kamene do výšky 840 cm. Triumfální polokruhový oblouk se otvírá do presbytáře, klenutého plackou. Stavbu zakončuje 220 cm hluboká apsida sklenutá nepravidelnou konchou. Zděná mensa oltáře v presbytáři je barokní, na zdi apsidy je primitivní malba sv. Jana Křtitele z novější doby. Na velmi skromném oltáři jsou pouze svíce.
Železná Ruda
Poutní barokní farní kostel z let 1727-32 postavený na půdorysu šesticípé hvězdy s cibulovou bání krytou šindelem. Věž je z roku 1777. Obraz Panny Marie na hlavním oltáři pochází z roku 1854, kříž nad svatostánkem je z rubínového skla s výbrusy a zlacen, lustr je dílem zdejších brusíren skla, varhany jsou z roku 1871. Na stěnách kostela jsou umístěny náhrobníky rodiny Hafenbrädlů z let 1742-1825.
Novogotický kostel z let 1872-76.