Barokní kostel z roku 1729 s věží přistavěnou roku 1771. Za třicetileté války byla ves kolem kostela zničena.
Kostel původně připomínán roku 1359, presbytář snad z 15. století, loď vystavěna v letech 1854-55.
Pozdně barokní kostel z roku 1769.
Cerhenice
Kostel nechala postavit roku 1734 hraběnka Leopoldina ze Šternberka. Kostel vysvětil v roce 1735 poděbradský děkan Antonín Gottfried Molinari. Vnitřní zařízení je výrazně barokní z 30.-40. let 18. století. Hlavní oltář z roku 1853 představuje sv. Jana Nepomuckého, kterému je kostel zasvěcen, po jeho stranách jsou sochy sv. Václava a sv. Leopolda. V kostele byly původně dva zvony - jeden zvon pocházel z roku 1747, druhý byl přelit ze staršího puklého zvonu. V první světové válce byly zvony, jeden o váze 29, druhý 22 kilogramů zrekvírovány. V roce 1923 byl kostel opraven, ale jak píše kronikář Otakar Videmann "ačkoliv byl kostel před opravou ve stavu velmi chatrném, přec po stránce umělecké po provedených opravách velice ztratil, jelikož krásné ozdoby slohu barokního byly zbytečně otlučeny a jednoduchou fasádou zednickou nahrazeny".
Kostel prvně připomínán roku 1352, roku 1580 opraven a v pozdějších letech přistavován. Z původní stavby zachována hrotitá okna a křížová klenba presbytáře. Věž má zděnou helmici. Zařízení většinou novogotické. V oratoři empírový náhrobek Hrubých z Jelení z roku 1838, patří mezi výtečné kamenické práce.
Český Brod
Kostel je významná stavba přebudovaná ve 14. století v bazilikální trojlodí se dvěma věžemi. Ty byly při barokizaci v roce 1763 sneseny do výšky lodi a zbudována věž nad středem průčelí. Vzácný je hlavní rokokový oltář z roku 1781.
Bývalý hřbitovní kostel, renesanční stavba z roku 1560, renovovaná roku 1953. Vzácná venkovní kamenná renesanční kazatelna z roku 1585 a nízká čtyřboká zvonice s dřevěným patrem. Dnes modlitebna církve českobratrské.
Dolní Chvatliny
Původní gotický kostel, připomínaný roku 1352, vyhořel v roce 1807. Na jeho místě byl postaven nový empírový v letech 1814-27 hrabětem Šternberkem Manderschedtem. Uvnitř je pískovcový náhrobek, na němž je vytesán erb se šachovnicí a klečící pannou v turbanu, rodový to znak pánů Dohalských, jejichž příbuzní vlastnili Chvatliny.
Z původní románské stavby z 10. století zachována dnešní sakristie. Ve 14. století přistavěn dnešní kostel. Do dnešní podoby byl kostel barokně upraven v letech 1740 (loď) a 1776 (věž). V roce 1818 byla rozšířena kruchta, typickou střechu s křížem získala věž kostela v roce 1829. Kostel je jednolodní, obdélný s pravoúhlým čtvercovým presbytářem, věží v západním průčelí a sakristií po severní straně, z níž vystupuje polokruhovitá apsida. Presbytář a sakristie jsou sklenuty křížovou gotickou klenbou, loď byla zřejmě původně rovněž sklenuta žebrovou klenbou, dnes je však kryta barokním zrcadlovým stropem. Hodnotné vnitřní zařízení kostela obsahuje zejména hlavní rokokový oltář z roku 1744 a boční oltář sv. Jana Nepomuckého. Kazatelna pochází z roku 1766, cínová křtitelnice z roku 1777, varhany jsou z roku 1890 a zhotovil je Jan Tuček z Kutné Hory. V první světové válce přišel kostel o velký zvon o váze 1165 kg a umíráček. Ve věži se dochoval jen zvon z roku 1489 od zvonaře Ondřeje Ptáčka z Kutné Hory.
Drahobudice
Původní gotický kostel byl zcela přestavěn v letech 1753-54 pozdně barokně podle návrhu I. J. Palliardiho. Je to jednolodní obdélná stavba s presbytářem uvnitř uzavřeným trojboce, zvenku segmentově. Loď je sklenuta dvěma plackami do pásů, presbytář plackou s konchou v závěru. Před západním průčelím se zdvíhá hranolová věž. Ve věži jsou dva zvony – Nejsvětější Trojice z roku 1504, vážící 260 kg, od zvonaře Ptáčka a umíráček z roku 1716, vážící 28 kg. V roce 1778 byla původní střecha nahrazena dnešní mansardovou. Kostel byl opravován v roce 1807, provizorně v letech 1969-73 a od roku 1991. V roce 1992 došlo vinou stavební firmy k rozsáhlému požáru. Od roku 1995 je postupně opět opravován.
Dvouvěžový trojlodní kostel postaven v letech 1905-08 podle projektu R. a J. Vomáčky na místě původního kostela z let 1815-18. V podvěží tři renesanční náhrobníky. Ve věži zvon z 15. století s českou legendou husitské modlitby.
Barokní kostel, nově postavený v letech 1740-43.
Základem kostela je románská rotunda, která nyní tvoří západní část gotické lodi. Předsíň je z roku1557, sakristie z poloviny 17. století. Schodiště mezi lodí a rotundou je z roku 1888. Na jižní straně je gotický portál, v rotundě zazděn původní románský portál a okno. Na vnějšku kostela jsou náhrobníky z let 1813 a 1826.
Význačná barokní stavba kostela dokončená po roce 1705 J. Santinim. Centrální osmiboká protáhlá loď je uvnitř elipsovitá s polygonálním presbytářem a věží v ose presbytáře. Nad portálem znak Berků z Dubé.
Kostel připomínán roku 1357 jako farní, nově postaven raně barokně roku 1670, vnějšek obnoven novogoticky po roce 1860. Barokní oltář z období po roce 1700.
Kbel
Kostel vystavěn goticky po polovině 14. století, vyhořel roku 1874. Z původní stavby zůstal presbytář, část zdiva lodi a celá věž. V letech 1885-86 provedena novogotická obnova. Z původní stavby zachována úzká okna v presbytáři a gotické hrotité portály.
Kolín
Dvouvěžový kostel založený v 2. polovině 13. století. V době vrcholné gotiky se na jeho výstavbě podílela huť Petra Parléře. Kostel několikrát vyhořel a byl přestavován. Poslední větší úpravu provedl v letech 1904-10 J. Mocker. Zvonice u kostela je z roku 1504 od mistra Bartoše.
Raně barokní kostel z let 1666-67, novorománsky přestavěný.
Bývalý špitální kostel, původně gotický připomínaný roku 1359, upraven barokně asi roku 1747 a v roce 1936 restaurován. Dnes slouží pravoslavné církvi.
Kostel připomínán roku 1352, barokně upraven roku 1683. V roce 1777 přistavěna věž. Vnitřní zařízení barokní z let 1682-85.
Moderní funkcionalistický kostel postavený v letech 1931-32 podle návrhu architekta Vladimíra Wallenfelse. Obdélná hladká stavba se svažující se lodí k východnímu závěru má v západním průčelí vysokou štíhlou věž. K jižní straně přiléhá příslušenství kostela a terasa.
Novogotický jednolodní kostel z let 1868-71. V letech 1948-49 byl upraven a při opravě v letech 1987-89 byla odstraněna či zjednodušena náročná štuková výzdoba průčelí s trojúhelníkovým štítem a řadou hrotitých oken v průčelí.
Synagoga postavena v barokním slohu v letech 1642-96. Byla několikrát přestavována, např. v roce 1721 byla budova prodloužena k západu. V následujícím období byla připojena severní loď. Synagoga má raně barokní štít s volutovými motivy. V modlitebním sále je dochován barokní polychromovaný aron ha-kodeš z konce 17. století. Barokní valená klenba s lunetami je zdobena bohatou štukovou výzdobou s motivy vinné révy z doby kolem roku 1700. Jedná se o velmi cennou barokní stavbu dochovanou v původní podobě.
Tzv. hornický kostel založen roku 1292, později goticky přestavěn. Po bombardování města roku 1945 ve zřícenině.
Konárovice
Původní gotický kostel připomínaný roku 1352 nově vystavěn barokně roku 1683, přestavěn novogoticky v 80. letech 19. století.
Konojedy
Pozdně barokní kostel z let 1766-69 je jednolodní budova obdélníkového půdorysu s obdélníkovou sakristií a hranolovou věží krytou stanovou střechou.
Kostelec nad Černými Lesy
Kostel z let 1735-37 je jednolodní barokní stavba s bočními kaplemi a sakristií. Nadstavená novobarokní věž je z opravy v letech 1889-94. Vzácný je hlavní oltář z roku 1739 se schránkou na náboženské náčiní a sochou Anděla Strážného.
Goticko-renesanční kostel (někde uváděn jako zámecká kaple) přistavěn roku 1573 ke kosteleckému zámku. Se zámkem je spojen krytou chodbou přes příkop. Je to jednolodní stavba s hranolovou dvoupatrovou věží. Pod presbytářem je hrobka Slavatů a posledních Smiřických.
Hřbitovní kostel zbudovaný kolem roku 1600, byl vypálen Švédy, opraven a znovu vyhořel roku 1758. Dnešní podoba s oválnou lodí a obdélníkovým příčně položeným presbytářem je z let 1777-83.
Kostelní Střimelice
Z původního gotického kostela ze 14. století zůstal presbytář a sakristie. Loď a dvoupatrová věž jsou barokní z 18. století. Ve zdivu kostela jsou nárožní kameny a ostění ze zaniklé templářské komendy.
Kouřim
Raně gotický kostel z doby kolem roku 1260. Někdy v letech 1370-80 přistavěna jižní kaple (dnešní sakristie) a zřízeny sanktuáře, kostel obnoven roku 1581, roku 1659 shořela věž a střecha, roku 1670 vyhořely obě věže a spojovací galerie mezi nimi se zřítila, po požáru věže o patro sníženy. V letech 1707 a 1740 opraven vnitřek chrámu, roku 1741 zřízeny cibulové báně věží, roku 1811 jižní věž a krypta poškozeny bleskem, roku 1836 opraven západní štít. Do současné podoby byl puristicky upraven v pseudogotickém slohu architektem Josefem Schulzem v letech 1876-77 a Kamilem Hilbertem v letech 1903-10. Jedná se o trojlodní baziliku se třemi polygonálními presbytáři a dvěma mohutnými věžemi. Nejvzácnější částí je osmiboká krypta pod presbytářem (kaple sv. Kateřiny), sklenutá křížovou klenbou. V kapli se dochovaly hodnotné gotické nástěnné malby, vytvořené na počátku 15. století. Presbytář a trojlodí sklenuty křížovými žebrovými klenbami na příporách a konzolách, presbytář v závěru paprsčitě. Hlavní oltář a dva boční oltáře z roku 1905 podle návrhu J. Kastnera, sochy provedl Št. Zálešák, řezbářskou práci V. Mráz. Na průčelí chrámu je osazen pozoruhodný soubor renesančních náhrobků z přelomu 16. a 17. století. U kostela stojí hranolová pozdně gotická zvonice z roku 1525, renesančně přestavěná roku 1570 vlašským stavebním mistrem Filipem z Florencie. V roce 1670 postihl zvonici ničivý požár, kterému padly za oběť původní zvony. Nové byly ulity o rok později a zavěšeny do věže do polohy srdcem vzhůru. Novogoticky byla zvonice upravena v roce 1890 Josefem Mockerem.
Hřbitovní pozdně gotický kostel z roku 1591 je jednolodní s trojboce uzavřeným presbytářem. Je vybaven raně barokním mobiliářem z druhé poloviny 17. století. Na jižním průčelí jsou osazeny dva dětské náhrobky z konce 16. století.
Barokní pětiboká kaple postavena v letech 1724-27 podle návrhu Jana Blažeje Santiniho – Aichela. Kaple označuje místo, na němž bylo v roce 1421 upáleno pět cisterciáckých mnichů.
Kaple z poloviny 17. století.
Původní románský kostel přestavěn goticky a roku 1769 barokně. Dnešní sakristie byla původně kaple. Věž má dřevěné patro.
Krakovany
Pozdně barokní evangelická modlitebna, postavená na místě dřevěné z roku 1784, prodloužená roku 1840.
Původně raně gotický kostel sv. Václava z poslední čtvrtiny 13. století. Jednalo se o kamennou stavbu s nižší věží, loď kostela byla zaklenuta kamennou klenbou. Přestavěn empírově byl v letech 1846-48. Věž byla zvýšena roku 1863. Po skončení přestavby byl kostel slavnostně zasvěcen Božímu tělu. Z původní gotické stavby byly zachovány stěny presbytáře a lodi s úzkými gotickými okny. V jižní stěně presbytáře jsou raně gotické sedile s arkádami na přestavěných sloupcích a sanktuář. Presbytář je čtvercového půdorysu, hlavní oltář z roku 1891 je v novorenesančním slohu s obrazem K. Javůrka „Žehnající Kristus“. Loď kostela je kryta trámovým plochým stropem. Nad vchodem s hladkými pilastry jsou polokruhová okna, nad průčelím trojúhelníkový štít, který přechází do jehlanovité věže kryté břidlicí. Ve věži se původně nacházeli dva zvony, první z roku 1841, druhý z roku 1489, přelitý roku 1896. Tento druhý zvon byl v roce 1942 zabaven nacisty na válečné účely. Poslední oprava kostela proběhla v letech 2001-03.
Kšely
Evangelická modlitebna je barokní jednolodní obdélníková budova se segmentově ukončeným presbytářem. Průčelí členěno pilastry a ukončeno štítem s vížkou. Presbytář i loď sklenuty valeně s lunetami. Zařízení nové, kazatelna z roku 1791 od J. Mezdřického.
Evangelický kostel, vysvěcený roku 1827.
Kostel uprostřed hřbitova založen renesančně roku 1597, upraven barokně. Hlavní zařízení barokní, vpravo v lodi zajímavý dřevěný reliéf Apoteózy sv. Jana Nepomuckého.
Lošany
Novogotický kostel z roku 1895 postaven na místě gotického, připomínaného roku 1335.
Barokní kostel z roku 1747 postaven na místě gotického, ze kterého zbyla jen křížově klenutá sakristie. Uvnitř cínová křtitelnice ve tvaru obráceného zvonu.
Z původně románského kostela zbyla v roce 1676 jen kaple. Loď zbořena roku 1864 a nově vystavěna spolu s věží novorománsky. Je to jednolodní stavba s pravoúhlým presbytářem a čtvercovou sakristií a gotickým portálkem mezi presbytářem a sakristií.
Původně románský kostel z 12. století, přestavěn goticky ve 14. století a později upravován, zejména barokně. V severní stěně lodi gotický profilovaný portál ze 60. let 14. století, v jižní stěně úzký gotický portál a do severní předsíně renesanční portál. Zařízení novorománské z 19. století.
Kostel postaven v roce 1835 na místě původního gotického ze 14. století. Z tohoto kostela se zachoval čtvercový presbytář s křížovou klenbou. V roce 1886 byl přestavěn v novorománském slohu. Nad presbytářem se zvedá mohutná věž. Kdysi v ní bylo zavěšeno pět zvonů, dnes jsou zde pouze dva.
Na místě dnešního kostela, vystavěného v letech 1846-48, stála původně barokní kaple z let 1751-52.
Původně gotický kostel, rozšířený roku 1888, je jednolodní stavba s hranolovou věží, která byla roku 1899 zvýšena. Na severní straně sakristie je gotický portál a na jižní přístavek na kruchtu.
Původní gotický kostel ze 14. století, roku 1843 rozšířen a opatřen západním průčelím. V letech 1904-06 postupně zbořen a do roku 1908 na jeho místě postaven nový dle plánů arch. Krcha stavitelem Sklenářem z Kolína. V hřbitovní zdi zazděny zbytky původní stavby kostela.
Pečky
Novorománský kostel z roku 1912. Slavnostně vysvěcen byl 12. října 1913. V roce 2001 byla opravena střecha a fasáda.
Stavba evangelického kostela začala v květnu roku 1914. Vysvěcen měl být již v roce 1915 u příležitosti pětistého výročí upálení Mistra Jana Husa, avšak v důsledku probíhající první světové války, musela být slavnost odložena a kostel byl vysvěcen až po jejím skončení 16. května 1918. Kubistická stavba kostela je slohově nejčistší, v celé Evropě ojedinělou kubistickou architektonickou památkou, dochovanou v původním stavu, bez jakýchkoli pozdějších úprav.
Plaňany
Novogotický kostel postaven v letech 1908-13 stavitelem Gabrielem z Prahy podle starších plánů z roku 1901 architekta Františka Mikše. Slavnostně vysvěcen byl 18. září 1913. Kostel je jednolodní obdélný s pětiboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží při severní stěně. Pro použití nekvalitních materiálů, především v základech, hrozil kostel sesutím, proto byl v letech 1931-32 opraven a původní strop nahrazen betonovou výztuží. Znovu opraven byl kostel po požáru v roce 1953. Věž je vysoká 54 metrů.
Cenný románský kostel z doby kolem roku 1200. Kvádříková stavba z pískovce má v jižní lodi zachována dvě původní románská okna a fragment původního románského portálu. Na sklonku 14. století goticky přestavěn a vybudován bohatě prosvětlený presbytář. Renesančně upraven byl v roce 1591. V 1. třetině 18. století byl barokně upraven interiér kostela, nově sklenuta loď a věž snížena o jedno patro. Roku 1862 byla věž nově zastřešena, v roce 1880 opraven interiér a v roce 1892 byly při puristické obnově exteriéru odstraněny některé pozdější přístavby. Ve věži, vysoké 38,5 metru, jsou umístěny hodiny z roku 1868 od poděbradského hodináře Janaty. Kolem roku 1952 byly hodiny nefunkční, opraveny byly v roce 2000. Zvonice vedle kostela je patrová se zděným spodním patrem a s dřevěným horním patrem. Postavena byla roku 1587, v roce 1853 bylo spodní patro rozděleno a dolní část používána jako umrlčí komora.
Bývalá židovská synagoga postavena jako klasicistní v roce 1864. Roku 1926 byla prodána a přestavěna pro účely Církve československé husitské.
Kostel postaven v pozdně barokním stylu v letech 1773-78 stavitelem Rothfässlem podle plánů J. a F. Jedličkových. Je jednolodní, obdélníkový s pravoúhlým presbytářem a s věží nad západním průčelím. Vnitřek kostela je sklenut plackami.
Pozdně barokní obdélná kaple z roku 1772. Přestavěna byla v roce 1886, kdy byla vybavena novým mobiliářem vč. obrazu sv. Gottharda od F. Anděla. Upravena byla v roce 1909 a roku 2004 naposled opravena.
Původně snad románský kostel, vystavěn goticky kolem poloviny 14. století. Věž byla zvýšena roku 1759. V letech 1770-71 upraven barokně.
Barokní kostel se hřbitovem postavený roku 1750 T. V. Budilem. Má čtvercovou loď, polokruhový presbytář a hranolovou jednopatrovou věž s cibulovou bání. Na klenbě lodi jsou fresky V. Kandlera z roku 1787.
Kostel z roku 1694 na místě původního gotického. Je to jednolodní barokní stavba s přístavky tak přistavěnými, že půdorys celého kostela tvoří obdélník.
Jádro dnešní lodi je z románského kostela ze 14. století, stejně jako presbytář a sakristie. Zbytek upraven na konci 16. století. V presbytáři hrotitá okna.
Novogotická kaple postavena v letech 1891-92 podle plánů J. Mockera. Vysvěcena byla 22. června 1893 kardinálem J. E. Schönbornem. Je to obdélná stavba s trojboce ukončeným presbytářem, loď je sklenuta třemi poli křížové žebrové klenby, presbytář jedním polem. Vnitřní zařízení je pseudogotické.
Původní gotický kostel doložen roku 1352, nový raně barokní postaven roku 1680. Zařízení z konce 17. století, oltáře s novodobými obrazy.
Původní kostel přestavěn barokně roku 1673 a roku 1700 rozšířen.
Původní kostel, koncem 17. a v průběhu 18. století opravován a přestavován. 25. července 1811 vyhořel a zůstal v troskách plných 12 let. Počátkem června 1923 byla zahájena oprava, která byla dokončena v září téhož roku. Obvodové zdi bylo nutno odbourat až po okna a znovu postavit, nově byl kostel zaklenut, věž dostala dnešní zvonovitou podobu. Roku 1852 byla vyměněna dlažba v kostele, v roce 1853 vyměněna šindelová krytina za taškovou, věž byla pokryta plechem a natřena červeně. V roce 1936 bylo zavedeno elektrické osvětlení. Barokní kostel s hranolovitou věží v průčelí má obdélnou plochostropou loď, presbytář je sklenut ploskou klenbou, kruchta je valeně podklenuta. V interiéru nástropní malba od Adolfa Liebschera a A. Körbera z roku 1918. Vnitřní zařízení novorománské z konce 19. století, hlavní oltář z roku 1870. V roce 1823 byly do věže pořízeny dva zvony – menší, který visí na věži dodnes a velký zvon, vážící 265 kg, který byl v roce 1917 zabaven pro válečné účely. V roce 1924 byl nahrazen novým zvonem, který byl však zrekvírován v roce 1944.
Původně gotický kostel se hřbitovem, barokně přestavěný kolem roku 1700.
Hodnotná stavba původně gotického kostela ze 14. století, ze kterého zůstal presbytář s křížovou klenbou. V 16. století byla přistavěna loď a věž. V roce 1696 byl kostel upravován a v roce 1907 byla uskutečněna jeho novogotická obnova. Je to jednolodní stavba s polygonálně ukončeným presbytářem a hranolovou věží na severní straně v patře bedněnou. Ve věži jsou dva zvony - první z roku 1503 byl ulit v Kutné Hoře Ondřejem Ptáčkem, druhý zvon je z roku 1585 od zvonaře Brikcího z Cinperku. Na jižní straně lodi se dochoval gotický portálek. V lodi je dřevěný kazetový strop s malbami z počátku 20. století a barokní zděná kruchta. Původní sakristie v přízemí věže je kryta trámovým stropem. Zařízení i vybavení kostela je převážně barokní a pochází z 18. století, cínová křtitelnice je z roku 1704.
Románský kostel z 2. poloviny 12. století je jednolodní stavba z pískovcových kvádrů s apsidou, západní tribunou a věží, vrcholící dřevěným ochozem na krakorcích. Jediným novodobým doplňkem je sakristie z roku 1870.
Původně raně gotický kostel z poloviny 13. století, nynější podoba z roku 1740, patrně podle plánů K. I. Dientzenhofera.
Stříbrná Skalice
Barokní kostel z roku 1730 je jednolodní stavba a obdélníkovým kněžištěm a hranolovou věží, která má horní patro bedněné.
Románský kostel z konce 12. století, přestavěný pozdně románsky kolem roku 1240. Mladší úpravy odstraněny při restauraci v letech 1952-53. V jednolodní neomítnuté stavbě s apsidou a hranolovou věží částečně zachován portál z přestavby v roce 1240 (na severní straně lodi) s řadou zvířecích reliéfů z původní stavby nad ním. V lodi a apsidě románské nástěnné malby z poslední čtvrtiny 12. století. Původní vnitřní zařízení se nedochovalo.
Původně gotický kostel ze 14. století, obnoven raně barokně byl v roce 1678, prodloužen a upraven rokokově v roce 1773. Je to jednolodní obdélná stavba s pravoúhlým presbytářem. K jižní straně lodi je přistavěna věž. Loď kryje dřevěný strop, napodobující plackovou klenbu, presbytář je zaklenut cihlovou křížovou klenbou a hřebínkovými žebry. Hlavní rámový oltář z roku 1773 nesl původně hodnotný obraz sv. Václava od V. P. Kramolína, dnes je v něm umístěn obraz z roku 1868 od J. L. Bernarda.
Neobyčejně vysoký barokní kostel z let 1710-50.Hodnotný raně barokní oltář je rozložitá portálová sloupová kulisa.
Ojedinělá trojlodní románská bazilika z konce 12. století, zachovaná v původní podobě, kromě krytů věží. Trojlodní bazilika z neomítnutých pískovcových kvádrů se dvěma věžemi a třemi apsidami. Lodě odděleny arkádami. Na oltáři vzácná socha Panny Marie z doby kolem roku 1420 s postavami andělů a andílčími hlavičkami.
Vzácná stavba raně gotického kostela z 2. poloviny 13. století. Barokně upraven v 17. století. V průčelí je znak města Kouřimi z roku 1661. V letech 1864-65 byla k jižnímu boku kněžiště přistavěna sakristie. Interiér kostela s žebrovou klenbou lodi je vybaven pseudogotickým mobiliářem z roku 1905, dílo Václava Mráze. Areál kostela, ohraničený vysokou opěrnou zdí s pozdně barokní branou, doplňuje hranolová zvonice s jehlanovou střechou z poloviny 18. století.
Barokní kostel z roku 1668. Má hodnotný hlavní oltář se sochami sv. Václava a sv. Ludmily ze školy M. B. Brauna z doby kolem roku 1725.
Týnec nad Labem
Kostel pochází z 12.- 13. století, v dnešní podobě z let 1780-81.
Hřbitovní kostel, původně barokní kaplička z roku 1724, rozšířená v dnešní kostel v letech 1806-15.
Husův sbor.
Dnešní kostel postaven roku 1897 na místě původního gotického.
Velim
Původně snad románský kostel z 13. století. V dnešní podobě raně gotický ze 14. století. Po polovině 18. století přestavěn. Z gotické stavby zachovány zbytky, např. portál a kružby.
Evangelický kostel z roku 1854. Jeho vnitřní vybavení pochází ze zrušeného kláštera dominikánek u sv. Maří Magdalény na Malé Straně. Je to skvělá barokní práce ze 17. století.
Velký Osek
Kostel je moderní stavba z roku 1934. Sousoší Kalvárie před kostelem z červeného pískovce z roku 1761, socha Panny Marie v kostele od Fr. Úprky.
Pozdně klasicistní kostel z let 1843-46.
Z raně gotického kostela z poloviny 13. století se zachovala věž. Po polovině 14. století přestavěn goticky jako jednolodní stavba s polygonálním presbytářem a hranolovou věží, krytou jehlancem. V okně presbytáře původní kružba. Uvnitř vzácný raně barokní oltář z roku 1665.
Pod podlahou kostela byly v letech 1935-36 zjištěny základy otonského kostelíka 7x6 metrů, založeného kolem roku 990. Románský kostel, postavený z kvádříků kolem roku 1150, je zachován ve zdivu dnešní lodi. V 15. století přistavěn gotický presbytář sklenutý paprsčitou klenbou. Koncem 17. století kostel upraven barokně. V časném středověku zde byl uschován praporec sv. Vojtěcha, upevněný na svatováclavském kopí. Hranolová barokní zvonice s mansardovou přilbou postavena roku 1723 na místě starší.
Zásmuky
Farní kostel byl původně románský, obdélný s apsidou, stal se sakristií nového gotického. Roku 1648 postaven nový, raně barokní kostel, v roce 1721 byly zbořeny jeho dvě věže a zřízeno nové průčelí. Roku 1818 byl až na věž zbořen a v letech 1900-03 vystavěn nový v pseudorománském slohu podle návrhu J. Krcha. Kostel je jednolodní, obdélný, s půlkruhově uzavřeným presbytářem s obdélnou sakristií po severní a hranolovou věží po jižní straně. Věž, zachovaná z původního kostela, byla pseudorománsky upravena v roce 1841. Vnitřek kostela sklenut křížovou klenbou bez žeber, do pasů, závěr presbytáře konchou. Vnitřní zařízení pseudorománské z dílny P. Buška ze Sychrova.
Raně barokní kostel z let 1692-94. Je jednolodní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem a po levé straně s obdélnou kaplí sv. Antonína, přistavěnou v roce 1698. Vnitřek sklenut valenou klenbou s lunetami a pásy. Vnitřní zařízení barokní, velmi hodnotné, většinou z 1. poloviny 18. století. Hlavní oltář pochází z let 1695-1702, je portálový, se sochami františkánských světců. V kostele je umístěn náhrobek Jaroslava ze Šternberka, pozdně gotický po roce 1500, přenesený z kláštera sv. Anežky v Praze v roce 1782.
Husův sbor.
Synagoga byla postavena v 60. letech 19. století. Bohoslužby se zde konaly do 2. svět. války, po válce byla prodána Českobratrské církvi evangelické, která ji využívá dodnes. Na severní straně fasády zazděné Desatero. V modlitebním sále jsou dochovány původní lavice, ženská galerie a výklenek pro svatostánek.
Kaple postavena roku 1681, obnovena v roce 1783, novogoticky zevně přestavěna v 19. století. Jedná se o hranolovou stavbu se zkosenými rohy, nad římsou cimbuří a fiály.
Původně románský kostel, přestavěn po roce 1624. Roku 1873 kromě věže zbořen a do roku 1875 vystavěn nový novorománský.
Žabonosy
Kostel postaven uprostřed slavníkovského hradiště ve 12. století. V 1. polovině 14. století byl prodloužen o gotickou část. Bylo zachováno původní kvádříkové zdivo a románský portál. Později byl několikrát upravován, dnešní podobu získal v roce 1721, kdy byla barokně upravena fasáda kostela a věž s barokní zděnou helmicí. Kostel je jednolodní obdélná stavba s pravoúhlým presbytářem, obdélnou sakristií na severní straně a hranolovou věží před západním průčelím. Loď kostela je plochostropá, presbytář je sklenut jedním polem gotické křížové žebrové klenby, sakristie je sklenuta dvěma poli křížové žebrové klenby. Ve věži kostela je zvon sv. Václav z roku 2007.
Původně románský kostel na svahu nad obcí, opravený roku 1629 a důkladně obnovený a přestavěný kolem roku 1888.
Žiželice
Kostel z roku 1347 upravován v letech 1798, 1830 v roce 1959 věž. U kostela památný strom – lípa malolistá – stáří asi 120 let.