okres Liberec

Seznam obcí:
Andělka, Andělská Hora, Arnoltice, Bílý Kostel nad Nisou, Bílý Potok, Bulovka, Černousy, Český Dub, Dětřichov, Dlouhý Most, Dolní Oldřiš, Frýdlant, Havlovice, Hejnice, Hlavice, Hodkovice nad Mohelkou, Horní Řasnice, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Jeřmanice, Jindřichovice pod Smrkem, Jitrava, Kobyly, Krásný Les, Kryštofovo Údolí, Křižany, Kunratice, Letařovice, Liberec, Ludvíkov pod Smrkem, Mníšek, Nová Ves, Nové Město pod Smrkem, Osečná, Pertoltice, Příšovice, Raspenava, Rašovka, Rynoltice, Srbská, Stráž nad Nisou, Světlá pod Ještědem, Ves, Višňová, Vítkov, Vlastibořice, Zdislava, Žibřidice

Andělka


kostel sv. Anny

Pozdně barokní kostel postaven v letech 1783-85 stavitelem J. Kunzem z Liberce na místě původního dřevěného kostela. Je jednolodní, obdélný, se čtvercovým presbytářem a čtvercovou sakristií s oratoří v patře po jeho jižní straně. v hlavním průčelí hranolová věž s bočními schodišťovými přístavky. Presbytář sklenut plackou, loď dvěma poli plackové klenby. Hlavní oltář – iluzivní malovaná architektura na závěrové stěně se zavěšeným obrazem sv. Rodiny, tabernákl z roku 1786, upraven v 19. století. Kazatelna rokoková ze 4. čtvrtiny 18. století, se sochou Boha Otce. Původní zvony (z nich sv. Anna z roku 1548 byl přelit a roku 1842 znovu zavěšen) byly zabaveny za první světové války. Roku 1923 byly pořízeny tři nové, které však byly za druhé světové války opět zrekvírovány. Po válce kostel postupně chátral, opravy se dočkal až na konci 20. století, kdy byly mimo jiné osazeny nové věžní hodiny a v roce 1997 poprvé zazněla zvonkohra.



Andělská Hora


kostel Panny Marie Sněžné

Kostel v empírové podobě z roku 1833. Je obdélný, s polygonálně ukončeným presbytářem a západní dvoupatrovou věží s jehlancovou střechou. Uvnitř plochý strop.



Arnoltice


kostel sv. Maří Magdalény

Barokní kostel z let 1738-39, postaven na místě staršího kostela podle návrhu pražského stavitele J. Schödla. Je jednolodní, obdélný, s obdélným, polokruhově ukončeným presbytářem, na západní straně s hranolovou věží s polygonální nástavbou. Presbytář sklenut valenou klenbou a konchou s lunetami, loď plochostropá s vysokým fabionem. Hlavní oltář novodobý, historizující.



Bílý Kostel nad Nisou


kostel sv. Mikuláše

Kostel existoval již roku 1352, nově postaven v letech 1679-91, přestavěn v letech 1749-54, rozšířen o kněžiště roku 1785. Je jednolodní, barokní, obdélný, se západní hranolovou, nahoře polygonální věží, s cibulí z roku 1783. Kněžiště čtvercové, půlkruhově uzavřené, vnitřek sklenut valeně na rákos. Vnitřní zařízení barokní z 18. století, hlavní oltář pozdně barokní sloupový, portálový, s novým obrazem sv. Mikuláše z roku 1832 a sochami sv. Víta a Jana Nepomuckého. Kazatelna a varhany klasicistní z roku 1786.



Bílý Potok


kostel Nejsvětější Trojice

Pseudorománský kostel postaven v letech 1888-90 stavitelem J. Neusserem na místě starší kaple. Je jednolodní, obdélný, s obdélným presbytářem se zkosenými nárožími a obdélnou sakristií, s hranolovou věží v průčelí. Presbytář kryt rákosovou klenbou, loď i sakristie plochostropé. Vnitřní zařízení pseudorománské.



Bulovka


kostel sv. Archanděla Michaela

Kostel z roku 1341, barokně přestavěn roku 1741 a znovu v roce 1891. Je jednolodní, obdélný, s obdélným, polokruhově zakončeným presbytářem, v západním průčelí hranolová věž s mansardovou střechou. Presbytář sklenut valenou klenbou a konchou s lunetami, v lodi strop na vysokém fabionu s lunetami. Hlavní oltář pseudorománský z roku 1891, kazatelna pozdně barokní z doby kolem roku 1800. Velký zvon je původní a pochází z 16. století, střední a malý zvon se nedochoval. V pořadí třetí varhany byly instalovány v roce 1997.



Černousy


kaple sv. Jana Nepomuckého

Kaple z roku 1797, postavena stavitelem F. Thunem podle návrhu ing. A. Otta. Je klasicistní, kruhová, s obdélnými prostory kruchty a presbytáře. Průčelí vrcholí štítovou zdí, prolomenou obdélným otvorem, v němž býval zavěšen zvon. Presbytář a vstupní prostor sklenuty valeně, střední prostor kupolí s lucernou. Na klenbě presbytáře iluzívně malované kazety, na závěrové stěně původní obraz sv. Jana Nepomuckého od F. Leubnera z Liberce.



Český Dub


kostel sv. Ducha

Původně gotický kostel vypálen roku 1421 a přestavěn kolem roku 1530 renesančně a znovu ve 2. polovině 17. století barokně J. V. Pánkem. Vestavěn do západní městské zdi, z níž vyčnívá průčelím. Raně barokní kostel je jednolodní, obdélný, protáhlý, dvakrát prodloužený, s polygonálním neodděleným závěrem, při němž je severní věž se sakristií. Loď a presbytář sklenuty valeně s lunetami. Vnitřní zařízení různorodé.



kostel Nejsvětější Trojice

Raně barokní kostel byl postaven po roce 1680. Je jednolodní, obdélný, s odsazeným presbytářem, polokruhově uzavřeným. V lodi kazetový strop, v presbytáři křížová klenba. Zařízení z větší části původní. Hlavní oltář raně barokní z roku 1663 portálový, sloupový, se sochami sv. Tomáše a Domunika.



Husův sbor

Novogotická jednopatrová stavba s hranolovou věží z 1. poloviny 19. století.



bývalá kaple sv. Jana Křtitele

Na místě pozdně gotické stavby vystavěl Jan z Opperstorfu kolem roku 1579 zámeckou špitální kapli sv. Jana Křtitele, později sv. Jana Nepomuckého (1722). Po zrušení kaple za Josefa II. budova sloužila jako městský špitál, dnešní historizující fasáda pochází z doby kolem roku 1910.



Dětřichov


kostel sv. Anny

Kostel původně ze začátku 15. století, připomínán k roku 1409. Věž postavena roku 1619 K. Pilzem. Roku 1720 kostel přestavěn (patrně novostavba lodi a úprava presbytáře). Při opravě roku 1840 upravena věž a roku 1889 zvýšena a pseudorenesančně upravena. Kostel je jednolodní, obdélný, s polokruhově ukončeným presbytářem, v západním průčelí hranolová věž s polygonální nástavbou s jehlancovou helmicí. Presbytář sklenut valenou klenbou s lunetami, loď plochostropá. Hlavní oltář z roku 1786 s obrazem sv. Anny od F. Leubnera z roku 1786. Kazatelna z roku 1786.



Dlouhý Most


kostel sv. Vavřince

Barokní kostel z let 1696-99. V interiéru křtitelnice ze začátku 16. století.



Dolní Oldřiš


kostel sv. Martina

Původně středověký kostel, připomínán k roku 1346, byl v roce 1780 zbarokizován. Další úpravy v letech 1865 a 1881. Kostel je jednolodní, obdélný, s půlkruhově ukončeným presbytářem. V lodi dřevěný kazetový strop, presbytář sklenut valeně, s konchou a lunetami v závěru, sakristie a předsíň mají křížovou klenbu. Vnitřní zařízení pochází z 19. století. V presbytáři čtyři renesanční náhrobníky z let 1570-1612. V kostele byly původně umístěny dva zvony – zvon z roku 1608 byl 67 cm vysoký o průměru 85 cm a druhý 19 cm vysoký o průměru 58 cm.



Frýdlant


kostel Nalezení sv. Kříže

Děkanský kostel, původně na místě dnešního presbytáře s věží na severní straně. V druhé polovině 15. století novostavba presbytáře se sakristií a zvýšena věž, vysvěcený roku 1498. Stavba síňového trojlodí v letech 1501-55, západní kruchta postavena v letech 1713-14, roku 1783 rozšířena okna, historizující úpravy a regotizace oken podle návrhu V. Heckla v letech 1889-96. Poškozen leteckou pumou 8. května 1945, rekonstrukce jihozápadního nároží roku 1946. Jedná se o síňové trojlodí s užším presbytářem uzavřeným třemi stranami osmiúhelníku. K severní straně presbytáře přiléhá mohutná hranolová věž s ochozem a strmou valbovou střechou a pohřební kaple Redernů. Presbytář sklenut síťovou klenbou se svorníky se znaky Biberštejnů a Redernů. Síňové trojlodí, dělené arkádami 3 dvojic štíhlých osmibokých pilířů, sklenuto křížovými hřebínkovými klenbami. Pohřební kaple Redernů, čtvercového půdorysu, uzavřená třemi stranami osmiúhelníka, púostavena nákladem Kateřiny z Redernů kolem roku 1610 M. Spaziem, sklenuta hvězdovou klenbou se štukovými žebry na konzolách se ženskými a andělčími hlavičkami. Hlavní oltář postaven roku 1714, později několikrát upravován.



kostel sv. Maří Magdalény

Původně gotický, dnes raně barokní kostel z roku 1533, v následujícím století přestavovaný - 1633. Pronikavá obnova byla provedena v letech 1696-1709. Je jednolodní, obdélný, s mírně zúženým presbytářem, uzavřený pěti stranami osmiúhelníka, na sedlové střeše sanktusová vížka. Loď plochostropá, rákosová, se stropem zdobeným štukovými rámy, presbytář sklenut žebrovou klenbou. Kostel dnes náleží pravoslavné církvi. V presbytáři novodobý ikonostas, v němž jsou použity části architektury původního hlavního oltáře z konce 17. století.



kostel Krista Spasitele

Novodobý evangelický kostel postaven přispěním Jednoty Gustava Adolfa v letech 1902-03 staviteli Appeltem a R. Hampelem z Frýdlantu podle návrhu architekta J. Rolffse z Bonnu. Je jednolodní, obdélný s užším pravoúhlým presbytářem a západní věží. Loď s otevřeným krovem, presbytář sklenut pseudohistorickou sklípkovou klenbou. Dnes slouží Církvi československé husitské.



kaple Krista v žaláři

Novogotická kaple z roku 1858. Je obdélná se sedlovou střechou, severní vstupní strana je osazena vrcholovým křížem, vstup zasazen do lomeného oblouku.



Havlovice


kaple sv. Havla

Novogotická kaple z roku 1888.



Hejnice


kostel Navštívení Panny Marie

Barokní dvouvěžový jednolodní chrám postaven v letech 1722-29 stavitelem T. Haffeneckerem na místě kaple ze 14. století. Tato byla roku 1352 zvětšena, koncem 15. století postaven nový kostel, který byl roku 1722 zbořen, až na presbytář, který byl pojat jako rameno příčné lodi do novostavby nynějšího chrámu. Dnešní chrám byl svěcen roku 1725, dokončen však byl až roku 1729. Roku 1761 vyhořel, opraven byl do roku 1762 stavitelem J. Jedličkou. Kostel, postavený na půdorysu latinského kříže s bočními kaplemi a rameny příčné lodi, je obklopen ambity na půdorysu nepravidelného oválu. Presbytář je sklenut plackou a konchou s lunetami v závěru, loď je sklenuta plackami, oddělenými pásy.



Hlavice


kostel sv. Linharta

Pozdně barokní kostel z poloviny 18. století.



Hodkovice nad Mohelkou


kostel sv. Prokopa

Barokní kostel z let 1717-21 postaven na místě staršího, vyhořelého. Je obdélný, jednolodní, s dvěma bočními přístavky, s půlkruhovým presbytářem a západní hranolovou věží, zvýšenou roku 1845 stavitelem F. Havlinou. Vnitřek valeně sklenutý na pilastry. Zařízení pseudorenesanční z roku 1896, hlavní oltářní obraz sv. Prokopa od A. Lhoty z roku 1850. Nejcennější částí interiéru jsou dveře sakristie z roku 1700 jsou železné, s nýtovanými pásy, mezi nimiž je 24 olejových obrazů poutních Madon českých.



kaple Kalvárie

Pseudogotická kaple z roku 1867, součástí křížové cesty z let 1818-20.



Horní Řasnice


kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie

Kostel původně raně gotický ze 14. století byl barokně přestavěn v 18. století. Je jednolodní, obdélný, se čtvercovým presbytářem s obdélnou sakristií po jeho severozápadní straně a s hranolovou věží v jihozápadním průčelí. Věž kryta cibulovou bání. Presbytář sklenut gotickou křížovou klenbou bez žeber, loď plochostropá. Hlavní oltář z doby kolem roku 1700 s bohatým akantovým ornamentem se sochami sv. Václava a sv. Josefa, obraz Panny Marie novodobý.



Hrádek nad Nisou


kostel sv. Bartoloměje

Kostel z roku 1466 postaven na místě starého, husity zbořeného. Renesančně přestavěn roku 1586 jako obdélná prostá stavba, k níž byla v letech 1670-73 přistavěna věž, roku 1724 příčná loď a presbytář. Vše zceleno zevně i uvnitř a sklenuto podle návrhu J. J. Kunze z Liberce roku 1763. Kostel je barokní, obdélný s příčnou lodí, pravoúhlým presbytářem, se západní hranolovou dvoupatrovou věží s cibulí. Vnitřek sklenut plackami s nástropními malbami. Bohaté rokokové zařízení, hlavní oltář rámový z let 1772-76.



Chrám Pokoje

Novorenesanční kostel postaven v letech 1900-01 německou luterskou církví podle projektu architekta Johannese Vollmera. Po odsunu Němců z pohraničí přebral kostel stát, od roku 1950 kostel využívá Církev československá husitská. Je obdélný, s hranolovou věží v průčelí a obdélným presbytářem.



Chrastava


kostel sv. Vavřince

Kostel v letech 1866-68 novogoticky přestavěn s ponecháním starší původní věže.



Jeřmanice


kostel sv. Anny

Jednolodní kostel z let 1812-16 se sochami sv. Petra a Pavla, pocházejícími z doby založení původní kaple z roku 1764.



Jindřichovice pod Smrkem


kostel Nejsvětější Trojice

Kostel původně kaplí, roku 1670 rozšířenou na kostel. Roku 1717 postaven nový presbytář, roku 1775 a v době kolem roku 1800 upravován. Je barokní, jednolodní, obdélný, se širším, zhruba trojlistým presbytářem, s obdélnou sakristií na severní straně kostela a hranolovou věží s polygonálními schodišťovými přístavky v západním průčelí. Presbytář i loď plochostropé s fabionem a se štukovými zdobnými poli. Hlavní a dva boční oltáře z 19. století, kazatelna z doby kolem roku 1800, kamenná křtitelnice barokní z 2. poloviny 17. století.



zřícenina kostela sv. Jakuba

Rozvaliny pozdně románského kostela z poloviny 13. století, zbořeného roku 1431 husitskými vojsky. Kostel byl obdélný s apsidou, z lomového zdiva.



Jitrava


kostel sv. Pankráce

Barokní kostel z roku 1710 s polygonální kaplí z roku 1737. Po zásahu bleskem 8. dubna 1868 kostel zcela vyhořel, ale vzápětí byl znovu postaven. Je to obdélná stavba s křížově sklenutým presbytářem a hranolovou věží na západní straně. Vnitřní zařízení je novobarokní z doby po roce 1868. Kolem kostela je hřbitov.



Kobyly


kaple sv. Václava

Kaple z roku 1900.



Krásný Les


kostel sv. Heleny

Kostel ze 14. století byl v letech 1769-71 při zachování původní sakristie a sanktuáře barokně přestavěn J. Thunem podle návrhu J. J. Kuntze, opraven v letech 1840, 1881, a 1895-97. Roku 1992 vyhořel, poté zrekonstruován. Kostel je jednolodní, obdélný, se čtvercovým presbytářem, s věží z roku 1725 v západním průčelí. Presbytář sklenut křížovou klenbou, loď plochostropá. Zařízení převážně z 19. století. Hlavní oltář pseudorománský z roku 1895 s obrazem světice od J. Grusse z Litoměřic z roku 1841. Kazatelna rokoková z roku 1787, kamenná křtitelnice z roku 1824.



Kryštofovo Údolí


kostel sv. Kryštofa

Velmi cenný raně barokní roubený kostel postaven v letech 1683-86 tesařským mistrem Michalem Schöblem, upraven v letech 1760-61. Je jednolodní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem a novější zděnou patrovou sakristií z roku 1781 od J. J. Kunze. Vnějšek pokryt od roku 1893 břidlovým obkladem. Pravoúhlá loď i presbytář s jednotným kazetovým stropem a trojhrannou dřevěnou kruchtou, bohatě malovaný rokokovou ornamentalikou. Zařízení rokokové z doby úpravy kostela. Původní hlavní oltář z roku 1681 byl nahrazen roku 1761 nynějším barokním, sloupovým, portálovým s vysokým nástavcem, na místě obrazu světce je skupina soch. Křtitelnice má kamennou vykrouženou nohu z konce 17. století, dřevěné vyřezávané víko je z doby kolem roku 1760, vnitřek je cínový s datem 1713. Celková oprava kostela byla provedena v roce 1932, restaurování proběhlo v letech 1992-95.



Křižany


kostel sv. Maxmiliána

Vlastní stavba kostela je v jádru gotická, zmiňovaná již v roce 1384. Barokní úpravy jsou ze 17. stol. V té době byl kostel bez věže, na severní části zaniklého hřbitova stála jen dřevěná zvonice. 43 m vysoká věž byla v r. 1684 postavena tehdejším majitelem panství. Věž je v dolní části hranolovitá s otevřenou předsíní, horní část oktogonální. Původní břidlicová krytina je nahrazena kovovým oplechováním. Hodinový stroj dodnes slouží, odbíjí celé hodiny. Hlavní loď kostela tvoří kamenné zdi, hladké, presbytář je polygonální, okna východní části původní - gotická a s barevnou vitráží. Sklenutí oltářní části je žebrovou klenbou.Hlavní oltář pozdně barokní v pseudogotickém slohu. Dřevěný zachovalý kůr, malované výplně v centrální části, malé venkovské varhany.



Kunratice


kostel Všech svatých

Kostel z roku 1346, barokně přestavěn v roce 1785, upraven roku 1879. Je jednolodní, obdélný, se čtvercovým presbytářem a čtvercovou zkosenou sakristií v jeho ose, v západním průčelí hranolová věž s polygonálními schodišťovými přístavky po stranách. v presbytáři a lodi strop se štukovými barokními poli. Hlavní oltář barokní, portálový z doby kolem roku 1710 se sochami sv. Barbory a sv. Kateřiny a obrazem z roku 1879 od A. Gareise. Rokoková kazatelna z roku 1786.



Letařovice


kostel sv. Jakuba Staršího

Raně barokní kostel postaven roku 1695 s použitím gotického zdiva. Je jednolodní, obdélný, s půlkruhově uzavřeným presbytářem. Západní hranolová dvoupatrová věž, přestavěná v letech 1733-34, kryta plechovým jehlancem. Presbytář sklenut konchou, v lodi táflovaný strop o 98 polích, z nichž 60 obsahuje výjevy z legendy patrona chrámu – lidová malba temperovaná na prkně z roku 1722. Hlavní oltář z roku 1695.



Liberec


kostel sv. Antonína Velikého

Arciděkanský kostel, původně renesanční z let 1579-81, rozšířen v letech 1587-88 Markem Spazzim di Lancio. Znovu rozšířen a zbarokizován v letech 1733-35 Johannem Felgenhauerem, kdy byl rozšířen o příčnou loď a kněžiště. Dne 16. června 1787 byla věž zcela zničena požárem, čtyři velké zvony vzaly žárem za své. Po obnově byla věž opět pokryta bání, která zůstala až do nové přestavby kostela. Nynější novogotickou podobu, včetně zvýšení věže na 70 metrů, dostal chrám v letech 1872-82 podle plánu Ludwiga Tischlera z Vídně. Jedná se o novogotické síňové trojlodí s barokní příčnou lodí, s pravoúhlým presbytářem a západní hranolovou věží s jehlanem. Trojlodí sklenuto žebrovými kříži na tři páry pilířů, příčná loď a presbytář plackami. Zařízení pseudogotické z doby přestavby, oltáře a kazatelna jsou dílem akademického sochaře Josefa Leinera z Vídně, varhany od firmy Rieger z Krnova byly instalovány v roce 1930. V roce 1930 byl kostel uvnitř renovován dobovými malbami, v roce 1970 byl vymalován a kněžiště upraveno podle směrnic II. vatikánského koncilu.



kostel Božského Srdce Páně

Pseudogotický klášterní kostel postaven v letech 1894-96 libereckým stavitelem Adolfem Bürgerem. Z kláštera vybudována poliklinika, kostel zrušen a vyklizen. V současné době slouží Pravoslavné církvi jako chrám Proměnění Páně.



kostel sv. Kříže

Barokní kostel z let 1753-61, přestavěný J. J. Kunzem ze staršího kostela M. A. Canevalleho z let 1695-98. Kostel je sálový s ozdobným, konvexně vyklenutým průčelím, nad nímž jsou dvě hranolové věže, s užším, pravoúhle uzavřeným presbytářem, k němuž po bocích přiléhají hranolové oratoře a vzadu čtvercová sakristie. Vnitřek lodi sklenut plackami, presbytář plackou. Nástropní fresky z legendy o sv. Kříži od Jana Spitzera z roku 1761 přemalovány roku 1864 A. Köhlerem z Liberce. Zařízení původní, rokokové, hlavní oltář rámový z let 1760-62, s obrazem sv. Heleny od F. X. Palka a řezbářskými pracemi od J. Hájka z Mnichova Hradiště.



kostel sv. Maří Magdalény

Bývalý kapucínský kostel, novobarokní se secesními prvky, postaven v letech 1908-11. Je sálový, klenutý, s třemi páry postranních kaplí, členěných toskánskými sloupy a s půlkruhově ukončeným presbytářem. Prostorná loď je 28 m dlouhá a 20 m široká. Otevřená předsíň, na severní sakristii polygonální věž. Zařízení pseudoklasicistní.



kostel sv. Vincence z Pauly

Pseudorománský, bohatě členěný kostel, postaven v letech 1884-88 po vzoru porýnských románských kostelů podle plánů vídeňských architektů R. Jordana a J. Schmalzhofera stavitelem F. Schlozem. Je to trojlodní klenutá bazilika s příčnou lodí, nad níž je kupole, s polygonálně uzavřeným presbytářem. Na kupoli malby z mariánské legendy od Wierndla. V kostele dnes sídlí Církev adventistů sedmého dne.



synagoga

Synagoga postavena v letech 1997–2000 podle projektu architekta Radima Kousala na místě původní novorenesanční synagogy z let 1887-89, vypálené nacisty v roce 1938. Postavena ve tvaru poloviny Davidovy hvězdy s pláštěm, který symbolicky připomíná Zeď nářků. Byla slavnostně otevřena 9. listopadu 2000, tedy symbolicky při 62. výročí jejího vypálení.



v městské čtvrti Liberec VI - Rochlice

kostel sv. Jana Křtitele

Kostel založen na začátku 17. století, náhradou za středověký, jako evangelický, dřevěný, od roku 1652 je farním chrámem katolickým, zasvěceným sv. Janu Křtiteli. Kolem roku 1658 nahrazen stavbou zděnou, k níž byla roku 1692 přistavěna věž, nově postavena po požáru roku 1800 a kostel zevně upraven. V letech 1708-09 zvýšena loď a přistavěn presbytář, půlkruhově ukončený. Západní věž dole hranolová, vršek ortogonální a dvojím zvonem a lucernou. V koutech věže dva jednopatrové pětiboké přístavky, v jižním hrobka Appeltů z roku 1746. Presbytář sklenut valeně s lunetami, v lodi plochý strop. Zařízení soudobé, hlavní oltář barokní z roku 1709, boční oltář, kazatelna a varhany pseudorenesanční z roku 1888, kamenná křtitelnice s kamenným kalichem z 1. poloviny 18. století.



v městské čtvrti Liberec VIII - Dolní Hanychov

kostel sv. Bonifáce

Pseudoklasicistní kostel z let 1914-16, vysvěcen byl až 14. září 1919. Je obdélný, jednolodní, s polygonálně uzavřeným presbytářem a věží vysokou 33,8 metru. Uvnitř kazetový strop. Zanedbaný kostel je od konce 20. století postupně opravován, v roce 2000 byly instalovány hodinové ciferníky a hodiny řízené radiosignálem, v roce 2004 instalovány elektronické zvony se zvonkohrou. V letech 2005-08 byly provedeny vitráže oken, v dubnu 2009 byly instalovány menší varhany, vyrobené v roce 1985 firmou Schuke a zakoupené od farnosti německého Seifhenersdorfu.



v městské čtvrti Liberec IX - Janův Důl

kostel sv. Jana Nepomuckého

Barokní kostel z roku 1716 je jednolodní se segmentovým presbytářem a ozdobným průčelím. Nad průčelím tabulový štít, s tympanonem, cibulová vížka. Uvnitř plochý strop. Zařízení různorodé, na pseudobarokním hlavním oltáři obraz sv. Jana Nepomuckého. Dnes kostel neslouží svému původnímu účelu.



v městské čtvrti Liberec XIV - Ruprechtice

kostel sv. Antonína Paduánského

Pseudogotický kostel z let 1908-10, vysvěcen 12. září 1910. Je obdélný, jednolodní, s polygonálně ukončeným presbytářem, s příčnou lodí, u níž je hranolová věž, vysoká 47 metrů. Uvnitř je valeně sklenut a zdobený v oknech i na stěnách figurálními malbami z legendy světcovy. V letech 1950-89 byl uzavřen, v rozmezí let 1960-65 sloužil jako skladiště okresního archivu. Po roce 1989 byl kostel obnovován a 12. června 1994 byl znovu vysvěcen.



kostel Panny Marie U Obrázku

Poutní kostel je novodobou secesní stavbou z let 1906-07, postaven byl nedaleko studánky s údajně léčivou vodou podle návrhu architektů Maxe Kühna a Heinricha Fanty. Kostel je zajímavý neobvyklým umístěním věže a kruhovým půdorysem. Od roku 1977 sloužila budova kostela jako sochařský a jeho interiér byl poměrně hodně zdevastovaný. Od roku 1995 byl restaurován a 22. srpna 1998 znovu vysvěcen.



v městské čtvrti Liberec XV - Starý Harcov

kostel Navštívení Panny Marie

Pozdně empírový kostel z let 1858-60 postaven podle plánu zednického mistra J. Schwarzbacha z Jablonce nad Nisou. Je obdélný, jednolodní, s pravoúhlým presbytářem, na západní straně novorománská zkosená věž. Presbytář sklenut plackou, loď plochostropá. Hlavní oltář ze špitální kaple v Liberci je barokní, portálový, sloupový s novým obrazem Navštívení Panny Marie od E. Appelta z roku 1860.



v městské čtvrti Liberec XX - Ostašov

kostel sv. Vojtěcha

Barokní kostel postaven F. Effenbergerem roku 1827 na místě původní dřevěné kaple z roku 1771. Původně byly nad vchodem zazděny na věčnou památku dvě dělové koule ze Sedmileté války, během renovace v roce 1880 však byly odstraněny. Kostel je obdélný, s polokruhovým závěrem, s hranolovým sanktusníkem nad průčelím. Vnitřek plochostropý. Oltář novogotický z poloviny 19. století, oltářní obraz je kvalitní triptych s postavami sv. Vojtěcha, Josefa a Antonína.



v městské čtvrti Liberec XXXIII - Machnín

kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova

Moderní kostel Božského Srdce Páně z roku 1930 od J. Seibla. Je jednolodní, klenutý, se západní hranolovou věží a s apsidou. Zařízení novodobé.



v městském obvodě Vratislavice nad Nisou

kostel Nejsvětější Trojice

Barokní jednolodní kostel v letech 1700-01 postavil M. A. Canevalle na místě původního dřevěného kostelíka. Důkladnou opravou kostel prošel v letech 1900-01, z té doby se dochovalo vnitřní zařízení. Obraz na hlavním oltáři je z roku 1782 od F. Leubnera.



Ludvíkov pod Smrkem


kostel sv. Petra a Pavla

Gotický kostel připomínán již roku 1346, později stavebně upravován v letech 1643, 1743, 1791-93, 1797, 1809, 1870, 1893-94 a v roce 1907. Je jednolodní, obdélný, s čtvercovým presbytářem a obdélnou sakristií po jeho severní straně a západní hranolovou věží. Presbytář sklenut raně gotickou křížovou klenbou bez žeber, loď plochostropá. Hlavní oltář z doby kolem roku 1710, doplněný v 19. století, obraz z 19. století. Kamenná křtitelnice v předsíni pozdně gotická z 16. století.



Mníšek


kostel sv. Mikuláše

Barokní kostel postaven v letech 1739-40 podle plánu stavitele Jana Fugenauera. Je obdélný s pravoúhlým presbytářem a západní hranolovou věží, zvýšenou roku 1775 o ortogonální vršek a cibulovou střechu. Presbytář sklenut plackou, loď plochostropá. Hlavní oltář tvoří na rokokové tumbě a tabernáklu pseudogotická arkáda z roku 1859 a nad ní obraz sv. Mikuláše z téže doby.



Nová Ves


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Původně protestantský kostel postaven nákladem hraběnky Kateřiny z Redernu v letech 1616-17. Později se stal římskokatolickým a byl zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie. Upraven byl v roce 1680 a do současné podoby roku 1782. Kostel je jednolodní, s polygonálním presbytářem, plochostropý, bez oddělení od kněžiště vítězným obloukem, což bylo obvyklé pro tehdejší protestantské stavby. V západním průčelí vysoká hranolová věž, v horní části osmiboká z roku 1617, s dvojí helmou, upravenou roku 1697. V oknech se nacházejí vitráže, které upomínají na původní zakladatele kostela, nebo na jeho donátory. Hlavní oltář se sochami sv. Jáchyma a sv. Anny z roku 1727.



Nové Město pod Smrkem


kostel sv. Kateřiny

Původní kostel založen roku 1607 jako evangelický, v roce 1652 přesvěcen na katolický. V roce 1693byla přestavěna zchátralá věž, pro celkovou zchátralost byl roku 1821 zbořen. V letech 1821-29 nově vystavěn, v letech 1890-91 zvýšena věž a kostel upraven. Je jednolodní, obdélný, s polokruhovým presbytářem se čtvercovými sakristiemi po stranách a s oratořemi v patře, v západním průčelí hranolová věž. Presbytář sklenut konchou s lunetami, loď plochostropá. Hlavní oltář z 3. desetiletí 19. století s obrazem sv. Kateřiny od J. Führicha z roku 1822 (1993 odcizen). Pozdně rokoková kazatelna z roku 1778, křtitelnice z roku 1821.



evangelický kostel

Evangelický kostel z roku 1911 postaven podle návrhu berlínského architekta Otto Bartninga. Základní kámen slavnostně položen 15. června 2011, kostel slavnostně vysvěcen 11. srpna 1912. Kostel opraven na přelomu 2. a 3. tisíciletí.



Klingerovo mauzoleum

Stavba postavena v letech 1899-1901 jako hrobka šlechtické rodiny Klingerů. Objekt tvoří jedno nadzemní podlaží, ve kterém je nyní pietní síň, a jedno podzemní podlaží, v němž jsou uloženy ostatky Klingerovy rodiny. Po roce 1945 stavba dlouho chátrala, v roce 1987 se dokonce uvažovalo o její demolici. Po vyhlášení kulturní památkou byla v letech 1995-2002 rekonstruována. Cenné je původní pískovcové obložení a vnější kamenická výzdoba.



Osečná


kostel sv. Víta

Pozdně gotický a renesanční kostel. Dle dostupných materiálů je první zmínka o kostele v Osečné z r. 1350. Od roku 1363 měl tento malý dřevěný kostel již svého duchovního správce. V roce 1565 byly položeny základy zděného kostela Karlem von Biberstein, přestavba byla dokončena v r. 1568. V roce 1619 byla vystavěna nová vyšší věž kostela. V roce 1825 vypukl v obci rozsáhlý požár, který způsobil velké škody i na kostele. V krátké době po tomto požáru byl objekt opět obnoven. V kostele sv. Víta se nachází rodinná hrobka rodu Bibersteinů a rodiny Schleinitzů - v té době majitelů statku Krassa, nyní Chrástná. Na hlavním oltáři byl dříve obraz od malíře Joh. Birhbauma z Georgenthalu, v r. 1911 byl tento obraz přemístěn na jiné místo v kostele.



Pertoltice


kostel sv. Jošta

Původně středověký kostel zbarokizován a rozšířen v 18. století. je jednolodní, obdélný, se čtvercovým presbytářem s obdélnou sakristií po severní straně. V západním průčelí hranolová věž, čtyřpatrová, s jehlancovou helmicí. Presbytář sklenut plackou, loď kryta plochým stropem. Hlavní oltář novodobý s původním obrazem sv. Jošta, kazatelna barokní.



Příšovice


kaple sv. Václava

Novogotická kaple postavena v roce 1884 stavitelem J. Karnoldem. Vysvěcena byla 28. září 1884. Sakristie byla přistavěna v roce 1886. Je jednolodní s polygonálně ukončeným presbytářem a hranolovou západní věží. Vnitřek je zaklenut žebrovou klenbou. Oltář, kazatelna a lavice pochází z dílny řezbáře Petra Buška. Ve věži byly původně tři zvony – dva byly přeneseny z původní malé kaple a jeden, největší byl přikoupen. Během války v roce 1916 byl zvon odvezen pro válečné účely.



Raspenava


kostel Nanebezetí Panny Marie

Kostel postaven na místě raně gotického kostela v letech 1906-07 podle návrhu architekta J. Sachera z Liberce. Je pseudobarokní, jednolodní, s bočními kaplemi po jižní straně, s hranolovou věží a čtvercovým presbytářem, sklenutým plackou. Oltářní obraz Sen sv. Františka Serafínského namaloval J. Führich roku 1822. Malba Nanebevzetí Panny Marie v lodi a Nejsvětější Trojice v presbytáři od K. Krattnera z let 1913-13.



Richterova rodinná hrobka

Pseudogotická obdélná kaple s pětibokým presbytářem, sklenutá hvězdicovou klenbou, projektovaná roku 1895 Franzem von Neumannem.



Rašovka


kostel sv. Antonína Paduánského

Novodobý kostel z roku 1933. Vysvěcen byl 25. září 1932. Je jednolodní, obdélný, s pravoúhle ukončeným presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí. V červnu 2013 bylo dáno do provozu slavnostní osvětlení kostela.



Rynoltice


kostel sv. Barbory

Na mírném návrší byla roku 1669 dokončena výstavba barokní kaple na počest sv. Barbory, povolená svobodným pánem z Bredů. Přestavbou v letech 1745-48 byla rozšířena na barokní kostel s klenutým stropem a 30 metrů vysokou hranolovou věží. Z původních tří zvonů - svaté Barbory, svatého Floriána a svatých Petra a Pavla - byly dva rozbity a v r. 1916 odevzdány na válečné účely. roku 1922 došlo ve věži kostela k instalaci nových zvonů, od šedesátých let je kostel opět bez zvonů. Autorem obrazu sv. Barbory na hlavním oltáři z let 1829-34 byl pražský malíř J. Qualiser. Na stropě se nachází zrestaurovaná freska sv. Barbory, okna zdobí vitráž zhotovená v Hrádku nad Nisou. Oltář původně krášlily sochy sv. Markéty a sv. Kateřiny, později bohužel zničené vandaly. Stejný osud potkal rovněž pískovcovou křtitelnici z roku 1678.



Srbská


kaple Panny Marie Sněžné

Barokní kaple z roku 1724 s novobarokní úpravou z roku 1902. Je obdélná, polokruhově ukončená, s příčně předloženým obdélným prostorem kruchty. Vnitřek plochostropý, na stropě a kolem oken štuková pásková výzdoba z roku 1902. Oltář rámový, rozvilinový, s baldachýnem a soškou Panny Marie z 2. čtvrtiny 18. století.



Stráž nad Nisou


kostel sv. Kateřiny

Kostel z roku 1599, barokně přestavěn v letech 1727-28. Nově upraven v letech 1856-59 a roku 1873 rozšířen o levou hudební kruchtu. Je obdélný, sálový, s polokruhovým presbytářem, se západní hranolovou, nahoře polygonální věží, krytou dvojí cibulovou bání. v lodi valená klenba s lunetami a zrcadly, v kněžišti radiální výseče. Hlavní oltář barokní z doby kolem roku 1728, raně barokní kazatelna z roku 1686, varhany barokní z roku 1721, upravovány v letech 1873 a 1910. Kostelní zvony byly za první světové války zrekvírovány, stejný osud potkal i nově pořízené zvony z roku 1922, kromě umíráčku. K slavnostnímu znovuotevření opraveného kostela došlo 22. září 1996.



Světlá pod Ještědem


kostel sv. Mikuláše

Barokní kostel z roku 1643, rozšířen a přestavěn v letech 1725-30 stavitelem T. Brettschneiderem. Je obdélný, s obdélným, polokruhově ukončeným presbytářem a se západní hranolovou věží. Vnitřek sklenut valeně s lunetami. Zařízení pseudogotické z doby po roce 1900.



Ves


kostel sv. Vavřince

Gotický kostel ze 14. století, klenba lodi z roku 1519. Zbarokizován 18. a upraven v 19. století. Je jednolodní, čtvercový, se čtvercovým presbytářem, s obdélnou sakristií severní straně. Presbytář sklenut polem křížové klenby, loď čtyřmi poli síťové klenby na střední osmiboký pilíř. Hlavní oltář a dva boční oltáře pseudogotické, kazatelna barokní, kamenná pozdně gotická křtitelnice z 16. století.



Višňová


kostel sv. Ducha

Na místě dnešního kostela stávala kaple, založená v roce 1160 a na jejím místě byl na sklonku 13. století postaven raně gotický kostel. Za husitských válek utrpěl kostel vážné škody, byl však v 90. letech 15. století obnoven a sloužil od 16. století protestantským bohoslužbám. Po třicetileté válce byl kostel barokně přestavěn, další úpravy byly provedeny v roce 1804 a na počátku 20. století. Po druhé světové válce, kdy došlo k vytyčení česko-polských hranic, se na čas ocitl na polském území a teprve později byl předán našemu státu, došlo ke zchátrání objektu a zejména jeho vnitřního vybavení. Kostel je jednolodní, obdélný, s obdélným presbytářem, po jehož severní straně stojí věž s opěráky, s osmibokou nástavbou a s cibulovou bání. Presbytář sklenut dvěma poli křížové žebrové klenby, loď plochostropá. V interiéru figurální náhrobníky z let 1700-30.



Vítkov


kostel Navštívení Panny Marie

Původní kostel postaven v letech 1330-35 jako dřevěný, stavba zděného započata roku 1575, v letech 1671-80 dochází k dalším úpravám. K němu roku 1703 přistavěna západní hranolová věž, nahoře oktogonální a roku 1714 presbytář. Kostel je jednolodní, obdélný, v lodi plochý strop, v presbytáři nízká placka s lunetami s novou malbou z 19. století. Zařízení klasicistní, hlavní oltář portálový, sloupový se sochami sv. Janů a obrazem Navštívení Panny Marie od F. Leubnera. Barokní kazatelna z doby kolem roku 1740. Kostelní zvony, kromě nejstaršího z roku 1575 o průměru 86,5 cm, byly za první světové války roztaveny. Stejný osud potkal jejich náhradu za druhé světové války. Po válce kostel postupně chátral, byla zdevastována vnitřní výzdoba, několik let sloužil jako sklad nábytku. Na konci 90. let 20. století vzniklo ve Vítkově občanské sdružení „Svítání“, které se snaží o záchranu kostela.



Vlastibořice


kostel sv. Kateřiny

28.8.2011

Gotický kostel, připomínaný již roku 1352, v polovině 18. století zbarokizovaný. Kostel je jednolodní obdélná stavba s trojboce ukončeným presbytářem, se sakristií na severní straně a předsíní na jižní straně. Křížovou cestu vytvořil řezbář Petr Bušek. Na hřbitově je mohutná stupňovitá dřevěná zvonice z roku 1671.



Zdislava


kostel sv. Jana Křtitele

Barokní kostel z roku 1726. Stavba má obdélnou loď, jejíž dřevěný strop a strop presbytáře je zdoben malbami ze života sv. Jana Křtitele. Vnitřní zařízení je zčásti rokokové a zčásti současné.



Žibřidice


kostel sv. Šimona a Judy

Na výrazném návrší nad Ještědským potokem, uprostřed bývalého hřbitova s vysokou kamennou zdí stojí kostel z roku1672. Jeho současná podoba je po přestavbě z roku 1738. Jednolodní obdélný půdorys kostela je půlkruhově uzavřen presbytářem. Hranolovitá věž v severní straně kostela je vysunuta z těla stavby. Krytina je původní břidlicová s dvoustupňovou cibulovitou lucernou. Hlavní loď kostela nově zastřešena pálenou taškou. Původní břidlicová střecha a dřevěné krovy zničeny špatnou údržbou kolem r. 1975. V té době byl zničen i hodnotný inventář křtitelnice i hlavní oltář, malovaný deskový kůr a většinou barokní sochy světců. Hodnotné varhany byly zachráněny a přemístěny do Prahy. Štítové průčelí s kamenným portálem, oknem na kůr a s nikou ve štítě, kde původně stála socha sv. Floriána.