Původně románský kostel z konce 12. století, v letech 1764-69 zbarokizován.
Blíževedly
Barokní kostel. V presbytáři žebrová klenba z původní stavby ze 14. století.
Původně gotický kostel, připomínaný ve 14. století, nově vystavěn raně barokně roku 1703, věž přistavěna roku 1825. Je jednolodní, obdélný, z původní stavby dochovaným, pětiboce uzavřeným presbytářem, s čtvercovou sakristií po severní straně a západní hranolovou věží. Presbytář klenut křížově a v závěru paprsčitě, loď s kazetovým stropem, sakristie plochostropá. Vnitřní zařízení raně barokní kolem roku 1703, hlavní oltář portálový, po stranách s rozvilinami, s obrazem sv. Jakuba.
Česká Lípa
Kostel založen spolu s klášterem augustiniánů roku 1627, dokončen v letech 1690-1707. Roku 1927 byl kostel povýšen papežem na basiliku minor. Kostel je jednolodní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem s čtvercovým přístavkem na severní straně, nad nímž je věž obnovená roku 1820. Loď i presbytář členěny pilastry a sklenuty valeně s lunetami. Hlavní oltář je z 1. čtvrtiny 18. století, barokní, portálový, sloupový se sochami a s obrazem Vznesení sv. Augustina na nebesa uprostřed a obrazem Nejsvětější Trojice v nástavci.
Kostel založen roku 1381, nynější barokní postaven v letech 1710-14 stavitelem Josefem Abbondiem, věž přistavěna roku 1873. Je jednolodní, obdélný, s pravoúhlými přístavky po stranách půlkruhově ukončeného presbytáře. Nad jižním z nich je věž. Loď sklenuta valeně s lunetami a pásy, presbytář valeně s lunetami, kruchta podklenuta valeně. Hlavní oltář z roku 1718 je barokní, rámový. V interiéru tzv. morový obraz s vyobrazením České Lípy z roku 1713 od Clauda Monnota.
Původně gotický kostel z roku 1385, přestavěn pozdně goticky a svěcen roku 1490, novogoticky upraven Josefem Mockerem roku 1897, restaurován roku 1937. Je jednolodní, obdélný, s pětibokou otevřenou předsíní před vstupním průčelím, sklenutou pětipaprsčitou žebrovou klenbou a s polygonálním presbytářem s přilehlou sakristií na severní straně. Na stanové střeše lodi sanktusník. V lodi původní malovaný strop z roku 1674, presbytář sklenut hvězdovou žebrovou klenbou na konzoly. Hlavní oltář z roku 1697 barokní, sloupkový s obrazem Nalezení sv. Kříže uprostřed a Povýšení sv. kříže v nástavci.
Původně gotický kostel založen ve 13. století, po poškození v době husitských válek byl kostel kolem roku 1460 obnoven Jindřichem Berkou z Dubé. Přestavěn ve stylu saské pozdní gotiky roku 1514 Benediktem Rejtem, roku 1580 vyhořel a roku 1582 přestavěn do dnešní podoby, obnoven v letech 1679 a 1756, opraven roku 1958. Je jednolodní, obdélný, s polygonálně ukončeným presbytářem, s opěráky na vnějšku a se sanktusovou vížkou na střeše. V lodi strop, presbytář sklenut žebrovou hvězdovou klenbou. Hlavní oltář z přelomu 18. a 19. století byl demontován v 60. letech 20. století, dnešní oltář má podobu kamenného stolu.
Evangelický kostel postaven v letech 1927-28. Po druhé světové válce převzala kostel Církev československá husitská.
Klášterní kaple z roku 1761 je rokoková, protáhlého půdorysu s lodí v podstatě oválnou, k níž se pojí vstupní část a presbytář obdélných půdorysů se zvlněnými stěnami a oblým závěrem. Loď sklenuta plackou, přilehlé části konchami.
Původně románský kostel z doby kolem roku 1230 (východní apsida). V letech 1763-66 barokizován, roku 1817 zřízena sakristie, kostel obnoven roku 1882. Je jednolodní, obdélný, s půlkruhově uzavřeným presbytářem, s románskou apsidou po východní straně a románskou věží s cibulovou bání na západní straně. Kostel sklenut dvěma poli placky s pásem, presbytář konchou, sakristie valeně s lunetami. Vnitřní zařízení rokokové kolem roku 1766, hlavní oltář rámový, s obrazem sv. Václava z roku 1765.
Doksy
Kostel připomínán původně roku 1363, nově vystavěn raně barokně v letech 1670-80. V 18. století byly k lodi přistavěny dvě pozdně barokní boční kaple (1748 severní sv. Kříže a roku 1754 jižní sv. Barbory a Panny Marie), takže pak vznikl kostel na křížovém půdoryse. Věž zvýšena a opravena v letech 1831-32. Kostel je jednolodní, obdélný, s pětiboce uzavřeným presbytářem, s obdélnou sakristií po jižní straně, hranolovou věží po severní straně a dvěma kaplemi po obou stranách lodi. Loď sklenuta třemi poli valené klenby s lunetami do pásů, presbytář jedním polem valené klenby se stýkajícími se lunetami a v závěru paprsčitě. Hlavní oltář z doby kolem let 1670-80, portálový, uprostřed socha Panny Marie Montserratské z doby kolem roku 1635, přenesená sem z hradní kaple na Bezdězu roku 1786, v nástavci obraz sv. Bartoloměje.
Kaple z roku 1767, přestavěna v roce 1835.
Kostel z konce 14. století, nově vystavěn roku 1585 a znovu přestavěn barokně roku 1717, opraven roku 1777. Empírová věž postavena roku 1854 na místě dřevěné zvonice. Kostel je jednolodní, obdélný, s trojboce uzavřeným presbytářem se sakristií po severní straně a hranolovou věží před západním průčelím. Presbytář sklenut valenou klenbou s lunetami, loď plochostropá. V době komunismu kostel sloužil jako sklad zeleniny, v současné době je zcela zdevastován, pustý, inventář kostela rozebrán. V kostele byl: hlavní oltář rokokový z doby kolem roku 1770, rámový, se současným obrazem sv. Mikuláše. Kazatelna kolem let 1720-30, kamenná křtitelnice z roku 1665, křížová cesta z konce 18. století.
Dubá
Mohutný barokní kostel z let 1744-60, postaven nákladem hraběte Františka Karla Rudolfa Sweert-Sporcka. Kostel se dvěma věžemi, jejichž báně shořely při požáru v roce 1845, poškozen bombardováním roku 1945 a opraven. Je jednolodní, obdélný, s půlkruhově uzavřeným presbytářem, po jehož stranách obdélné prostory sakristie a komory s oratořemi v patře. Západní průčelí s dvěma nakoso postavenými věžemi, krytými jehlany. Loď sklenuta třemi poli valené klenby s lunetami do pásů, presbytář jedním polem a konchou. Vnitřní zařízení rokokové z doby kolem roku 1755 od Fr. Adámka a J. Chládka, včetně varhan s andílky. Výzdoba s obrazy Palkovými a Richterovými.
Evangelická modlitebna Jednoty bratrské z 19. století v empírovém slohu.
Raně barokní kostel z doby kolem roku 1700, upravený v 19. století.
Horní Police
Původní gotický kostel z roku 1291byl v roce 1426 zničen husity. Nahrazen byl v letech 1688-1723 barokním poutním areálem s kostelem. Jádro stavěl Giulio Broggio, přístavby bočních lodí a sakristii Octavio Broggio. Kostel je trojlodní s věží nad západním průčelím, uvnitř valená klenba. V kostele i v ambitech pozoruhodná ornamentální štuková výzdoba.
Původně gotický kostel přestavěn roku 1839.
Chlum
Kostel připomínán již roku 1293, nově postaven barokně v letech 1739-40, původně s dřevěnou zvonicí, nahrazenou roku 1863 pseudorománskou věží. Je jednolodní, obdélný, se segmentově uzavřeným presbytářem a hranolovou věží před západním průčelím. Presbytář klenut plackou s konchou, loď valeně. Hlavní oltář raně barokní kolem roku 1670, portálový, s obrazem sv. Jiří, asi od V. Richtera kolem roku 1740, v nástavci obraz Nejsvětější Trojice.
Kostel připomínán k roku 1352, jeho barokní podoba je z let 1746-56, postavený Anselmem Luragem. Současná úprava pochází z roku 1800. Je jednolodní, obdélný, s obdélným elipsovitě ukončeným presbytářem a se západní hranolovou věží. Loď i presbytář sklenuty plackami, nástěnné malby z legendy sv. Vavřince soudobé se stavbou. Zařízení z 3. čtvrtiny 18. století. Hlavní oltář je portálový s obrazem sv. Vavřince a brankami, na kterých jsou sochy sv. Petra a Pavla. Na dvoupatrové kruchtě se nacházejí varhany z roku 1796.
Kravaře
Raně barokní kostel z roku 1650, přestavěn v letech 1744-49. Horní část věže je z roku 1868.
Mimoň
Raně barokní kostel z let 1661-63 postavený Santinem de Bossim. Presbytář upraven po roce 1807, na schodišti barokní sochy.
Noviny pod Ralskem
Kostelík postaven v letech 1784-86.
Okna
Původně gotický kostel připomínán roku 1384, z té doby zachován presbytář. Zbarokizován koncem 17. století, upraven presbytář, nově vystavěna loď s věží. Kostel je jednolodní, obdélný, s pětiboce uzavřeným presbytářem, s čtvercovou sakristií po severní straně a hranolovou věží s cibulí v západním průčelí. Presbytář sklenut polem křížové žebrové klenby, v závěru paprsčitě, loď uzavřena zrcadlem. Hlavní oltář barokní z roku 1700. Ve věži visí zvon z roku 1594. V letech 2003-07 proběhla rekonstrukce kostela.
Stráž pod Ralskem
Farní kostel je poprvé uváděn 10. května 1363. Roku 1413 byl původní kostel přestavěn. Pro nedostatek místa a vlastní sešlost byl roku 1772 zbořen a v letech 1772-79 znovu vystavěn hrabětem Františkem Hartigem. Stávající barokní kostel sv. Zikmunda je dílem architekta J. J. Kunze. Postaven je do tvaru kříže. U kostela je hřbitov s barokní vstupní branou.
Stvolínky
Kostel z roku 1811, upraven empírově roku 1883. Na jeho vnější zdi jsou náhrobníky majitelů Ronova a Stvolínek ze 16. století.
Tuhaň
Barokní kostel postaven v letech 1708-11 italským stavitelem N. Raimundim, vyhořel roku 1839 a opraven. Je jednolodní, obdélný, s presbytářem uvnitř polygonálně, zevně půlkruhově uzavřeným. Presbytář sklenut jedním polem valené klenby s lunetami a konchou s lunetami, loď sklenuta třemi poli valené klenby se stýkajícími se lunetami do pasů. Zařízení původní barokní z roku 1711, doplněno roku 1752 a zcela upraveno po požáru roku 1839 truhlářem I. Minksem z Dubé. Hlavní oltář dokončen roku 1840 I. Minksem, obraz od J. Grusse z roku 1840, silně přemalován roku 1895. U kostela samostatná empírová zvonice z roku 1833.
Vrchovany
Kaple původně snad ze 17. století, znovu vystavěna či rozšířena roku 1801. Je jednolodní, obdélná, s půlkruhově uzavřeným presbytářem se sakristií po jižní straně. Průčelí se štítem upraveno začátkem 19. století v lidovém baroku. Vnitřek je plochostropý.
Kapli nechala postavit roku 1744 Kateřina Sweerts-Šporková.
Původně gotický kostel zmiňován roku 1341, přestavěn byl asi roku 1540, po třicetileté válce obnoven a rozšířen. Dnešní kostel barokní v jádře z 1. poloviny 18. století (presbytář), k němuž byla roku 1775 přistavěna loď. Je jednolodní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem, s hranolovou věží, vystupující ze západního průčelí v podobě rizalitu, s přístavkem po straně. Presbytář sklenut třemi kápěmi, loď s vestavěnou trojbokou dřevěnou kruchtou kryta stropem. Zařízení většinou barokní z 1. čtvrtiny 18. století.