Původně gotický kostel snad z doby kolem roku 1300. Barokně přestavěn v roce 1701, upravován byl v roce 1788. Je obdélný s pravoúhlým presbytářem, sakristií na severní a hranolovou věží na jižní straně. Loď je plochostropá. Vnitřní zařízení je z poloviny 18. století.
Kaple z roku 1823, renovovaná v roce 1948. Je jednolodní, obdélná. Oltář raně barokní z 3. čtvrtiny 17. století.
Barokní kostel z roku 1751, postaven na místě staršího kostela zmiňovaného roku 1352 a zničeného Švédy roku 1639. Kostel je jednolodní s půlkruhově ukončeným presbytářem a s hranolovou západní věží. Presbytář sklenut valenou klenbou s výsečemi, v lodi plochý strop na vysokém fabionu se štukovým zrcadlem. Hlavní oltář z roku 1752 se sochami a s obrazem z roku 1870, kazatelna z roku 1752.
Bitozeves
Kostel ze 14. století s věží pevnostního charakteru. Je jednolodní, s pětiboce uzavřeným presbytářem a obdélnou lodí. Na severní straně presbytáře sakristie a hranolová věž. Presbytář sklenut žebrovou klenbou. V lodi figurální náhrobníky z 16. století. Oltáře a kazatelna pseudogotické z poloviny 19. století, cínová křtitelnice renesanční z 2. poloviny 16. století.
Blatno
Barokní kostel z 2. poloviny 18. století. Iluzivní architektura hlavního oltáře z roku 1780.
Blažim
Pozdně barokní kostel, navržen zednickým mistrem J. Jakobicem v roce 1768, postaven v letech 1778-81. Je jednolodní se západní hranolovou věží a presbytářem s půlkruhovým závěrem. Vnitřek sklenut plackami. Hlavní oltář zděný, sloupový, s oltářním obrazem sv. Prokopa. Kazatelna i varhany z konce 18. století.
Blšany
Kostel připomínán roku 1384, dnešní je barokní z let 1716-17, věž z roku 1762, zcela přestavěn byl po roce 1825. Je jednolodní, s pravoúhle ukončeným presbytářem se zkosenými nárožími, se sakristií po jižní straně a severní hranolovou věží. V presbytáři, sakristii a lodi ploché stropy. Vnitřní zařízení klasicistní z počátku 19. století.
Původ kaple je opředen pověstmi. V místě býval františkánský klášter, obývaný mnichy do roku 1785, z něj se zachovala jen část presbytáře, upravená na tuto kapli.
Původně gotický kostel, znám již v polovině 14. století, roku 1632 pustý. Barokně vystavěn v roce 1763. Vnitřní zařízení rokokové, oltářní obraz zřejmě od V. B. Ambrosiho z poloviny 18. století.
Břvany
Pozdně gotický kostel pevnostního typu z roku 1501, později upravován. Horní část věže snesena roku 1720 a znovu postavena podle plánu P. I. Bayera. Je jednolodní, obdélný, s polygonálně ukončeným presbytářem, s hranolovou věží po severní straně a přístavkem božího hrobu po jižní straně lodi. Vnitřek kryt stropem, prostor dnešního božího hrobu sklenut valenou klenbou. Vnitřní zařízení barokní, hlavní oltář z 2. poloviny 17. století s obrazy sv. Martina a Josefa z 19. století.
Kostel se zachovaným pozdně gotickým jádrem Klenba presbytáře), barokně přestavěný roku 1717, do dnešní podoby upraven roku 1820. Je jednolodní s pravoúhle zakončeným presbytářem, se sakristií a oratoří po straně a s hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut jedním polem křížové žebrové klenby, oratoř valeně, loď plochostropá. Zařízení klasicistní z konce 18. století, hlavní oltář z roku 1870, varhany rokokové.
Cítoliby
Původně gotický kostel barokně přestavěn v letech 1713-15. Je jednolodní, obdélný, s půlkruhově ukončeným presbytářem, s hranolovou věží v ose západního průčelí. Sochařská výzdoba od Mikuláše Bernarda Brauna, obrazy od Václava Vavřince Reinera. V letech 2008-09 byla provedena oprava věžních hodin.
Čeradice
Kaple postavena roku 1856. Je obdélná s trojbokým závěrem, v západním průčelí nad vstupní částí věžička. Na oltáři obraz Anděla strážce od J. Sternenfelse z roku 1854.
Černčice
Původně románský kostel pevnostního typu přestavěn goticky a barokně roku 1779. Barokní vnitřní zařízení.
Původně raně gotický kostel, zmiňovaný od roku 1341, přestavěn pozdně barokně v letech 1772-79. Je oválný, s pětibokou sakristií – původním gotickým presbytářem – na východní straně v ose stavby a s hranolovou věží v západním průčelí. Loď zevně desetiboká, uvnitř oválná, sklenuta plochou oválnou kupolí, sakristie sklenuta jedním polem křížové a jedním polem paprsčité žebrové klenby. Hlavní oltář z počátku 18. století barokní, rámový, s obrazem sv. Václava uprostřed, dvěma oválnými obrazy světců po stranách a sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Františka Xaverského. V interiéru nástěnné malby z 1. poloviny 14. století.
Deštnice
Pozdně barokní kostel z roku 1783.
Dobroměřice
Raně gotický kostel z 13. století s gotickými malbami z 15. století. Upravený pozdně goticky a renesančně.
Původně gotický kostel přestavěn roku 1878.
Klášterní chrám postaven v letech 1746-50 podle plánů K. I. Dientzenhofera. V interiéru barokní zařízení, fresky od A. Schmichaea, obrazy zejména od J. Kramolína.
Pozdně barokní kostel postaven roku 1754. Je jednolodní, obdélný, s užším polokruhově ukončeným presbytářem, po jehož severní straně je čtvercová kaple božího hrobu a po jižní straně patrový přístavek se sakristií v přízemí a oratoří v patře. Presbytář je sklenut valenou klenbou s lunetami, závěr konchou, loď je kryta stropem. Interiér je rokokový. U kostela čtyřboká kamenná zvonice s jehlancovitou střechou.
Původně gotický kostel, přestavěný po požáru roku 1737, upraven roku 1789. Je jednolodní, obdélný, s trojboce ukončeným presbytářem, s obdélnou sakristií po severní straně a s hranolovou věží vystupující ze západního průčelí, které je ukončeno barokním štítem. Presbytář sklenut plackou na pilastry, loď plochostropá, sakristie sklenuta valeně. Oltáře a kazatelna pořízeny po požáru, oltářní obraz „Umučení sv. Bartoloměje“ od A. Fridricha z roku 1803. Hlavní oltář a kazatelna upraveny v letech1797-1803 řezbářem F. Grundlem ze Žatce. Mramorová křtitelnice z roku 1788.
Původně gotický kostel z 2. poloviny 14. století, zbarokizovaný v 18. století. Hranolová věž opravena roku 1843. Je jednolodní, obdélný, s obdélným, pětiboce ukončeným presbytářem. Presbytář sklenut křížovou žebrovou klenbou, loď je plochostropá s malovaným obrazem Panny Marie. Vnitřní zařízení je novogotické z 19. století, lavice jsou barokní. Opuková křtitelnice s dřevěným víkem je z 16. století.
Původně gotický kostel, doložený k roku 1363, zničený roku 1724 požárem, byl barokizován ještě téhož roku – 1724, renovován byl v roce 1948. Je jednolodní, obdélný, se zaoblenými nárožími a polokruhově ukončeným presbytářem se sakristií po jižní straně. V průčelí jsou v úzkých bočních nikách sochy sv. Prokopa a sv. Vojtěcha od F. Rottera z roku 1746. Presbytář a loď ve střední části sklenuty plackou. Zařízení je barokní a rokokové, sochy především od F. Rottera z poloviny 18. století. U kostela hranolová zvonice s cibulovou bání.
Kostel připomínaný od roku 1354 byl zbořen v roce 1770 a nynější postaven do roku 1774 v pozdně barokním slohu podle plánů stavitele Leopolda Vávry. Věž je z roku 1825. Kostel má obdélníkovou loď o rozměrech 18,5 x 7,2 metru, nad západním průčelím je věž, pravoúhlý presbytář a čtvercová sakristie na severní straně. Loď a presbytář mají plackou klenbu. Zařízení je barokní a rokokové. Na věži byly po přestavbě zavěšeny tři zvony – Hranák z roku 1695 od mistra J. B. Cromelia, Poledňák a Hodinka. Všechny byly zabaveny v roce 1917 pro válečné účely. Kostel byl několikrát opravován. Poprvé v roce 1824, naposledy v letech 2000-02, kdy byla obnovena původní barokní cibulovitá střecha věže.
Koštice
Pozdně barokní kostel z roku 1752. Je jednolodní, obdélný, s vyhloubenými nárožími přecházejícími do obdélného, trojboce ukončeného presbytáře, po jehož stranách jsou sakristie a oratoř. V západním průčelí je nízká předsíň. Presbytář sklenut valeně, loď kryta stropem s fabionem a štukovým rámcem., sakristie plochostropá. Hlavní oltář z roku 1752 rokokový se současným obrazem sv. Antonína Paduánského, sochami sv. Václava a sv. Víta na bočních brankách.
Původně gotický kostel, zbarokizovaný v roce 1717. Je jednolodní, obdélný, se západní věží členěnou nárožními pilastry, s polygonálně ukončeným presbytářem s opěráky. Loď je sklenuta valeně, presbytář je sklenut jedním polem křížové žebrové klenby s paprsčitým závěrem na baldachýnové konzoly. Hlavní oltář je barokní z doby kolem roku 1740 od A. Kuena.
Kryry
Původně gotický kostel z let 1400-18, v dnešní podobě barokní z roku 1722, upraven roku 1780 a v 19. století. Je jednolodní s trojboce zakončeným presbytářem se sakristií po severní straně a s hranolovou věží v západním průčelí. V presbytáři valená klenba s výsečemi, sakristie plochostropá, loď sklenuta valeně. Hlavní oltář z 18. století, kazatelna z doby kolem roku 1710.
Barokní kostel založen roku 1670, nynější postaven roku 1751. Je jednolodní, obdélný, s trojboce ukončeným presbytářem. Loď plochostropá, presbytář sklenut valeně. Barokní zařízení zničeno, kostel v troskách.
Lenešice
Původně románský kostel z roku 1262, opraven roku 1539, restaurován v roce 1666, rozšířen a upraven podle plánu Josefa Marxe byl roku 1800 pozdně barokně. Je jednolodní, obdélný, s užším obdélným presbytářem, s věží nad západním průčelím. Presbytář sklenut plackou, plochostropá loď zabírá i část užší prostory, v níž je presbytář. Hlavní oltář a kazatelna z poslední čtvrtiny 18. století. V červenci 2008 došlo ke zřícení věže kostela. V současné době probíhá nová výstavba věže a přilehlé části kostela.
Libčeves
Kostel z let 1220-30 s románskou hranolovou věží z opuky a vezděným křížem z čedičových kamenů. Loď je románská, obdélná, plochostropá, gotický polygonálně ukončený presbytář má síťovou pozdně gotickou klenbu. V kryptě v cínové rakvi jsou uloženy ostatky rytíře Jana Vřesovce z Doubravské hory, někdejšího majitele Libčevsi a koncem 16. století purkrabího na Karlštejně. Hlavní oltář je barokní z doby kolem roku 1700.
Liběšice
Původně gotický kostel sv. Martina z roku 1384, zbarokizovaný v 1. polovině 18. století, věž postavena po polovině 18. století. V 2. polovině 18. století přistavěna mariánská kaple, koncem 18. století hrobní kaple, roku 1832 upravena věž, v 80. a 90. letech 19. století kostel vně i uvnitř upravován. V 1. třetině 20. století nahrazena gotická klenba presbytáře valenou klenbou s lunetami. 1. ledna 2004 byl kostel povýšen na diecézní poutní svatyni a byl přidán titul Navštívení Panny Marie. Kostel, původně jednolodní, s obdélným, pětiboce ukončeným presbytářem s opěráky, s mělkou boční lodí s emporou na severní straně, s hranolovou věží na západní straně a čtvercovou sakristií, mariánskou kaplí a hrobní kaplí po jižní straně. Severní boční fasáda řešena jako hlavní průčelí. Presbytář sklenut valeně s lunetami, závěr paprsčitě, loď plochostropá, boční loď zaklenuta dvěma plochými plackovými klenbami podklenutými křížovými pásy. V mariánské kapli strop s fabionem, v hrobní kapli kupole na lunetách. V interiéru barokní oltář z 1. poloviny 18. století s obrazem sv. Martina od Augusta Zessnera ze Spitzenbergu z roku 1872 a Nejsvětější Trojice od J. Roitha z roku 1827. Kazatelna z roku 1744, zpovědnice z konce 18. století klasicistní s pseudorokokovým nástavcem, 14 obrazů světců, malovaných na plechu, z 1. poloviny 19. století.
Barokní kaple z roku 1701, přestavěna a nově vysvěcena roku 1738, obnovena roku 1914. Je obdélná, s odstupněným obdélným pravoúhle ukončeným závěrem, se sakristií v ose. Závěr sklenut valeně s výsečemi, v lodi strop se štukovým zrcadlem. Hlavní oltář z 1. poloviny 18. století, kazatelna z doby kolem roku 1700 s bohatými řezbami.
Poutní kaple postavena v roce 1858. Postupem času chátrala, od roku 2012 patří kaple sdružení sv. Václava, patrona české země, které se snaží o její záchranu.
Libořice
Barokní kostel z roku 1716 postaven na místě staršího kostela připomínaném ve 14. století, věž přistavěna roku 1743. Je jednolodní s trojboce ukončeným presbytářem, se sakristií po severní straně a s hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut plackou, v závěru konchou, loď sklenuta plochou valenou klenbou se štukovými zrcadly ve vrcholu. Zařízení převážně barokní z poloviny 18. století.
V jádře gotický kostel z 1. poloviny 14. století, později částečně přestavěn. Je jednolodní, obdélný, s pětiboce ukončeným presbytářem, s obdélnou sakristií po severní straně a s hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut paprsčitou klenbou na klínových žebrech, v lodi plochý strop. V současné době slouží jako muzeum vitráží.
Barokní kostel postaven roku 1689 na místě starší svatyně. Je jednolodní, obdélný, s čtvercovým presbytářem, po jehož severní straně je obdélná sakristie. Presbytář sklenut valenou klenbou se stýkajícími se lunetami, loď plochostropá, sakristie sklenuta valenou klenbou s dvěma lunetami, předsíň kryta dřevěným stropem. Vnitřní zařízení je barokní, hlavní oltář z 2. poloviny 17. století s obrazem sv. Václava z 1. poloviny 18. století od Jana Collara z Collersperku, kazatelna z 2. poloviny 17. století s obrazy evangelistů.
Louny
Gotický kostel z let 1520-40 s pozdně gotickou klenbou a bohatou goticko-renesanční výzdobou, který se připisuje Mikuláši z Prahy, Benediktu Rejtovi z Pístova a kameníku Pavlovi z Pardubic. Stojí na místě původního gotického kostela z roku 1384, který vyhořel při požáru města v roce 1517. Střecha je trojdílná, stanová s vysokými hroty, dokončena byla mistrem Maternou z Cvikova v roce 1537. Chrám opravoval Josef Mocker do roku 1892 a pak Kamil Hilbert do roku 1902. Celková oprava kostela byla ukončena v roce 1992. Přelomové goticko-renesanční období se výrazně projevuje v provedení kazatelny z roku 1540. Cenné barokní oltáře zhotovil v letech 1701-08 M. Nonnenmacher, sochami je opatřili Jeroným Kohl a František Preiss, obrazy doplnil J. J. Schummer.
Hřbitovní barokní kostel z let 1714-18 postaven na místě, kde se pochovávali mrtvoly za velkého moru v roce 1680. Vedle kostela bývala do roku 1782 poustevna pro jednoho bratra řádu sv. Ivana, který se zde po zrušení řádu Josefem II. stal hrobníkem. Interiér kostela byl původně vybaven oltářem zhotoveným lounským řezbářem V. Chornem.
Gotický kostel postavený v letech 1488-92. Věž byla údajně přistavěna později, v roce 1612. Renesanční reliéf znázorňující Vzkříšení Lazorovo na severní straně lodi je dílem lounského sochaře Vincence Strašryby a původně tvořil součást vstupního portálu ke kostelu sv. Petra. Za Josefa II. došlo k uzavření kostela a dražbě vnitřního vybavení.
Gotický kostel, poprvé zmiňovaný ve 14. století. Z té doby se zachovala loď kostela, zatím co presbytář, všechny portály a okna s kružbami jsou výsledkem stavebních úprav okolo roku 1462. Renesanční portál je z roku 1577 a kamenná výzdoba lounského kameníka Vincence Strašryby z 16. století.
Budova sboru postavena v letech 1931-32 podle návrhu architekta O. Poláka. Kostel má železobetonovou konstrukci, věž je vysoká 29,5 metru a je zakončena měděným kalichem a křížem. Vlastní bohoslužebný prostor má rozměry 17,3 x 18,6 metru a je opatřen kněžištěm a sakristií.
Funkcionalistický kostel postaven roku 1932 podle projektu lounského architekta Pavla Bareše. Základní kámen byl položen 18. října 1931, vlastní práce začali však až koncem června 1932 a 30. října 1932 se již konalo slavnostní otevření chrámu. V roce 1936 byla přistavěna fara a v roce 1937 malá modlitebna.
Synagoga byla postavena v pseudorománském slohu s maurskými prvky v roce 1871 podle plánů architekta Staňka. K bohoslužebným účelům sloužila do nacistické okupace. V letech 1942-54 byla využita jako městské muzeum, od roku 1967 se zde nachází depozitář Státního okresního archivu.
Lubenec
Novogotický kostel z roku 1846 postaven na místě starší stavby, zmiňované již roku 1356. Je jednolodní s pětiboce zakončeným presbytářem a západní hranolovou věží. Nástěnné malby od P. Majora, kazatelna dílem J. Hellicha. Poslední oprava kostela proběhla v letech 2011-12.
Pozdně barokní kaple postavena v roce 1790 na místě původní dřevěné zvonice jako vzpomínka na ničivé krupobití, které 13. června 1789 zničilo úrodu.
Barokní kostel z let 1710-15, boční přístavky z roku 1731. Je jednolodní s trojboce ukončeným presbytářem, se sakristií a božím hrobem po stranách, s předsíňkou v západním průčelí. Vnitřek je plochostropý, loď v koutech zkosena. Hlavní oltář z 1. poloviny 18. století.
Gotický kostel ze 14. století, upravený v 16. století. Je jednolodní, s obdélným, s pětiboce ukončeným presbytářem s opěráky, po severní straně zděná, valeně zaklenutá sakristie s dřevěnou zvonicí v patře ze 16. století. V presbytáři křížová žebrová klenba s konzolami, loď plochostropá. Hlavní oltář je novobarokní. V kostele náhrobníky Adama z Velemyšlevsi a jeho manželky z roku 1596 a šlechtické rodiny ze Selibic z roku 1585.
Novogotická kaple z druhé poloviny 19. století. Je jednolodní, obdélná, trojboce uzavřená s vížkou na střeše. V interiéru novogotický oltář s barokní soškou sv. Václava, přenesenou ze starší barokní kaple, postavené roku 1714.
Pozdně barokní kostel z roku 1786 postaven na místě staršího kostela. Je jednolodní, obdélný, s polokruhově uzavřeným presbytářem a obdélnou sakristií po severní straně. Loď a presbytář plochostropé, sakristie zaklenuta dvěma plackami oddělenými pasem. Hlavní oltář je rokokový s obrazem sv. Šebestiána z 19. století. Kazatelna z doby po polovině 18. století, varhany z 2. čtvrtiny 18. století, křtitelnice pozdně barokní.
Původně gotický kostel ze 14. století, přestavěný pozdně goticky v 15. století, zevně zbarokizován roku 1677. Jednolodní, obdélný kostel s pravoúhlým presbytářem. Na severní straně presbytáře hranolová věž se sakristií v přízemí, nejvyšší patro dřevěné. Presbytář sklenut třemi nestejně širokými poli křížové žebrové klenby, loď kryta rákosovým stropem. Hlavní oltář Panny Marie raně barokní z roku 1677, kamenná křtitelnice a náhrobníky z 2. poloviny 16. století, kazatelna pozdně barokní s obrazy evangelistů asi z roku 1844.
Kostel z roku 1731 s renesanční věží. Opuková křtitelnice je z 15. století.
Očihov
Původně románský panský kostelík z 2. čtvrtiny 13. století, upravován v pozdní gotice, zcela přestavěn po požáru v roce 1790, nově upraven v roce 1841.
Opočno
Původně gotický kostel, nově postaven barokně v letech 1710-13. V roce 1801 vyhořel, následně byl v letech 1802-03 obnoven. Z původní stavby zachována spodní část věže. Je jednolodní, obdélný, s užším obdélným, oble uzavřeným presbytářem, s hranolovou věží po severní a obdélnou sakristií po jižní straně. Presbytář je sklenut dvěma poli valené klenby s lunetami, loď třemi poli placky. Hlavní oltář je pseudobarokní, boční oltáře a kazatelna pseudorománské z 19. století, kamenná křtitelnice a varhany barokní z 18. století.
Kostel z roku 1356 přestavěn barokně v 1. čtvrtině 18. století podle plánů Octavia Broggia. Je jednolodní, obdélný, s užším obdélným presbytářem s obdélnou sakristií po severní straně, po jižní straně západního průčelí hranolová dvoupatrová věž. Presbytář sklenut valenou klenbou se stýkajícími se lunetami. V dlouhé lodi dřevěný strop s malovanými výjevy z legendy o sv. Mikuláši z počátku 18. století, restaurovány v roce 1903. Hlavní oltář s obrazem sv. Mikuláše pseudobarokní z 19. století s barokním tabernáklem a rokokovými andílky.
Panenský Týnec
Původní kostelík ze 14. století přestavěn do nynější podoby po roce 1722. Upraven byl v roce 1904. Na kostele jsou stále v provozu hodiny s ručním denním natahováním.
Kostel spolu s klášterem založil Plichta ze Žerotína. Stavba začala kolem roku 1300 a po požáru kláštera v roce 1382 zůstal kostel nedokončen. Chrám stojí na velmi silné pozitivní zóně, která má schopnost odstraňovat depresivní stavy a přinášet optimismus.
Kaple postavena v první polovině 18. století. Za dob císaře Josefa II. měla být zrušena, ale zůstala zachována. V roce 1998 byla kaple nově opravena a vysvěcena.
Peruc
Barokní kostel postavený z popudu zbožného šlechtice Alexandra Johana z Ledeburu v letech 1722-24 Petrem Pavlem Columbanim na místě gotické svatyně ze 14. století. Jedná se o jednolodní stavbu s bohatou vnitřní a vnější výzdobou. V průčelí jsou umístěny sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Vnitřní zařízení je většinou barokní. Centrem interiéru je iluzivní oltář s obrazem sv. Petra a Pavla a obraz Nejsvětější Trojice z 2. čtvrtiny 18. století od Jana Adama Schöpfa. Oltář je dubový, pozlacený, v lodi jsou další čtyři postranní oltáře ze dřeva, bohatě vyřezávané. Kazatelna je dřevěná, polychromovaná jako slivenecký mramor. Cínová renesanční křtitelnice se dochovala z roku 1553. Varhany jsou z roku 1763 a pocházejí z dílny Ignáce Schmieda z Lokte. Uprostřed chrámové lodi se nachází hrobka Ledeburů z roku 1713.
Kaple Církve československé husitské slavnostně otevřena 6. 7. 1933 za účasti biskupa CČS Gustava Adolfa Procházky.
Kaple vybudována Černíny v roce 1656 na základech okrouhlé hradní věže. V interiéru, částečně devastovaném, erby rodu Černínů.
Pnětluky
Pozdně barokní kostel z roku 1765 má rokokové zařízení.
Počedělice
Hřbitovní pozdně románský kostel rozšířen v gotickém slohu a nakonec v roce 1760 upraven barokně.
Barokní kaple postavena roku 1720, upravena a rozšířena roku 1782 zednickým mistrem V. Vyčichlem. Je čtvercová s odsazeným polokruhovým závěrem. Hlavní prostor sklenut plackou, oltářní valeně s lunetami. Hlavní oltář sv. Anny s obrazem od J. Krause a soškami sv. Prokopa a sv. Vojtěcha z doby stavby. Kazatelna a varhany z doby kolem čtvrtiny 18. století, přeneseny z Klementina v Praze.
Postoloprty
Barokní kostel postaven v letech 1746-53 podle plánů A. Altomonteho. Je to jednolodní stavba s věží nad průčelím. Kostel má původní oltáře s obrazy vídeňských mistrů Brandlera a Underbergra.
Pseudorománský kostel z 2. poloviny 19. století, postaven na místě kostela připomínaného již před rokem 1389. Je jednolodní s půlkruhově ukončeným presbytářem, vnitřek plochostropý. Oltář byl z 1. třetiny 18. století, v současné době interiér zdevastován, kostel v havarijním stavu.
Pozdně gotický kostel, vně zbarokizovaný. Je jednolodní, obdélný, s pětiboce uzavřeným presbytářem. Na západní straně, v baroku prodloužené části hranolová věž, vyrůstající ze střechy. Presbytář sklenut žebrovým křížem a paprsčitou klenbou v závěru, loď plochostropá. Hlavní oltář na gotické zděné menze barokní, sloupový, z 2. čtvrtiny 18. století, kazatelna barokní z poloviny 18. století, kamenná křtitelnice s cínovou mísou z roku 1740.
Původní kostel s románskou lodí a věží z 12. století, gotickým presbytářem z poloviny 14. století, dvou barokních postranních kaplí z roku 1712 a kruchtě z téhož roku, v němž byly gotické nástěnné malby, byl zbořen roku 1905. Místo něho byl postaven v letech 1905-07 nynější novogotický jednolodní obdélný kostel s polygonálně uzavřeným presbytářem s hranolovou věží v průčelí. Loď a presbytář s opěráky a hrotitými okny s kružbami. Vnitřek sklenut křížovými žebrovými klenbami, triumfální oblouk je hrotitý, v západní části lodě je kruchta, sakristie na severní straně kostela je sklenuta valenou klenbou se stýkajícími se lunetami. Zařízení je novogotické od Josefa Klímy, kazatelna, renesanční ze 7. desetiletí 17. století, křtitelnice pozdně gotická, opuková.
Raná
Původně románský kostel ze 14. století, přestavěn goticky a barokně. Je jednolodní, obdélný, s polokruhově uzavřeným presbytářem, s hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut plackou, pásem a konchou s dvěma lunetami, loď sklenuta dvěma plackami, oddělenými dvojicí pásů. Hlavní oltář s obrazem Všech svatých z 2. poloviny 18. století. Pozdně gotická opuková křtitelnice z 15. století s reliéfní výzdobou.
Ročov
Novogotický kostel postaven roku 1883 na místě původního gotického kostela z roku 1352. Ten byl po požáru v roce 1672 obnoven a opatřen barokním štítem. V roce 1875 byl pro špatný stav zbořen. Nový kostel byl slavnostně vysvěcen 21. října 1883. Vnitřní zařízení je novogotické. Ve věži byly původně dva zvony, za první světové války zrekvírované, v roce 1929 byly pořízeny nové, které byly za druhé světové války opět zabaveny. Oprava exteriéru současného kostela byla provedena v letech 1999-2006.
Kostel z roku 1700 postaven na místě původního gotického. Dnes je z něho ruina.
Barokní kostel postaven roku 1750 na místě gotického kostela, strženého roku 1747. Je jednolodní, s pětiboce ukončeným presbytářem a západní hranolovou věží. Presbytář a loď jsou sklenuty valenou klenbou.
Kostel gotického původu s raně barokním oltářem z roku 1678. Přilehlá zvonice je z roku 1633.
Slavětín
Původně románský kostel, goticky přestavěný v letech 1300-75. Z té doby jsou malby na stěnách. Pětiboce ukončený presbytář je sklenut třemi poli křížové klenby, loď zaklenuta křížově. Kostel byl restaurován v letech 1880-81 Josefem Mockerem. Byla tehdy přistavěna kostelní věž. Na hlavním oltáři je 12 malovaných desek ze života Ježíše Krista.
Osmiboká raně barokní kaple s hranolovým presbytářem, postavená v letech 1672-77. Střecha lodi zvonovitá, nad presbytářem sanktusová vížka s cibulovou bání.
Smolnice
Původně románský kostel z 2. čtvrtiny 13. století, uváděný roku 1381 jako farní. Po roce 1382 nově postaven, loď přestavěna v letech 1741-44, věž přestavěna roku 1789. Gotický kostel s barokními úpravami je jednolodní, obdélný s užším, pětiboce uzavřeným presbytářem s románskou hranolovou věží s cibulovou bání na severní straně, předsíní na jižní straně lodi a druhou na severní straně presbytáře. Západní průčelí je rozděleno mohutným opěrákem. Presbytář je sklenut jedním polem křížové a jedním polem paprsčité klenby se svorníky a žebry, sbíhajícími se na pilastry, loď sklenuta valenou klenbou s lunetami. V přízemí věže je čtvercová sakristie, sklenutá při gotické přestavbě jedním polem křížové žebrové klenby s konzolami. Vnitřní zařízení je převážně z doby kolem poloviny 18. století. Hlavní oltář akantový z 1. čtvrtiny 18. století s obrazem sv. Bartoloměje, rokokově zdobenou predelou a sochami sv. Václava a Zikmunda.
Kostel z konce 18. století postaven na místě staršího. Je jednolodní, s trojboce ukončeným presbytářem, nad průčelím hranolová věž zakončená bání. Presbytář je sklenut křížovou klenbou, loď je plochostropá. Hlavní oltář je z roku 1637 s novým obrazem sv. Jiří.
Staňkovice
Původně gotický kostel z 15. století. Loď nově postavena roku 1606. V 18. století byl barokizován. Hlavní oltář raně barokní ze 17. století s obrazem sv. Václava z roku 1787.
Barokní kostel postaven v roce 1656 na místě staršího vyhořelého. Přestavěn a rozšířen byl v roce 1732, opraven roku 1929. Je to jednolodní stavba s trojboce ukončeným presbytářem s opěráky, se sakristií na jižní straně a hranolovou věží na severní straně. Vnitřek je sklenut valeně s výsečemi, sakristie sklenuta plackou. Hlavní oltář je portálový z konce 17. století, kamenná renesanční kazatelna je z roku 1593.
Původně barokní kostel z roku 1701postavený na místě středověkého, znovu postaven v roce 1834. Hlavní oltář je novogotický z 19. století.
Původně románský kostel ze 13. století, z kterého se dochovala spodní část věže, postavená z pravidelných kvádříků. Byl několikrát opravován, až byl v letech 1779-86 nově postaven. Do nové jednolodní stavby byla přenesena část vnitřního zařízení z původního kostela – hlavní oltář, kazatelna, varhany.
Tuchořice
Původně gotická kaple, přestavěná roku 1666, sanktusník připojen roku 1732, přístavek se vstupní předsíní a sakristií přistavěn v roce 1885. Kaple má obdélnou loď s kvadratickým presbytářem, uzavřeným dvěma stranami rovnoramenného trojúhelníka, se sakristií po východní straně, s níž sousedí předsíň vedoucí do lodi. Presbytář sklenut valenou klenbou se dvěma lunetami v nárožích trojúhelníka, loď sklenuta valenou klenbou s lunetami, předsíň a sakristie plochostropé. Oltář je raně barokní z konce 17. století s obrazem Nanebevzetí Panny Marie od A. Zessnera z roku 1873.
Novorománský kostel z roku 1863.
Kostel původně ze 14. století byl v době třicetileté války zničen a poté byl na jeho místě postaven malý dřevěný kostel. Ten sloužil až do roku 1784, kdy byl zrušen a nově postaven nynější barokní v letech 1784-87. V roce 1865 byla provedena oprava věže (pokryta měděným plechem), další oprava byla provedena v roce 1882, kdy byla krytina vyměněna za zinkový plech, věž byla opatřena na třech stranách hodinami a do věže byly vestavěny tři zvony. Dva z nich byly v roce 1916 zabaveny pro válečné účely. Kostel je jednolodní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem, se sakristií v ose a hranolovou věží s velkou cibulovou bání s lucernou v západním průčelí. Presbytář sklenut plackou, v lodi zrcadlová klenba s jednoduchým štukovým rámem. Barokní hlavní oltář sv. Václava z doby kolem roku 1735 převezen z kostela sv. Mikuláše na Starém Městě pražském. Kamenná křtitelnice z doby kolem roku 1780, klasicistní varhany z roku 1802 od F. Müllera z Nepomyšle. Barokní kazatelna rovněž z kostela sv. Mikuláše v Praze.
Pseudorománská kaple z 2. poloviny 19. století. Je obdélná, polygonálně zakončená, s obdélnou sakristií. Uvnitř je plochostropá.
Pozdně barokní kostel z roku 1791, postaven na místě staršího. Je jednolodní s pravoúhle ukončeným presbytářem se zkosenými nárožími, s hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut valenou klenbou s výsečemi, sakristie, oratoř, loď a podvěží plochostropé. V interiéru byl hlavní oltář z 2. poloviny 18. století, dva boční protějškové oltáře Panny Marie a sv. Josefa a kazatelna, vše raně barokní z 2. poloviny 17. století, kamenná renesanční křtitelnice z roku 1596. Zřícená věž byla v posledních letech spolu se střechou kostela opravena.
Vinařice
Hodnotný gotický kostel dostal dnešní podobu roku 1751. Řezané rokokové oltáře jsou od J. Turnovského z roku 1781, kazatelna od D. Phila a obraz na hlavním oltáři od J. Kramolína. Pozoruhodné jsou varhany s luisézním dekorem.
Kaple postavena v letech 1892-93 v novorománském slohu podle projektu architekta Eduarda Sochora. Stavbu realizovalo 8 synů Václava Sochora – František (nar. 1826), Josef (1828), Antonín (1830), Václav (1831), Jan (1835), Karel (1841), Čeněk (1844), a Adolf (1847). V kapli před oltářem jsou uloženy ostatky Václava Sochora (1793-1865) a jeho manželky Anežky (1810-1882). Oltářní obraz namaloval akademický malíř Václav Sochor.
Původně raně gotický kostel ze 13. století. Byl několikrát opravován, roku 1665 byla prodloužena chrámová loď a zvýšena věž o jedno patro. Kostel je jednolodní s hranolovou věží s cibulovou bání.
Vroutek
Románský tribunový kostel z 20. let 13. století, upravený a zaklenutý koncem 16. století. V období baroka byl přestavěn vrcholek věže. Kostel je jednolodní s užší půlkruhovou apsidou na východní straně a s věží v západním průčelí. V apsidě koncha, loď původně plochostropá, sklenuta valenou klenbou s výsečemi. Ve věži je zvon z roku 1591 od zvonaře Hannse Wildta z Jáchymova.
Barokní kostel postaven roku 1726. Je jednolodní s pětiboce zakončeným presbytářem. Presbytář sklenut valenou klenbou s výsečemi, v lodi plochý strop. Vnitřní zařízení jednotné barokní z doby po polovině 18. století, hlavní oltář portálový, se sochami světců.
Výškov
Barokní kaple z roku 1743.
Žatec
Dvouvěžový trojlodní děkanský chrám, velmi cenné dílo huti Petra Parléře. Původně románská bazilika, z které se ve zdivu barokního pláště dochovaly části věží a reliéfní deska zobrazující sv. Petra. Počínaje rokem 1336 byl kostel nově stavěn jako síňové trojlodí. Průčelí kostela bylo barokizováno v letech 1740-41. Na jižní straně kostela pozdně gotická zvonice z doby kolem roku 1530, upravená barokně v letech 1770-73 Pavlem Loschem. V letech 1724-28 byla ke kostelu přistavěna barokní kaple sv. Jana Nepomuckého. Z 1. poloviny 18. století pochází galerie barokních soch před kostelem i dnešní podoba obou západních věží. Poslední velká oprava kostela byla provedena v letech 2004-07. Presbytář je sklenut křížovými žebrovými klenbami, trojlodí děleno válcovými pilíři a sklenuto křížovými žebrovými klenbami. Hlavní oltář je raně barokní od V. Styrla z roku 1670, obraz Nanebevzetí Panny Marie od A. Stevense z roku 1668.
Raně barokní klášterní kostel vznikl spolu s klášterem v letech 1676-83. Je jednolodní, s pravoúhlým presbytářem se sakristií a s kaplí po severní straně lodi. Hlavní průčelí je hladké, ukončené trojúhelníkovým štítem. Presbytář je sklenut valenou klenbou, loď sklenuta valenou klenbou s lunetami. Vnitřní zařízení většinou barokní z 1. poloviny 18. století, hlavní oltář raně barokní z roku 1683.
Hřbitovní kostel jednolodní.
Původně gotický kostel z konce 15. století, přestavěný v 2. polovině 16. století. Po druhé světové válce slouží pravoslavné církvi. Uvnitř je náhrobník první manželky primátora Maxmiliána Hošťálka - Kateřiny, ikonostas ze 17. století a původní oltářní obraz sv. Jakuba.
Pozdně barokní stavba z 2. poloviny 17. století navazuje patrně na raně středověký církevní objekt z 12. století. K lodi téměř čtvercové, z hrázděného zdiva se připojuje presbytář stejné šířky, uzavřený dvěma stranami trojúhelníku. Presbytář je sklenut valenou klenbou s lunetami a hřebínky, loď má dřevěný strop. Kostelní zvony odlil roku 1757 Zachariáš Ditrich v Praze.
Novorenesanční kostel postavený podle plánů Josefa Petrowského v letech 1897-98 u křižovatky starých cest. Věž měla původně tři zvony. Před kostelem je původní kamenný rozcestník.
Synagoga postavena v letech 1871-72 podle návrhu Johanna Staňka v byzantizujícím slohu. Slavnostně ji vysvětil rabín Abrahám Frank dne 18.3.1872. Je druhou největší stavbou svého druhu v Čechách. V roce 1911 byla renovována a uvnitř kompletně vyzdobena malbami. V průběhu tzv. křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938 ji vypálili nacisté. Pak již nikdy nesloužila původnímu účelu.
Původně gotický kostel barokně přestavěn roku 1751. Je jednolodní, obdélný, s trojboce uzavřeným presbytářem. Západní hranolová věž se stanovou střechou a lucernou dokončena roku 1842. Vnitřek je plochostropý, dřevěná kruchta z roku 1830. Dnešní oltáře a kazatelna pseudorománské z roku 1899, zbytky původního zařízení rokokové.
Novorománský kostel z 19. století, jehož součástí je románská rotunda z roku 1230. K té byla v letech 1852-53 přistavěna loď. Ve zdi kostela je zazděna hlava Turka. V roce 2010 byl kostel opraven.
Kostel se zastřešenou poutní studánkou, obojí je z roku 1800.