okres Mělník

Seznam obcí:
Bukol, Byšice, Cítov, Čečelice, Horní Počaply, Horní Vidim, Hostín u Vojkovic, Hradsko, Chloumek, Chlumín, Chorušice, Chvatěruby, Kadlín, Kostelec nad Labem, Kozly, Kralupy nad Vltavou, Ledčice, Liběchov, Libiš, Liblice, Lobkovice, Lužec nad Vltavou, Medonosy, Mělnické Vtelno, Mělník, Mšeno, Nebužely, Nelahozeves, Neratovice, Obříství, Osinalice, Radouň, Romanov, Řepín, Šemanovice, Veltrusy, Vepřek, Vliněves, Vrbno, Všetaty, Vysoká, Záboří, Zálezlice, Zeměchy

Bukol


kaple sv. Bartoloměje

V jádře románský hřbitovní kaple z doby kolem roku 1200, zbarokizována v 18. století. Je obdélná, s pravoúhle odsazenou apsidou. Apsida sklenuta konchou, loď plochostropá. Hlavní oltář rámový, rokokový z 2. poloviny 18. století.



Byšice


kostel sv. Jana Křtitele

Kostel z let 1690-93, upraven na počátku 18. století. Hlavní oltář a sochy sv. Šebestiána a Rocha ze 17. století.



Cítov


kostel sv. Linharta

V jádře románský kostel z 1. poloviny 13. století pozoruhodně barokně přestavěn a rozšířen v roce 1713. Z románského období dochován portál a apsida. V ohradní zdi barokní zděná zvonice.



Čečelice


kostel sv. Havla

Původně románský kostel z počátku 13. století (zachována tribuna a věž s gotickou zděnou helmicí), přestavěn barokně na přelomu 17. a 18. století. Kostelní zvon z roku 1595.



Horní Počaply


kostel Nanebevzetí Panny Marie

V jádře gotický kostel ze 14. století obnoven v letech 1869-71.



Horní Vidim


kostel sv. Martina

Novogotický kostel postaven roku 1878 na místě původního zbořeného středověkého kostela. Je jednolodní, obdélný, s trojboce uzavřeným presbytářem a západní věží. Uvnitř plochostropý, zařízení pseudogotické.



Hostín u Vojkovic


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Jednolodní raně gotický kostel z roku 1290. Je to obdélníková stavba s románskou hranolovitou věží na jihozápadním nároží kostela. Západní průčelí tvoří hladká zeď a štít s malým oknem, které osvětluje kruchtu. Hlavní portál je na jižní straně chrámové lodi a je gotický se zachovaným kamenným obložením s lomeným obloukem. Před portál byla v roce 1615 přistavena renesanční předsíň, barokně upravená v 18. století. Presbytář je vystavěn v čistě raně gotické slohu, zakončen pěti stranami osmibokého hranolu. zdi mají tloušťku 1,3 m, jsou prolomeny pěti okny s původním gotickým obložením a ve vrcholu zdobeny kružbami. Čtvercová sakristie přiléhá k presbytáři na severní straně. Triumfální oblouk má největší rozpětí přes 6 m, vrchol je zazděn stropem chrámové lodi. Chrámová loď je obdélníková, 13 m dlouhá a 9 m široká s plochým stropem. v roce 1910 bylo instalováno nové, převážně pseudogotické zařízení kostela – hlavní a vedlejší oltář, kazatelna, zpovědnice a lavice. Varhany umístěné na kruchtě byly modernizovány v roce 1968.



kaple Božího těla

Velká hřbitovní barokní kaple z roku 1736 postavena a vyzdobena Jeronýmem Costou. Celkové řešení kaple je originální, zejména kruhovým půdorysem o vnitřním průměru 12 m a vnějším 17 m, s členěním na šest částí, z nichž střídavě třikrát vždy jedna tvoří výstupek – přístavbu na vnějším kruhu stavby s oválným oknem a druhá je na vnitřním kruhu stavby s prolomenými dveřmi a dvěma obdélníkovými okny nad sebou. Vnějšek stavby je zajímavý tím, že ze všech stran má stejný vzhled a obrysy. Střecha ve tvaru nízkého kužele přiléhá na zdivo středního kruhu a z ní vystupují na třech místech vikýře s kruhovými otvory. Uprostřed kruhové střechy je vztyčena věžička tvaru válce se šesti okénky a na ní umístěna báň. Celková výše věžičky a báně je 8,5 m. Na vrcholu je vztyčen kříž. Vnitřní prostor kaple je sklenut kupolí na lunetách, na kupoli je fresková malba od J. Costy. Ve třech výklencích, jež jsou vyhrazeny pro oltář, je bohatá malířská výzdoba, hlavní nástěnný oltářní obraz na jižní straně proti hlavnímu vchodu je vyzdoben plasticky malovaným baldachýnem a postranními závěsy. Podlahu kaple tvoří mohutné, převážně pískovcové dlaždice, ve výklencích je podlaha zvýšena o jeden stupeň a kolem oltářů o další. K zařízení kaple patří rokoková kazatelna z 2. třetiny 18. století, bohatě řezbářsky zdobená.



Hradsko


kostel sv. Jiří

Původně raně gotický kostel, nově postaven roku 1874 s použitím části zdiva původního kostela. Je pseudogotický, jednolodní, obdélný, s čtvercovým presbytářem, v západním průčelí věžička. Presbytář i loď sklenuty křížovou žebrovou klenbou, sakristie křížově.



Chloumek


kostel Nejsvětější Trojice

Kostel na lesním hřbitově založen roku 1585.



kaple sv. Jana Nepomuckého

Barokní poutní kaple z roku 1752. V současné době nepřístupná – soukromý majetek.



Chlumín


kostel sv. Maří Magdalény

Původně gotický kostel roku 1732 zcela přestavěn na barokní stavbu unikátní hmotové dispozice s pozoruhodnými bočními rizality. Presbytář kostela je obdélníkový, půlkruhově zakončený, při něm na severní straně stojí vysoký přístavek sakristie a oratoře zakončený třemi stranami nepravidelného osmiúhelníka. Obdélníková loď má po bocích dva čtvercové přístavky se schodišti a vnějšími vchody. Věž je umístěna zcela vpředu, uvnitř zvonice visí dva zvony (původně byly čtyři). Hodnotný interiér, především malovaná archa z doby před rokem 1520.



Chorušice


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Původně gotický kostel přestavěn barokně v letech 1714-16. Roku 1777 opraven a částečně nově vybaven mobiliářem, roku 1794 před kostelem postaven dřevěný kříž (později nahrazen železným) a vysazeny dvě lípy, které zde stojí dodnes. Další větší oprava v roce 1875, kdy byla osazena nová okna a opraveny fasády.



Chvatěruby


kostel sv. Petra a Pavla

Kostel byl postaven roku 1538 na místě starší svatyně, má rokokové zařízení.



Kadlín


kostel sv. Jakuba Většího

Jednolodní gotický kostel z 1. poloviny 14. století přestavěn roku 1724 barokně. Několikrát opravován, poslední oprava v roce 1999. Varhany v kostele jsou již třetí v pořadí.



Kostelec nad Labem


kostel sv. Martina

Hřbitovní kostel, původně farní, postavený ve 2. polovině 13. století, přestavěný pozdně goticky. Roku 1769 rozšířen o západní barokní věž a postavena kruchta. Jde o trojlodní prostor s obdélníkovým polygonálně ukončeným presbytářem se sakristií na severní straně, kaplí na jižní straně a v zadním průčelí hranolovitou věží. Presbytář a sakristie sklenuty kružbovou žebrovou klenbou na konzoly, trojlodí je plochostropé. Hlavní oltář je novogotický, kazatelna z doby kolem roku 1700. V době josefínské sloužil kostel jako skladiště střelného prachu, obnoven byl v roce 1894. Stojí na výrazné vyvýšenině a doplňuje jej barokní márnice.



kostel sv. Víta

Pozdně gotický kostel postavila kališnická rodina Sekerků ze Sedčic v letech 1485-92 (presbytář), trojlodí je z počátku 16. století. V letech 1566-67 kostel renesančně přestavěn, upraven v 17. století a v roce 1728 barokně. Jižní předsíň z poloviny 18. století, čtvercová zvonice na severní straně lodi upravena roku 1829. Presbytář zaklenut křížovou žebrovou klenbou, lodi sklenuté křížovou žebrovou klenbou na jehlancové konzoly. Hlavní a boční oltáře jsou pseudogotické, ostatní zařízení převážně barokní z 18. století.



kostel Českobratrské církve evangelické

Sbor českých bratří.



Kozly


kostelík Všech svatých

Kostelík ze 14. století barokně upraven. Uvnitř obraz sv. Antonína Paduánského od Antonína Slavíčka.



Kralupy nad Vltavou


kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava

Novogotický kostel z roku 1895. Věž vysoká 63 m.



kostel sv. Jakuba Většího

v části Minice

Gotický kostel ze 14. století byl přestavěn po třicetileté válce a později znovu upravován.



Ledčice


kostel sv. Václava

Kostel ze 14. století byl barokizován ve 3. čtvrtině 18. století. Na hlavním oltáři jsou bohaté rokokové řezby. V letech 1999-2000 provedena generální oprava vč. opravy varhan a věžních hodin.



evangelický kostel

Evangelický kostel z roku 1784.



Liběchov


kostel sv. Havla

Barokní kostel z let 1738-41 s freskovou malbou od j. p. Molitora. Na severní straně kostela je hrobka Pachtů z Rájova. Na schodišti ke kostelu socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1739.



kostel sv. Ducha

Dominantní kostelík nad obcí postaven roku 1654 Hyacintem, hrabětem de Villani. Později dvakrát opravován - roku 1730 Janem Jáchymem, hrabětem Pachtou a roku 1823 svobodným pánem Jakubem Veithem, kdy byla zbudována rodinná hrobka a přistavěna věž se zvonicí.



Libiš


kostel sv. Jakuba

Gotický kostel postaven po roce 1390 s koutovou věží z roku 1541 se zazděným jehlanem. Je to jednolodní stavba s pětiboce ukončeným presbytářem, s věží v jihozápadním nároží. Presbytář sklenut křížovou žebrovou klenbou, strop lodi je plochý, prkenný, rozdělený ve čtverce, které byly asi ve 2. polovině 17. století pomalovány jednoduchými ornamenty. Poslední patro věže má čtyři gotická okna bez kružeb. Cenný interiér, především nástěnné malby z konce 14. století. Při povodni v roce 2002 sahala voda až po spodní okraj maleb, ale fresky, objevené a poprvé restaurované v letech 1942-43 zůstaly uchráněny. Před kostelem stojí cenná dřevěná zvonice.



evangelický kostel svaté Trojice

Základní kámen kostela byl položen 27. dubna 1788, dokončen roku 1789, první bohoslužby se zde konaly 30. listopadu 1792. Kostel do dnešní doby zůstal stavitelsky prakticky nedotčen, včetně původního mobiliáře. Je jednolodní, obdélný, s polygonálním závěrem. Stavba splňovala všechny podmínky tolerančního patentu – neužívala název kostel, nesměla stát uprostřed obce, nesměla mít vchod z hlavní ulice, nesměla mít věž ani zvony a musela vypadat jako běžná stavba. Základním znakem kostela převzatým od maďarské reformované církve (působil zde maďarský kazatel János Végh) je vnitřní uspořádání, kdy kazatelna je uprostřed delší strany a lavice umístěny do půlkruhu kolem stolu Páně. Varhany v interiéru byly pořízeny po druhé světové válce.



Liblice


kostel sv. Václava

Původně gotický kostel barokně upraven roku 1710. Věž postavena až v roce 1715. V 19. století několikrát obnovován. Je jednolodní, obdélný, s pětiboce ukončeným presbytářem, průčelí vyvrcholeno hranolovou věží s cibulovou bání. Presbytář sklenut křížovou klenbou a paprsčitě v závěru, v lodi valená klenba. Zařízení převážně raně barokní z 2. poloviny 17. století. Oltář s obrazem sv. Václava z roku 1729, kazatelna raně barokní z 2. poloviny 17. století.



kaple Panny Marie

Kaple z roku 1699, snad od G. B. Alliprandiho, opravena roku 1756 a vysvěcena roku 1757. Je čtvercová, se svazky pilastrů na zaoblených nárožích, ukončený kladím a stanovou střechou s osmibokou lucernou. Vnitřek sklenut kupolí na pendantivech a valenými pásy. Rokokový obraz Panny Marie z roku 1757 v rokokovém řezaném rámu.



Lobkovice


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Zbarokizovaný gotický kostel ze 14. století s ozdobnými branami a hranolovou zděnou zvonicí.



Lužec nad Vltavou


kostel sv. Jiljí

Původně gotický kostel, zbarokizován v roce 1762, s hodnotným rokokovým interiérem.



Medonosy


kostel sv. Jakuba

Barokní kostel z roku 1712. Je to obdélná stavba s odsazeným polygonálním závěrem a přízemními přístavky. Na průčelí stít s trojúhelníkovým vrcholem.



Mělnické Vtelno


kostel sv. archanděla Michaela

Barokní kostel z roku 1760. Údajně byl postaven kolem původního dřevěného kostela (doložen již roku 1260), který byl stržen až po dokončení zděného kostela. Je jednolodní, obdélný, s obdélným presbytářem, uvnitř segmentově, vně trojboce ukončeným, s obdélnou sakristií po jeho severní straně. Presbytář sklenut plackou a v závěru konchou, loď valenou klenbou s lunetami. Hlavní oltář barokní z 18. století s obrazem Oslava Panny Marie z počátku 18. století. Kazatelna rokoková z 2. poloviny 18. století, cínová křtitelnice z 16. století. V roce 1940 byly kostelní zvony zabaveny pro německou armádu, tři z nich byly po válce vráceny. Poslední rekonstrukce kostela proběhla v roce 1995.



evangelický kostel

11.4.2014 11.4.2014

Evangelický kostel byl postaven nákladem členů sboru v letech 1786-87. Původní toleranční kostel byl bez věže, s malými okny a bez vchodu z ulice. Dnešní podobu s věží se třemi zvony dostal při přestavbě v roce 1865. V 50. letech 20. století přestal být spolu s farou užíván církví a v 80. a 90. letech silně zchátral. V posledních letech ho získal obecní úřad a provedl základní zajištění.



Mělník


kostel sv. Petra a Pavla

Pozdně gotický trojlodní kostel s dominantní 60 m vysokou věží s barokním zakončením. Vznikl v letech 1480-1520 na místě původního kostelíka. Dochována též část věže z původní románské baziliky. Na jeho výstavbě se podíleli stavitelé Johann Spiess ( chrámové trojlodí spolu s věží) a Benedikt Ried ( zvýšení hlavní lodi a výstavba honosného presbytáře). Další stavební úpravy byly vyvolány především požáry v letech 1555 ( renesanční štíty) a 1681 ( barokní báň gotické věže). Stávající podobu kostelu vtiskl Kamil Hilbert při rozsáhlé rekonstrukci v roce 1910 a v letech 1913-15. Mobiliář kostela je barokní, dominuje mu hlavní oltářní obraz apoštolů Petra a Pavla od Karla Škréty. Cínová křtitelnice je z roku 1578. Krypta pod kněžištěm sloužila jako kostnice od 16. století, upravena na počátku 20. století antropologem Dr. J. Matiegkou. Požár roku 1681 roztavil původní zvony, které byly vzápětí nahrazeny třemi novými, z nichž dva – „sv. Petr a Pavel“ a „sv. Václav a Ludmila“ – jsou na věži dodnes. Třetí roku 1767 pukl, byl nahrazen novým, ale ten byl za 1. světové války rekvírován. Jeho nástupce nepřečkal 2. světovou válku, takže třetí zvon byl zavěšen až roku 1993, zasvěcen je sv. Anežce a Zdislavě.



kostel Čtrnácti pomocníků

Kostel s klášterem kapucínů vznikl v letech 1750-53 na místě dvou městských domů. Kostel je jednoduchá barokní stavba s pravoúhlým presbytářem. Barokní sousoší Nejsv. Trojice bylo přeneseno na průčelí kláštera z domu č. 14.



kostel sv. Ludmily

Původně renesanční kostel vystavěn roku 1585 z odkazu měšťanky Anny Hronové. V roce 1639 byl švédy spolu s celým předměstím pobořen a barokně obnoven po roce 1683. U něho dřevěná zvonice z roku 1906.



kostel Českobratrské církve evangelické

Evangelický kostel z konce 19. století.



kostel sv. Vavřince

v části Pšovka

Původně románský kostel z roku 1263 s přilehlým býv. augustiánským klášterem vypálen husity a poté roku 1484 znovu postaven goticky. Zbarokizován v 18. století. Cenný pozdně gotický deskový obraz z roku 1530 od mistra I. W. Oltářní obraz od H. Schonfelda z poloviny 17. století.



Mšeno


kostel sv. Martina

Pseudorománský kostel z let 1876-78 je trojlodní, s obdélným, polokruhově ukončeným presbytářem se sakristií a oratoří po stranách, v průčelí hranolová věž. Presbytář sklenut hladkou křížovou klenbou, v závěru s žebry na přípory, lodi sklenuty křížovými klenbami, oddělenými pásy s žebry. Zařízení z 19. století, historizující. Na hlavním oltáři obraz od J. Hellicha. V závěru kostela moderní vitráže z roku 1952.



evangelický kostel

Evangelický kostel postaven ve funkcionalistickém stylu v letech 1935-36 podle návrhu architekta Františka Švihálka. Budovu sboru zdobí hranolová věž po straně.



Nebužely


kostel sv. Jiljí

Cenný barokní kostel z roku 1735, zaklenutý v letech 1861-62. Je jednolodní, obdélný, na půdorysu řeckého kříže, se čtvercovými kaplemi po stranách, po severní straně segmentem ukončeného presbytáře obdélná sakristie, dvojboce ukončená. Nad pravou boční kaplí hranolová patrová věž s cibulovou bání. Presbytář a loď sklenuty plackami, boční kaple valenou klenbou. V interiéru převážně novodobé zařízení.



evangelický kostel

Pozdně barokní evangelický kostel z roku 1786, obnoven roku 1816. Věž novorománská z roku 1864. V interiéru rokoková kazatelna a lavice.



Nelahozeves


kostel sv. Ondřeje

Gotický kostel ze 14. století s rokokovým zařízením a malou dřevěnou zvonicí.



Neratovice


kostelík sv. Vojtěcha

Raně barokní kostelík z 2. poloviny 17. století.



Obříství


kostel sv. Jana Křtitele

Původně románský kostel, připomínán roku 1384, byl v polovině 15. století goticky přestavěn. Jeho gotické zdivo bylo pak renesančně přebudováno v polovině 16. století (např. jižní předsíň), k dalším úpravám došlo v 17. a 18. století. Cibulovitou barokní báň dostala věž asi koncem 17. století. Kostel je jednolodní, obdélníkový, s trojbokým závěrem, s obdélníkovou předsíní na jižní straně a obdélníkovou sakristií a chodbou na severní straně. Při západním štítě se vypíná osmiboká věžička s cibulovou bání. Vnitřek lodi je plochostropý, zařízení kostela je převážně barokní a dominuje mu barokní hlavní oltář se sochařskou výzdobou a obrazem sv. Jana Křtitele od. J. Berglera z roku 1829. V sakristii je figurální náhrobník z roku 1581. Před kostelem stojí dřevěná renesanční zvonice z 16. století. Roku 1860 se v kostele podruhé oženil Bedřich Smetana.



Osinalice


kaple

Pozdně barokní kaple z roku 1766. Restaurovaná roku 1929.



Radouň


kostel sv. Havla

Původně gotický kostel ze 14. století, do dnešní podoby upraven v 16. století. Věž má bedněné patro. Po roce 1384 byl spojen podzemní chodbou s obydlím německých rytířů na místě domu č. 2. Roku 1599 zřízena hrobka pánů Hrzáňů z Harasova, později otevřena, ostatky vyňaty a cínové rakve přetaveny na křtitelnici a svícny pro řepínský kostel. V roce 1939 nalezené ostatky pánů z Harasova pietně uloženy. V letech 1998-2000 provedena generální oprava.



Romanov


kaple sv. Maří Magdalény

Novoklasicistní kaple postavena v letech 1889-90 na místě původní kaple sv. Romana, která byla po roce 1766 obnovena a zvětšena a zasvěcena sv. Maří Magdaléně. V 19. století kaple chátrala, až došlo na její přestavbu. Je obdélná, s obdélným presbytářem se sakristií v ose, a vížkou na průčelí. V současné době slouží kaple jako rekreační objekt.



Řepín


kostel Panny Marie Vítězné

Dominantní dvouvěžový novogotický kostel z let 1846-50 postaven na místě původního kostela z roku 1303.



Šemanovice


kostel sv. Jana Nepomuckého

Pozdně barokní, původně gotický kostel z roku 1803. Je jednolodní, obdélný, s obdélným, trojboce ukončeným presbytářem, s obdélnou sakristií po severní straně a hranolovou věží s cibulovou bání v průčelí. Presbytář, loď, podvěží i sakristie sklenuty plackovými klenbami. Hlavní oltář iluzivní, malovaný, s novým obrazem sv. Jana Nepomuckého, kazatelna pozdně barokní, křtitelnice z počátku 19. století.



Veltrusy


kostel Narození sv. Jana Křtitele

Gotický kostel ze 14. století má věž z 1. třetiny 20. století. Uvnitř hrobka Rudolfa Chotka.



Vepřek


kostel Narození Panny Marie

Gotický kostel byl několikrát přestavěn. Stojí osaměle na návrší u Nových Ouholic.



Vliněves


kostel Stětí sv. Jana Křtitele

Kostel z roku 1866 postaven podle projektu J. Zítka na místě románské centrály.



Vrbno


kostel Povýšení sv. Kříže

Kostel patrně z 1. poloviny 12. století s románským zdivem a gotickým presbytářem ze 14. století. Pozdější barokní úpravy.



Všetaty


kostel sv. Petra a Pavla

Kostel z roku 1780 s novodobější věží. Renesanční křtitelnice z roku 1595.



Vysoká


kostel sv. Václava

Barokní kostel z let 1752-54, postavený podle návrhu A. Luraga.



evangelický kostel

Evangelický toleranční kostel z roku 1786. Uspořádání lavic je původní - tvoří půlkruh se stolem Páně uprostřed.



Záboří


kostel Narození Panny Marie

Novoklasicistní kostel z roku 1884 s cenným zařízením – obraz Korunování Panny Marie snad od P. Brandla, barokní obraz Piety z roku 1690.



Zálezlice


kostel sv. Mikuláše

Pozdně barokní kostel z 2. poloviny 18. století se sakristií z 19. století. Je jednolodní, obdélný, s polokruhově ukončeným presbytářem v šíři lodi, s hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut valenou klenbou s lunetami, loď plochostropá, podvěží sklenuto plackou. Hlavní oltář z roku 1882 s původním barokním obrazem sv. Mikuláše a rokokovými sochami sv. Václava a Ludmily. V lodi cenné pozdně gotické sousoší Smrti Panny Marie z doby kolem roku 1520 (obnovené roku 1962 J. Tesařem).



Zeměchy


kostel sv. Jana Křtitele

Barokní kostel z roku 1723 s oddělenou zděnou zvonicí.