Jednolodní kostel z roku 1718 postaven na místě původního gotického kostela. Stavba zevně členěná pilastry a římsami, nad vchodem alianční znaky a datum 1718. Věž přistavěna roku 1790.
Původně gotický kostel asi z poloviny 14. století, přestavěn barokně. Poslední úpravy z 19. století. Ve stěnách osazeny renesanční náhrobníky.
Evangelický kostel z roku 1887.
Původně románský kostel z doby kolem poloviny 13. století, goticky přestavěn v polovině 14. století. Zbarokizován a rozšířen o loď byl v roce 1772. Věž byla přistavěna roku 1843. Je to jednolodní stavba s gotickou příčnou lodí, ve které byly v roce 1893 odkryty nástěnné malby ze 14. století, s gotickým pětiboce uzavřeným presbytářem. Presbytář a příčná loď mají hrotitě sklenutá okna a křížovou klenbu. Okno v presbytáři má původní gotickou kružbu. Hlavní oltář z doby kolem roku 1760.
Novorenesanční kostel z let 1879-80 s fasádou členěnou obloučkovým vlisem a lisénami.
Barokní kostel z roku 1732 postaven podle návrhu T. Haffeneckera. Západní průčelí upraveno roku 1882 novorománsky. V jižní stěně renesanční sanktuarium.
Barokní kostel postaven podle návrhu J. Santiniho roku 1723. Věž je z roku 1760.
Jednolodní toleranční evangelický kostel z roku 1792. Posvěcen byl 30. září téhož roku. V roce 1811 byla přistavěna chrámová síň. Varhany byly pořízeny roku 1873. Po jistou dobu zde působil evangelický farář Jan Karafiát a získal zde inspiraci pro napsání známé knihy „Broučci“.
Původní gotický kostel roku 1763 vyhořel a na jeho místě byl vystavěn roku 1766 barokní kostel. V interiéru na stropě jsou fresky, údajně od V. Kramolína. Vnitřní zařízení je rokokové.
Katolický jednolodní barokní kostel s pravoúhlým presbytářem z let 1780-82. Přístavby z let 1856 (věž v západním průčelí) a 1889. Vnitřní zařízení zčásti pozdně barokní.
Jednolodní novorománský evangelický kostel z roku 1885 vybudován podle plánů E. Prücknera.
Barokní kostel z let 1746-48 s barokním zařízením.
Kostel postaven v letech 1710-11 na místě kostela připomínaného roku 1377. Hlavní oltář rozvilinový z roku 1711, ostatní zařízení barokní.
Barokní kostel vystavěn v letech 1769-80 nákladem hraběte Kamila Colloreda na místě starší stavby. Oltáře maloval patrně V. Kramolín.
Jednolodní pozdně barokní kostel z roku 1817. Uvnitř nástropní malby z roku 1901.
Jednolodní barokní kostel z let 1775-78 postaven na místě původního, připomínaného ve 14. století. Obdélníková loď má v ose pravoúhlý presbytář a čtvercovou sakristii. Kolem kostela byla vybudována roku 1842 terasa, na které bylo umístěno několik hodnotných barokních soch z 18. století, svezených z okolí.
Původní kostel ze 14. století zbořen až na věž a nově postaven roku 1834 empírově.
Původně gotický jednolodní kostel, upraven v letech 1601, 1763-72 a 1897. V interiéru tři náhrobní kameny z 2. poloviny 16. století. Vnitřní zařízení většinou z 19. století.
Kostel postaven na místě původního ve 3. čtvrtině 17. století. Upraven byl v letech 1760-63. Vnitřní vybavení je barokní z 1. poloviny 18. století.
Kaple postavena podle návrhu F. I. Preéa roku 1712.
Kostelík původně snad raně gotický, doložen roku 1357. Dnešní stavba má původ v době kolem roku 1500, v roce 1696 byl obnoven v barokní podobě Janem Rudolfem, hrabětem z Morzina. V roce 1888 byl kostelík zapálen bleskem a poté byl znovu opraven. Poslední rekonstrukce proběhla v letech 1997-98.
Původně gotický kostel z konce 14. století, zasvěcený sv. Jiří, původně snad sv. Bonifáci. V roce 1746 byl vztyčen nový hlavní oltář s obrazem sv. Vojtěcha, proto byl nazýván kostelem sv. Jiří a sv. Vojtěcha. V roce 1832 vyhořel a po obnovení v letech 1835-36, kdy byl upraven empírově, už je zasvěcen jen sv. Vojtěchovi. Dnešní stav je výsledkem novorenesanční přestavby z roku 1875.
Evangelický kostel z roku 1895. Základní kámen byl položen 21. dubna, stavba začala v květnu podle návrhu arch. Čeňka Křičky. Koncem roku byla nová dominanta Libice stavebně dokončena, slavnostní otevření bylo 3. května 1896. Výška do hřebenu stavby činí 11 metrů, věž je vysoká 19,5 m. Od samého počátku měl kostel varhany a tři bronzové zvony. Na místo byly dodány 8. listopadu 1895, avšak nepřečkaly válečná léta a dnes je na věži pouze jeden zvon. V roce 1922 dostal kostel elektrické osvětlení, o čtyři roky později byla provedena oprava vnějších omítek. V roce 1984 byla vyměněna břidlicová krytina, okapy a opravena omítka.
kostelZáklady kostela z poloviny 10. století na slavníkovském hradišti.
Barokní kostel z let 1710-13 v areálu zámku. Stavba křížového půdorysu s věží v západním průčelí, loď sklenuta plackou. vnitřní zařízení převážně barokní.
Barokní jednolodní kostel z let 1719-41 vybudován podle plánů Františka Maxmiliána Kaňky. Slavnostní vysvěcení se konalo 31.července 1741, světil pražský biskup, hrabě Jan Rudolf Špork. Hlavní oltář, umístěný ve východní části presbytáře, nese obraz s biblickým výjevem křtu Krista v Jordáně. Presbytář je klenutý dvěma křížovými poli bez žeber, čtvercová chrámová loď je krytá českou plackou, nesenou čtyřmi mohutnými, bohatě zdobenými svazkovými pilastry. Vnitřní zařízení převážně barokní, cínová křtitelnice je z roku 1668. Kostelní věž je zakončena helmicí, tvořenou velkou cibulí, nad ní lucernou a malou cibulí a ukončena makovicí s velkým železným kardinálským dvouramenným křížem. Západní část kostela vyplňuje kruchta, nesoucí unikátní varhany z roku 1774. Na ohradní zdi, kterou projektoval Anselmo Lurago, je umístěno 13 barokních plastik svatých, nejcennější z nich je socha sv. Jeronýma.
farnost Lysá nad LabemKostel zbudován podle tolerančních předpisů v letech 1787-89 (28. června 1787 byl položen jeho základní kámen, 20. prosince 1789 se konaly v dosud neomítnutém chrámě první bohoslužby). Původní stavba byla bez střešních štítů a zdobných architektonických prvků, do roku 1803 se v kostele pouze stálo. Roku 1829 byly do kostela pořízeny varhany. 8.červenec 1837 byl při požáru a následných lijácích kostel zničen, propadl se strop a zničil vnitřní zařízení. Ještě téhož roku byl kostel včetně varhan opraven. Dnešní podoba je dána přestavbou z roku 1907 podle projektu architekta Prucknera z Nymburka. V roce 1987 byla opravena fasáda kostela.
Evangelický sborJednolodní gotický kostel ze 14. století, roku 1652 po požáru zbarokizován, roku 1930 rozšířen. Znovu vysvěcen byl 9. listopadu 1930 primasem arcibiskupem pražským Františkem Kordačem.
Kostel z let 1792-94 postaven ve stylu pozdního baroka na místě kostela připomínaného již roku 1384, který v roce 1792 vyhořel. V roce 1856 přestavěn novorománsky včetně zaklenutí a zvýšení věže. Kostel je jednolodní, obdélníková stavba s půlkruhově uzavřeným presbytářem a s hranolovou věží na jižní straně. Vnitřek kostela je zaklenut třemi kopulemi. Zařízení je novorománské, hlavní oltář je rámový s obrazem sv. Markéty z roku 1798.
Novogotický kostel z roku 1905. Vysvěcen byl 25. listopadu 1907. Je jednolodní, obdélníkový, s pětiboce uzavřeným presbytářem a sanktusovou vížkou. Strop je plochý, dřevěný, presbytář je sklenut křížovou žebrovou a v závěru paprsčitě hvězdicovou klenbou. Vnitřní výzdoba byla prováděna během 1. světové války ruskými zajatci, proto jsou na ní patrny pravoslavné motivy. V interiéru jsou sakrální předměty převezené ze zrušeného kostela v Mladé (bývalý vojenský prostor). Ve věži je zvon z roku 1552 o průměru 77 cm a hmotnosti 290 kg, menší zvon o průměru 33,5 cm pochází z 2. poloviny 17. století a je zavěšen v sanktusové vížce nad presbytářem. Poslední stavební úpravy proběhly v roce 1931, opravy v roce 1986, od roku 2005 je prováděna oprava krovů kostela.
farnost MiloviceTrojlodní gotický cihlový kostel má presbytář z roku 1274, trojlodí a věž je z let 1350-80. V interiéru cenná gotická socha sv. Mikuláše ze 14. století z dílny Petra Parléře, vyřezávaný oltář z roku 1704 a další pozoruhodná výtvarná díla.
Původně pozdně gotický kostel z roku 1569. V roce 1821 při opravě byl kostel značně poničen, v letech 1820-24 byl upraven do dnešní podoby. Obraz sv. Jiří na oltáři maloval Václav Mánes. Kolem kostela stával hřbitov, který byl v 6O. letech 20. století zrušen.
Kostel vystavěn ve funkcionalistickém stylu v letech 1935-36 dle návrhu Ing. Josefa Petříčka z Chocně.
Evangelický kostel postaven v roce 1898 stavitelem Josefem Blechou z Prahy dle návrhu arch. Gottloba Albera z Brna.
Kaple je zbytkem presbytáře dominikánského klášterního kostela z roku 1275.
Synagoga postavena v letech 1891-92 v novorománském slohu. Od roku 1957 slouží Vlastivědnému muzeu Nymburk.
Kostel z roku 1900. Zařízení přeneseno ze zámecké kaple v Rožďalovicích.
Novorenesanční evangelický kostel z roku 1893.
Hřbitovní kostel připomínán roku 1384. Za třicetileté války byl silně poškozen a zůstal po nějakou dobu opuštěný. V dnešní podobě je z konce 19. století.
Kaplička z roku 1868. Stala se příčinou neshod v obci, protože byla vysvěcena katolickým způsobem a proto nebylo možno zvonit umíráček zesnulým občanům jiných církví, ale pouze občanům katolického vyznání.
Kostel postaven goticky ve 14. století. Roku 1698 přistavěna barokní kaple Bolestné Panny Marie. Po roce 1875 kostel přestavěn do dnešní novogotické podoby. V roce 1997 byla provedena oprava kostela.
Havířský kostel vystavěn roku 1516 na místě, kde byli roku 1496 popraveni kutnohorští havíři. Původně to byla dřevěná kaple zakončená zděným presbytářem a zvýšeným sanktusníkem. Po polovině 17. století kostelík značně zpustl, takže byl opraven a 11. září 1666 opětovně vysvěcen. Během 19. století byl kostelíček několikrát opravován a v roce 1864 důkladně regotizován. 13. září 1896 bylo dokončeno nové průčelí podle návrhu sochaře Bohuslava Schnircha. Okna vyplnily vitráže, jež navrhl malíř Adolf Liebscher. V roce 1908 byl osazen novogotický hlavní oltář od Jana Kastnera. V roce 1964 došlo k odsvěcení kostela. Poslední oprava kostela byla dokončena roku 1996.
Stavbu kostela projektoval a prováděl Ing. arch. Josef Semerád z Poděbrad.
Hranolová patrová kaple z roku 1864.
Kostel z roku 1817 postaven na místě původního kostela, po roce 1634 zbořeného. Jednolodní obdélníkový kostel s trojboce uzavřeným presbytářem byl v roce 1903 rekonstruován. Z té doby pochází i vnitřní zařízení.
Raně barokní kostel z let 1681-82 s věží a novou lodí z roku 1865 s novorománskou úpravou. Je to jednolodní obdélníková stavba s půlkruhovým závěrem, s hranolovou věží na západní straně. Loď kostela je plochostropá, presbytář je zaklenut konchou.
Dvouvěžový k severu orientovaný kostel dal postavit na místě původního gotického kostela sv. Petra a Pavla hrabě Václav Josef z Valdštejna v letech 1726-33. Opraven byl v letech 1836-38. Věže opatřeny novými báněmi roku 1869 podle plánů Theodora Bauera. Barokní zařízení doplňováno v 19. století, hlavní oltář je původní z roku 1725. Zajímavé průčelí uzavřené trojúhelníkovým tympanonem. Ve výklencích jsou sochy světců v životní velikosti.
Původně gotický kostel z konce 14. století se síťově sklenutým presbytářem. Roku 1737 kostel upraven podle návrhu K. I. Dienzenhofera. K pětiboce uzavřenému gotickému presbytáři přistavena napříč barokní loď a věž a tím byl vytvořen půdorys kříže. Za hlavním oltářem obraz kojící Madony, vzácná vlámská práce z poloviny 17. století.
Hodnotná barokní kaple z let 1775-79 zajímavého půdorysu, založeného na průniku dvou elips na sebe kolmých s hranolovou věží v průčelí. Na hlavním oltáři socha Piety asi z roku 1700.
Původní kostel nahrazen v letech 1824-25 kostelem empírovým.
Barokní kostel z roku 1731, postavený podle plánů T. Hafeneckera.
Novorománský kostel z let 1885-86.
Zřícenina barokní kaple z roku 1714. Vyhořela v roce 1878 při pálení čarodejnic.
Novogotický kostel z roku 1812. Na jeho jižní straně pamětní deska zakladatele francouzského těsnopisu J. Coulona de Thévenot, účastníka napoleonských válek, který zemřel roku 1813 na samotě U Šabatů a je na zdejším hřbitově pochován.
Novorománský jednolodní kostel z let 1876-78 postaven na místě bývalého středověkého kostela zbořeného roku 1874. Obdélná stavba zakončená půlkruhovým presbytářem má v západním průčelí vysokou hranolovou věž. Nástěnné malby v interiéru jsou z roku 1911.
Toleranční evangelický kostel z roku 1785, dnes zděný.
Hodnotná stavba barokního centrálního kostela z let 1733-34 od K. I. Dientzenhofera s oválnou lodí.
V jádře gotický kostel, roku 1857 rozšířen o boční lodi a novogoticky upravený.
Novorománský kostel postaven roku 1890 stavitelem Františkem Proftem z Poděbrad na ostrohu nad obcí. Kostel na půdorysu kříže s půlkruhově uzavřeným presbytářem a hranolovou věží na jižní straně západního průčelí je sklenut křížovou klenbou. Zařízení je novorománské z let 1890-93. Z původního kostela, který stával uprostřed hřbitova, zachován obraz sv. Havla od V. Kramolína z 2. poloviny 18. století.
Původní gotická stavba kostela ze 13. století, přestavěná v 18. století a později. Je jednolodní s polygonálním presbytářem a obdélníkovou kaplí. Loď je plochostropá, presbytář je zaklenut valenou klenbou s lunetami. Na jižní straně zachována okna s gotickou kružbou. Vedle stojí hranolová barokní zvonice s jehlancovou střechou.
Gotický kostel připomínán roku 1337, později upraven barokně. Zajímavé vnitřní vybavení z 10.-20. let 18. století.
Původní kostel vysvěcený již roku 1137 byl roku 1753 zbořen a v letech 1753-62 postaven F. Kermerem nový. Vnitřní zařízení rokokové.
Barokní kostel z let 1769-72 s hranolovou věží s hodinami a šestibokým zakončením.