okres Olomouc

Seznam obcí:
Bílá Lhota, Bohuňovice, Bukovany, Bystročice, Bystrovany, Čechovice, Dolany, Drahanovice, Dub nad Moravou, Grygov, Hlubočky, Hlušovice, Hněvotín, Horka nad Moravou, Charváty, Chudobín, Křelov, Křivá, Lutín, Majetín, Moravská Huzová, Moravský Beroun, Náklo, Olomouc, Posluchov, Přáslavice, Příkazy, Rozvadovice, Řimice, Skrbeň, Slatinice, Svatý Kopeček, Svésedlice, Štarnov, Štěpánov, Těšetice, Topolany, Ústín, Velká Bystřice, Velký Týnec, Věrovany, Véska, Vojnice, Vsisko, Žerůvky

Bílá Lhota


kostel sv. Kateřiny

Farní kostel z roku 1789.



kostel Církve československé husitské

Kostel z roku 1931.



Bohuňovice


kostel sv. Jana Křtitele

Barokní farní kostel z roku 1750.



kaple Panny Marie



Bukovany


kostel sv. Antonína Paduánského

Kostel postaven roku 1992 nákladem místních farníků.



kaple sv. Donáta

Barokní polní kaple z poloviny 18. století.



Bystročice


kostel sv. Cyrila a Metoděje

Základní kámen farního kostela položen 31. srpna 1858, posvěcen byl v roce 1861. Varhany byly pořízeny v roce 1874, modernizovány roku 1908. Věžní hodiny jsou z roku 1887. První tři zvony z roku 1877 byly zrekvírovány za první světové války. Nově pořízené zvony z roku 1925 byly zrekvírovány 7. května 1942. Současné zvony z Brodku u Přerova byly pořízeny 5. července 1991, jsou to sv. Cyril a Metoděj, sv. Anežka a Oldřich. Kostel byl naposledy opraven v letech 2006-08.



Bystrovany


kaple sv. Bartoloměje

Kaple vysvěcena 21. září 1887, několik let před jejím dokončením. Během 1. světové války byl z věže odebrán zvon o váze 29 kg. Nový zvon byl zakoupen v roce 1919, váží 130 kg a je na věži dodnes.



Čechovice


kaple Narození Panny Marie

Kaple z roku 1901. Je jednolodní, obdélná, s půlkruhovým závěrem a hranolovou věží v průčelí.



Dolany


kostel sv. Matouše

Barokní farní kostel, dobudovaný roku 1744 na místě původního středověkého kostela a do dnešní podoby přestavěný roku 1779. Roku 1781 byly posvěceny oltáře, v roce 1801 pak celý kostel. Je to jednolodní obdélná stavba s užším půlkruhově zavřeným presbytářem s kaplí a sakristií po stranách a hranolovou věží v ose průčelí. Z původního kostela se zachovaly zvony z let 1497, 1545, 1618, 1701 a 1780. Cenný barokní interiér.



Drahanovice


kostel sv. Jakuba Většího

Barokní kostel z roku 1753. V roce 1994 byly posvěceny nové zvony.



Dub nad Moravou


kostel Očištění Panny Marie

Barokní poutní chrám postaven v letech 1734-56 podle plánů Jiřího Klíčníka. K posvěcení došlo až po skončení sedmileté války 4. října 1761. Průčelí je dvouvěžové, věže jsou vysoké 68,5 metru, kolem celého chrámu je balustráda se sochami a kamennými vázami. Délka lodi je 55 metrů, výška ke klenbě 30 metrů. Hlavní oltář se sloupovým pozadím je dílem K. Friče z Tovačova z let 1745-56. Na oltáři je umístěn milostný obraz Panny Marie od neznámého umělce, za oltářem je obraz „Očišťování Panny Marie“ od Josefa Šterna z roku 1747.



Grygov


kaple sv. Jana Nepomuckého

Kaple z roku 1852.



Hlubočky


kostel Božského Srdce Páně

Novorománský kostel postaven v letech 1908-10. Jeho délka je 31 metrů, šířka 11 metrů, na západní straně stojí věž vysoká 25 metrů. Z původních tří zvonů zůstal po válkách nejmenší sv. Florián od mistra Richarda Herolda z Chomutova.



Hlušovice


kostel sv. Petra a Pavla

Kostel z roku 1926.



Hněvotín


kostel sv. Leonarda

Barokní farní kostel z roku 1774 se vstupní branou v ohradní zdi bývalého hřbitova.



Horka nad Moravou


kostel sv. Mikuláše

Barokní kostel z roku 1753. V roce 1994 byly posvěceny nové zvony.



Charváty


kostel sv. Jana Křtitele

Původně renesanční kostel z roku 1582 obnoven po požáru roku 1848.



Chudobín


kostel sv. Františka Serafínského

Původně gotická zámecká kaple z 1. poloviny 15. století. V letech 1714-16 ji nechal hrabě Rudolf z Wittenu rozšířit a přestavět na dnešní barokní kostel. Od roku 1846 slouží jako kostel samostatné farnosti chudobínské.



husitský kostel sv. Cyrila a Metoděje

Stavba kostela církve československé husitské započala v roce 1923. V té době se z církve začal vydělovat další proud, vyznávající pravoslaví. Tento proud získal větší vliv, takže kostel byl nakonec dostavěn v roce 1925 jako pravoslavný. Následovaly dlouhé soudní spory mezi oběma církvemi o vlastnictví, které byly ukončeny dohodou až roku 1934, kdy kostel připadl církvi československé. Kostel projektoval a stavěl stavitel Václav Volný z Litovle.



pravoslavný kostel sv. Cyrila a Metoděje

Pravoslavný kostel postaven po ukončení soudních sporů s církví československou roku 1935, projektoval a stavěl ho Vsevolod Kolomackij, původem Rus. Osobně provedl výmalbu a instaloval zařízení celého interiéru. Ikonostas sem byl převezen z prvního chrámu.



Křelov


kostel sv. Jiljí

Barokní kostel stál v obci od roku 1721. Část kostela byla podle starých stavebních plánů postavena na skále, část na pohyblivých jílech a píscích. Zdivo chrámu začalo pod vlivem nejistého podloží krátce po dokončení stavby praskat. Zpevňování bylo prováděno několikrát v 19. století, důkladná oprava chrámu včetně zabezpečení stropu kostela byla provedena v roce 1928. Po druhé světové válce byl poničený kostel opraven, ale po opravě se začaly trhliny tvořit znovu. V roce 1961 byl staticky narušený kostel z bezpečnostních důvodů uzavřen a o dva roky později byla nařízena jeho demolice. Dnešní kostel byl vybudován v letech 1991-93 podle návrhu polského architekta Jerzyho Pekaly.



Křivá


kaple sv. Floriána



Lutín


kaple Nanebevzetí Panny Marie

Barokní kaple z roku 1756 s lidovými plastikami sv. Jiří a sv. Martina. Opravována byla v letech 1930 a 1999. Znovu vysvěcena byla 27. srpna 1999.



Majetín


kostel sv. Cyrila a Metoděje

Kostel postaven roku 1863.



Moravská Huzová


kostel sv. Floriána

Kaple postavena roku 1746, v roce 1788 byla rozšířena na filiální kostel.



Moravský Beroun


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Farní renesanční kostel (do roku 1675 zasvěcen Nejsvětější Trojici) postaven v letech 1606-10 knížetem Karlem z Minstenberka. Upraven byl ve 2. polovině 18. a 1. polovině 19. století. Vystavěn jako halové zaklenuté trojlodí s polygonálně ukončeným presbytářem. Zařízení je převážně z 2. poloviny 18 a 1. poloviny 19. století, varhany jsou z roku 1670. Na hlavním oltáři z první poloviny 19. století, jehož autorem je sochař Cyril Kutzer, stojí socha Madony od Jiřího Antonína Heinze. Sousoší Kristus na hoře Olivetské při východní stěně presbytáře je z roku 1752. Ve věži je zvon z roku 1589 od Hanse Pauera.



kostel Povýšení sv. Kříže

Bývalý hřbitovní jednolodní barokní kostel z let 1755-57 postaven podle projektu fulneckého stavitele Mikuláše Thallera na místě kostela z konce 13. století. Kostel opravován v roce 1835 a na počátku 20. století. Po roce 1945 byl zcela zničen interiér, vnitřní zařízení se nedochovalo. K opravě vnějších částí došlo v letech 1998-99 podle původních plánů.



kaple Nalezení sv. Kříže

Původní kaple postavena v roce 1752. V roce 1989 byla tato kaple zbořena, opodál byla postavena nová kaple na přelomu 20. a 21. století.



Náklo


kostel sv. Jiří

Dnešní vzhled kostela s renesanční atikovou věží, postaveného kolem roku 1450, pochází z přestavby v letech 1696-98. Je to jednolodní obdélná stavba s věží s gotickými základy, zastřešenou dovnitř klopenou střechou. Hlavní oltář je zdoben novým obrazem sv. Jiří na bílém koni s vlajícím červeným pláštěm, sochařská výzdoba interiéru pochází převážně z roku 1698. Příchod ke kostelu je branou vystavěnou z korálů, klenoucí se nad sochou Panny Marie Lurdské z roku 1899. Ve věži kostela jsou zavěšeny dva zvony, větší (průměr 100 cm) z roku 1514, menší (průměr 86 cm) z roku 1515, oba zhotoveny mistrem Martinem z Olomouce. V sanktusové věžičce nad presbytářem je sanktusník, zhotovený konvářem Václavem v druhé polovině 15. století.



Olomouc


katedrála sv. Václava

Nejstarší jádro katedrály tvoří trojlodní románská bazilika s fragmentem zasypané trojlodní krypty a dvouvěžovým průčelím. Na východě byly lodě zakončeny půlkruhovými apsidami, stropy byly ploché, dřevěné, celkové rozměry kostela činily asi 50x20 metrů. Stavbu započal v letech 1104-07 olomoucký údělný kníže Svatopluk, vysvěcen byl ještě nedokončený 30. června 1131 olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem. Po požárech v roce 1204 a 1265 i v pozdějších letech byla bazilika přestavěna na gotické halové trojlodí. Západní průčelí bylo v letech 1589-95 doplněno střední převýšenou věží, dnes již neexistující, vybudovanou italským stavitelem Bernardem Leonem z Locarna. V letech 1616-18 byl ke gotickému trojlodí připojen rozlehlý raně barokní halový presbytář. Nová raně barokní trojlodní krypta pod presbytářem byla dokončena v roce 1661. Po požáru, způsobeném v roce 1803 bleskem, bylo západní průčelí upraveno klasicistně. Novogotickou úpravu realizovali v letech 1883-92 Gustav Meretta a Richard Völkel. Vzniklo nové západní průčelí se dvěma věžemi vysokými 68 m a třemi vstupními portály, postavena jižní věž katedrály, vysoká 100,65 metru, která je tak nejvyšší kostelní věží na Moravě. V roce 1886 byly postaveny firmou Rieger z Krnova varhany v chóru nad hlavním vstupem. V letech 1999-2010 byla provedena v několika etapách celková rekonstrukce katedrály.



chrám sv. Mořice

Monumentální gotický halový trojlodní chrám se dvěma nesymetrickými hranolovými věžemi vznikl na místě staršího románského kostela. Postupně byl budován od roku 1412. Původně volně stojící severní věž byla stavěna už od počátku 15. století, jižní věž od roku 1412. Od roku 1435 do poloviny 15. století vznikla loď, stavba presbytáře byla dokončena roku 1483. Stavitelem síňového trojlodí byl patrně Klaus z Cách. Roku 1572 byla k severní straně kostela přistavěna renesanční hrobka Václava Eddelmanna z Brosdorfuu. Po požáru v roce 1709 byl interiér barokizován, vznikla Loretánská a Dušičková kaple. Barokizace interiéru se zúčastnili malíři Jan Kryštof Handke, Karel Josef Harringer, Václav Jindřich Nosecký, Karel Moravec a sochaři Filip Sattler, Jan Sturmer a Jiří Antonín Heinz. Roku 1745 byly dokončeny proslulé varhany, postavené slezským varhanářem Michaelem Englerem, patřící mezi největší v Evropě. V letech 1869-1908 prošel kostel regotizací.



kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie

Pozdně gotický trojlodní halový kostel s pětibokým presbytářem vznikl v letech 1454-68. Trojlodí čtvercového centrálního půdorysu je zaklenuto pouze jednoduchými křížovými klenbami. Pozdně gotická stanová střecha pochází z přestavby zahájené roku 1492. V interiéru lodi kostela jsou zachovány významné pozdně gotické nástěnné malby. V roce 1653 byla ke kostelu přistavěna manýristická kaple Božího hrobu a roku 1709 barokní kaple sv. Antonína Paduánského se štukami Baldassare Fontany a freskou Innocenza Montiho.



kostel Panny Marie Sněžné

Barokní kostel z let 1712-19 v souboru budov bývalé jezuitské koleje. Vysvěcen byl roku 1716. Přímým inspiračním zdrojem architekta Michaela Josefa Kleina byl pražský malostranský kostel sv. Mikuláše. Autorem portálu je kameník Václav Render, sochy na průčelí vytvořil David Zürn.



kostel Zvěstování Panny Marie

Kapucínský kostel postaven v letech 1655-61 pravděpodobně podle návrhu Cesariuse z Mnichova, tehdejšího představeného kláštera, původně architekta. Je jednolodní s odskočeným pravoúhlým presbytářem, rozděleným oboustranným hlavním oltářem na chór a otevřenou část hlavního oltáře. Průčelí kostela tvoří obdélník, nad kterým se zvedá typický trojúhelník kapucínských kostelů, nad vstupním portálem je umístěna mozaika Zvěstování Panně Marii od Karla Bendíka z 80. let 20. století. Loď je zaklenuta valenou klenbou s výsečemi, dvě boční kaple jsou obdélné, zaklenuty jedním polem křížové klenby. Na hlavním oltáři je obraz Navštívení Panny Marie od vídeňského malíře Tobiáše Pocka z roku 1661. Svatostánek vyrobil roku 1756 olomoucký stolař Josef Wesenberger, v roce 1781 byl dozdoben dvěma relikviáři s ostatky svatých, byly na něj umístěny sošky andílků, do středního výklenku kříž a na římsu pozlacené vázy. Po stranách hlavního oltáře jsou dřevěné branky vedoucí do zadního mnišského chóru. Varhany v kostele jsou v pořadí již třetí, postavené v roce 1913 firmou Jan Tuček z Kutné Hory.



kostel sv. Kateřiny

Původně jednolodní gotický kostel vznikl ve třetí čtvrtině 13. století. Ve 14. století byl dvakrát stavebně upravován, portálem je z doby kolem roku 1400. Barokní klenba lodi vznikla po požáru roku 1709, kdy byl kostel též barokně upraven. Vrata kostela vyřezávaná, pozdně renesanční. V letech 1848-84 kostel regotizovaný, vnitřní zařízení též novogotické z roku 1848, zčásti barokní.



kostel sv. Michala

Kostel stojí na místě raně středověké kaple darované dominikánům králem Václavem I. Vysvěcen byl patrně roku 1251. Z jeho raně gotické výstavby se dochovalo obvodové zdivo a klenba v závěru presbytáře. Po požárech byl pozdně goticky upravován a opatřen hranolovou věží z doby kolem roku 1482. Do současné raně barokní podoby byl kostel přestavěn v letech 1673-86 podle návrhu Giovanniho Pietra Tencally, s úpravami Domenica Martinelliho. Roku 1829 byly na průčelí přeneseny z kostela Panny Marie na Předhradí barokní sochy Ondřeje Zahnera. Po požáru města roku 1709 byl interiér barokizován, v letech 1892-98 prošel novobarokní obnovou. V roce 1916 byly zrekvírovány kostelní zvony. Roku 1926 byly pořízeny nové, ty ale byly opět zrekvírovány v roce 1942.



kostel sv. Gorazda

Pravoslavný katedrální chrám byl postaven v letech 1937-39 podle architektonického návrhu protoreje Vsevoloda Kolomackého, nákladem Pravoslavné církevní obce v Olomouci. Základní kámen byl posvěcen biskupem Gorazdem 13. června 1937, chrám byl vysvěcen již za okupace 29. května 1939 metropolitou srbské církve Dositejem a biskupem českým a Moravskoslezským Gorazdem, umučeným v roce 1942 nacisty. Chrám je postaven v duchu tradiční byzantizující architektury, jedná se o symetrickou, členitou stavbu s osmibokou věží, která je zakončena cibulovitou pozlacenou bání s křížem. V suterénu je kaple a společenské místnosti, venkovní schodiště vede k hlavnímu vstupu do vlastního chrámového prostoru. Západní část chrámu vybíhá ve zvonici se sedlovou střechou. Ojedinělá je bohatá výzdoba interiéru – nástěnné ikony jsou napsány téměř po celé ploše chrámových stěn a pilířů, ve výklencích apsid a v obloucích. Na podzim 1942 byl chrám uzavřen, okupační správa v něm zřídila skladiště. Po skončení 2. světové války byla stavba velmi poškozena, zdevastována byla střecha, celá fasáda i věž. Pravoslavná církev zahájila opravu ve spolupráci s protorejem Kolomackým, který provedl i pozlacení kopule. Původně farní chrám se stal katedrálou v roce 1950. V roce 1987 byla v suterénu chrámu vysvěcena kaple svatého novomučedníka biskupa Gorazda. Poslední rozsáhlejší rekonstrukce se uskutečnila v letech 1985-87.



Červený kostel

Evangelický kostel postaven v letech 1901-02 podle projektu vypracovaném v roce 1898 stavitelem Franzem Böhmem, následně upraveným německým architektem Maxem Löwem. Kostel s věží vysokou 55 metrů a fasádou z červených cihel je nazýván „Červený kostel“. Od roku 1919 ho využívala německá evangelická církev, po druhé světové válce připadl kostel státu. Českobratrská církev evangelická jej používala až do roku 1960, kdy kostel připadl vědeckého knihovně jako sklad knih.



Husův sbor

Kostel postaven v letech 1925-26 v neoklasicistním slohu podle projektu olomouckého architekta Huberta Austa. Základní kámen byl položen 6. července 1925, slavnostně otevřen byl 5. září 1926. Jedná se o trojlodní baziliku s prostorou hlavní modlitebny ve zvýšeném přízemí, přístupné monumentálním schodištěm se šesti sloupy s hlavicemi. Celý chrám je završen kopulovitou střechou s lucernou a věžičkou. V zadní části kostela je věž zakončená kalichem.



evangelický kostel

Evangelický kostel vznikl kvůli sporům mezi Čechy a Němci ohledně používání tzv. Červeného kostela a byl postaven ve dvou etapách přerušených 1. světovou válkou. V první etapě v letech 1913-15 byla vybudována modlitebna evangelické reformované církve. Ve druhé etapě v letech 1918-20 uskutečněna přístavba k původní modlitebně podle plánů německého architekta Otto Kuhlmanna z Berlína-Charlotenburgu. Objekt je vybaven dvěma shromažďovacími sály v přízemí a hlavním bohoslužebným sálem v prvním patře přístupným půlkruhovým dvouramenným schodištěm přiléhajícím k věži kostela. Novoklasicistnímu řešení interiéru odpovídá pozoruhodná variace na téma trojlodí, vytvořeného ústřední prostorou, oddělenou iónskými sloupy nesoucími kladí se zubořezem. Poslední úpravu interiéru a mobiliáře provedl Ing. arch. Josef Barták v letech 1987-88, čelní reliéf vytvořil doc. Pavel Herynek. Zvon ve věži pochází z Červeného kostela.



bývalý kostel sv. Kláry

Kostel začal stavět v roce 1772 olomoucký zednický mistr Matěj Kniebandl podle plánů architekta Václava Bedy. Jednolodní sálová stavba kostela s rozšířenou střední částí, převyšující polygonální presbytář, má do náměstí obrácené široké jižní průčelí, členěné pilastry a lizénami. Od roku 1780 zde pravidelně probíhaly bohoslužby, ještě v době výstavby, v roce 1782, byl císařem Josefem II. kostel zrušen. V kostela našla útočiště univerzitní knihovna, zároveň byl interiér bývalého klášterního kostela vyzdoben malbami Františka Wagnera a vznikla současná fasáda. Roku 1907 se do kostela přestěhovalo Muzeum arcivévody Ferdinanda, od roku 1951 zde sídlí Vlastivědné muzeum.



kaple sv. Anny

Kaple z roku 1617 postavena na základech stavby ze 14. století. Do roku 1916 se v ní scházela kapitula k volbě biskupů, od roku 1777 k volbě arcibiskupů.



kaple sv. Barbory

Kaple, původně obytná věž románského hradu. V polovině 18. století byla ve věži nově vytvořena tři podlaží, v nejvyšším vznikla barokní soukromá prelátská kaple. Ve středověku měla věž kuželovou střechu, v baroku byla nahrazena kupolí s lucernou. Na špičce lucerny se nachází pozlacená plechová figura sv. Barbory.



kaple sv. Jana Sarkandra

Novobarokní kaple z let 1909-12 postavena podle projektu Eduarda Sochora na místě, kde byla původně městská věznice, v níž byl roku 1620 umučen holešovský farář Jan Sarkander. Věznice byla provizorně upravena v letech 1703-04 a v letech 1721-24 byla nad žalářní kobkou postavena kaple zasvěcená Všem svatým mučedníkům. Na výzdobě interiéru s pozůstatky originálního skřipce, na němž byl sv. Jan Sarkander umučen, a manýristickou náhrobní deskou se podíleli malíři Jakub Obrovský a Jano Köhler a sochař Josef Hladík.



kaple Nejsvětější Trojice

Kaple vestavěná do těla sloupu Nejsvětější Trojice, památky UNESCO, byla dokončena před rokem 1733, ještě za života iniciátora a projektanta sloupu Václava Rendera. Kaple je zaklenuta kupolí s lucernou, světlo přivádí šestice oken a výzdobu tvoří šest reliéfů s motivy starozákonních obětování, předobrazů Kristova ukřižování. Vlastní scéna Ukřižování je umístěna přímo proti vstupu do kaple, která byla vysvěcena společně se sloupem po jeho dokončení roku 1754 za účasti císařovny Marie Terezie.



kaple sv. Františka z Assisi

Novorománská kaple postavena stavitelem Franzem Langerem pro klášter Milosrdných sester III. řádu sv. Františka. Vysvěcena byla roku 1898. Opravována byla v první třetině 20. století a na počátku 21. století.



základy románského kostela

V letech 2011-13 probíhaly stavební úpravy Dolního náměstí, během kterých byl prováděn záchranný archeologický průzkum. Nejdůležitějším nálezem byl objev tří sakrálních staveb:
- základy románského kostela z 12. století (1),
- základy raně gotického kostela z 1. poloviny 13. století (2),
- základy kostela s kaplí sv. Markéty z 15. století (3).
Základy románského kostela jsou znázorněny v dlažbě náměstí.



v části Černovír

Husův sbor Církve československé husitské

Sbor Prokopa Holého postaven podle projektu architekta Jana Komrsky. Základní kámen položen 21.8.1938, slavnostně posvěcen 12.5.1940. V interiéru výzdoba akademického sochaře Vladimíra Navrátila. Kostelní loď má výšku 5 metrů, věž s hodinami 11,5 metru. Opraven byl v roce 1970 a poté po povodni roku 1997.



v části Hejčín

kostel sv. Cyrila a Metoděje

Kostel postaven ve stylu neoklasicizující moderny v letech 1929-32 podle projektu Josefa Šálka z Brna. Stavbu, která byla zahájena 16. září 1929, provedli stavitelé Jindřich Kylián a Tomáš Šipka. Věž je vysoká 65 m, kříž na vrcholu věže je dlouhý 8m, bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje na průčelí věže je 4,5m vysoké. Sochy i v interiéru vytvořil Julius Pelikán, varhany jsou od bratří Riegerů. V kryptě chrámu je umístěna hrobka arcibiskupa Prečana, který dal kostel postavit.



v části Hodolany

kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů

Kostel slavnostně vysvěcen 12. června 1932.



Husův sbor

Kostel postaven v roce 1927 podle návrhu Rudolfa Drobníka.



v části Holice

kostel sv. Urbana

Kostel upraven do dnešní podoby v roce 1893.



v části Chválkovice

kostel sv. Barbory

Presbytář kostela je původní kaplí sv. Urbana, postavenou v gotickém slohu ve 14. století. Od poloviny 17. století je patronkou kostela sv. Barbora. V roce 1668 byla přistavěna ke kapli loď a v roce 1690 věž, zakončená okosenými hranami. Do věže byl v roce 1697 zavěšen zvon sv. Floriána. Presbytář kostela byl upravován v roce 1998. V průčelí umístěn byzantský kříž a menší obraz sv. Barbory z roku 1751. Dřívější hlavní oltář, dřevořezba v rokokovém slohu s obrazem Stětí sv. Barbory z konce 18. století, je dnes oltářem bočním.



v části Klášterní Hradisko

kostel sv. Štěpána

Barokní kostel postaven v letech 1726-31 italským stavitelem Karlem Reynou, žijícím v Rokytnici v Čechách. Postaven je na půdorysu zprohýbaného oválu s dynamickou křivkou střechy, završenou sanktusovou vížkou.



v části Nedvězí

kaple Nejsvětější Trojice

Původně dřevěná kaple byla v roce 1784 přestavěna na zděnou. Roku 1794 k ní byla přistavěna věž se zvonicí.



v části Neředín

hřbitovní kaple

Hřbitovní katolická kaple postavena po roce 1901, kdy byl založen zdejší hřbitov.



obřadní síň židovského hřbitova

Novogotická obřadní síň z roku 1901, jejíž průčelí zdobí kovová Davidova hvězda a málo zřetelné zbytky hebrejského nápisu. V jejím interiéru se původně nacházely pamětní desky se jmény 1 520 olomouckých židovských obětí druhé světové války; které jsou dnes umístěny v předsíni modlitebny na Komenského ulici.



v části Nová Ulice

kostel Panny Marie Pomocné

Kostel postaven v letech 1772-74, věž byla přistavěna v roce 1780. Do kostela byl z nedalekého, zrušeného v roce 1758, přenesen oltářní obraz Panny Marie, mramorová kropenka a křtitelnice. Ve věži kostela jsou dva zvony, jeden s letopočtem 1520, druhý 1734. Kostel byl několikrát opravován, v roce 1966 dostal novou střechu, v letech 1972-80 byla provedena generální oprava.



hřbitovní kaple



v části Nové Sady

kostel sv. Filipa a Jakuba

Kostel postaven v letech 1773-75.



kaple Neposkvrněného Početí Panny Marie

Barokní kaple postavena roku 1773 podle projektu zednického mistra F. Morbitzera.



v části Řepčín

kaple Královny

Kaple bývalého kláštera dominikánek z roku 1889. V klášteře byla od roku 1950 škola vojsk pohraniční stráže a v kapli bylo muniční skladiště. Od roku 1963 slouží budovy kláštera zvláštní internátní škole.



v části Slavonín

kostel sv. Ondřeje

Farní kostel připomínán již roku 1364, v průběhu staletí byl několikrát přestavován. Kazatelna je z kostela sv. Blažeje v Olomouci, zbořeného v 19. století.



Posluchov


kaple Nejsvětější Trojice

Kaple postavena v letech 1891-92. Z původního vnitřního vybavení se dochoval dřevěný vyřezávaný oltář a harmonium pod kůrem, vyrobené vídeňskou firmou T. Kotykiewicz – P. Titz.



Přáslavice


kaple sv. Rocha

Kaple postavena na paměť velkého požáru, který zachvátil obec v šedesátých letech 18. století, založena byla v roce 1767. V kapli byl původně umístěn oltář sv. Rocha s oltářním obrazem, který přemaloval roku 1800 Franz Heyder z Droždína. Dnešní podobu získala při rekonstrukci v roce 1969.



Příkazy


kaple sv. Cyrila a Metoděje

Kaple z roku 1926, která nahradila kapličku Blahoslavené Panny Marie z roku 1771. Postavena podle projektu brněnského architekta Eduarda Göttlichera stavitelem Josefem Brachem, na umělecké výzdobě se podíleli malíři Jano Köhler ze Strážovic a Eduard Milén z Brna a sochař Julius Pelikán z Olomouce. V letech 1985-92 byla opravena, nově vysvěcena byla 4. července 1992 olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem.



Rozvadovice


kostel Nejsvětější Trojice

Na návsi byla roku 1776 postavena kaple Nejsvětější Trojice, která byla podle projektu Klaudia Maldmayra v letech 1935-36 přestavěna na dnešní kostel.



Řimice


kostel sv. Ludmily

Pravoslavný kostel postaven v letech 1933-34 Vsevolodem Kolomackým, který sám zpracoval návrh na chrámovou budovu a navrhl i realizoval vnitřní výzdobu. Odborný dohled nad stavbou měla firma stavitele Bendy z Loštic. Vysvěcení chrámu bylo provedeno 21. května 1934 za účasti biskupa Gorazda. Chrám je postaven na půdorysu kříže s protaženou polokruhovou oltářní apsidou. Nad čtvercovou chrámovou lodí je vzklenuta uprostřed čtyřboké střechy vysoká centrální protažená věž, zakončená cylindrem a uzavřená větší, typicky ruskou cibulkou s křížem. Západní vstupní část je uvedena malebnou otevřenou zvonicí, opatřenou cibulovitou věžičkou.



kaple sv. Jana Nepomuckého

Barokní kaple z roku 1727.



Skrbeň


kostel sv. Floriána

Původně kaple postavená v letech 1832-34 na místě malé kapličky. Vysvěcena byla 23. května 1835, v roce 1869 přestavěna na farní kostel. V roce 1908 byla zvýšena věž na současných 30 m a přistavěno zádveří. Ve věži jsou tři zvony – Marie z roku 1872, Anna a františek a Florián z roku 1997. Varhany jsou od pražského varhanáře E. Š. Petra z roku 1885, věžní hodiny od L. Hainze z roku 1909.



Slatinice


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Barokní kostel postaven v letech 1769-72 Janem Freiwaldem z Prostějova na místě staršího kostela. Je postaven na oválném půdorysu, uvnitř s freskami a obrazy od Jana Pillze a Satlera. V interiéru varhany z roku 1773, ve věži tři zvony.



Svatý Kopeček


chrám Navštívení Panny Marie

Původně dal v letech 1629-32 na tomto místě postavit kapli olomoucký měšťan Jan Andrýsek. 3. dubna 1633 byla posvěcena. V roce 1645 ji zničili Švédové. Obnovil ji hradišťský klášter, ale již v letech 1669-79 nechal na jejím místě postavit podle návrhu Giovanniho Pietra Tencally monumentální poutní chrám, vrcholné dílo moravského baroka. Základní kámen byl položen roku 1669, posvěcení nového chrámu bylo 1. října 1679. Na jeho výzdobě se podíleli přední evropští umělci té doby: J. Steger, J. Spillenberg, J. K. Handke, Frans de Nevé, D. Straus, P. Troger, T. Peck, B. Fontana, B. Fossati, J. Hagenmüller, J. Winterhalder, J. A. Heinz a M. Zirn. Papežským dekretem z 11. dubna 1995 byl chrám prohlášen bazilikou minor. 21. května 1995 navštívil toto poutní místo Svatý otec Jan Pavel II.



kaple Jména Panny Marie

Autorem kaple, postavené spolu s ambity za kostelem Navštívení Panny Marie, je Domenico Martinelli.



hřbitovní kaple



Svésedlice


kostel sv. Františka z Assisi

Kaple postavena roku 1902 na místě původní dřevěné zvonice. Je obdélná, s polygonálním závěrem, s hranolovou věží s jehlancovou střechou v průčelí.



Štarnov


kostel sv. Mikuláše

Barokní kostel postaven v letech 1745-48. Malířskou výzdobu nového kostela provedl malíř Jan Krištof Handke. Původní věž kostela neměla dnešní vzhled, při opravě kostela v roce 1871byla střecha upravena na dnešní cibulovitý tvar podle návrhu tesařského mistra Hansmanna ze Šternberka a byla opatřena hodinami.



Štěpánov


kostel sv. Vavřince

Jednolodní pozdně barokní kostel z roku 1773, dobudován byl v roce 1787. Mezitím byl roku 1785 vysvěcen. Do věže kostela umístěny zvony z roku 1650 - sv. Barbory a sv. Vavřince z původního štěpánovského kostela.V letech 1798-99 byl kostel vybaven novým oltářem od brněnského sochaře Ondřeje Schweigela, mramorářem byl Josef Havlíček a malířem Jan Sarkander Piltz. Kostel byl vybavován až do roku 1803. V roce 1791 Josef Staudinger z Andělské Hory instaloval varhany, postavené varhanářem Johannem Gottriedem Halbichem z Králík. V roce 1973 byl instalován nový oltář.



kostel sv. Barbory

Novogotický kostel z let 1872-75.



chrám sv. Prokopa Sázavského

Pravoslavný kostel z roku 1927.



Těšetice


kostel sv. Petra a Pavla

Původně gotický kostel s 35 metrů vysokou věží z 15. století, s renesančním portálem, přestavěn roku 1711. Kostel několikrát opravován, generální oprava byla provedena v letech 1970-76. Původní zvony byly za první světové války zrekvírovány, nahrazeny novými v roce 1925, opět zabaveny za druhé světové války a po ní nahrazeny rozhlasem. Nové zvony byly slavnostně vysvěceny a zavěšeny do věže kostela v roce 2001, byly jimi Petr a Pavel (245 kg), Svatý Josef (345 kg) a Panna Maria (655 kg). Varhany byly pořízeny roku 1886, opravovány v letech 1901, 1913, 1921. Hlavní oltář zhotovil v roce 1862 Josef Černý z Přerova.



Topolany


kaple Nejsvětějšího Srdce Páně

Novogotická kaple postavena v letech 1913-15. Základní kámen byl položen 20.7.1913, kaple byla vysvěcena 1. srpna 1915.



Ústín


kaple sv. Jana a Pavla

Kaple postavena v roce 1861.



Velká Bystřice


kostel Stětí sv. Jana Křtitele

Kostel s gotickým presbytářem ze 14. století a s lodí z 2. poloviny 17. století. Je jednolodní s polygonálně uzavřeným presbytářem, sklenutým křížovou klenbou. V letech 1676-80 byla k lodi přistavěna třípodlažní hranolová věž, v letech 1768-69 byla opatřena kupolí a hodinami. Ve věži se nachází šest zvonů, nejstarší je z roku 1499, největší z roku 1699. Pod kostelem se nachází krypta, ve které jsou pochováni někdejší majitelé zdejšího panství. V 18. století byl vybudován barokní hlavní oltář z umělého mramoru s dřevěným svatostánkem. Oltářní obraz Stětí sv. Jana Křtitele namaloval roku 1753 olomoucký malíř Jan Kryštof Handke. Varhany pochází z roku 1792, rozšířeny byly roku 1937 firmou Jan Tuček z Kutné Hory.



Husův sbor

Husův sbor Církve československé husitské.



Velký Týnec


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Původní kostel prvně zmiňován roku 1286, přestavěn v roce 1521 a za třicetileté války zničen Švédy. Dnešní barokní kostel pochází z let 1744-60. Základní kámen byl položen 7. dubna 1750, v roce 1751 byla dokončena stavba presbytáře s věžičkou, chrámová loď a věže byly vysvěceny 12. října 1760.



Husův sbor

Kostel Církve československé husitské z roku 1924.



Věrovany


kaple sv. Františka Xaverského

Hřbitovní kaple z roku 1694 postavena na půdorysu nepravidelného osmiúhelníku. Uvnitř křížová cesta od Joži Uprky.



Véska


kaple sv. Petra a Pavla

Kaple postavena roku 1829 na místě původní kaple. Je obdélná s půlkruhovým kněžištěm a se čtvercovou věží. Kněžiště má lunetovou klenbu, loď je zaklenuta tzv. pruskou klenbou. Kaple byla opravována v letech 1848, 1982, poslední rekonstrukce proběhla v letech 2011-12.



Vojnice


kaple sv. Cyrila a Metoděje

Kaple postavena v roce 1890.



Vsisko


kaple sv. Matouše

Kaple z roku 1867.



Žerůvky


kaple Nejsvětější Trojice

Kaple vystavěna nákladem obce v roce 1859.