Budišovice
Budišovice
Kaple postavena v letech 1872-73 v prostém lidovém stavebním slohu na místě staré dřevěné kapličky. Při velké opravě v letech 1951-52 byla původní chátrající cibulovitá věž nahrazena jednodušší věží, střešní krytina z břidlice byla nahrazena eternitem. V letech 1969-70 byla kaple prodloužena o 4 metry a pod přístavbou vybudována krypta s vchodem z boku. Elektronické věžní hodiny byly pořízeny v roce 1997. V roce 2008 získala kaple věž podle návrhu arch. Jana Kováře, tvarem se podobá původní věži, v horní části je opět cibulovitá a celá je pokryta měděným plechem. V roce 2017 provedena výměna elektroinstalace a vnitřek vymalován.
Dolní Benešov
Hodnotný jednolodní farní kostel vystavěný po roce 1669, po roce 1747 byl přestavěn barokně. Věž pochází z roku 1860.
Novogotická cihlová kaple z konce 19. století.
Háj ve Slezsku
Historizující kostel z let 1910-11. Základní kámen byl posvěcen 12. června 1910, kostel posvětil 17. září 1911 světící biskup olomoucký Dr. Karel Wisnar. Kostel postavila podle vlastních plánů firma Fr. Grossmann a Fr. Fiala, architekti a stavitelé v Moravské Ostravě.
Hrabyně
Novodobý historizující farní poutní kostel z let 1885-87 s chráněným souborem osmi barokních plastik andílků na fasádě od Jana Scherhaufa.
Kaple postavena roku 1864.
Kozmice
Kostel z let 1934-36.
Kravaře
Farní kostel je monumentální trojlodí katedrálního půdorysu, dokončené roku 1896 ve stylu severoněmecké cihlové gotiky, na místě starší renesanční stavby z 2. poloviny 16. století, z níž se dochovala věž. Stavitelem chrámu byl kravařský Josef Seyfried. Výzdoba kostela probíhala průběžně od roku 1896 a poslední větší úpravy interiéru byly provedeny v polovině 50. let 20. století. V kostelní věži dnes visí zvony z let 1641, 1664 a dva z roku 1995.
v části Kouty
Kostel z roku 1928.
Mokré Lazce
Hodnotný farní jednolodní renesanční kostel z konce 16. století. Věž postavena v roce 1838, sakristie roku 1854.
Nové Sedlice
Kostel postaven roku 1936. Interiér kostela je vybaven inventářem a novorenesančním nábytkem z bývalé Proboštské kaple v Opavě.
Opava
Farní chrám Řádu německých rytířů založený počátkem 13. století, dobudovaný ve stylu slezské cihlové gotiky ve 14. století na místě románské baziliky. Barokizován v interiéru v 18. století, od roku 1996 konkatedrála ostravsko-opavského biskupství. Interiér s obrazy I. Raaba, P. I. Leichera, I. Günthera a s epitafem Karla z Lichtenštejna od J. G. Lehnera.
V jádru gotický kostel založen spolu s minoritským klášterem v polovině 13. století. Barokně přestavěn a rozšířen koncem 17. a v polovině 18. století, věž dostavěna roku 1827 A. Englischem. V kryptě uloženy pozůstatky opavských Přemyslovců.
Kostel založen v polovině 14. století, z té doby dochován presbytář, přestavěn v polovině 15. století, kdy vznikla sakristie a nad ní pokladnice, později upravená na oratoř. Nynější podoba kostela je výsledkem jeho barokizace po požáru roku 1689. Ta proběhla na přelomu 17. a 18. století a kostel při ní získal věž nad západním průčelím. Další přestavby pak probíhaly na počátku 19. století, kdy průčelí prošlo klasicistní úpravou. Roku 1890 byla upravena věž Juliusem Lundwallem, byla zděná a špičatá, roku 1945 ji nahradila dřevěná věž, stejně jako v baroku krytá bání. V presbytáři barokní oltář s obrazem opavského rokokového malíře Ignáce Günthera.
Gotický kostel budován od roku 1291, dokončen a vysvěcen olomouckým biskupem roku 1336. V té době měl podobu bazilikálního trojlodí, které bylo členěno osmi pilíři ve dvou řadách. V jeho dlouhém a vysokém presbytáři s pětibokým závěrem a dvěma bočními kaplemi zůstalo zachováno několik původních pamětihodností, především vzácná fresková výzdoba. V průběhu let několikrát kostel vyhořel, barokně přestavěn byl v letech 1732-35, kdy bylo nahrazeno původní gotické zaklenutí lodě a presbytáře valenou klenbou s freskovou výmalbou zpodobňující svatováclavské legendy. Roku 1786 byl kostel zrušen a sloužil jako vojenské skladiště. Následovala postupná likvidace některých částí kostela, např. věže, místo vstupního portálu byla instalována široká vrata, zanikl polygonální závěr presbytáře, který nahradila rovná stěna. Od konce 60. let 20. století kostel postupně obnovován, v letech 1999-2001 obnovena fasáda, o pět let později dokončena renovace interiéru, dnes využíván pro kulturní účely.
Původně gotický kostel ze 14. století, zasvěcený od 16. století do roku 1964 sv. Jiří. Radikálně barokně přestavěn jezuity v letech 1676-81. Interiér s freskami F. G. Ecksteina silně poškozen v roce 1945.
Novogotický kostel postaven v letech 1896-99 podle projektu F. Hickela pro Evangelickou církev a. v. V letech 1976-79 adaptován pro okresní archiv v Opavě.
Původně gotická kaple, později kostelík, vybudována Řádem německých rytířů, klasicistně přestavěna roku 1842. Od roku 1970 kapli využívá pravoslavná církev. V interiéru dochován obraz sv. Alžběty Durynské od F. I. Leichera.
Kostel postaven jako památník obětem 1. světové války podle projektu Leopolda Bauera v letech 1933-38. Postaven na půdorysu latinského kříže, jehož břevna tvoří boční kaple. Padesát čtyři metrů vysoká věž je zakončena baldachýnem a křížem a je spolu s průčelím rytmizována železobetonovými pilíři konstrukce. Loď valeně klenutá. Výzdoba kostela byla přenechána výhradně místním umělcům, v interiéru malby Paula Gebauera a bronzové reliéfy Heleny Scholzové-Železné. Kostel po vybudování dlouho nesloužil duchovním účelům, neboť za druhé světové války sloužil jako vojenské skladiště a věž jako pozorovatelna Luftwaffe. Po válce byl využíván pro účely Zdravotnického zásobování a jeho vnitřek byl rozdělen do tří pater, propojených výtahem. V letech 1992-93 nově upraven a 16. října 1993 vysvěcen u příležitosti 750. výročí smrti sv. Hedviky.
Kostel postaven na místě původního kostela z 15. století. Současná podoba pochází z poloviny 19. století. V letech 1905-07 byla nahrazena věž z poloviny 19. století novou zděnou hranolovou věží, zakončenou ortogonálně a helmicí s otevřenou lucernou. V roce 1997 byl kostel zasažen povodněmi a poté rekonstruován. V interiéru gotický deskový obraz Nejsvětější Trojice z roku 1473.
Původní kaple byla vystavěna patrně roku 1864 jako jednolodní objekt s odsazeným rovně ukončeným presbytářem, pro který byl opatřen křídlový deskový oltář z 15. století od Jana Hennekena van Wouvere a zlatá monstrance. Potřeba většího prostoru klášterní svatyně vyvolala stavbu současné novogotické kaple postavené v letech 1903-08. Je jednolodní s pětibokým presbytářem, jižní štít je doplněn drobnou osmibokou a jehlancovitě zakončenou věžičkou. Vnitřek zaklenut hvězdovou klenbou, presbytář je uzavřen jednodušší paprsčitou žebrovou klenbou. Kaple byla restaurována a nově vysvěcena roku 1994.
Původní kostel z druhé poloviny 14. století přestavěn po požáru roku 1764 a do dnešní podoby roku 1806, kdy došlo k prodloužení kostela a výstavbě hranolové věže s cibulovou bání, lucernou a makovicí. V interiéru se nachází 14 obrazů křížové cesty od Jana Lukáše Krackera z roku 1761, přenesených sem roku 1796 ze zrušeného kostela sv. Barbory.
Gotická kaple založena roku 1390 knížetem Přemkem Opavským. Centrální osmiboký prostor stavby se sedmi odstupňovanými opěráky byl doplněn dnes již nedochovanou obdélnou sakristií a přiléhající válcovou věžičkou. Spodní část kaple tvoří lomový kámen ukončený profilovanou římsou, horní část pak v dekorativní gotické vazbě režné cihly. Uvnitř torzálně dochovaný cyklus fresek patnácti znamení konce světa z 30. let 15. století. Za třicetileté války sloužila nekatolickým obřadům, a proto nazývána Švédskou kaplí.
Kostel založen v 1. polovině 13. století na místě staršího hradiska. Původně raně gotický objekt byl barokizován v 60. letech 18. století. Dochována gotická sakristie a v presbytáři sedile ze 14. století.
Farní kostel v Kylešovicích vystavěn v letech 1994-95, vysvěcen roku 1995.
Pustá Polom
Kostel zmiňován k roku 1276, roku 1576 postaven dřevěný kostel bez věže. V letech 1802-04 postaven klasicistní zděný kostel s kamennou střechou a věží se třemi zvony podle plánů fulneckého architekta Jana Sarkandera Thalherra. V roce 1909 byla původní věž stržena a rekonstruována do dnešní podoby s jehlancovou helmicí pokrytou měděným plechem, fasáda věže novoromanticky upravena. V roce 1914, resp. 1942 byly odebrány pro válečné účely zvony sv. Martin a Immaculata, nahrazeny byly v roce 1925, resp. 1970 (Marie Dytrychová-Tomášková), třetí zvon Brigcius odlil roku 1644 opavský zvonař Kryštof Gampek. V dubnu 1945 byl kostel poškozen dělostřeleckou palbou a následně opraven. Poslední oprava kostela provedena v letech 2011-12. Kostel je jednolodní, obdélný, s užším obdélným kněžištěm s okosenými nárožími. po jeho stranách jsou na jihu sakristie a na severu stará panská kruchta. V ose západního průčelí je představena hranolovitá věž. Loď sklenuta třemi poli plackových kleneb na pasech, klenba kněžiště je vyzdobena freskami figur z roku 1905 od Albína Jandy. Vnitřní zařízení vesměs klasicistní z konce 19. století, hlavní oltář novoklasicistní z roku 1890, zhotovený Janem Fablem, obnoven a pozlacen roku 1906. Novoklasicistní varhany zhotovil roku 1903 Karl Neusser z Nového Jičína.
Štítina
Hodnotná renesanční kaple z konce 16. století se soudobým inventářem.
Kostel postaven roku 1938, v dubnu 1945 poškozen při osvobozování Československa. V následujících dvou letech byl opraven a 30. října 1948 vysvěcen.