Původně gotický kostel, v dnešní podobě z 16. století, opraven novorománsky v roce 1912. Je jednolodní, obdélný, s půlkruhově uzavřeným presbytářem, s čtvercovou sakristií po jižní straně a hranolovou věží před západním průčelím. Loď kostela je plochostropá, presbytář je sklenut valeně s lunetami, sakristie je plochostropá. Hlavní oltář je portálový z doby kolem roku 1670-80, koncem 19. století doplněn novými obrazy (uprostřed obraz Proměnění Páně) a roku 1912 sochami dvou apoštolů po stranách.
Cetoraz
Raně gotický kostel z poloviny 13. století. Ve 4 čtvrtině 17. století upraven barokně, sakristie přistavěna asi roku 1778, kostel pseudoslohově vymalován asi roku 1929. Je jednolodní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem s obdélnou sakristií v ose. Po jižní straně lodi postavena hranolová věž. Loď kostela je plochostropá, presbytář sklenut křížovou žebrovou klenbou asi z 1. poloviny 14. století, sakristie sklenuta plackou. Portálový hlavní oltář raně barokní z roku 1670, další zařízení barokní z 18. století.
Černovice
Původně gotický kostel připomínán ve 14. století, zbarokizován roku 1737, vyhořel roku 1796, poté opraven. Je jednolodní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem, s obdélnými prostorami oratoře a sakristie po stranách. Presbytář klenut křížově, loď valeně s lunetami. Hlavní oltář novorenesanční z roku 1882, s obrazem Povýšení sv. Kříže z roku 1809 od A. Bayera, kamenná křtitelnice ze 16. století ve tvaru kalicha. U kostela barokní zvonice (snad původně gotická) a mariánský sloup z roku 1892.
Původně gotický kostel z poloviny 14. století, v 16. století přistavěna sakristie, dnes jen kaple, zřízená z původního presbytáře kostela. kostel původně obdélný s pravoúhlým presbytářem a čtvercovou sakristií po severní straně. Presbytář sklenut křížovou žebrovou klenbou, původní gotická okna zazděna a v baroku pozměněna. Bývalá loď proměněna v sýpku a v byty. Uvnitř kaple barokní oltář z poloviny 18. století.
Jednolodní barokní kostel postaven jako kaple roku 1713, rozšířen v roce 1871. Je jednolodní, obdélný, s půlkruhově uzavřeným presbytářem a čtvercovou sakristií na severní straně. Uvnitř plochostropý, zařízení pseudogotické z 19. a 20. století s obrazy B. Kamarýta z let 1871-73.
Pseudogotická kaple z roku 1905 je obdélná s věžičkou. Na hlavním oltáři barokní řezaní andílci z 1. poloviny 18. století.
Humpolec
Děkanský kostel připomínán roku 1233, stavebně pozoruhodná rané, barokní a novoslohové gotiky. Původně gotický byl vystavěn asi ve 3. čtvrtině 13. století, přestavěn barokně v letech 1721-22 patrně J. Santinim, roku 1895 regotizován stavitelem J. Blechou z Prahy. Kostel postaven na půdorysu kříže s velmi dlouhým, protáhlým, pětiboce uzavřeným presbytářem. V ose připojena k presbytáři centrální šestiboká sakristie. Na příčnou loď navazují po bocích presbytáře pětiboce uzavřené kaplové prostory, před západním průčelím podélné lodi hranolová věž, vrcholící pseudogotickou helmou. Presbytář sklenut třemi poli barokně gotické křížové žebrové klenby a v závěru paprsčitě, boční prostory příčné lodi sklenuty křížovou žebrovou klenbou, nad křížením placka. Hlavní oltář z roku 1890 od P. Krejčíka s obrazy od Heřmana. Cínová křtitelnice z 16. století, barokní kazatelna od místního truhláře F. Netha z roku 1721, křížová cesta z roku 1861 od J. Stägera z Jihlavy. Krypta a několik náhrobníků z 18. století. V roce 2004 věnoval místní rodák Stanislav Kotyza, žijící v USA, kostelu nové varhany, které vyrobila firma Kánský/Brachtl.
Hřbitovní novogotický kostel vystavěn roku 1869 J. Martinem. Je jednolodní, s transeptem, polygonálně uzavřeným presbytářem, sakristií po severní straně a hranolovou věží v západním průčelí. Zvony byly pořízeny roku 1876. Vnitřek sklenut křížově. Zařízení pseudogotické, hlavní oltář z roku 1878 od F. Eigla z Jihlavy, kazatelna z roku 1880, varhany byly zakoupeny v roce 1900.
Toleranční kostel pozdně barokní, 1. toleranční kostel postavený v Čechách. Dne 18. května 1785 byl položen základní kámen, postaven byl mistrem Krpálkem z Hradce, v říjnu téhož roku byla stavba dokončena a 9. října slavnostně vysvěcena. Při opravě koncem 40. let 19. století došlo k zaklenutí oken a k proražení nového hlavního vchodu v průčelní zdi. Kostel je obdélný, s půlkruhovou apsidou, vnitřek plochostropý. V interiéru původní zařízení z roku 1814 od truhláře Wagnera a malíře Výtiska, varhany jsou z roku 1810 od třešťského varhanáře Pohana. Od doby, kdy byl postaven nový evangelický chrám, sloužil kostel jako pohřební, od roku 1926 sloužil Církvi československé husitské, v letech 1961-75 opět jako pohřební a poté zůstal nevyužit a postupně chátral. Celková rekonstrukce byla provedena koncem druhého tisíciletí.
Českobratrský novorománský kostel postaven v letech 1861-63 podle plánů stavitele J. Martina, věž přistavěna J. Blechou z Karlína roku 1891. Věž v pseudogotickém slohu je vysoká 36 metrů a je ukončena jehlancovou střechou. Zařízení od truhláře Zlámala a sochaře Votočky z Prahy z 60. let 19. století. V roce 1996 byla provedena celková rekonstrukce vnější fasády.
Pozdně barokní synagoga postavena v letech 1760-62, v polovině 19. století rozšířena a v 80. letech 19. století upravena novogoticky, přestavěna po roce 1953, kdy zchátralou budovu koupila Církev československá husitská. V letech 1987-89 byla provedena generální oprava celé budovy, v hlavní bohoslužebné síni byly odkryty barevné fragmenty původní výzdoby vč. hebrejských nápisů. Po poslední opravě byl nově opravený sbor slavnostně otevřen 20. září 2014.
Pozdně gotický kostel z 15. století, později zbarokizován.
Jiřice
Pozdně gotický kostel asi z 1. poloviny 14. století, presbytář sklenut asi až ve 2. polovině 14. století. V 17. století přistavěna k presbytáři sakristie, roku upravena barokně loď, pseudogotická věž z roku 1905. Kostel je jednolodní, obdélný, s pětiboce uzavřeným presbytářem s obdélnou sakristií po severní straně a s hranolovou věží před západním průčelím. Presbytář sklenut jedním polem křížové žebrové klenby a v závěru paprsčitě, sakristie a loď plochostropé. Hlavní oltář je pozdně barokní asi z roku 1772 s obrazem od J. Stamice.
Kaliště
Pozdně barokní kostel z roku 1812. Je jednolodní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem s trojboce uzavřenou sakristií v ose a s hranolovou věží před západním průčelím. Loď plochostropá, presbytář sklenut plackou. Vnitřní zařízení pseudorenesanční z 2. poloviny 19. století.
Raně barokní poutní kostel postaven asi v letech 1667-71.
Kamenice nad Lipou
Kostel původně z 1. poloviny 13. století, přestavěn v 15. a 16. století, věž přestavěna v 17. století. Častokrát vyhořel, a to v letech 1560, 1771, 1794, 1819. Kostel je jednolodní, obdélný s presbytářem nepravidelně uzavřeným třemi stranami pětiúhelníka, zevně s opěráky. Severní strana kostela je renesanční přístavbou o dvou obdélníkových kaplových prostorách s kůrem a oratoří v patře. Před západním průčelím hranolová věž, v nižších patrech se střílnovými okénky, nejvýše s půlkruhovými okny, vrcholí cibulí. Loď sklenuta křížovou klenbou s hřebínkovými žebry na pilastry, závěr paprsčitě, sakristie a severní kaple valeně. Hlavní oltář je rámový z roku 1758 od truhláře Ondřeje Caplungera z Deštné a řezbáře F. Víta z Pelhřimova, opraven byl roku 1840. Kazatelna od Fr. Víta je z roku 1772, křtitelnice z roku 1546. Ve vnější zdi presbytáře zazděny kamenné náhrobky z 16. a 17. století. Ve věži, vysoké 49 metrů, jsou umístěny 4 zvony majestátního souzvuku.
Synagoga postavena v letech 1937-38, bohoslužebným účelům sloužila do roku 1939. Roku 1949 byla prodána Českobratrské církvi evangelické, které slouží dodnes.
Kapli nechal postavit roku 1348 Dobeš z Bechyně, přestavěna byla v letech 1554 a 1595, kdy byla zazděna. Jedná se o centrální osmibokou stavbu, původně byla ze všech stran otevřená, s vysokou jehlancovou střechou s cibulkou a s obdélnou sakristií. Uvnitř osmidílná klenba na pilířích v úhlu lomených, s nástěnnými malbami z konce 16. století. Hlavní oltář s obrazem sv. Maří Magdalény z doby kolem roku 1730 (v roce 1993 obraz ukraden, v roce 2001 pořízena kopie). Náhrobky z roku 1789 a empírový z roku 1840. Roku 1841 vybudovali Geymüllerové, majitelé panství, pod kaplí hrobku, jejíž vchod kryje železná deska o hmotnosti 1100 kg. V roce 1997 byla provedena oprava fasády.
Kejžlice
Novogotická kaple z 2. poloviny 19. století. Je jednolodní, obdélná, s hranolovou věží. Loď sklenuta zrcadlem. Zařízení pseudogotické, dřevěná socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. století.
Košetice
Původně raně gotický kostel z poloviny 14. století, z něho se zachovala loď, presbytář a věž nad ním. Koncem 16. století postavena napříč obdélná předsíň, presbytář nově zaklenut. Roku 1758 barokně přestavěn, přistavěna sakristie, oratoř, upravena fasáda věže s bání a rozšířena kruchta. Je jednolodní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem, nad ním hranolová věž s cibulí. Před západním průčelím napříč postavená obdélná předsíň se čtyřmi sloupy. Předsíň sklenuta třemi poli placky do pásů, loď je plochostropá, presbytář sklenut valeně s lunetami. Hlavní oltář pseudobarokní z roku 1899 od A. Drahozala z Humpolce.
Křeč
Z původní románské stavby z poloviny 13. století zachován kvadratický chór a apsida s nástěnnými gotickými malbami ze 40. let 14. století. Dnešní podoba kostela z let 1550-90. Severní předsíň z konce 17. století, jižní z roku 1783. Kostel je jednolodní, čtvercový, s pravoúhlým presbytářem, uzavřený půlkruhovou románskou apsidou. Po severní straně presbytáře mohutná hranolová věž se sakristií v přízemí. Zvony ve věži ze 16. století, starší z roku 1513. Presbytář sklenut křížovou klenbou, apsida stlačenou konchou, loď plochostropá. Hlavní oltář je kopií rokokového oltáře z doby kolem roku 1758, pořízena roku 1938, uprostřed obraz od M. Kunzla z Českých Budějovic z roku 1872. Kostel naposled opraven v roce 2008.
Pseudogotická kaple z konce 19. století s obrazem od J. Vysekala z roku 1901. Kaple opravena a znovu vysvěcena 13. června 2009.
Poutní barokní kostel z let 1710-20 vznikl na místě původní gotické kaple z roku 1555, obnovené a zbarokizované v roce 1651. Kostel je rozlehlý, obdélný, trojlodní s převýšenou střední lodí. Presbytář a obě ramena příčné lodi uzavřeny půlkruhově, nad křížením umístěna věž s cibulí. Trojlodí rozděleno třemi páry pilířů, hlavní loď sklenuta křížově, boční lodi plackami, prostor nad křížením kupolí, ramena transeptu a presbytář klenuty vždy jedním polem křížové klenby. Interiér kostela částečně rokokový z doby kolem roku 1750, doplněn moderním. Hlavní oltář z roku 1752, boční oltáře a kazatelna rokokové z roku 1750. Kolem kostela vystavěny patrně roku 1726 barokní ambity, doplněné roku 1734 dvěma nárožními kaplemi.
Kaple postavena nad „zázračným“ pramenem, obnovena roku 1620 zedníkem Matějem i později. Je barokní s půlkruhovým portálem a trojúhelníkovým štítem s reliéfem „Křest Páně v Jordánu“ od Františka Bílka. Studánka se zázračnou vodou se nachází pod kamenným oltářem uvnitř kapličky. Pramen vyvěrá periodicky obvykle okolo Vánoc a přestává téci v létě, někdy se objevuje i na podzim.
Barokní kostel postaven v letech 1707-08 na místě staršího kostela ze 14. století. Je to jednolodní obdélná stavba s trojboce uzavřeným presbytářem. Loď je plochostropá, presbytář je sklenut valeně. Západní průčelí zdobí barokní štít. Vnitřní zařízení je barokní.
Lidmaň
Původně gotický kostel připomínán roku 1359, dnes prostá barokní stavba z roku 1738. Je jednolodní, obdélný, s trojboce uzavřeným presbytářem, s obdélnou sakristií po jižní a s hranolovou věží po severní straně. Vnitřek sklenut valeně s lunetami. Hlavní oltář pozdně barokní z roku 1760, portálový, s novodobým obrazem, po stranách sochy andělů. Kazatelna zhruba z téže doby, opravena roku 1933. ostatní zařízení pseudorománské z roku 1867.
Lukavec
Kostel z let 1774-81, po požáru roku 1865 opraven.
Původně gotický kostel přestavěn v 2. polovině 16. století a v 19. století. Je jednolodní, obdélný, s trojboce uzavřeným presbytářem s hranolovou věží v ose na východní straně. V přízemí věže je sakristie. Presbytář je sklenut valeně s lunetami, sakristie křížově, loď je plochostropá. Vnitřní zařízení barokní, hlavní oltář rokokový, rámový, oltářní obraz v rámu, neseném dvěma anděly.
Kostel původně snad ze 13. století, připomínán roku 1384. Z gotické stavby asi z 1. poloviny 14. století zachován presbytář. Kostel zaklenut roku 1679, pozdně barokně upraven asi roku 1759, kdy byla zřízena věž. Znovu zaklenut roku 1779, opraven roku 1892 a v 50. letech 20. století. Je jednolodní, obdélný, se čtvercovým presbytářem s opěráky v nárožích, s hranolovou věží před západním průčelím. Presbytář sklenut křížově, loď sklenuta valeně s lunetami, sakristie plackou. Vnitřní zařízení barokní, obnovené v letech 1870-71. Hlavní oltář raně barokní z roku 1691, portálový, s obrazem od B. Kamarýta z roku 1871. V interiéru zajímavé náhrobníky z 16.-17. století.
V roce 2010 byla provedena oprava věže:
Nová Cerekev
Původní gotický kostel připomínán roku 1384. Z něho zachována věž. Nový postaven barokně v letech 1750-60.
Synagoga postavena v orientálním maurském slohu v roce 1855 podle projektu Štěpána Walsera na místě původní dřevěné synagogy z 18. století. Jedná se o jednolodní obdélnou stavbu se stupňovitým štítem s rizalitovými věžemi v průčelí a pětibokou apsidou na východní straně.
Původně gotický kostel z 1. poloviny 14. století, barokně přestavěn v letech 1765-68. Klenba lodi z 2. poloviny 19. století. Sousední zvonice v dnešní podobě z 18. století.
farnost Obrataň
Původně románský kostel z 1. poloviny 13. století. Gotický presbytář je z 2. poloviny 14. století. Barokně upraven byl v letech 1690 a 1761. Obnoven v letech 1948-51.
Pacov
Děkanský kostel založen ve 13. století. Gotické dvoulodí zaklenuto koncem 15. století. Další stavební úpravy v 1. polovině 16. století, barokní úprava po roce 1727.
farnost Pacov
Klášterní kostel z let 1727-32. V současné době slouží jako výstavní síň města Pacov.
Barokní hřbitovní kostel z roku 1681.
Pelhřimov
Děkanský trojlodní kostel, původně gotický ze začátku 14. století, z něhož se zachovala jižní boční loď. Původně byl zasvěcen Panně Marii. V celé stavbě se prolínají prvky gotické, renesanční a barokní. Do dnešní podoby byl dostavěn až na konci 18. století. V interiéru vyniká raně barokní oltář, křížová cesta od V. Foerstera a dřevěné jesličky sochaře F. Bílka. Kostelní věž je vysoká 60 metrů.
Novogotický kostel z let 1883-86 postaven podle návrhu J. Šlechty na místě původní kaple z roku 1671, v roce 1750 přeměněné na barokní kostelík.
Původně gotický trojlodní kostel z poloviny 13. století, renesančně přestavěn v 17. století, barokně upraven v letech 1739-40. Od 16. století do roku 1787 kostelem hřbitovním. Nyní je zde koncertní a výstavní síň s bohatou freskovou výzdobou. Zvonice je původní vstupní hřbitovní brána z roku 1575, zvýšena byla při barokních úpravách kostela. Do počátku 19. století byla dějištěm rituálního shazování kozla.
Barokní kaple z let 1710-14. Hodnotná stavba přisuzována italským bratrům Janu a Antonínu Reverelli.
Zřícenina raně barokní kaple z let 1699-1700. Nechal ji postavit pelhřimovský měšťan Matěj Mauricius Kokotský. V roce 1788 byla prodána do soukromých rukou měšťanu Josefu Tomskému. V letech 1960-70 kaple chátrala a komunistický režim neumožnil její opravu. V roce 1991 byly z bezpečnostních důvodů strženy zbytky věžičky a střechy.
Kaple postavena roku 1905 za starosty Antonína Klapky. Ve věži je od roku 1947 už druhý zvon jako náhrada za původní, který byl zabaven němci za druhé světové války.
Počátky
Původně gotický kostel, připomínán roku 1273. Několikrát vyhořel. V dnešní podobě barokní z let 1688-1702. Věž upravena roku 1824.
Kostel původně z konce 16. století. Koncem 17. století byl kostelík již velmi zchátralý, proto byl v letech 1705-11 přestavěn v barokním slohu, nejspíše podle plánů Domenica de Angelo. Interiér kostela na vlastní náklady zařídil počátecký rodák a smíchovský farář Vincenc Švehla. Do nového kostela bylo pořízeno pět oltářů, které jsou dílem jednoho sochaře, pravděpodobně Františka Bauguta. Kostelní varhany jsou z roku 1717 od Václava Pantočka z Dačic. Zajímavá je stavba hranolové barokní zvonice s mohutnou bání cibulovitého tvaru krytou šindelem, která byla při opravě roku 1999 kompletně vyměněna. Poslední oprava kostela byla provedena v roce 1998.
Kaple založena jako barokní v roce 1694, opravena v 19. a 20. století. Je to osmiboká stavba s novogotickou vížkou.
Kostel založen roku 1203 v románském slohu. Posvěcen byl 13. června 1203 pražským biskupem Danielem II. Přestavěn byl goticky a roku 1708 barokně do dnešní podoby.
Řečice
Rustikální gotická stavba kostela asi z 1. poloviny 14. století. Sakristie přistavěna později, asi kolem roku 1400, nebo v 1. polovině 15. století. Stavba z lomového zdiva je jednolodní, obdélná, s čtvercovým presbytářem. Presbytář sklenut křížovou klenbou, loď s dřevěným stropem. Celý kostel vyzdoben gotickými nástěnnými malbami (odkrytými roku 1940), patrně z 3. čtvrtiny 14. století. Zařízení z doby kolem roku 1800 – hlavní oltář, kazatelna a obraz sv. Antonína v lodi.
Interiér kaple a oplocení opraveno místními občany v roce 2005.
Původně gotický kostel, zmiňovaný roku 1384, byl zasvěcen sv. Jakubu Většímu. Barokně přestavěn byl roku 1727 podle plánů J. Santiniho. V roce 1728 oživla věž kostela zvoněním a bicími hodinami. Po požáru v červnu 1772 se sesula chrámová loď i se stropem, zhroutila se věž a roztavily se zvony. Poté byl kostel obnoven a v roce 1775 byly ve věži instalovány čtyři nové zvony od zvonaře Pernera z Českých Budějovic. Již v roce 1814 kostel znovu vyhořel, byl poté opraven a 16. května 1818 vysvěcen k uctění sv. Jana Nepomuckého. V kostele jsou tři oltáře, hlavní s obrazem sv. Jana Nepomuckého, který maloval jihlavský rodák Alois Geisler.
Kostel založen asi v 1. polovině 13. století, přestavěn v polovině 18. století. Vyhořel v roce 1930.
Původně patrně gotický kostelík, prvně zmiňován roku 1553. Nově vystavěn byl ve stylu vrcholného baroka v letech 1730-70 snad podle návrhu K. I. Dientzenhofera. Centrální část má složitý zvlněný půdorys, po stranách stojí dvě válcovité věže.
Hranolovitá kaple se stanovou střechou, přecházející v mohutnou cibulovou báň s lucernou je z poloviny 18. století. Vnitřek je plochostropý. Znovu svěcená byla po opravách za první republiky a po měděném opláštění střechy roku 1996.
Původně gotický kostel z poloviny 14. století, v 17. století barokně přestavěn. Klenby pocházejí z 19. století. V letech 1894-95 proběhla rozsáhlá rekonstrukce kostela. Uvnitř cenný triptych Umučení Páně s reliéfy z tepané mědi, renesanční práce z 16. století. Naproti kostelu zděná barokní zvonice z roku 1603.
Kapli nechala postavit majitelka panství Anna Hoffmannová v roce 1826 po smrti dcery Karolíny v roce 1826 z jejího věna. Kaple sloužila především jako rodinná hrobka rodiny Hoffmannů. Má podobu rotundy o osmi oknech s kopulovitou střechou a lucernou. V ose dveří je umístěn empírový oltář s novodobým obrazem Krista na Olivetské hoře.
Těmice
Z původního gotického kostela ze 14. století zachován zejména presbytář. Loď a věž upraveny barokně. Je jednolodní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem s obdélnou sakristií po severní straně, s hranolovou věží s cibulovou bání před západním průčelím. Presbytář sklenut křížovou žebrovou klenbou se svorníkem ve tvaru růže, loď sklenuta plackami do pásu. Zařízení interiéru kostela většinou pseudogotické z 2. poloviny 19. století od V. Bachače z Třeboně.
Původně gotický hrazený kostel doložen roku 1348. Z té doby se dochoval presbytář. Obnoven roku 1642, sakristie přistavěna roku 1856.
Původně gotický kostel z poloviny 14. století, barokně rozšířen a přestavěn v letech 1733-34. Zevně vsazeny do zdiva renesanční náhrobníky.
farnost Věžná
Barokní poutní kostel z let 1721-23 od J. Santiniho. Postaven byl v místě staršího, zmiňovaného v polovině 14. století, jenž roku 1680 vyhořel. Je jednolodní, obdélníkový s obdélníkovým presbytářem a obdélníkovou sakristií v ose.
Původně gotický kostel, v dnešní podobě z přestavby v 17. století a z roku 1735. Při kostele stojí zděná zvonice.
