Novorománský kostel z roku 1900. Základní kámen byl položen 29. dubna 1900 a stavba byla dokončena za šest měsíců, 7. října 1900. Kostel má jednoduchý obdélníkový půdorys, na západní straně s věží. Hlavní oltář je v novorománském slohu, nese plastiku Nejsvětější Trojice a dvou andělů.
Barokní kostel z let 1719-20. V interiéru pozdně gotická Madona.
Původně gotický kostel, zmiňovaný roku 1358, zbarokizován v letech 1722-25 podle projektu Tomáše Hafeneckera. Je jednolodní s elipsovitou lodí, se západní hranolovou věží a čtvercovým presbytářem s obdélnou sakristií v ose. Loď je plochostropá, presbytář je sklenut plackou, věž má neobvyklou mansardovou střechu.
Barokní kostel z roku 1717.
Původně gotický kostel, z kterého se dochovaly portály a kněžiště. V 18. století zcela barokizován. V interiéru pozdně gotická díla - socha sv. Jana Křtitele z doby kolem roku 1500 a dvoukřídlá archa s reliéfy sv. Václava a Víta od tzv. Týneckého mistra z roku 1520.
Gotický kostel ze 13. století, postaven na románských základech. Za husitských válek byl kostel opuštěn, ve válkách švédských z části pobourán a hřbitov kolem něho zasypán, za třicetileté války opět kostel zchátral. Pokaždé byl ale opraven, naposledy v té době v roce 1838. Roku 1878 byly ale oba zdejší zvony - renesanční z roku 1553 a barokní z roku 1684 – odvezeny do Chříče. V letech 1882-95 byl kostel vydrancován a zpustošen a naposled opraven včetně zbudování nové věže v roce 1895. V předválečném období a po 2. světové válce kostel zchátral natolik, že se stal zříceninou. V roce 2001 začaly záchranné práce na obnově kostela.
Farní kostel byl založen kolem roku 1357. Dnešní klasicistní stavba pochází z let 1820-22. K obdélné lodi s věží nad středem průčelí přiléhá kněžiště se sakristií.
Kaple Českobratrské církve evangelické z roku 1939 byla postavena podle návrhu architekta Jaroslava Fišera z Plzně.
Kostel je pozdně románskou stavbou z 1. poloviny 13. století s některými raně gotickými prvky. Tribuna v podvěží má dvě hrotité arkády se středovým sloupem. Věž přestavěna goticky ve 14. století, další úpravy kostela jsou barokní z roku 1696. Kostel je jednolodní s polygonálně ukončeným presbytářem. Presbytář je sklenut barokní valenou klenbou s výsečemi, loď má dřevěný kazetový strop. V interiéru gotický znakový náhrobník a polychromovaná socha Madony z doby kolem roku 1400.
Druztová
Původně gotický kostel dal postavit roku 1351 pán Racek ze Švamberka. Klenba presbytáře byla postavena roku 1632, hlavní oltář je pseudogotický a pochází z roku 1906. Barokně přestavěn byl kostel kolem roku 1700. V lodi po levé straně je baldachýnový oltář z doby kolem roku 1720, po pravé straně oltář sv. Martina z 2. poloviny 17. století. Kazatelna je raně barokní a kamenná křtitelnice pochází z doby kolem roku 1800. Ve věži kostela bývaly celkem tři zvony, ale v roce 1916 byly dva menší zabaveny pro válečné účely. Ponechán byl pouze největší zvon ulitý roku 1640.
Barokní kaple z roku 1745, dílo O. Kondela. Nad vstupním portálem je socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. století. Ve věži kaple bývaly dva zvony, ale v září 1916 byl větší z nich zabaven a roztaven.
Dvouvěžový kostel, původně gotický z roku 1328 (zachován presbytář), přestavěn barokně v roce 1696. Pozdně gotické sochy apoštolů z počátku 16. století při oltáři.
Heřmanova Huťv části Horní Sekyřany
Původně gotický kostel z 2. poloviny 14. století (portály, okna). Barokně přestavěn v letech 1678-1704.
Barokní kaple z roku 1763, novobarokně upravena v roce 1906.
Vysoká barokní kaple z let 1748-51 se znakem opata plaského kláštera Silvestra Hetzera postavena na místě původní kaple, která byla poškozena za husitských válek a ve třicetileté válce. Ze staré kaple byly do nové přeneseny sochy tří světců. Po roce 1785 kaple krátký čas sloužila jako kontribuční sýpka, až ji roku 1799 obec vykoupila a obnovila.
Barokní kaple z roku 1687 s freskami mariánské legendy z roku 1735 od Václava S. Schmita. Kaple je šestiboká stavba s věží připojenou na jižní straně. Pod kaplí je hrobka majitelů panství.
Klasicistní kostel z roku 1834. V interiéru obraz Ukřižování od Karla Škréty z doby kolem roku 1670.
Pozdně barokní kostel v roce 1769 přistavěn k zámku.
Původně gotický kostel z počátku 14. století (zasvěcen byl sv. Václavu). Kolem roku 1600 vyhořel a pro nedostatek prostředků se dočkal obnovy až v letech 1766-73. Přestavěn byl pozdně barokně. Po zásahu bleskem byla roku 1875 opravena a zvýšena věž kostela. Roku 1907 byl kostel naposledy kompletně opraven a bylo pořízeno nové vnitřní zařízení. V interiéru jsou náhrobníky z 16. století.
Původní kostel do dnešní podoby přestavěn v letech 1741-44 v barokní gotice podle plánů J. Santiniho.
Kozojedy
Původně gotický kostel přestavěn patrně podle Santiniho plánů. K obdélné lodi připojeno užší kněžiště uzavřené třemi stranami osmiúhelníka. Nad západním průčelím lodi je věž, po severním boku presbytáře pravoúhlá sakristie.V průčelí kostela znak plaského opata Eugena Tyttla.
Barokní kostel z let 1777-82 postavený podle návrhu A. Haffeneckera.
Kožlany
Původně gotický kostel ze 13. století. Byl upravován v roce 1563 za Týřovských a přestavěn po požáru v roce 1769 barokně. Je jednolodní stavbou s pětibokým presbytářem, západní věží, sakristií na jižní a předsíní s barokním štítem na severní straně. Z gotické stavby je dochován presbytář s žebrovou klenbou o dvou polích. Presbytář i vítězný oblouk je pokryt nástěnnými gotickými malbami, představujícími proroky, apoštoly a zemské patrony. Hlavní oltář kostela je novogotický s barokním obrazem sv. Vavřince. Postranní oltáře pocházejí ze zrušeného dominikánského kláštera v Plzni a jsou na nich obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Vincenc káže lidu.
Kralovice
Původně gotický cihlový kostel z konce 13. století, přestavěný renesančně Bonifácem Wolmutem v letech 1575-81. V interiéru gotické sousoší Zvěstování od tzv. Týneckého mistra z počátku 16. století. V jižní kapli malovaný renesanční epitaf Floriána Gryspeka, pod ním mumiová hrobka rodu Gryspeků. Vzácné varhany z roku 1671, dílo H. Mundta, byly v roce 1975 restaurované.
Evangelický kostel z roku 1934.
Vzácný tribunový kostel, románská stavba z kvádříkového zdiva z počátku 13. století. Presbytář byl sklenut žebrovou klenbou v době gotické, nahradil původní románskou apsidu. Úpravy kostela ještě v roce 1807. V sakristii a lodi renesanční náhrobníky Račínů z Račína, sídlících na tvrzi Vlkošov. Gotická socha Madony z doby kolem roku 1400.
Pozdně barokní kostel z roku 1778.
Gotický kostel ze 14. století. Přestavěn po požáru v roce 1813. V interiéru pozdně gotické sochy sv. Anny a sv. Blažeje z doby kolem roku 1500. Hlavní oltář je z roku 1876. Kostel měl původně tři zvony, dnes je ve věži jen zvon Blažej z roku 1818. Od roku 2000 dochází k postupným opravám kostela (oprava krovu a stropu lodě, krov věže), v roce 2010 byla dokončena oprava věžních hodin.
Původně gotický kostel, barokně přestavěn v letech 1768-69. V interiéru cenné barokní zařízení.
Kostel postaven v letech 1768-69 O. Kondelem. Ke kostelu byla přistavěna empírová hrobka. V interiéru kamenná renesanční křtitelnice se znaky a gotická socha Panny Marie.
Klasicistní kaple z roku 1847, naposledy opravována v roce 1995. Je jednolodní, obdélná, s polokruhovým presbytářem a hranolovou věží v průčelí. Presbytář je sklenut konchou, loď je plochostropá. Vnitřní výzdobu provedl W. Perner z Plzně.
Gotický kostel ze 14. století, přestavěn po požáru v roce 1796 a upraven novorománsky roku 1858.
Manětín
Děkanský kostel byl z původní gotické podoby důkladně barokně přestavěn J. J. Hessem v letech 1712-19. V interiéru obrazy Petra Brandla Kristův křest, sv. Antonín a Výchova Panny Marie, byly vytvořeny v letech 1715-16.
Raně barokní kostel z roku 1697, postavený podle plánů J. B. Matheyho. V interiéru obrazy od Petra Brandla – Stětí sv. Barbory, Smrt sv. Isidora, Zavraždění sv. Václava, u dalších autorství sporné.
Bývalý poutní kostel z let 1720-51 byl postaven podle plánů Jana Blažeje Santiniho klášterním stavitelem O. Kondelem na půdorysu rovnoramenného kříže. Jižní průčelí bylo opatřeno dvěma věžemi. Kupole kostela se zřítila v roce 1920. Přilehlé ambity kolem nádvoří původní rajské zahrady pochází z roku 1692, jejich fresková výzdoba, převážně s mariánskými výjevy, je dílem F. J. Luxe z let 1753-54.
Město Touškov
Barokní kostel z let 1777-78 postavený podle návrhu A. Haffeneckera.
Šestiboká barokní kaple postavena v letech 1708-10 dle návrhu J. Santiniho. Fresky uvnitř jsou dílem J. A. Pinka.
Kaple postavena v roce 1937.
Nečtiny
Původní kostel postavený kolem roku 1290 byl za husitů zničen. Druhá podoba kostela byla dokončena za Jana Pluha z Rabštejna roku 1534. Tento rozpadlý kostel byl zbořen a postaven nový barokní v letech 1750-52. K jeho obdélné plochostropé lodi je připojeno polokruhovité kněžiště, na severu je sakristie, na jihu oratoř. Při západním průčelí se zdvihá dvoupatrová hranolová věž, zakončená cibulovou bání. Na hlavním oltáři s baldachýnovým rámem visí obraz sv. Jakuba. Kostel byl naposledy opraven v letech 2000-01.
Původní kostel byl postaven od v letech 1450 - 1462. Za třicetileté války byl zničen a v letech 1655-57 znovu vybudován Václavem Adamem Kokořovcem v raně barokním slohu. Kostel má jednolodní plochostropou loď s půlkruhovým triumfálním obloukem, širokým presbytářem a sakristií s hrobkou. Po roce 1970 byl upraven na síň zemědělských tradic okresu. Nyní zde pořádá nadace C. Turby mezinárodní divadelní semináře známé jako „Studio Kaple“.
Pohřební kaple rodu Mensdorfů z roku 1858. Postavena na kruhovém půdorysu s předsazenou předsíní. Nad nízkou střechou se zvedá válcová lucerna krytá kupolí. Po roce 1992 byla zničená stavba zrestaurována.
Barokní kaple z let 1699-1701.
Nýřany
Novogotický kostel z roku 1904.
Původně gotický kostel přestavěn barokně v roce 1708. Věž přistavěna v roce 1810.
Původně gotický kostel přestavěn barokně v roce 1757. Od roku 2006 je postupně opravován.
Původně gotický hřbitovní kostel byl v letech 1820-22 empírově přestavěn.
Původně gotický kostel, v letech 1752-53 barokizován. V interiéru nástěnné malby z konce 14. století, socha sv. Barbory z doby kolem roku 1500.
Plasy
Původně románský klášterní kostel budován v letech 1154-1204. V roce 1204 byl vysvěcen. Byla to románská trojlodní bazilika s křížovou lodí. Presbytář byl zakončen apsidou. Hlavní loď byla oddělena od bočních lodí čtyřbokými pilíři. To vše se zachovalo v základních zdech kostela a proto je nynější kostel totožný s původním. V době husitských válek byl spolu s klášterem pobořen a ležel dlouho ve zříceninách, až byl barokně vystavěn v letech 1661-66 za opata Kryštofa Tenglera. Hlavní loď je oddělena od bočních lodí řadou čtyrbokých pilířů. Klenba lodí i presbytáře je křížová bez žeber, ale klenba středního pole lodi je plackovitá. Hlavní oltář je barokní z roku 1666 s bohatou výzdobou od Karla Škréty. Raně barokní varhany od loketského varhanáře Abrahama Starcka byly opraveny na přelomu 20. a 21. století a 19. září 2006 byly slavnostně navráceny na své místo. Průčelí kostela je zakončeno jednoduchým barokním štítem.
Původně gotický jednolodní hřbitovní kostel ze 14. století byl poprvé přestavěn v roce 1690. Autorem přestavby byl Jean Baptiste Mathey. Kostel byl opraven, vyzdoben novým oltářem, klenbou a dvěma věžemi. Druhou přestavbou kostel prošel v roce 1826 na příkaz kancléře Metternicha. Kostel byl upraven podle návrhu Petra de Nobile v klasicistním slohu na hrobku rodu Metternichů. Bylo upraveno průčelí, sníženy věže, zřízena hrobka, ve které je pohřben sám kníže Metternich, jeho tři ženy a děti. Jako poslední zde byl pohřben kníže Richard Metternich v roce 1930.
Patrová obdélná pětiboce zakončená královská kaple pochází patrně z doby před rokem 1265. Ve spodní části se nachází kaple sv. Václava s raně gotickými nástěnnými malbami z doby kolem roku 1280. V horní části je kaple sv. Maří Magdalény. Spodní kaple je sklenuta dvěma poli křížové klenby, horní kaple má klenbu žebrovou s tesanými vegetabilními hlavicemi. Při barokní přestavbě kláštera v letech 1685-86 byla po stranách kaple postavena sýpka a na kapli byla přistavěna věž se třemi kupolemi a hodinovým strojem z roku 1686.
Pňovany
Barokní kaple ze 17. století, opravena v roce 1962.
Pozdně románský jednolodní kostel byl postaven v 1. polovině 13. století z kvádrového neomítnutého zdiva. Původně byl opevněn vodním příkopem. Za husitských válek byl zpustošen, byla stržena klenba a dlouhou dobu zůstal bez střechy a věže. Věž přistavěna v roce 1825. Vnější stěny chrámové lodi i apsidy zdobeny obloučkovým vlysem. Na jižní straně chrámu zdobený ústupkový portál. V apsidě zbytky nástěnných románských maleb. Tribuna na dvou obloucích, střední pilíř zdobený. Hlavní oltář je barokní z roku 1673.
Novogotická kaple postavena roku 1893. K průčelí lodi přiléhá věž.
Rabštejn nad Střelou
Klášterní kostel z let 1766-69, postaven podle návrhu Anselma Luraga.
Barokní loretánská kaple z roku 1671.
Původně raně gotický kostel z 2. poloviny 13. století, zbarokizován v letech 1713-20.
Raně gotický kostel z počátku 14. století, upraven v 18. století.
v lokalitě Víska
Původně gotický kostel zmiňován roku 1363. Později barokně upraven. Kostel byl postaven jednolodní s pravoúhlým presbytářem a sanktusovou věžičkou na střeše. Vybavení kostela bylo barokní. Po roce 1945 opuštěn a zdevastován.
Původně gotický kostel ze 14. století, přestavěn barokně v roce 1788.
Novorománský kostel z let 1900-01.
Pozdně renesanční kaple postavena v letech 1615-19. Na východní straně presbytáře je osazena renesanční deska s tesaným krucifixem z roku 1589. V interiéru jsou dochovány náhrobníky Úlických a Schirndingů. Hlavní oltář je renesanční.
Původně gotický kostel, zcela barokizován v letech 1738-39. Jedná se o jednolodní stavbu s pětiboce ukončeným presbytářem zesíleným opěrnými pilíři zachovanými z původního gotického kostela. Na severní straně je hranolová věž s lucernou a cibulkou. Západní průčelí členěné vysokými pilastry završuje trojúhelně ukončený štít. Kostel byl opravován v letech 1900, 1972 a v roce 2009 byla opravena čelní fasáda.
Úterý
Původní kostel stál na tomto místě obklopen hradbami a příkopem a byl dřevěný. Při rozsáhlém požáru městečka dne 6. května 1694 vyhořel a poté byl vystavěn nový, barokní v letech 1695-98, patrně za účasti Kryštofa Dientzenhofera. Vyřezávaný hlavní oltář je darem tepelského opata Raimunda Wilferta II. Kostelní věž je vysoká 45 metrů a byly v ní zavěšeny tři zvony z let 1662, 1696 a 1699. Nejstarší zvon byl kvůli poškození v roce 1892 vyměněn, ostatní dva byly zabaveny pro válečné účely. Dnes je ve věži kostela jen jeden zvon. V roce 1903 byly na věž kostela umístěny hodiny, od roku 2001 jsou řízeny elektronicky. V kostele jsou vzácné varhany z doby kolem roku 1720 od neznámého autora.
Barokní kostel z let 1747-49 s erbem opata tepelského kláštera nad vchodem. Postaven na místě kaple postavené kolem roku 1660. Hodnotný iluzivní oltář pochází z roku 1750.
Barokní koste postaven v letech 1722-26 z finanční podpory Františka Václava z Vrtby F. M. Kaňkou na místě středověké tvrze. Chrámová loď byla původně krytá plochým stropem s freskou J. V. Spitzera. Roku 1779 byl chatrný strop nahrazen klenbou s freskami J. V. Spitzera a J. Redelmayera s výjevy ze života sv. Vojtěcha. V presbytáři jsou fresky od F. J. Luxe z doby kolem roku 1740. Cenná sochařská výzdoba je dílem L. Widmana z let 1740-60.
Z pseudogotického kostela postaveného v letech 1868-69 z příspěvků manželů Wenzela a Rosalie Tauberových zbyla pouze věž. V 70. letech 20. století byl kostel odsvěcen a přestavěn. Dnes zde sídlí obecní úřad.
Kostel s presbytářem ze 14. století. Loď a věž jsou barokní, z roku 1708.
Z původního gotického kostela z poloviny 14. století zachován presbytář s gotickou žebrovou klenbou. Za husitských válek v 15. století byl pobořen. V letech 1580-89 byl znovu opraven a byl pořízen zvon od pražského zvonaře Brikcího z Cinperka vysoký 62 cm s průměrem 75 cm. V letech 1730-32 přestavěn podle návrhu Jana Blažeje Santiniho stavitelem O. Kondelem ve stylu barokní gotiky. Při přestavbě byla za oltářem přistavěna šestiboká sakristie. Loď kostela je 12,7 m dlouhá a 7,5 m široká. Částečně je překlenuta kruchtou. Na ni a pak dále na věž vedou dřevěné schody. Klenba lodi je valená, se štukovými žebry, ukončená konsolami. Okna kostela jsou gotizující se skly zalitými v olovu. V západním průčelí kostela je věž ukončená jehlancovitou střechou s lucernou. Nad její přízemní římsou je v kameni tesaný znak plaského opata Eugena Tyttla s letopočtem 1732. Umělecká hodnota kostela spočívá především v jeho mimořádně estetické architektonické členitosti, která svědčí o Santiniho vlastnoručním projektu, i když jeho realizace proběhla téměř 10 let po architektově smrti.
Kostel původně z 15. století. Naposledy přestavěn novogoticky v roce 1907. V interiéru pozdně gotická Madona z doby kolem roku 1500.
Vzácně zachovaná stavba románského kostela z kvádrového zdiva z konce 12. století. Tribuna na dvou sloupech byla při mši určena pro panstvo, přístup na ni byl přímo z paláce hradu po dřevěné lávce. Presbytář byl přestavěn barokně v roce 1684.
Pozdně gotický kostel z 15. století.
Barokní kostel z let 1784-85 s patrnými prvky gotiky ze starší stavby (presbytář, křížové klenby). V oknech kopie původních gotických vitráží z doby kolem roku 1330; originály jsou uloženy v Národním muzeu a v Západočeské galerii.
Žihle
Hřbitovní kostel z roku 1776.
Barokní kostel z roku 1731.