Kostel postaven koncem 13. století, přestavěn po roce 1663 a po požáru v letech 1817-18. Portál v románsko-gotickém slohu, vnitřní zařízení je pseudobarokní z 1. poloviny 19. století.
Původně gotický kostel z doby kolem roku 1370, přestavěn v roce 1789 a v roce 1850. Vnitřní zařízení z 19. století.
Klasicistní synagoga z roku 1828.
Kostel z roku 1787, věž přistavěna v roce 1807. Vnitřní zařízení je z 18. století s novějšími doplňky.
Barokní kostel postaven roku 1756 na místě gotické svatyně, kterou roku 1754 zničil požár.
Barokní kostel vznikl v letech 1724-26 rozšířením původní kaple Panny Marie z roku 1714. Kostel byl vysvěcen 24. září 1724, ale jeho přestavba pokračovala . V roce 1727 byly postaveny varhany Jiřím Dvorským, v roce 1728 byla dokončena věž kostela se dvěma zvony. Třetí zvon byl zavěšen roku 1770, od roku 1842 ukazovaly čas věžní hodiny. Současný hodinový stroj je z roku 1914 z vídeňské dílny Richarda Liebinga. Roku 1859 byl kostel zvětšen. Křišťálový lustr uvnitř kostela pochází z lenorské sklárny a je z roku 1902. Původní lustr z roku 1862 se v roce 1902 zřítil. Původní varhany byly nahrazeny nástrojem z roku 1812 od tachovského varhanáře Gartnera. Obrazy a vnitřní zařízení většinou z 1. poloviny 18. století.
Původně gotický kostel, kdy byl založen nelze přesně zjistit. Snad roku 1654 shořel, možná, že dříve, jisté však je, že roku 1663 se dostavoval. V noci po sv. Václavu roku 1802 během jedné hodiny opět vyhořel, i zvony se roztavily. Na podzim roku 1804 se koatel znovu dostavoval. Pro nedostatek peněz byly vymalovány tři oltáře na stěny, ze sbírek se pořídily varhany s 10 mutacemi. Farní kostel chová tři památné předměty: starou gotickou monstranci, papežský kalich (darován od papeže Pia IX. roku 1877) a římský obraz sv. Anny. V letech 1877-84 byl kostel ozdoben novým oltářem Povýšení sv. Kříže, obnoveny dva vedlejší oltáře, pořízena nová kazatelna, zpovědnice, lavice a zřízena nová kopule na věž. Poslední oprava proběhla koncem 20. století.
kostel | bohoslužbyNovorománský hřbitovní kostel z roku 1870. Dala jej postavit obec Husinec na nápad tehdejšího faráře p. Jana Švédy. Vysvěcen byl 11. září 1870.
Gotický kostel ze 14. století, v letech 1754-58 byl zbarokizován a rozšířen. Uvnitř pozdně gotická křtitelnice.
farnost Chroboly | bohoslužbyV ohradní zdi zámku byl v létě 1585 založen kostelík, který roku 1589 vysvětil papežský nuncius Antonius Puteus. Nástropní malby pravděpodobně od Georga Widmana.
Prostý kostel z let 1798-99 (vysvěcen 17.11.1799), sakristie zvýšena roku 1846.
Původně gotický jednolodní kostel z roku 1310. Z té doby dochováno spodní patro věže, předsíň při jihozápadním nároží a část zdiva lodi. Přestavěn a rozšířen v letech 1687-90 Giovanni Canevalem, upraven roku 1781. Věž zvýšena roku 1878.
Kostel v pseudogotickém slohu postaven v letech 1892-94. 10. června 1894 byl kostel vysvěcen budějovickým biskupem Dr. Martinem Říhou. Stavbu provedl knížecí stavitel Jan Štěrbík z Vimperka, dřevařské práce Josef Kočvara, varhany Jindřich Schiffner, zvony Rudolf Perner, na oltářích jsou obrazy od Fr. Sequense. V letech 1994-99 kostel renovován.
Z původně románského kostela z 2. čtvrtiny 13. století se dochovalo obvodové zdivo lodi. Pozdější přístavby jsou gotické (západní věž, chór, polygonální presbytář a severní kaple) a barokní (jižní předsíň, rozšíření tribuny a okna v lodi). V západní části kostela je románská tribuna, nesená dvěma půlkruhově vyklenutými oblouky. Loď je uvnitř dlouhá 8 metrů, široká 7 metrů, šířka zdí je 1,2 metru. Vnitřní zařízení kostela je z 1. poloviny 18. a z 19. století.
kostel | bohoslužbyPůvodně gotický kostel z poloviny 13. století. Přestavěn barokně v letech 1734-40. Z původní stavby se dochovala hranolová věž, která byla roku 1783 zvýšena a zakončena stanovou střechou s lucernou. V roce 1904 byl přestavěn presbytář. Vnitřní zařízení z 18. století.
Pozdně gotický kostel ze 16. století byl v roce 1732 barokně přestavěn. Roku 1864 byl přestavěn kůr a v roce 1899 opraven strop. Vnitřní zařízení z 1. poloviny 18. století.
Kostel původně z 2. poloviny 13. století. Později nově postaven v barokním slohu v letech 1739-41 podle plánů A. E. Martinelliho. Oltáře se sochami českých patronů a dalších světců jsou z roku 1775, kazatelna z 1. poloviny 18. století a kamenná křtitelnice z 2. poloviny 13. století. V dnešní sakristii se zachoval presbytář původního kostela s polokruhovou křížovou klenbou.
Z původně románsko gotického kostela dochováno zdivo lodi z poloviny 13. století. Přestavěn goticky v letech 1385-90 (presbytář, sakristie, klenba síňového dvoulodí), pozdně goticky v letech 1515-21 (nová klenba), barokně roku 1742 (kruchta, štuky) a v roce 1764 byla přistavěna věž. V interiéru se kromě 15 náhrobků okolní šlechty z 15. a 16. století nachází pozdně gotický skládací oltář, ostatní oltáře jsou převážně barokní.
Původně gotický kostel prvně zmiňovaný v roce 1284 barokně přestavěn v roce 1648. Vnitřní zařízení je z 18. století. Na hlavním oltáři je obraz od F. J. Prokyše z roku 1776. V lodi dva oltáře od J. Webera – sv. Vojtěcha z roku 1752 s deskovým obrazem od mistra Tobiáše z roku 1632 a sv. Floriána z roku 1760. Oltář sv. Barbory v kapli je z 1. poloviny 18. století.
Původně románský kostel z 1. poloviny 13. století byl goticky přestavěn. V interiéru hodnotné nástropní malby, několik obrazů a soch.
Původně románský kostel z 2. čtvrtiny 13. století, barokně přestavěn v polovině 17. století. V 19. století byl renovován a prodloužen, věž byla snížena o jedno podlaží. V letech 1982-83 byl celý kostel i věž pokryt měděnou krytinou. Vnitřní zařízení je z 18. a 19. století, křtitelnice je románská.
Kostel z 19. století.
Kostel byl postaven v letech 1788-91, věž roku 1903. Vnitřní zařízení je většinou z doby založení kostela. Kamenná křtitelnice z roku 1789. Pozdně gotická socha Madony s dítětem z konce 15. století.
Kostel založen ve 14. století jako trojlodní se dvěma věžemi, dokončen až roku 1513. Gotický portál je z doby kolem roku 1410, zbytky nástěnných maleb ze 14. a 16. století, klenba trojlodí z konce 15. století. Nynější kostelní báň je z 19. století, část hlavního oltáře je z počátku 16. století, sochy sv. Petra a Pavla z roku 1520 a socha sv. Václava z roku 1508. V kostele je řada dalších hodnotných soch.
Kostel postaven v letech 1842-49 v tzv. erárním slohu. Jeho rozměry jsou 50 x 16 metrů. Vnitřní zařízení je velmi prosté z doby stavby. Dva velké zvony jsou nově pořízené po druhé světové válce.
Hřbitovní pozdně barokní kostel z roku 1781. Opraven byl v letech 1969-72 a v roce 1988, kdy byla opravena fasáda a střecha.
Kaple postavena nad studánkou roku 1801.
Hřbitovní kostel, v jádře románský z poloviny 12. století, v 2. polovině 13. století přestavěn raně goticky. Předsíň byla přistavěna v 16. století. V presbytáři je sanktuář z 16. století. Gotické nástěnné malby jsou ze 14.-16. století, zbytky náhrobků z konce 16. a ze 17. století. Na hlavním oltáři je obraz z roku 1696 od V. Fabera a gotické sochy sv. Petra a Pavla.
Původní dřevěná poutní kaple z roku 1791, postavena kovářem Jakubem Klauserem, trpěla povětrnostními vlivy, a proto se město Volary roku 1804 rozhodlo postavit na svůj náklad kamennou kapli. V roce 1815 byla vyzdobena novým obrazem Panny Marie s děťátkem a růží. V roce 1867 kapli navštívil pražský arcibiskup Bedřich ze Schwarzenbergu, který ji nechal rozšířit o dřevěnou přístavbu ve „švýcarském stylu“. Roku 1914 provedena výzdoba dřevořezbami. Za totality kaple chátrala a byla téměř zničena. Nejprve byla postavena v roce 1985 přesná kopie ve Philipsreutu a poté v letech 1987-88 byla obnovena i kaple zásluhou p. Jana Kocourka z Prachatic. Slavnostní otevření bylo 9.11.1988 a znovuvysvěcení 25.8.1990.
Kostel z 2. poloviny 13. století přestavěn v 18. století. V oknech jsou gotické kružby, u vchodu do kaple raně gotický portál. Kamenná křtitelnice je z roku 1389, oltáře z roku 1757.
V 16. století zde stávala kaple, která roku 1739 zchátrala tak, že kníže Josef Adam Schwarzenberg nařídil staviteli A. E. Martinelli, aby zhotovil plány kostela. Stavba byla provedena až po úmrtí Martinelli v letech 1752-54 stavitelem Franzem Fortinim. 22. července 1754 byl kostel slavnostně vysvěcen. Ve věži visel malý zvonek, který byl roku 1763 doplněn o větší zvon. Roku 1797 dostal kostel střechu ve formě jehlanu, byla též odstraněna malá věžička na čelní straně. Od šedesátých let 20. století kostel chátral a vnitřek byl svévolně ničen. V letech 1993-95 byl důkladně opraven.
Barokní kostel byl původně gotický, přestavěn v 18. století. Vnitřní zařízení je rokokové.
Původně gotický kostel z roku 1360 roku 1654 vyhořel. V roce 1672 byl opraven a postaven nový oltář. V letech 1749-51 byl přestavěn do dnešní barokní podoby. Stavbu řídil Franz Fortiny z Českého Krumlova, slavnostně vysvěcena byla 29. září 1751. V roce 2000 byla vyměněna krytina střechy.
Kaple postavena kolem roku 1880.
Novogotický jednolodní kostel postaven na místě zbořeného kostela z roku 1230 v letech 1888-90 podle projektu architekta Sedláčka. Slavnostně vysvěcen byl kostel 10. srpna 1890 českobudějovickým biskupem M. J. Říhou. Ve věži kostela jsou umístěny zvony z původního kostela od zvonaře Brikcího - větší z roku 1588 a umíráček z roku 1568. Varhany v původním kostele byly z roku 1706, v roce 1861 byly vyměněny. Po dostavbě nového kostela byly roku 1890 pořízeny nové varhany, které byly v roce 1929 opraveny.
Původně gotický kostel z roku 1365. V pozdně gotické nesymetrické dvoulodí byl přestavěn kolem roku 1500. V jihozápadním nároží je postavena věž. Úpravy byly prováděny kolem roku 1600 a pak v 18. a 19. století. Loď je sklenuta síťovou křížovou klenbou. Nástěnná malba Deseti tisíc mučedníků v lodi je z 15. století, malované citáty z bible v předsíni hlavního vchodu ve sgrafitových rámcích z roku 1572 a socha Madony s děckem je z počátku 15. století. Hlavní oltář je barokní stejně jako zasklená tumba z roku 1768 s kostrou sv. Inocence.
Hřbitovní kostel je připomínán v roce 1369 a přestavován byl v 17. století a roku 1857, kdy byl novogoticky upraven. V interiéru jsou cenné především pozdně středověké nástěnné malby a náhrobníky z 15.-17. století.
Hřbitovní kostel.
Barokní kaple založena v roce 1708 sklářem Michalem Müllerem jako rodinná hrobka. Dokončena byla roku 1714. Interiér byl v roce 1970 upraven na kolumbárium. Pod dlažbou se nachází krypta.
Zámecká kaple s drobnou věžičkou. Dnes je využívána jako obřadní nebo koncertní síň.
Barokní kostel z roku 1743 postaven na místě původního gotického.
Kostel vystavěn v letech 1656-69 na místě románského kostela. Roku 1735 byly k lodi přistavěny kaple sv. Jana Nepomuckého a sv. Barbory. V letech 1860 a 1865 upraven do nynější podoby. Hlavní oltář z roku 1773 je dílem Ignáce Hammera, postranní oltáře jsou z let 1774 a 1798 a pozdně gotická křtitelnice je ze 16. století.
Poutní osmiboká centrální kaple z 18. století na místě starší, zmiňované roku 1661. Rozšířena byla v roce 1903.
Původně dřevěný gotický kostel z roku 1496 stál na místě dnešního až do roku 1688. 8. října 1690 byl slavnostně vysvěcen nový kostel od Jana Canevaleho. V této podobě stál až do roku 1715, kdy část vyhořela od blesku. V roce 1719 vyhořela věž, poté byla v roce 1724 zvýšena. Po bouři v roce 1754 blesk věž opět zapálil a největší část kostela vyhořela, zachráněna byla pouze sakristie. V roce 1757 byl kostel přestavěn. poslední stavební úpravy byly provedeny po požáru v roce 1863.
K původně gotickému kostelu ze 14. století byla přistavěna v letech 1729-33 kaple sv. Jana Nepomuckého. Roku 1874 kostel vyhořel, v roce 1875 byl obnoven. V síňovém dvojlodí je síťová klenba, v interiéru pozdně gotické nástěnné malby, gotické sedile a sanktuář. Hlavní oltář pochází částečně ze 17. a částečně z 18. století. Postranní oltáře jsou barokní.
kostel | bohoslužbyNejstarší zpráva o kostele pochází z roku 1388, kdy se uvádí zdejší farář Ondřej. Budova kostela shořela při požáru vesnice v roce 1738. Po požáru došlo k výstavbě nového kostela, jehož hlavní rysy se zachovaly dodnes.
Kostel z roku 1922. Základní kámen byl položen 11. července 1921, slavnostně vysvěcen byl kostel 28. října 1923. Postaven byl zdíkovským zednickým mistrem Josefem Bubníkem podle projektu stavitele Jaroslava Rysa z Vimperka. Roku 1994 byly do osmiboké věže kostela pořízeny dva nové zvony – sv. Václav a sv. Ludmila. Vysvětil je budějovický biskup Antonín Liška.
Původně románský kostel s nárožní věží z poloviny 13. století. V letech 1896-99 rozšířen v novogotickém slohu. Východní oltářní část starého kostela byla rozbourána a pak na větší ploše znovu postavena. Vznikl tak větší kostelní prostor půdorysu tvaru kříže. V původní staré středověké podobě zůstala západní část kostela s nízkou klenbou a nárožní věží. Staronový kostel byl slavnostně vysvěcen 11. června 1899 českobudějovickým biskupem Martinem Říhou.
Původně gotický kostel ze 14. století, z něhož je zachována věž, roku 1722 zvýšena. Zbytek znovu vystavěn v letech 1708-12 barokně.