Z původně gotické stavby kostela zachován jen presbytář a obvodové zdivo lodi. Novogotická úprava spolu s věží jsou z roku 1867. Na stěně presbytáře jsou kopie deskových obrazů českých patronů z konce 14. století (originály jsou v Národní galerii).
Původně románský kostel, u něhož nelze přesně určit datum vzniku a jež si od té doby v podstatě uchoval svou tvář. V roce 1893 byly provedeny úpravy interiéru a pořízen novorománský oltář a kazatelna. Byl upraven gotický portál a provedeny dekorativní malby v chrámovém prostoru.
Gotický kostel z 1. poloviny 14. století byl roku 1767 zbarokizován Tomášem Vojtěchem Budilem. Z gotické stavby ponechána jen masivní hranolová věž, která dostala novou barokní tvář. Vnitřní zařízení kostela barokní, nad oltářem visí obraz sv. Ondřeje od Jakuba Husníka.
Z původně raně gotického kostela, prvně zmiňovaného roku 1364, se dochovalo podvěží a presbytář. Ojedinělá renesanční věž s prolamovanou zdí byla upravena v 16. století. Kostel barokně přestavěn Tomášem Vojtěchem Budilem v letech 1739-40.
Původní románský, nebo gotický kostel byl pro neutěšený stav roku 1863 zbořen a na jeho místě postaven téhož roku nový, novorománský kostel s půlkruhovou apsidou a věží, který ze starého kostela převzal jen průčelní zeď. Svatyně byla v období komunistického režimu postupně devastována, až na přelomu 80. a 90. let 20. století došlo k důkladné opravě. Kostel dostal nový skromný interiér, jehož součástí je i Seidlův obraz ukřižovaného Krista z roku 1314.
Milíčova evangelická modlitebna postavena v letech 1950-57 podle projektu architekta Bohumila Bareše. Modlitebna byla v provozu do začátku 80. let 20. století, kdy byla kvůli špatnému stavu budovy a malému počtu věřících uzavřena. Nyní je v majetku Ochranovského sboru při Českobratrské církvi evangelické v Praze, který naplánoval rozsáhlou rekonstrukci objektu podle návrhu architekta Davida Vávry.
Gotický kostel ze 14. století, barokně upravován a v 19. století regotizován. V interiéru se dochovaly barokní malby a fragmenty gotických fresek z doby po roce 1400.
Kostel v neobvyklém tvaru jehlanu o základně 30 metrů a výšce 25 metrů postaven podle projektu architekta Jindřicha Synka. Slavnostně vysvěcen byl 17. července 1994 za účasti pražského arcibiskupa Miloslava Vlka. Stejně nevšedně jako exteriér je řešeno také vnitřní uspořádání a vybavení kostela.
farnost Neposkvrněného početí Panny MarieZákladní kámen kostela, nazývaného dříve též Betlémská kaple, byl položen 6. dubna 1924 a po necelých pěti měsících byla stavba dokončena. Kostelík s věžičkou nad průčelím s trojúhelníkově zaklenutými okny má nad vchodem nápis s hebrejským pojmenováním chrámu Bét-el, což česky znamená Dům boží. Svatyně, jež v interiéru nemá žádnou výzdobu, patří Evangelické církvi metodistické.
Sbor VilováPůvodní kostel ze 14. století byl barokně přestavěn v letech 1740-43. Z původní stavby se dochovaly ve spodní části průčelní věže zbytky gotického zdiva. Kostel je jednolodní , obdélníkový s obdélníkovým presbytářem, sakristií a hranolovou, bohatě členěnou věží. Oltář, plastiky a kazatelna pocházejí z 18. století.
farnost Uhříněves | kostel | bohoslužbyZákladní kámen kostela položen 1. července 1923 a 7. září 1924 byla budova slavnostně odevzdána svému účelu.
Farní sborNovogotická kaple s arkádami postavena uprostřed vinohradského hřbitova v roce 1897 podle projektu architekta Antonína Turka.
4. ledna 2012 byly do
rodinné hrobky při severní stěně uloženy ostatky posledního československého a prvního českého prezidenta – Václava Havla.
Funkcionalistickou stavbu kostela se skeletovou zvonicí postavil v letech 1930-31 architekt Pavel Janák. Věž je pozoruhodná tím, že nemá obvodový plášť a má vložené točité schodiště. Na jejím vrcholu se tyčí kalich. Bohoslužebná síň má podlahu klesající směrem k obětišti s prostorným stolem. V interiéru jsou reliéfy sochaře Josefa Znoje z roku 1936, vytvořené z pálené hlíny a představující přední osobnosti husitství. Na fasádě je pamětní deska připomínající, že v květnových dnech 1945 vysílal z hlasatelny za oltářem revoluční Československý rozhlas.
Funkcionalistický kostel postavený v letech 1929-30 podle projektu Josefa Gočára. Stavba, stojící na svažitém terénu, je unikátní stupňovitě komponovanou budovou zvyšující se směrem ke kněžišti s průčelní věží vysokou 80 metrů. Stropní deska bez podpůrných sloupů je zavěšena na železobetonovém systému, který připomíná mostní oblouk. Hlavní oltář zdobí kříž sochaře Čeňka Vosmíka.
Původní kostel ze 14. století barokně přestavěn v roce 1704 a v letech 1894-96 opět přestavován, prodloužen, dostal nové průčelí. Vnitřní zařízení novogotické, dochovalo se však několik barokních obrazů.
Budova Husova sboru byla slavnostně otevřena 21. prosince 1930, necelých devět měsíců po zahájení stavby. Postavena podle plánů architekta Karla Truksy, jenž zde poprvé použil unikátní technologii rámové konstrukce z přepjatého betonu. Na výzdobě interiéru se podíleli malíři Rudolf Adámek a J. Kruis a sochaři Vilím Amort a Josef Kotyza.
Husův sborPůvodně románský kostel z 12. století je jednolodní s polygonálním gotickým presbytářem s žebrovou klenbou. V průčelí má hranolovou věž a na severní straně sakristii. V druhé polovině 18. století byl kostel přestavěn a v letech 1876-80 původní věž nahradila věž novorománská. Klenba lodi pochází z roku 1835, hlavní oltář vytvořil Rudolf Josef Müller.