obvod Praha 5


Seznam městských částí:
Hlubočepy, Jinonice, Košíře, Malá Chuchle, Malá Strana, Nové Butovice, Radotín, Řeporyje, Slivenec, Smíchov, Stodůlky, Třebonice, Velká Chuchle, Zbraslav, Zlíchov

Hlubočepy


stavba kostela Krista Spasitele

Na sídlišti Barrandov požehnal 1. listopadu 2018 kardinál Dominik Duka základní kámen nového kostela. Autorem projektu je ATELIER Žiška, kostel by měl být dokončen v září 2020.









Jinonice


kostel sv. Vavřince

Původně románský kostel z 11. století, ze kterého se zachovala apsida s dvěma půlkruhovými okénky a část kvádříkového zdiva. Byl přestavěn v letech 1571 a 1894, kdy byla prodloužena loď a sjednoceny fasády. Se zvonicí s dřevěným patrem tvoří významný celek.



Košíře


kostel sv. Jana Nepomuckého

Moderní stavba vybudovaná podle projektu arch. Jaroslava Čermáka v letech 1940-42 na svažitém terénu. Chrámu dominuje 5O metrů vysoká hranolová věž, zakončená stylizovanou zvonicí, na níž původně měly být zavěšeny čtyři zvony, k tomu však nedošlo. Uvnitř je rozlehlý světlý sálový prostor s jednoduchým zařízením.



kaple Nanebevzetí Panny Marie

Barokní kaple z roku 1752.



Malá Chuchle


kostel Narození Panny Marie

Pozdně barokní kostel z roku 1774, postavený na místě původního románského kostela. V interiéru rokokové zařízení.



Malá Strana


kostel sv. Michala

Pravoslavný kostel zbudován v bojkovském stavebním slohu v druhé polovině 17. století v obci Velké Loučky u Mukačeva. V roce 1793 byl prodán do Medvedovců u Mukačeva na Podkarpatské Rusi. Do Prahy byl přenesen v roce 1929, kdy ho Rusíni věnovali svému hlavnímu městu. Slavnostní předání chrámu se konalo 10. září 1929. Chrám je čtrnáct metrů dlouhý a osm metrů široký. Jako stavebního materiálu bylo použito výhradně dubové dřevo, i hřeby a klíny jsou dřevěné. Charakteristickým znakem bojkovského slohu je rozdělení chrámového prostoru na tři přibližně čtvercové části - pro ženy, muže a ikonostas, nad kterými se zdvihají tři roubené věže, z nichž přední, nad prostorem pro ženy, je nejvyšší, přes 17 metrů vysoká. Zařízení je prosté, jen několik obrazů malovaných na dřevě, kříže, korouhve.



Nové Butovice


kostel sv. Prokopa

Kostel postaven v roce 2001 podle projektu arch. Zdeňka Jirana a jeho kolektivu. Elipticky tvarovaná loď je nakloněna tak, že její osa směřuje k vertikále věže.

Komunitní centrum | bohoslužby

Radotín


kostel sv. Petra a Pavla

Původně gotický kostel, zmiňovaný roku 1353, z něhož se zachoval jen gotický presbytář. K němu byla v letech 1726-37 přistavěna barokní loď a věž, zvýšená v roce 1881. Dnešní podoba kostela je po úpravě provedené v letech 1881-82. Jednolodní obdélná stavba má zkosená nároží, v průčelí portál se štítovým nástavcem. Sloupový hlavní oltář je barokní z doby kolem roku 1725 se soudobým obrazem Loučení sv. Petra a Pavla.



modlitebna Českobratrské církve evangelické

Sborový dům s modlitebnou postaven v letech 1932-33. V roce 2001 byl nově upraven podle návrhu arch. Adolfa Pospíšila. Dostal novou fasádu, byl restaurován interiér, vznikl bezbariérový přístup z ulice. Barevný návrh fasády je dílem studentů žižkovské uměleckoprůmyslové školy Petra Macho a Štěpána Mamuly, barevnou úpravu modlitebny provedl akademický malíř Miroslav Rada.

Farní sbor

Řeporyje


kostel sv. Petra a Pavla

Původně románský tribunový kostel z 2. čtvrtiny 12. století, čtvercového půdorysu, se čtyřmi apsidami po stranách a románskou hranolovou věží, která je o něco mladší. Kostel byl roku 1772 barokně přestavěn, přičemž byly tři románské apsidy ubourány. Loď s apsidou a věží byly pojaty do nové barokní stavby. Kostel byl opraven v letech 1900-01. Jednolodní obdélný kostel má loď sklenutou valenou klenbou, pod kruchtou je umístěn původní románský sloup. Zařízení je barokní a rokokové, na hlavním oltáři je obraz od Josefa Kramolína. Na vstupních dveřích je zajímavý rokokový zámek s klikou a držadlem.



Slivenec


kostel Všech svatých

Raně gotický kostel z konce 13. století. Roku 1693 přistavěna předsíň, v letech 1900-01 byl kostel podle návrhu A. Barvitia opraven. Vzácná výzdoba oken z doby kolem roku 1400 je v Uměleckoprůmyslovém muzeu, v kostele jsou pouze kopie pořízené v roce 1889. V jednolodním obdélném kostele je strop z roku 1889 a hlavní oltář novogotický z roku 1901.



Smíchov


kostel sv. Václava

Novorenesanční bazilika se dvěma věžemi v průčelí postavena v letech 1881-85 podle plánů arch. Antonína Barvitia. Průčelí je vyzdobeno majolikami s poprsími českých zemských patronů od Ludvíka Šimka. Uvnitř je kostel řešen jako starokřesťanská bazilika. V hlavní apsidě je umístěna mozaika Krista a českých světců, dílo Josefa Trenkwalda. N avýzdobě chrámového interiéru se podíleli přední soudobí umělci.

farnost sv. Václava | kostel

kostel sv. Filipa a Jakuba

Novorománský hřbitovní kostel s vysokou hranolovou věží v průčelí postaven v letech 1894-96 podle projektu arch. Antonína Duchoně. K výzdobě zčásti využity plastiky Ferdinanda Maxmiliána Brokofa ze stejnojmenného románského kostela na Arbesově náměstí, zbořeného roku 1891.

kostel

kostel sv. Gabriela

Novorománský kostel z let 1889-91 zbudován podle projektu P. Gislina Béthuna a Hildebrandta Heptinna při klášteře beuronských benediktinek. Interiér je bohatě vyzdoben malbami beuronské malířské školy.

kostel

kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova

Novogotický kostel postaven v letech 1882-84 podle projektu benediktina P. Gislina Béthuna při klášteře sester Srdce Ježíšova. Interiér byl vymalován ve slohu beuronské benediktinské školy.



kostel Nejsvětější Trojice

Empírová stavba kostela s věží, zbudovaná v letech 1831-37 na místě starší barokní kaple. V interiéru je nové zařízení, obrazy Nejsvětější Trojice a Poslední soud maloval František Hořčička a jsou z doby výstavby kostela, další dva obrazy z roku 1787 vytvořil Leonhard Blanckart.



kostel Církve československé husitské

Budovu svatyně navrhli v roce 1933 architekti E. Sobotka a S. Vachata. Postavila ji firma V. Nekvasila.



kostel Českobratrské církve evangelické

Budova z roku 1931 postavena podle plánů K. Křížka stavitelem Josefem Svaťákem. Slavnostně odevzdána věřícím 28. září 1931. Interiér sborového domu J. A. Komenského je velmi jednoduchý. Z předsíně s reliéfy Jana Husa a J. A. Komenského vede schodiště na kruchtu, kde jsou umístěny varhany. Trojice dveří vede do vlastního chrámu se třemi řadami lavic. Na čelní stěně je umístěna kazatelna a před ní stůl Páně.

Farní sbor

kostel Církve adventistů sedmého dne

Kostel vybudován v letech 1982-85 podle projektu brněnského architekta Václava Třísky svépomocí členů Církve adventistů sedmého dne. Výrazná novobrutalistická budova má modlitebnu ve tvaru kruhové výseče, v jejímž středu je umístěno baptisterium. Čalouněné lavice v přízemí jsou komponovány do půlkruhu. Součástí sborového domu je obytná budova s byty pro kazatele a správce, v přízemí jsou kanceláře, v suterénu místnosti dětí a mládeže a skautské klubovny.



Smíchovská synagoga

Původní smíchovská synagoga byla postavena ve 40. letech 19. století, v roce 1863 na jejím místě vznikla dnešní novorománská stavba. Její původní vzhled zakrývá funkcionalistická přestavba, provedená v letech 1930-31 architektem Leopoldem Ehrmannem. Synagoga sloužila dlouho jako skladiště, v roce 2004 byla restaurována a nyní slouží jako depozitář Židovského muzea.



kaple Nejsvětější Trojice

Kapli nechal postavit roku 1667 jako raně barokní Jiří Maxmilián Nesyba s manželkou Barborou Apolonií. V roce 1732 byla kaple přestavěna a zvětšena ve vrcholném baroku. V roce 1784 byla zrušena, poté roku 1824 na čas obnovena. V roce 1914 kvůli stavbě silnice byla část kaple ubourána tak, že zůstal jen barokní presbytář. Kaple je centrální stavbou s vypouklými segmentovými stěnami, má zvoncovitou střechu krytou prejzy, zakončenou věžičkou s lucernou.



Stodůlky


kostel sv. Jakuba Většího

Novogotický kostel z let 1901-03 vybudován podle návrhu arch. M. Krcha na místě původního románsko-gotického kostela. Je to jednolodní obdélný kostel s gotickým kněžištěm, sklenutým křížovou žebrovou klenbou, s hranolovou věží, stojící po straně průčelí. V interiéru zařízení z 19. a 20. století. Zachován kamenný gotický sanktuář.

bohoslužby

Třebonice


kostel sv. Jana a Pavla

v části Krteň

Původně pozdně románský kostelík z 2. čtvrtiny 13. století, roku 1575 rozšířen o boční loď, roku 1699 přistavěna sakristie, v letech 1732-34 zvýšena hranolová věž, v roce 1750 přistavěna předsíň a roku 1890 byl celý kostel v rámci purizační vlny upraven novorománsky a přitom byla severní loď zvýšena a věž přestavěna. Klenby v hlavní a boční lodi byly nahrazeny kazetovými stropy. Pravoúhlý presbytář má původní románské okno a je sklenut křížovou klenbou bez žeber. Na východní stěně presbytáře se zachovaly vzácné pozdně románské nástěnné malby s biblickými náměty. V boční lodi náhrobníky z let 1759 a 1764. Zařízení je převážně novorománské z 19. století. Na obvodových zdech kostela jsou umístěny mladší náhrobní desky.



Velká Chuchle


kostel sv. Jana Nepomuckého

Barokní kostel z roku 1729, upravený v letech 1846-49. Na hlavním oltáři sochy sv. Prokopa a sv. Ivana, svým rázem odpovídající způsobu práce dílny Matyáše Bernarda Brauna.



Zbraslav


kostel sv. Havla

Hřbitovní kostel, původně románský z poloviny 12. století, s kněžištěm přistavěným ve 14. století, barokně přestavěný roku 1660. Z původní stavby zbylo zdivo věže a přilehlá část lodi. Kostel má plochostropou loď, dvě boční kaple a chór z přestavby v roce 1660. Uvnitř vzácný renesanční oltář od řezbáře známého pouze monogramem A.T., z doby kolem roku 1550.



kostel sv. Jakuba Většího

Dochovaný gotický kostel v areálu zbraslavského kláštera byl původně laický kostel, který byl po zničení v letech 1650-54 rozšířen a přestavěn. V roce 1823 byla na střeše postavena sanktusová vížka. Kostel je jednolodní s nízkou jižní boční lodí, dvěma kaplemi při vítězném oblouku a polygonálním chórem. Uvnitř vzácný hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie od G. Piazetty z let 1743-44. Na postranním jižním oltáři je nejvzácnější památka - deskový obraz Panny Marie s jezulátkem, tzv. Zbraslavská madona z doby před rokem 1355 (v kostele jen kopie, originál v Národní galerii). Zajímavý kamenný Štursův pomník Přemysla Otakara II. z roku 1924 se schránkami domnělých lebek Václava II., Václava III. a Elišky. V chóru kostela bylo pohřebiště Přemyslovců, poslední zde byl uložen roku 1419 Václav IV.



kostel Církve československé husitské

Kostel vznikl přestavbou bývalého špýcharu z 19. století podle projektu arch. Stanislava Vachaty. Malířskou výzdobu provedli zbraslavští výtvarníci. Slavnostně předán věřícím byl 10. září 1939. Později byla k lodi kostela přistavěna věž s hodinami a k její severní straně fara. V popředí interiéru kostela je prostý obětní stůl a kříž, nad vchodem symbol církve – kalich s hostií.



Zlíchov


kostel sv. Filipa a Jakuba

Barokní kostel z let 1713-14 postaven na místě původní románské stavby, vybudované ve 13. století na skalnatém návrší nad levým břehem Vltavy. Nad kněžištěm se zvedá hranolová věž. Na hlavním oltáři obraz sv. Filipa a Jakuba od Viléma Kandlera z roku 1875.


zpět na Prahu