obvod Praha 9obvod Praha 9
Původní románský kostelík roku 1753 zbořen, barokní na jeho místě znovu zbořen, v letech 1878-81 postaven novorománský kostel na půdorysu kříže s nárožní věží podle projektu Karla Scheinera. V roce 1904 k němu byla přistavěna Kamilem Hilbertem křestní kaple, která má uvnitř hodnotné malby na skle. Malby v interiéru a mozaiku nad vchodem vytvořil Karel Ladislav Klusáček, Boží hrob je od sochaře Čeňka Vosmíka, obrazy od Viléma Kandlera, křížová cesta od Adolfa Weidlicha.
Původně románský kostel z 2. poloviny 12. století prošel mnoha přestavbami v gotice, renesanci a baroku. Dnešní novorománská podoba je z roku 1884. Vnitřní zařízení a kazatelna jsou barokní, obraz na hlavním oltáři, stejně jako na bočních, je dílem Josefa Hellicha.
Kostel postaven ve druhé polovině 14. století na místě zaniklé románské stavby. Na konci 17. století byl zcela přestavěn v barokním slohu, v polovině 19. století jej novogoticky upravil A. Sänger. Při rekonstrukci v 60. letech 20. století dostal kostel nová okna s barevnými vitrážemi. Kostel je jednolodní s hranolovou věží a pětiboce zakončeným presbytářem. Pod presbytářem je krypta, do níž byli pochováváni hloubětínští faráři.
Horní Počernice
v části Chvaly
Kostel, jež je součástí renesančního zámku, má jednu loď a hranolovou věž, která tvoří závěr východního zámeckého křídla. V roce 1652 byl kostel rozšířen a jeho další úpravy probíhaly v letech 1793-94. Novorománská věž se sdruženými okny, hodinami a jehlancovou vížkou byla k průčelí kostela přistavěna v roce 1825 a upravena roku 1875. Z vnitřního zařízení vynikají oltářní obrazy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého od Viléma Kandlera a především raně barokní oltář se sochami sv. Vojtěcha a sv. Jáchyma od Jana Jiřího Bendla.
farnost Chvaly
Kbely
Moderní kostel postaven v letech 2001-03 podle projektu Jana Korenčíka na místě zbořené kaple sv. Alžběty. Jde o stavbu elipsovitého tvaru s otevřenou zvonicí v popředí.
Klánovice
Dnešní kostel s apsidou a zvoničkou byl postaven v roce 1911 jako kaple. Okna mají moderní výzdobu.
Koloděje
Prostá klasicistní stavba kostela z roku 1806, vysvěcená roku 1807. Je jednolodní, se čtvercovou sakristií a trojúhelníkovým štítem nad průčelím. Na valbové střeše se tyčí čtyřboká hranolovitá zvonice se stěnami prolomenými čtyřmi okny s kruhovým zakončením. Ve zvonici visí zvon z roku 1486 ze zrušeného kostela v Újezdě nad Lesy. V roce 1974 byl kostel nově upraven, poslední celková rekonstrukce provedena v letech 2002-03.
farnost Koloděje
Románský jednolodní emporový kostel pevnostního charakteru postavený asi v letech 1227-36. Z románské stavby se dochovala loď s věží z pískovcových kvádrů a čtvercovým chórem. V západní části chrámu je panská tribuna, předsíň pochází ze 17. století, horní část věže z roku 1864. Vnitřní vybavení kostela je převážně barokní, obraz sv. Bartoloměje na hlavním oltáři pochází z roku 1736, ale roku 1863 jej přemaloval Josef Hellich. V roce 1988 byly v kostele odkryty a zrestaurovány gotické fresky. Celková délka kostela je 26 metrů, šířka 10 metrů.
farnost Kyje
Původně románský kostel je trojlodní bazilika se čtvercovým presbytářem, věží a třemi apsidami, goticky upravená po roce 1470, v pozdějších letech barokizovaná. Předsíň je renesanční z roku 1579, věž pochází ze začátku 18. století.V jižní lodi se zachovaly zbytky románských maleb, cínová křtitelnice pochází z roku 1622. Hlavní oltář zdobí obraz sv. Václava od Ignáce Raaba, presbytář je vyzdoben malbami Josefa Stettera s motivy ze života sv. Václava.
Drobný barokní jednolodní kostelík postavený v roce 1730 snad podle plánu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Má půlkruhový závěr a věžičku nad průčelím. Po stranách vížky jsou umístěny kamenné vázy.
Původně románský kostel připomínán před rokem 1017, ale dochovaný záznam o něm pochází až z roku 1352. Upravován goticky, pak barokně, poslední přestavován ve třetí čtvrtině 18. století. Je to jednoduchá stavba obdélníkového půdorysu se čtvercovým presbytářem a přistavěnou patrovou předsíní s trojhranným štítem před průčelí kostela. Oltářní obraz z roku 1770 vzešel z okruhu malíře Ignáce Raaba, na postranních oltářích jsou obrazy od R. J. Müllera.
Vinoř
Trojlodní, původně románský tribunový kostel z poloviny 12. století, barokně přestavěn v první třetině 18. století. Jedná se o stavbu bazilikálního typu sklenutou křížovou klenbou s půlkruhovým presbytářem a čtvercovou sakristií, v průčelí s čtverhrannou věží s cibulovitou bání.
Rozsáhlá jednolodní plochostropá stavba s věžičkou, z níž vystupuje pravoúhlé kněžiště, stojící izolovaně v bloku obytných domů. Pro stavbu nebyly příznivé politické poměry a proto musela stavba kostela splňovat přísné podmínky na jeho umístění a vzhled. Konečně 6. října 1929 byl po dlouhých jednáních položen základní kámen a poté v září 1931 kostel slavnostně vysvěcen biskupem dr. Antonínem Podlahou.