Černošice
Černošice
Kostel je v písemných pramenech poprvé doložen až v roce1352, dá se však předpokládat, že nějakou dobu již existoval. U vzniku tohoto kostela nepochybně stál zbraslavský cisterciácký klášter, který obdržel od krále Václava II. řadu vesnic vč. Horních a Dolních Černošic. Radikálně barokně přestavěn pod vlivem architektury zmiňovaného Zbraslavského kláštera.
Kostel původně románský, z 2. poloviny 12. století, před polovinou 14. století nahradilo románskou apsidu pětiboce uzavřené kněžiště. Barokně přestavěn v 17. století a v roce 1764 rozšířen, poslední velká rekonstrukce proběhla v letech 1905-10. Kostel je jednolodní, obdélný, na východní straně ukončen pětiboce ukončeným presbytářem. Presbytář má gotickou křížovou žebrovou klenbu a okna s kružbami, loď plochostropá. Roku 1901 byly objeveny gotické nástěnné malby z poloviny 14. století. Z původně románské stavby jsou patrná jen dvě polokruhová sklenutá okna. Hlavní oltář barokní z 1. třetiny 18. století s obrazem sv. Vavřince od J. Hellicha z roku 1858 a původním barokním obrazem sv. Václava v nástavci, pískovcová kazatelna z roku 1662. Náhrobní desky ze 14. a 16. století.
Barokní kaple postavená ve 2. polovině 18. století s použitím starších gotických kamenných prvků. Je čtvercová s oválnými okny a segmentem ukončeným obdélným portálem s kamenným ostěním v průčelí. Vnitřek zaklenut plackou. Uvnitř jsou fresky, na čelní stěně iluzivní oltář se sv. Floriánem a na klenbě s Nejsvětější Trojicí. V dlažbě je druhotně umístěn renesanční náhrobek Marie Magdaleny z Martinic a jejích dvou dcer.
v lokalitě Hájek
Františkánský klášter s loretánskou kaplí Panny Marie. Kaple založena Jetřichem Floriánem Žďárským ze Žďáru roku 1623, svěcena roku 1625, nově postavena nebo přestavěna roku 1630. Obdélná kaple sklenuta valeně.
Čisovice
Kaple z roku 1854. Je obdélná, s trojúhelníkovým štítem v průčelí a s hranolovou vížkou.
Davle
Farní kostel se poprvé připomíná roku 1352, z něho zachován presbytář. Byl založen benediktinským klášterem, jenž stával na sousedním ostrově. Původní stavba kostela byla gotická, roku 1692 však vyhořel a byl nově vybudován v barokním slohu, v roce 1775 obnoven, kruchta vestavěna roku 1842. Jde o jednolodní obdélníkovou stavbu s gotickým, trojboce ukončeným presbytářem a s hranolovou věží v průčelí, na jejímž vrcholu je socha sv. Kiliána. Presbytář sklenut valenou klenbou s lunetami, loď kryta napodobenou valenou klenbou. Hlavní oltář Panny Marie a sv. Kiliána sloupkový s bočními brankami, z doby kolem roku 1725.
Pseudobarokní kaple postavena v letech 1897-98.
Barokní čtvercová kaple s půlkruhovým závěrem. Loď sklenuta plackou, závěr konchou.
Základy původního Ostrovského benediktinského kláštera s kostelem, založeného patrně roku 999. Dispozice kostela v podobě románské trojlodní baziliky s třemi apsidami v jedné rovině, pochází patrně z doby před rokem 1037, kdy byl kostel svěcen. Dvouvěžové průčelí bylo patrně dílem přestavby ve 12. století, z níž jsou zachovány ornamentální dlaždice a drobné architektonické články s figurální, nebo ornamentální výzdobou.
Barokní kaple z 2. třetiny 18. století. Je obdélná, s obdélným presbytářem trojboce ukončeným. Nad presbytářem hranolová vížka, vyvrcholená cibulovou bání. V průčelí volutový štít, po stranách niky se sochami sv. Anny a Panny Marie. Presbytář sklenut valeně, loď plackou. Uvnitř portálový rokokový oltářík z 2. třetiny 18. století se soškou Piety v nice, kazatelna pozdně barokní. Kaple opravena v letech 1908-09 a počátkem 90. let 20. století.
Dobřichovice
Kaple přistavěna roku 1676 k zámku. Je obdélná, s předloženým schodištěm a štítem v průčelí. Uvnitř klenuta valenou klenbou s lunetami a pásy. Na klenbě barokní freska Boha Otce. Hlavní oltář barokní s obrazem Piety se sv. Maří Magdalénou od J. P. Molitora z let 1745-50, restaurovaný a doplněný J. Zapletalem roku 1886, obraz sv. Šimona a Judy v oltářním nástavci od J. Ongherse z roku 1693. Kazatelna a cínová křtitelnice barokní, varhany z roku 1887.
Novorománská kaple přistavěna v letech 1885-87 k zámku. O její výstavbu se zasloužil arcibiskup Bedřich, kníže Schwarzenberg, po jeho smrti v roce 1885 výstavbu dokončil jeho nástupce, kardinál František de Paula. Kaple byla vysvěcena 14.5.1887.
Z původně raně gotického kostela ze 13. stol. zachována jen apsida a sakristie. Loď a věž jsou novorománské z r. 1877.
Holubice
Kostel z 3. desetiletí 13. století. K rotundě přistavěné kolem poloviny 13. století přistavěna další podkovovitá apsida, sklenutá v době kolem roku 1400. Ve 40. letech 14. století přistavěna hranolová věž. Kostel upraven v roce 1933. Jádro kostela tvoří kruhová románská rotunda s polokruhovou apsidou na východní straně, s mladší apsidou na jižní straně, s věží na západní straně průčelí a s pravoúhlou sakristií na severní straně. Jádro kostela z řádkového zdiva, loď sklenuta kupolí s lucernou, hlavní apsida konchou, jižní apsida klenbou o třech klínových žebrech. V předsíni objeveny roku 1955 nástěnné malby z poloviny 14. století. Trojdílný křídlový oltář od J. Hellicha z roku 1865. Zvony byly restaurovány v roce 2011.
Hostivice
Gotický kostel z 2. poloviny 13. století, presbytář přistavěn ve 14. století. Za třicetileté války úplně zpustošen, opraven po roce 1662 a barokně přestavěn v letech 1737-38. Roku 1818 spojena bývalá kostnice s kostelem a změněna v sakristii, postavena oratoř, roku 1857 dostavěna věž, vyhořelá roku 1794 a roku 1870 kostel nově opraven. Kostel je jednolodní, obdélný, s obdélným, pětiboce ukončeným presbytářem, s obdélnou sakristií a oratoří na jeho severní straně. Kolem presbytáře řada přístavků, tvořících ochoz. V šíři západního průčelí čtvercová věž. Presbytář sklenut křížovou klenbou, loď je kryta rovným stropem. Zařízení převážně rokokové z doby kolem poloviny 18. století. Hlavní oltář z 2. čtvrtiny 18. století, portálový, se světcovým obrazem, sochami sv. Floriána a sv. Vavřince.
Hvozdnice
Farní budova byla vystavěna ve stylu moderny v letech 1929-30 podle projektu významného českého architekta Bohumíra Kozáka. V lednu 1968 nastoupil na Hvozdnici jako diakon tehdy ještě nedostudovaný student bohosloví Svatopluk Karásek, pozdější významná postava českého undergroundu. V červnu 2010 byl Husův dům otevřen jako multifunkční centrum, sloužící církvi i obci.
Na návrší jihozápadně od obce raně barokní kostel z let 1697-99 snad od J. B. Matheye. Věže byly roku 1856 sníženy.
Jílové u Prahy
Původní románský kostel pocházející asi z poloviny 13. století byl zasvěcen sv. Mikuláši. Mnohými přestavbami se však jeho podoba velmi změnila. Délka kostela je přibližně 40 m, největší šířka 12 m. Presbytář je gotický, mezi ním a lodí je čtvercový chór, nad kterým je postavena věž. Její tíha spočívá na třech obloucích, jen jižní zeď je plná. Přístup na věž je kruhovým schodištěm na jižní straně presbytáře. Oratoř na severní straně chóru je renesanční přístavek ze 16. stol., pod ním je vchod do sakristie. Loď kostela je jednoduchá stavba s rovným stropem, na jižní straně je kaple sv. Anny, do lodi otevřena hrotitým obloukem, s podzemní kryptou. V roce 1567 při požáru města shořela věž kostela. Při opravě došlo k velké přestavbě kostela, která však nebyla z důvodu nedostatku peněz dokončena. Byl postaven nový presbytář v pozdně gotickém slohu, který byl vyšší než. Tím byl vzhled kostela velmi narušen a tato nesrovnalost byla odstraněna až roku 1857. Po dvou stech letech se v r. 1623 kostel vrátil katolíkům a byl zasvěcen sv. Vojtěchu. V letech 1633 a 1830 proběhly další opravy. Dnešní podobu získal kostel v letech 1848-57. kdy byla zvýšena věž na dnešních 45 m, pět románských oken nahradila dvě vysoká goticky zaklenutá okna, střecha zůstala jehlancová. V osmdesátých letech 19. stol. byl opraven gotický oltář, roku 1895 pořízeny nové lavice. Loď dostala roku 1930 nový modřínový strop, roku 1931 rozvedeno elektrické osvětlení.
Hřbitovní kostel se zazděným původním gotickým portálem na jižní straně, jinak zcela zbarokizovaný.
Kamenný Přívoz
Raně barokní kostel z roku 1681. Jednolodní s průčelím ukončeným volutovým štítem.
Karlík
Původně románská rotunda z 12. století, sklenuta kupolí s lucernou a opatřena apsidou, sklenutou konchou. Dnes presbytář novorománského kostela z roku 1899, postaveným Ing. Krchem. Kostel je jednolodní, obdélný, pseudorománský, s barokní věží po jižní straně, která byla při stavbě lodi zvýšena. Loď plochostropá, sakristie v podvěží klenuta křížově. Úprava vnitřku a nástěnné malby od J. Heřmana z roku 1889. Zařízení současné s pseudorománskou přestavbou, obraz sv. Martina na hlavním oltáři od J. Heřmana.
Kněževes
Kaple z roku 1736, rozšířená a novorománsky přestavěná roku 1822.
Barokní kaple z roku 1739. Je centrální, oválná, s rizalitem rovného průčelí. Vnitřek sklenut plackou, na klenbě barokní freska. Oltář rokokový malovaný iluzivní s výklenkem, kde bývala socha archanděla Michaela.
Kytín
Původně gotický kostel ze 14. století, zbarokizovaný koncem 17. stol. a upravený roku 1866 (rozšířeno průčelí a postavena věž). Je jednolodní, obdélný, s užším, trojboce ukončeným presbytářem a obdélnou sakristií po jeho severní straně. V západním průčelí hranolová věž. Na vnější straně presbytáře v nízké obezdívce kostelní zdi se nachází malá vyzděná studánka. Presbytář a loď plochostropé, v sakristii valená klenba s lunetami. V 17. - 19. století sem putovala procesí k obrazu Matky Boží, malovaném na plechu. Hlavní a boční oltář z 19. století, varhany rokokové, v roce 1912 byly opraveny, roku 1934 zakoupen zvon, roku 1980 opraven celý kostel a v roce 1994 byl elektrifikován zvon.
Pod dlažbou dnešního kostela zbytky rotundy, kterou zde zřejmě roku 884 kníže Bořivoj založil jako první kostel v Čechách. Přestavba kostela roku 1684, renovace v letech 1781 a 1940.
Libčice nad Vltavou
Barokní kostel z let 1763-69 na místě dřívějšího gotického.
Libeř
Gotický kostel ze 14. stol. s věží nad triumfálním obloukem, podklenutou v roce 1864.
Líšnice
Barokní jednolodní kostel z 1. poloviny 18. století, postaven na místě původního z poloviny 14. století v horní části návsi. Ve středověku byl chráněn z obou stran, z jižní umělým příkopem, který byl později zavezen a nahrazen cestou, ze severní přirozeným příkopem, který vytvořil potok. Roku 1870 byla opravena střecha kostela, 10. června 1883 zapálil blesk cibulovou střechu chrámové věže, která shořela a zvony se roztavily. Ještě téhož roku byly ulity nové v pražské dílně J. Diepolda, 3. října vysvěceny a 10. října zavěšeny ve věži kostela. Střecha věže při obnově získala tvar prolamovaného jehlance. Roku 1900 byly zakoupeny varhany, opraveny oltáře a kazatelna, poté byla položena nová šamotová dlažba. Zvony byly za 1. i 2. světové války roztaveny a poté znovu pořízeny. Opravy kostela byly provedeny v letech 1911, 1930, 1973 (objeveny pamětní listiny z let 1883 a 1925) – břidlice s pozinkovaným plechem věže nahrazena mědí, kříž a makovice pozlaceny. Roku 1991 byly elektrifikovány zvony, v roce 1996 opravena fasáda kostela, roku 2001 byl osazen nový hodinový stroj na věži kostela z pražské dílny Heinz. 4. listopadu jej slavnostně požehnal pražský arcibiskup Miloslav kardinál Vlk. Kostel je jednolodní, obdélný, s obdélným presbytářem a s věží v jeho ose nad sakristií. Vnějšek kostela je členěn svislými pásy a vpadlými poli. Presbytář sklenut valeně s lunetami, v lodi dřevěná placka, kruchta podklenuta valeně s lunetami. Hlavní oltář rámový s obrazem Všech svatých, nesený anděly, z doby kolem roku 1750. Křtitelnice z roku 1714 je barokní, cínová.
Barokní kaple z let 1711-14, obnovena v letech 1908-09. Osmiboká kaple s představenou obdélnou vstupní částí ve výši stavby, portál ukončen štítovým nástavcem. Prohnutá stanová střecha s lucernovitou vížkou. Uvnitř v nárožích pilastry, nesoucí římsu a imitovanou plochou kupolí. Oltář z roku 1911 se sochami sv. Heleny a Makaria po stranách kříže.
Mníšek pod Brdy
Jednolodní obdélný barokní kostel se segmentově ukončeným presbytářem z let 1743-56, postaven zásluhou Ignáce z Unvertu. Slavnostně vysvěcen na svátek sv. Václava roku 1756, kdy byly ze starého kostela přeneseny kříž, křtitelnice a svaté oleje. V červnu 1826 slavnostně otevřena kamenná zvonice, která byla roku 1868 stržena. Nad západním průčelím kostela vystavěna v roce 1868 nová zvonicová věž vysoká 50 metrů. Vnitřek sklenut plackami, stropy jsou vyzdobeny freskami Jana Václava Spitzera z roku 1756 s náměty ze života sv. Václava. Původní barokní varhany byly obnoveny v roce 1851 mistrem Suchým ze Slaného. Kostel byl opravován roku 1887, v letech 1912-13 a 1914-15. Roku 1917 bylo odvezeno sedm z osmi zvonů od pražského zvonaře Diepolda. Po válce se vrátil jen druhý největší zvon Václav. Roku 1934 byly zakoupeny nové zvony v chomutovské dílně Richarda Herolda, roku 1936 posvěcen umíráček do sanktusové zvoničky, který jako poslední chyběl. Za 2. světové války rekvírovány opět zvony, některé se vrátily v červenci 1945. V roce 1946 elektrifikovány varhany, 1950 kostel opraven a roku 1970 opraveny kostelní jesličky. Roku 1975 opravena střešní krytina věže – břidlicová nahrazena měděným plechem, 1976 pokryta měděným plechem a pozlacena i střecha sanktusníku a roku 1979 opravena vnější fasáda kostelní věže. V roce 1990 elektrifikovány zvony a 1997 instalováno nové ozvučení kostela. Poslední velká oprava probíhala v letech 1998-2000, při které byly opraveny i varhany. Hlavní oltář rokokový, čistě plastický bez obvyklého oltářního obrazu z doby po roce 1775. V interiéru s bohatou výzdobou obraz sv. Maří Magdaleny od Petra Brandla z let 1693-94, původně umístěn v klášteře na Skalce. Figurální náhrobek hrabat z Unwerthu od V. Prachnera z roku 1820.
farnost sv. Václava
v lokalitě Malá Svatá Hora
Pozdně barokní, půlkruhově ukončená kaple z let 1809-10. Postavena byla Edmundem Chvalkovským z Prahy, vysvěcena byla v roce 1810 mníšeckým děkanem Janem Cippeliem. Roku 1928 kaple opravena, 1934 zakoupen zvon v chomutovské dílně Richarda Herolda. V roce 1989 byla opravena střecha a roku 1999 fasáda. Vnitřek sklenut plackou, v závěru konchou na lunetách. Oltář Panny Marie rokokový, ve výklenku socha Madony z kostelíka na Skalce. Velký klenák v půlkruhovém oblouku kamenného portálu. Železné dveře se složitou kovářskou výzdobou.
v lokalitě Skalka
Bývalý poutní kostelík, hodnotné barokní dílo z let 1692-93 od Kryštofa Dientzenhofera. Je oválný, obrácený k jihu, průčelí ukončeno trojhranným štítem a prolomeno portálem se štítem a kartuší nesenou dvěma anděly, obdélná sakristie na jižní straně. Interiér sklenut kupolí, proveden jako jeskyně s krápníky (má připomínat jeskyni, v níž podle legendy žila sv. Maří Magdaléna). Polorozpadlý kostelík, zachráněný od úplného zničení jen díky zastavení těžby železné rudy a křemenců v roce 1967, byl v 80. letech 20. století nákladně opraven a roku 1993 opět zpřístupněn.
Původně gotický kostel přestavěn barokně koncem 17. století. Roku 1744 byla zvýšena věž, v roce 1895 kostel pronikavě upraven a přistavěna sakristie. Kostel je jednolodní, obdélný, s užším obdélným, uvnitř segmentově, vně trojboce ukončeným presbytářem s obdélnou sakristií po severní straně a hranolovou věží v průčelí. Presbytář sklenut valenou klenbou s lunetami, loď a podvěží plochostropé. Hlavní oltář rokokový z 3. čtvrtiny 18. století s obrazem Křtu Kristova a sochami sv. Vojtěcha a Prokopa. Kazatelna rokoková, křtitelnice z roku 1785.
Nučice
Pseudogotická kaple z let 1893-94 je obdélná, se čtvercovým presbytářem a průčelní věží z roku 1904. Vnitřek plochostropý.
Ořech
Původně gotický kostel, ze kterého se zachovala loď se středním pilířem. V letech 1733-36 nově postaven presbytář, v letech 1858-59 postavena novorománská věž a roku 1904 nová sakristie. Uvnitř vzácná socha Metoděje od J. V. Myslbeka z r. 1870 a Cyrila od V. Levého.
Vzácná budova původního románského kostelíka, ze kterého zůstala jen loď a věž. Presbytář je z doby kolem roku 1300. Při opravě roku 1890 byly v lodi a presbytáři s křížovou klenbou odkryty vzácné fresky z doby kolem roku 1325. Cenný oltář uvnitř je kopie křídlové archy z doby kolem roku 1490. Originál je v Národní galerii v Praze.
Roztoky
Rudná
Barokní kostel z let 1742-47, snad podle K. I. Dientzenhofera, patří k nejhodnotnějším a nejmalebnějším venkovským barokním kostelům v Čechách. Je podélný, oválný, s příčnými ovály presbytáře a prostoru kruchty, v průčelí věž, na ní báň s lucernou. Presbytář ukončen trojboce, uvnitř sklenut plackou, loď plochostropá s fabionem. Hlavní oltář novobarokní z roku 1856 s obrazem od J. Hellicha. Boční oltáře a kazatelna pozdně barokní z 2. třetiny 18. století, křtitelnice z roku 1672, náhrobníky z let 1764 a 1767.
Novorománský kostel postaven v letech 1908-10 na místě barokního kostela z let 1688-90, který byl pro špatný stav zbořen v roce 1904. Vnitřní zařízení novodobé. Dne 7. března 1910 byly posvěceny a zavěšeny tři nové zvony, poté kostel 12. června 1910 slavnostně vysvěcen.
Kostel postaven v roce 1923 podle návrhu architekta Šaška z Prahy. V období okupace se začalo se stavbou kolumbária, umístěného při bočním vchodu.
Hřbitovní kaple postavena roku 1901.
Řevnice
Barokní kostel byl postaven v letech 1749-52 a upravován v l. 1842-52 a 1904-05. Obdélníková jednolodní stavba s obdélníkovým presbytářem a věží. Vkusné malby na skle v oknech. Uvnitř lavice s řezanými bočnicemi z roku 1753, kazatelna z roku 1752 a vzácná soška sv. Jiří ze 16. stol.
farnost Řevnice
Budovu sboru zakoupila náboženská obec Církve československé husitské v 50. letech 20. století.
Slapy
Barokní kostel z roku 1693, obnovený roku 1912. K osmiboké lodi v průčelí přiléhá osmiboká věž a na druhé straně obdélníkové, trojboce ukončený presbytář. Presbytář sklenut valeně a v závěru lunetami, loď je sklenuta cihlovou polygonální kupolí s lucernou. V jednotlivých polích kupole jsou temperové obrazy světců, obnovené roku 1912 Z. Rudlem. Zařízení barokní z 1. čtvrtiny 18. století.
Středokluky
Barokní kostel postaven v letech 1719-21 podle plánů F. M. Kaňky na místě staršího gotického kostela jako replika pražského kostela sv. Klimenta. Je jednolodní, obdélný, s hranolovou věží po východní straně nad sakristií a obdélnou předsíním jižní straně lodi. Vnitřek o čtyřech obdélných polích sklenut plackami. Zařízení pozdně barokní, převážně z 3. čtvrtiny 18. století, řezbářská výzdoba bočních oltářů a kazatelny z let 1761-67 od žáka I. F. Platzera, patrně Antonína Krona z Duchcova. Hlavní oltář iluzivní, malovaný, s postavami sv. Petra a Pavla a obrazem sv. Prokopa od J. Führicha z roku 1834.
Barokní kaple postavena roku 1725. Je oválná, vně lizénové rámce a oválná okna, nad nimiž se segmentovitě vzdouvá korunní římsa, průčelí vyvrcholeno trojúhelníkovým štítem. Vnitřek sklenut oválnou kupolí s lucernou. Na klenbě freska Posledního soudu, na bočních stěnách fresky Smrt sv. Františka Xaverského a Smrt bezbožného, v závěru iluzivní malba oltáře sv. Kříže.
Původně gotický kostel, doložený roku 1311, přestavěn roku 1856, kdy byla zvýšena a nově sklenuta loď, nově upravován v letech 1862 a 1897. Je jednolodní, obdélný, s užším obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem. Presbytář i loď sklenuty křížovou žebrovou klenbou. Zařízení z 19. století, pseudogotické, obraz hlavního oltáře od F. Herčíka z roku 1897.
Štěchovice
Kostel z let 1911-14 podle plánů K. Hilberta je zbudován ve slohu posecesní romantizující architektury. Je trojlodní s obdélníkovým kněžištěm ukončeným půlkruhovou apsidou a s vysokou hranolovou věží. Nad vstupním portálem je poprsí sv. Jana Nepomuckého od Č. Vosmíka.
Tachlovice
Z původně gotického kostela zůstal pouze presbytář. Zbytek postaven v letech 1740-42. Je podélný, s osmibokou lodí a obdélným, trojboce ukončeným presbytářem s obdélnou sakristií v ose. Západní průčelí vyvrcholeno hranolovou věží s cibulovou bání. Presbytář a vstupní prostor s kruchtou sklenuty valenou klenbou s lunetami, loď plochostropá, sakristie sklenuta plackou. Hlavní oltář barokní z doby kolem roku 1710 s novým obrazem sv. Jakuba, rokoková kazatelna z roku 1763. Na dřevě malovaný epitaf s erby z roku 1578. Kovaný zámek a držadlo na vstupních dveřích je původni, z doby stavby kostela.
Hřbitovní kaple z roku 1745 je barokní, osmiboká, krytá jehlancovou střechou se zvoničkou. Vnitřek plochostropý.
Trnová
Gotický kostel z 1. poloviny 14. století. Z tohoto období zachován zazděný gotický portál na severní zdi kostelní lodi. Zbarokizovaný kolem roku 1720 zásluhou majitelky Trnové – Františky Terezie Minetti, provdané Fritschmannové z Ehrenkronu (1686-1722). Náhrobník obnovitelky kostela je dodnes zachován v podlaze lodi. Později trnovská svatyně zpustla a roku 1880 musela být úředně uzavřena. V následujícím roce se uskutečnila generální oprava, střecha štíhlé zvonice s bání a hodinami získala tvar prostého jehlance. Byly pořízeny nové varhany nákladem 3500 zlatých. V 70. letech 20. století provedl P. Josef Javůrek generální opravu kostela i šindelové střechy věže. Kostel je jednolodní, obdélný, s čtvercovým presbytářem, po jehož stranách jsou oratoře a s věží v západním průčelí. Věž v přízemí otevřena a sklenuta valenou klenbou s lunetami, v lodi plochý strop na fabionu. Hlavní oltář z roku 1905.
Novorománský kostel z let 1866-67.
Tuchoměřice
Kostel postaven v letech 1667-69 patrně D. Orsim, upravován v 18. století. Je jednolodní, obdélný, s užším obdélným presbytářem. Presbytář sklenut valenou klenbou s lunetami, loď dvěma poli valené klenby s lunetami. Zařízení převážně z 3. čtvrtiny 18. století, iluzivní malby oltářů z roku 1768 od J. Kramolína.
Moderní kostel z 20. století je obdélný, s obdélnou sakristií.
Raně barokní kaple z let 1673-74. Sanktusová věžička z roku 1675 nahrazena roku 1776 novou. Kaple je obdélná, vnitřek sklenut křížovou klenbou, prostor oltáře valeným pásem. Iluzivní malovaná oltářní architektura od J. Kramolína z roku 1768. Kaple naposledy opravena v červnu 2011.
Tursko
Původně gotický kostel doložen roku 1257, zničen roku 1637 a znovu postaven v letech 1700-06. Roku 1894 upraven a jeho věž zvýšena. Kostel je barokní, jednolodní, obdélný, s obdélným, užším, trojboce ukončeným presbytářem, s hranolovou věží v západním průčelí a s pravoúhlou sakristií v ose. Presbytář sklenut valenou klenbou s lunetami, loď plochostropá. v presbytáři iluzivní architektonická nástěnná malba a vyobrazení sv. Martina v oválném rámu z 2. poloviny 18. století. Hlavní oltář z 2. třetiny 18. století, barokní kazatelna z doby kolem roku 1710, rokoková křtitelnice s křížovnickým znakem z 2. poloviny 18. století.
Úhonice
Novorománský kostel postaven v letech 1896-98 podle návrhu Eduarda Sochora na místě původního gotického kostela. Je jednolodní, s obdélným užším presbytářem a apsidou, s věží v průčelí. Zařízení novodobé, pozdně gotická socha Madony, obnovená v letech 1961-62.
Barokní kostel z let 1766-70.
Vrané nad Vltavou
Vznikl barokní přestavbou gotického kostela. Jednolodní stavba s polokruhově uzavřeným presbytářem a věží, která má dole v přízemí sakristii. Jen hlavní průčelí má barokní členění, ostatní fasády jsou hladké. Kolem kostela hřbitov, na něm osmiboká márnice.
Všenory
Kostel na návrší, původně románský, přestavěn v letech 1732-37. Věž z roku 1870 upravena novorománsky. Kostel opraven roku 1936. K téměř čtvercové lodi je připojen krátký obdélný presbytář, v jehož ose je věž. Presbytář sklenut valenou klenbou s lunetami, loď plackou, s freskou Boha Otce s anděly od V. Weisse z roku 1850 a štukové výjevy ze života sv. Václava. Na stěnách lodi freskové obrazy sv. Augustina, Řehoře a Maří Magdalény. Na bočních barokních oltářích jsou obrazy od V. Weisse, značně ceněné. Pozdně gotický křídlový oltář, nyní rozebraný, se dvěma původně pohyblivými křídly, z doby kolem roku 1500. Dvě desky s obrazy sv. Kateřiny a sv. Barbory, z doby kolem roku 1520, tvořily vnější strany křídel. Obraz Madony zbraslavské je jen pouhá kopie z roku 1761. V roce 1950 byl v makovici kostela nalezen nákres původního gotického kláštera na Zbraslavi.
Pseudorománská kaple svěcena roku 1890. Je jednolodní, obdélná, s půlkruhovým presbytářem, s vížkou nad průčelím a s otevřenou předsíní v jeho ose. Loď sklenuta křížovou klenbou, apsida konchou. V interiéru ornamentální a figurální malovaná výzdoba od A. Liebschera. Zařízení soudobé se stavbou.
Novorománský kostel z roku 1857, postavený na místě staršího, z něhož zůstalo zachováno jen přízemí věže.
Kostel z let 1892-94 postaven podle plánů známého puristy J. Mockera. Novogotická jednolodní stavba s věží na západním průčelí.