okres Příbram

Seznam obcí:
Bohutín, Borotice, Březnice, Bubovice, Čelina, Dlouhá Lhota, Dobříš, Dolní Hbity, Dublovice, Hluboš, Hřiměždice, Hvožďany, Chlum, Chraštice, Jesenice, Jince, Kamýk nad Vltavou, Klučenice, Kosova Hora, Krásná Hora nad Vltavou, Libčice, Milešov, Milín, Nechvalice, Nový Knín, Obděnice, Obecnice, Obořiště, Pečice, Petrovice, Pičín, Počepice, Pročevily, Příbram, Rosovice, Rožmitál pod Třemšínem, Rybníky, Sedlčany, Sedlec-Prčice, Slivice, Smolotely, Solopysky, Stará Huť, Starý Rožmitál, Strážiště, Suchodol, Svaté Pole, Svatý Jan, Tochovice, Trhové Dušníky, Třebsko, Velká Hraštice, Věšín, Višňová, Voltuš, Zalužany, Živohošť

Bohutín


kostel sv. Maří Magdalény

1.5.2007

Novogotický kostel postaven v letech 1885-87 v těsné blízkosti starého, menšího kostela, pak zbořeného. Téměř padesát let neměl kostel strop, pouze jednoduché podstřeší. V roce 1950 vyhořel, ale obnoven byl do původní podoby.



Borotice


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Původně gotický kostel, zmiňovaný roku 1253, zbarokizovaný v 17. století, průčelní věž z roku 1897, kdy kostel i pronikavě přestavěn. Je to jednolodní obdélná stavba s užším, trojboce uzavřeným kněžištěm. Průčelní věž s pseudobarokními detaily ukončena cibulovitou bání. Presbytář sklenut křížovou klenbou z 19. století, loď plochostropá. Zařízení převážně z roku 1897. Na hlavním oltáři obraz Nanebevzetí Panny Marie od E. Dítěte, cínová křtitelnice z roku 1602.



Březnice


kostel sv. Františka a Ignáce

Vzácná stavba raně barokního kostela z let 1642-50. Je to typická stavba jezuitského kostela o jedné lodi s bočními kaplemi a v patře s emporami pro jezuity a s dvěma věžemi v západním průčelí. V kryptě je pohřben jezuita Jiří Plachý (1585-1659), český spisovatel a překladatel, jeden z tvůrců obrany proti švédskému útoku na Prahu roku 1648.



kostel sv. Rocha

Hřbitovní kostel je raně barokní stavba z let 1643-49 od C. Luraga. Je to centrální stavba se třemi půlkruhovými apsidami.



kostel Církve československé husitské



synagoga

Synagoga v židovské čtvrti Lokšany, byla postavena roku 1725. Po požáru roku 1821 byla zásadním způsobem v klasicistním slohu přestavěna. Další etapa oprav proběhla v poslední čtvrtině 19. století, v době kolem roku 1910 a na přelomu 20. a 21. století. Bohoslužby se zde konaly do 30. let 20. století. V jedné části budovy se nachází klenutá modlitebna s galerií, ve druhé v patře bývala škola a v přízemí byt správce.



Bubovice


kostel sv. Václava

19.7.2003

Původně gotický kostel z 1. poloviny 14. století. Poničen za třicetileté války a obnoven v letech 1662 a 1721. Sakristie na jižní straně je zbytek původní věže, zbořené ve 20. století. Nová hranolová věž je z roku 1907. Presbytář má mohutné opěráky. Na jižní straně mírně hrotitý portál s bohatě členěným profilovým ostěním. Na severní straně hrotitý portálek se zkoseným ostěním. V presbytáři zbytky vzácných gotických nástěnných maleb z doby kolem roku 1340, představující výjevy ze života Krista a Panny Marie. Restaurovány byly v roce 1922.



Čelina


kaple sv. Jana Nepomuckého

Barokní kaple postavena v letech 1726-27, připisovaná J. Santinimu. Bohoslužby byly povoleny až 13. března 1735 papežem Klementem XII. Je to centrální stavba, zevně osmiboká, uvnitř šestnáctioká, na východní straně přístavek sakristie s oratoří v patře obdélný, dvojboce ukončený. Kaple i přístavek kryty stanovými šindelovými střechami s lucernami. Vnitřek kaple sklenut kupolí, přístavek plochostropý. V kapli byl hlavní oltář z 1. třetiny 18. století, s oltářním obrazem sv. Jana Nepomuckého z roku 1727. Kaple byla důkladně opravena v roce 1887. Za první světové války byl zrekvírován zvon z věže pro válečné účely. V roce 1956 byla opravena střecha kaple, od té doby však chátrala až do roku 1997, kdy byl založen Nadační fond pro záchranu čelinského památkově chráněného areálu, který se zasloužil o opravu kaple. 16. května 1999 byla kaple znovuvysvěcena světícím biskupem P. Václavem Malým.



Dlouhá Lhota


kostel sv. Jana Evangelisty

Původně gotický kostel ze 14. století, značně upravovaný roku 1897. V interiéru řezaný oltář se sochami evangelistů a Panny Marie.



Dobříš


kostel Nejsvětější Trojice

Děkanský chrám v Dobříši (do roku 1901 farní) byl vystavěn v letech 1794-97 za Františka Gundakara I. knížete z Colloredo-Mannsfeldu a jeho manželky Marie Isabely Anny Lidmily. Kostel stojí na místě někdejší Loretánské kaple bl. Panny Marie, která byla roku 1794 zbořena. Stavba nového kostela se prováděla za dobříšského faráře Václava Härdtla (1771-1803) a provedl ji „panský zednický mistr dobříšský“ František Josef Moravec. Na věž kostela byly dány tři zvony pořízené roku 1797. Jména zvonů byla: Nejsvětější Trojice, sv. Jan Nepomucký a sv. Florián. Za 1. světové války byly z věže kostela dva větší zvony sňaty a později roku 1929 nahrazeny zvony novými, které však byly ve 2. světové válce zkonfiskovány. V současné době je ve věži kostela zavěšen pouze nejmenší zvon Florián (průměr 57 cm) přelitý v roce 1868. Empírové zpovědnice a lavice dodal roku 1796 dobříšský primátor Jan Kopáček. Kostel byl vysvěcen 27.10.1797, což však není doloženo historickým pramenem. V roce 1867 byl kostel důkladně opraven. Tehdy byl obnoven hlavní oltář a vyzdoben obrazem Nejsvětější Trojice. Za faráře Ignáce Budiny (1874-93) byl kostelní vnitřek znovu upraven. Vchod na chrámovou kruchtu, vedoucí až do té doby z kostela byl zazděn a zřízen nový na vnější straně kostela. Kazatelna byla přesunuta na nynější místo a vchod k ní byl přeložen do sakristie, na jejím bývalém místě byl postaven boční oltář, pro který byl v roce 1896 zakoupen obraz Panny Marie Růžencové. O další důkladné obnově bylo uvažováno až po povýšení dobříšské fary na děkanství, což se stalo 31.12.1901. Návrh a projekt na přestavbu vypracoval arch. Antonín Wiehl a roku 1907 ji dokončil dobříšský stavitel František Kašpar. Celý kostel byl opraven zvenčí i uvnitř v čistém českém barokovém slohu. Je to jednolodní obdélná stavba se sochami andělů na průčelí. Polokruhově ukončený presbytář je sklenut plackou, loď kryta dřevěným stropem. Poslední velká oprava byla dokončena v roce 2005 a byly při ní vloženy do schránky pod věžním křížem tyto předměty: Dopis do budoucnosti, mince, tři výtisky farního časopisu Tomáš, jeden výtisk Katolického týdeníku a Pamětní spis pana Ludvíka Kopáčka.

farnost Dobříš

kostel sv. Kříže

Hřbitovní kostel z doby kolem roku 1600, přestavěný roku 1803 na panskou hrobku. Je obdélný, s polokruhově ukončeným presbytářem, severní průčelí s jednoduchým trojúhelníkovým štítem. Vnitřek sklenut křížovou klenbou. Sochy sv. Judy a Tadeáše a sv. Leonarda z poloviny 18. století na terase.



kostel Českobratrské církve evangelické

Kostel z 20. let 20. století je moderní obdélníková stavba s boční věží.

kostel

synagoga

V roce 1903 koupila původní obytný dům židovská obec a nechala ho přestavět v novorománském slohu na synagogu podle plánů arch. Aloise Richtera z Prahy. V roce 1904 byla dokončena a posvěcena. Za druhé světové války sloužila jako sklad obilí. V roce 1955 zde byl otevřen kulturní dům a v roce 1959 byla odstraněna věž.



Dolní Hbity


kostel sv. Jana Křtitele

Novorománský jednolodní kostel z roku 1890 s apsidou a průčelní věží a členitým portálem. Na jižní straně rovněž ozdobný portál.



Dublovice


kostel Nejsvětější Trojice

Původně románský farní kostel z 2. třetiny 12. stol., upravený v 18. století na trojlodní. Z románského období zachován střed hlavní lodi a hranolová věž upravená novogoticky. Kněžiště s nástěnnými malbami z konce 16. stol. křížově sklenuto. Vstup do sakristie sedlovým, pozdně gotickým portálem z konce 15. stol. Oltář je barokní z doby kolem roku 1735 od žáků F. M. Brokoffa, přenesený sem z kaple křížovníků na Zderaze.



Hluboš

kostel Nejsvětější Trojice

Kostel původně barokní z konce 17. století, roku 1877 zcela přestavěn do novorománské podoby (z původní stavby zachováno jen zdivo věže). Kostel je jednolodní, obdélný, s čtvercovým presbytářem a hranolovou věží při jeho apsidě. Zařízení soudobé, slohové.



Hřiměždice


kostel sv. Anny

Kostel z roku 1797 na místě původní kaple. V průčelí hranolové věže ve výklenku socha sv. Anny.



Hvožďany


kostel Navštívení Panny Marie a sv. Prokopa

Původně gotický kostel z poloviny 14. století zasvěcený sv. Prokopu, opraven v roce 1786. Od roku 1787 zasvěcen též Navštívení Panny Marie podle sošky Javorské madony s Jezulátkem, přenesené sem ze zrušeného kostelíka na Javorech. Pravoúhle ukončený presbytář je sklenut dvěma poli křížové žebrové klenby. Na severní straně hrotitý portál s hluboce profilovaným ostěním. V lodi hrotitá okna, v podlaze 14 náhrobních kamenů. Zařízení barokní, převážně z konce 18. století, některé zařízení pochází též z javorského kostelíka (dva boční oltáře, kazatelna). Nástropní malba zobrazuje setkání knížete Oldřicha se sv. Prokopem.



Chlum


kostel sv. Václava

2.6.2002

Původně gotický kostel zbarokizovaný roku 1707. Věž do svého zvýšení roku 1790 kryta kamenným jehlancem.



Chraštice


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Hřbitovní jednolodní gotický kostel z 2. poloviny 14. století, zbarokizovaný v letech 1723-24. Presbytář se zbytky nástěnných maleb z 15. století. Ve dvou hrotitých oknech dochovány původní kružby.



Jesenice


kostel Nejsvětější Trojice

Původní gotický kostel založil v polovině 14. století Martin ze Zvěřince. Ten byl nejprve rozšířen o chrámovou loď a roku 1617 byla zvýšena věž a upraven presbytář. Poté zchátral natolik, že byl z větší části zbořen a roku 1799 barokně přestavěn. V roce 1884 byl změněn interiér kostela – zakoupen nový oltář, upravena křtitelnice, pořízeny dva postranní oltáře a kazatelna. V jižní zdi je umístěn mramorový figurální náhrobek klečícího Jana Černína z Chudenic, na severní opukový náhrobník Diviše Černína. Při opravě fasády kostela v roce 1914 byly na jeho jižní straně namalovány sluneční hodiny.



Jince


kostel sv. Mikuláše

Původně gotický kostel zbarokizován roku 1728. Je jednolodní, obdélný, s obdélným presbytářem s přilehlou sakristií. K průčelí kostela připojena dřevěná krytá chodba, vedoucí do márnice na kruhovém půdorysu. Loď sklenuta plackou se štukovými rámy, presbytář sklenut valeně s lunetami a lunetovým závěrem. Vnitřní zařízení převážně barokní, hlavní oltář z 2. čtvrtiny 18. století, kazatelna z doby kolem roku 1720.



Kamýk nad Vltavou


kostel Narození Panny Marie

Raně gotický kostel ze 13. století, zbarokizovaný po požáru roku 1775 a poté roku 1787 rozšířený o novou loď s věží. Je to jednolodní obdélná stavba s čtvercovou předsíní, s hranolovou západní věží s šindelem krytou cibulovou bání a s vysokým čtvercovým, křížově sklenutým presbytářem. Loď je plochostropá. Vnitřní zařízení barokní, hlavní oltář rámový s baldachýnovými závěsy a s přemalovaným obrazem Sv. rodiny od některého následovníka P. Brandla.



Klučenice


kostel Narození Jana Křtitele a Antonína Poustevníka

Jednolodní barokní kostel z roku 1723 s křížovnickým znakem nad hlavním vchodem, postavený na místě kostela zbořeného roku 1722. Bohaté vnitřní vybavení s obrazem sv. Jana Křtitele a opata Antonína od V. V. Reinera z roku 1722.



Kosova Hora


kostel sv. Bartoloměje

Původně románsko-gotický jednolodní kostel ze 14. století s hranolovou věží z roku 1761 a s pozdně barokní předsíní. Sakristie s oratoří v patře. Vnější zdivo se sgrafitovým kvádrováním.



kostelík sv. Michala

Barokní hřbitovní kostelík z roku 1731.



synagoga

Synagoga byla postavena kolem roku 1630, po velkém požáru Kosovy Hory obnovena roku 1741 a do dnešní podoby přestavěna v 60. letech 19. století. Za druhé světové války v ní byl zbrojní sklad německých jednotek na Sedlčansku. Po roce 1987, kdy měla být srovnána se zemí, byly provedeny nejnutnější opravy a byla zakonzervována. V letech 2006-10 byla provedena celková oprava synagogy.



Krásná Hora nad Vltavou


kostel sv. Mikuláše

Novorománský trojlodní kostel z let 1850-55, postavený na místě původního gotického, který se roku 1839 zřítil.



Libčice


kaple sv. Jana a Pavla

Kaple z 18. století – sakristie a oratoř přistavěny v 19. století. Je to jednolodní stavba oválného půdorysu, který se prostupuje s obdélníkem. Na závěru je křížovnický znak.



Milešov


kostel Nanebevzetí Panny Marie



Milín


kostel sv. Václava

Jednolodní novorománský kostel z roku 1892 s půlkruhovým presbytářem a s osmibokou věží s vysokými okny.



Nechvalice


kostel sv. Mikuláše

Pozdně románský kostel z doby kolem roku 1240 s věží zvýšenou roku 1854. Je to jednolodní stavba s čtvercovým presbytářem, se sakristií v ose, s předsíní a s mohutnou hranolovou věží se složenými románskými okénky ve třetím patře.



Nový Knín


kostel sv. Mikuláše

Původně románský kostel z konce 12. století, v 16. století rozšířen o nový presbytář, roku 1652upraven, v letech 1773-74 pronikavě přestavěn a připojena západní část s věží, opraven roku 1937. Z románského období se zachovala loď z řádkového zdiva s portálem a okny. Kostel je jednolodní, obdélný, s užším obdélným, trojboce ukončeným presbytářem s obdélnou sakristií po severní straně. Presbytář a loď sklenuty valeně s lunetami, sakristie křížově. Zařízení převážně z poslední třetiny 18. století, hlavní oltář rokokový, portálový, s nástavcem, se současnými obrazy Černé Panny Marie a sv. Mikuláše, na rokokových brankách sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého.



kostel sv. Františka Serafínského

Původně gotický kostel z poloviny 14. století, přestavěný v polovině 18. století. Je to jednolodní stavba obdélníkového půdorysu s polokruhově zakončeným kněžištěm a hranolovou věží s cibulovou bání v západním průčelí. Na jižní straně odkryto gotické okno s jednoduchou kružbou. Presbytář sklenut plackou a konchou, loď třemi poli placky, oddělenými valenými pásy. Zařízení převážně rokokové z doby kolem roku 1750 a z 2. poloviny 18. století. Hlavní oltář rokokový, panelový s obrazem Stigmatizace sv. Františka, patrně od J. Raaba. V interiéru náhrobník Václava Vratislava z Mitrovic.



Obděnice


kostel Nanebeveztí Panny Marie

Jednolodní románský kostel z 2. poloviny 12. století s pozdně gotickým, trojboce uzavřeným presbytářem z roku 1603, dodatečně zvýšenou věží a s mohutným přístavkem v délce lodi na jižní straně. Na severní straně patrné hrubé kvádrování zdiva. U oltáře mramorový náhrobník Jakuba Krčína z Jelčan s dlouhým epitafem, který si sám napsal.



Obecnice


kostel sv. Šimona a Judy

Neslohový farní kostel z přestavby v 19. století, jednolodní, obdélný, s bočními kaplemi na způsob příčné lodi, s pravoúhlým presbytářem a za ním polokruhovou sakristií a hranolovou věží s plechovým jehlancem v západním průčelí. Uvnitř plochý strop a dřevěná kruchta. Zařízení zčásti klasicistní (kazatelna) z konce 18. století, většinou pseudorenesanční (hlavní oltář).



Obořiště


kostel sv. Josefa

Barokní paulánský kostel z let 1702-11 snad dle návrhu Kr. Dientzenhofera. Je jednolodní, zhruba obdélný, s užším obdélným vstupním prostorem a presbytářem, s věží na levé straně průčelí. Hlavní prostor řešen na základě tří pronikajících se oválů. Průčelí patrové, ozdobené sochami od J. O. Mayera z roku 1711. Presbytář sklenut valenou klenbou s lunetami, hlavní prostor plackovitou klenbou na lunetách. Na klenbě presbytáře fresky ze života sv. Josefa, v lodi postavy paulánských světců a ve středu iluzivní architektura kupole z roku 1733 od malíře J. Kubáta. Hlavní oltář – iluzivní malovaná oltářní architektura z roku 1733 s obrazem sv. Josefa, volně stojící menza s tabernáklem nově upraveny.



Pečice


kostel sv. Vavřince

Raně gotický kostel z konce 13. století, rozšířený ve 14. století o presbytář. Z doby založení se zachovala loď s hrotitým portálem a se sloupy na jižní straně. Do sakristie se vstupuje zkoseným portálkem.



Petrovice


kostel sv. Petra a Pavla

Původně gotický kostel z počátku 14. století byl po příchodu jezuitů zbarokizován. Je to jednolodní stavba s čtvercovým presbytářem, sakristií na severní straně a s hranolovou věží, která má šindelem krytou cibulovitou báň. Na jižní straně původní hrotitý portál z počátku 14. století.



Pičín


kostel Narození Panny Marie

Kostel v jádru gotický s lodí prodlouženou v 18. století o kruchtu a hranolovou věž. Je jednolodní, obdélný, s čtvercovým presbytářem. Presbytář sklenut žebrovou křížovou klenbou, loď valenou lunetovou klenbou. Hrotitě ukončený triumfální oblouk z lodi do kněžiště má kruhové gotické nástěnné fresky, restaurované kolem roku 1940. Nad hrotem triumfálního oblouku směrem k lodi jsou dva znaky Maltézských rytířů a Bavorů s letopočtem 1302. V kostele jsou tři zvony, na jednom z nich je nápis: Lil mne Bedřich Schofeld na Starém Městě Pražském roku 1692.



Počepice


kostel sv. Jana Křtitele

Původně gotický kostel z doby kolem roku 1300, zbarokizovaný roku 1790, kdy byla rozšířena loď a upravena věž a západní průčelí. Je to jednolodní stavba s nízkým presbytářem, se sakristií na severní straně a s mohutnou hranolovou věží s cibulovitou bání. Na jižní straně klasicistní přístavek se schodištěm vedoucím na věž. V lodi portál z doby založení kostela.



Pročevily


kostel sv. Barbory

Barokní, bývalý poutní, kostel z doby před polovinou 18. století. Centrální osmiboká stavba s přízemním ochozem a čtvercovou sakristií v ose.



Příbram


kostel sv. Jakuba Většího

V jádře gotický kostel z 2. poloviny 13. století, přestavěný do dnešní podoby roku 1560 a roku 1795. Vnější podoba kostela z novogotické přestavby v roce 1869. Kostel je jednolodní, obdélný, s polygonálně uzavřeným presbytářem s opěráky a západní třípatrovou hranolovou věží s jehlancovou střechou. Vnitřek pozdně barokní, členěný nakupenými pilastry, nesoucími v lodi valenou klenbu, v presbytáři placky. Nástropní malby z legendy sv. Jakuba od J. Umlaufa z roku 1860. Vnitřní zařízení z konce 18. století sem bylo přeneseno ze zrušeného kláštera v Mariánském Týnci. Odtud pozdně barokní hlavní oltář z let 1765-70 od J. Laeurmanna.

farnost sv. Jakuba

kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel na Svaté Hoře, původně gotický asi ze 14. století, zbarokizovaný po roce 1658 Carlem Luragem, kdy byl současně obklopen ambity, které byly vyzdobeny freskami zachycujícími dějiny chrámu i zázraky, jež se zde podle tradice udály. Je zde celkem 13 kaplí, z toho 4 velké nárožní se zvonicemi. Svatá Hora má i svoji zvonkohru s osmi zvonky. Uprostřed ambitů je 3 metry vysoká terasa z tesaných kvádrů se čtyřmi schodišti a 62 sochami. Do prostoru ambitů vedou dva portály – pražský a březnický. Kostel Panny Marie na terase byl v letech 1658-73 obestavěn ze všech stran kaplemi. Boční byly pouze na předních stranách otevřené, arkádové, potrojné, z nichž střední byla vždy širší a vyvýšená. V letech 1745-51 byly západní otevřené kaple zazděny a z jejich prostoru vytvořena kruchta. Nejvyšší střední kapli ve východním průčelí vystavěli nákladem hraběte Kolowrata v letech 1674-76 D. Orsi a G. D. Carnevalle. Uvnitř je mramorový oltář od R. Klenky z roku 1928. V interiéru kostela vzácná umělecká památka – stříbrný raně barokní a rokokový hlavní oltář postupně budovaný v letech 1684-1775. Ve středu oltáře zasklená stříbrná skříň s lidovou gotickou soškou Madony z 15. století. Před oltářem secesní kované zábradlí z let 1913-14 zhotovené odbornou zámečnickou školou v Hradci Králové. V severní předsíni pozdně gotická socha sv. Alžběty z počátku 16. století. V roce 2015 byla provedena kompletní rekonstrukce poutního areálu Svátá Hora.

Poutní místo Svatá Hora

kostel sv. Vojtěcha

Novorenesanční kostel z let 1889-90.



kostel sv. Prokopa

Původně barokní kostel roku 1879 přestavěn a rozšířen.



kaple sv. Kříže

Hřbitovní novorománská kaple z roku 1870 se sloupovým portálem. Je jednolodní, obdélná, s polygonálním presbytářem. V kapli je kříž, který býval do roku 1931 v kostele sv. Jakuba. Pod kůrem je zavěšený obraz „Umučení sv. Jakuba“, rovněž z kostela sv. Jakuba.



kostel Církve československé husitské

Sbor M. Jakoubka ze Stříbra z roku 1936.



kaple nad Mariánskou studánkou

Původní studnu vykopal roku 1634 poustevník Jan Procházka z Nymburka. Později byla prohlubována na 18 m a konečně až na 78 m. Starý dřevěný příkrov nad studánkou byl nahrazen roku 1673 kapličkou, upravenou roku 1687 a později ještě několikrát.



Rosovice


kostel sv. Petra a Pavla

Postaven v roce 1913 dle plánů architekta Klenky původně jako kaple z nadace Josefa Žáčka, který na tento účel roku 1890 odkázal 13 000 zlatých. K původnímu jednomu zvonu byl o 14 let později zavěšen druhý. Během 2. svět. války byly odebrány pro válečné účely, 4.5.1947 vysvěceny nové, vyrobené podle původní dokumentace, Petr (98 kg) a Pavel (umíráček - 58 kg). 1947 kostel elektrifikován, 1950 přivezeny lavice z obořišťského kláštera, 1978 opravena věž a plechová krytina. V letech 1988-89 další úpravy vč. oprav obou oltářů, dodán nový obětní stůl.



Rožmitál pod Třemšínem


kostel sv. Jana Nepomuckého

Na místě zřícené kaple byl v letech 1729-32 postaven barokní kostel. Je to jednolodní stavba, obnovená roku v letech 1904-05 podle plánů J. Fanty, se segmentově zakončeným presbytářem a dvěma hranolovými věžemi v průčelí.



Rybníky


Evangelický kostel

Klasicistní kostel s datem 1847 a se sanktusovou vížkou na průčelí.



Sedlčany


kostel sv. Martina

Původně raně gotický opevněný kostel z konce 13. století se štíhlou hranolovou věží, která má v 1. patře sdružená gotická, trojboce zakončená okénka a v 2. patře je zakončena osmibokou jehlancovou střechou s cimbuřím. Po roce 1374 přestavěn na dvoulodní, přistavěn presbytář a upraveno druhé patro věže. Opevnění kostela zbořeno roku 1860 a prostor sadově upraven. V letech 1862-64 zřízen na severní straně po celé délce lodi novogotický přístavek a západní předsíň. Z původní stavby se zachovala věž s tribunou, zdivo lodi a sakristie s oratoří v patře. V průčelí předsíně raně gotický profilovaný, trojlistě zakončený portál. Západní průčelí severního přístavku má hrotitý portál s hrotitým oknem a kružbami. Vysoká hrotitá okna s kružbami i v bočních fasádách lodi a v presbytáři. V interiéru hodnotné sochy sv. Václava a sv. Ludmily se znaky dílny J. Brokoffa. Barokní hlavní oltář z 18. století shořel v roce 1934 a byl nahrazen kopií. Cínová křtitelnice pochází ze 16. století, ostatní zařízení je převážně barokní. Při kostele je zděná zvonice, která byla součástí zbořeného kostelního opevnění. Jsou v ní 4 zvony, z nich je největší sv. Martin z roku 1969.



kostel Nanebevzetí Panny Marie

Hřbitovní kostel z let 1732-35.



Sedlec-Prčice


kostel sv. Jeronýma

v části Sedlec

Kostel v jádře románský ze 3. čtvrti 12. století s gotickým presbytářem. V letech 1898-99 novorománsky přestavěn.



v části Prčice

kostel sv. Vavřince

Původně románský kostel z doby kolem roku 1170-80 s gotickým presbytářem z poloviny 14. století, roku 1730 zbarokizován.



kostel Českobratrské církve evangelické



Slivice


kostel sv. Petra

Gotický kostel ze 14. století s původním obdélníkovým, polygonálně ukončeným presbytářem s hrotitými okny a s raně barokní věží z roku 1691 ukončenou cibulovitou bání. Kostel obnoven roku 1696. V průčelí lodi hladký křídlový štít a mezi věží a lodí nízká předsíň. Na jižní straně lodi gotický hrotitý portál s dveřmi. V interiéru kruchta na pěti kamenných sloupech a kopie opukové sochy sv. Petra z dílny Mistra Krumlovské madony z roku 1359.



Smolotely


kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie na hoře Karmel

Barokní poutní kostel na Makové hoře od Carla Antonia Canevalleho z let 1719-22. Postaven na základě příčně položené elipsy se čtvercovými přístavbami presbytáře a kruchty, s dvěma bočními hranolovými prostory sakristie a oratoře a s dvěma hranolovými věžemi, každá se dvěma zvony, v bohatě členěném průčelí, které nese ve vysokém výklenku sochu sv. Jana Křtitele a na vrcholu sochu Madony. Mezi věžemi a štítem cibulovité báně kryté šindelem. V interiéru hodnotné původní barokní zařízení s bohatě zdobenou kazatelnou. K předpokládanému zbudování ambitů na terase již nedošlo. Kostel nebyl zásadně přestavován, byly provedeny pouze dílčí opravy a změny (např. schody v přední části jsou nově vystavěné, ty původní byly přesunuty za kostel). Během první světové války byly z věží odebrány zvony, kromě nejmenšího zvonu z roku 1719. V roce 2000 byly vysvěceny dva nové zvony, dnes jsou spolu se zvonem z roku 1929 ve věžích opět čtyři zvony.



Solopysky


kaple Proměnění Páně

Kaple z roku 1843.



Stará Huť


kaple Nanebevzetí Panny Marie

Novogotická kaple z roku 1897.



Starý Rožmitál


kostel Povýšení sv. Kříže

Kostel původně jednolodní gotický z doby před polovinou 13. století, ve 14. století rozšířen do tvaru kříže. Měl samostatnou zvonici, boční vchod a byl obehnán hradbami se dvěma branami. Zbarokizován byl v letech 1729-31, kdy byla přistavěna věž k chrámové lodi, zrušen boční vchod a rozšířen kůr. Zůstal tvar kříže a zbytky žebrové klenby v kapli sv. Václava. Věž byla zakončena cibulovitou šindelovou bání. Kostel byl v poslední době celkově opraven.



Strážiště


kostel sv. Jana Křtitele

20.9.2003

Jednolodní, původně gotický kostel s mírně lichoběžníkovým, pravoúhle zakončeným presbytářem, s čtvercovou sakristií a hranolovou věží, zbarokizovaný v letech 1613-16. V severní stěně sedlový portálek.



Suchodol


kostel sv. Lukáše

Raně barokní filiální kostel z 2. pol. 17. století. Jde o jednolodní stavbu obdélníkového půdorysu s obdélníkovým, půlkruhově uzavřeným presbytářem. V interiéru hodnotný raně barokní oltář z přelomu 17. a 18. století.



Svaté Pole


kostel sv. Alžběty

Původně gotický kostel ze 14. stol., zbarokizovaný v letech 1711-21. Z gotické stavby dochováno zdivo kněžiště a lodi, před kterou bylo postaveno široké, bohatě členěné, trojosé průčelí s dvěma věžemi po stranách (jižní věž nedokončena).



Svatý Jan


kostel sv. Jana Nepomuckého

Pozdně barokní jednolodní poutní kostel s polygonálně ukončeným presbytářem byl postaven v letech 1760-64 na symbolickém půdorysu hořícího srdce na místě kaple Čtrnácti sv. Pomocníků z roku 1705. Vnějšek stavby bohatě členěn. V interiéru hodnotný hlavní oltář s rokokovým obrazem sv. Jana Nepomuckého.



Tochovice


kostel sv. Martina

Z původního kostela z roku 1331 zbyl presbytář, k němuž byla v letech 1899-1904 přistavěna nová loď s vysokou věží. Gotický portál byl ponechán. Ve zdi kostela několik náhrobníků, nejstarší z roku 1554.



Trhové Dušníky


kaple Nejsvětější Trojice

Barokní kaple z roku 1707 je centrální, šestiboká, s presbytářem segmentového půdorysu. V průčelí lizénový tabulový štít, nad vchodem štuková alianční kartuš. Presbytář sklenut konchou, loď plochostropá. Zařízení soudobé, na hlavním oltáři obraz roku 1618, přemalovaný roku 1691, náhrobník z roku 1703.



Třebsko


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Původně gotický kostel zbarokizován v 17. století, roku 1952 vyhořel a 1957 obnoven. Je to jednolodní, obdélná stavba s polygonálně ukončeným presbytářem a věží v západním průčelí. Valené klenby nové, betonové. Hlavní oltář a ostatní zařízení pseudobarokní z roku 1904 od J. Krepčíka. Z původního zařízení zachovány dvě barokní sochy biskupů na hlavním oltáři a barokní varhany z roku 1700, trojvěžové, s akantovými křídly.



Velká Hraštice


kostel sv. Zikmunda

Kostel z 1. poloviny 19. století je jednolodní s obdélnou, příčně situovanou lodí a užším, obdélným, půlkruhově ukončeným presbytářem, u závěru presbytáře čtvercová sakristie. Průčelí vyvrcholeno hranolovou dřevěnou vížkou. Presbytář a loď plochostropé. Hlavní oltář z 2. čtvrtiny 18. století s obrazem sv. Zikmunda z roku 1833.



Věšín


kaple sv. Františka Serafínského

Novogotická kaple z roku 1905, z té doby i vnitřní zařízení. Ve věži hodiny s původním mechanickým strojem.



Višňová


kostel sv. Kateřiny

Raně gotický kostel z doby kolem roku 1300, zbarokizovaný koncem 17. století. Je to jednolodní obdélníková stavba s polygonálně ukončeným a křížově sklenutým kněžištěm a s hranolovou věží. v interiéru barokní kruchta na dvou sloupech.



Voltuš


kaple sv. Anny

Pseudogotická kaple z roku 1884. Vedle ní kříž z roku 1857.



Zalužany


kostel sv. Karla Boromejského

3.2.2008

Klasicistní kostel postaven v letech 1872-74, vysvěcen v roce 1874.



Živohošť


kostel sv. Fabiána a Šebestiána

Plavecký farní kostel původně pozdně románský. Z tohoto období se zachovala loď se zazděným polokruhovitě ukončeným portálem a arkádami. Ve 14. století přestavěn goticky a roku 1860 upraven novorománsky. Kostel je jednolodní, obdélný, s obdélným presbytářem s opěráky a přilehlou čtvercovou sakristií na severní straně. Kněžiště a sakristie sklenuty křížovou klenbou z roku 1380, v lodi strop. Dříve stával kostel vysoko na skále nad vodou, pod ním bývala jeskyně se soškou Panny Marie. Po napuštění Slapské přehrady v roce 1953 stojí nízko nad vodou.