Biskupice
Biskupice
Kapli nechal postavit roku 1767 vyškovský měšťan Matouš Kolda.
Brodek u Konice
Klasicistní farní kostel postaven v letech 1801-02 patrně na místě kaple z roku 1725. Je to jednolodní podélná sálová stavba, uvnitř půlkruhově, na vnějšku trojboce ukončená, se čtyřbokou sakristií na jižní straně, na západní straně s hranolovou věží vystupující nízkým rizalitem. Vnitřek zaklenut pruskými klenbami na přízedních polopilířích. Zařízení klasicistní z doby vzniku stavby. Hlavní oltář s obrazem „Loučení sv. Petra a Pavla“ od J. Redla z roku 1802.
Brodek u Prostějova
Barokní kostel z let 1707-26 postaven na místě staršího. Slavnostně posvěcen byl již 4. listopadu 1721. V průčelí jsou sochy sv. Petra a Pavla od D. Zürna. Na výzdobě interiéru se podílela dílna B. Fontany a malíř J. J. Schmidt. V letech 1912-13 opraven.
Čechy pod Kosířem
Barokní farní kostel z let 1781-94. Na hlavním oltáři obraz Kristova křtu od J. Winterhaldera ml. z doby kolem roku 1790. Nad křtitelnicí sousoší téhož námětu od O. Zahnera ze 40. let 18. století. Před průčelím vrcholně barokní sochy sv. Petra a Pavla z 30. let 18. století, také od O. Zahnera.
Dobrochov
Kaple z let 1927-32. Slavnostně vysvěcena byla 25. září 1933. Kaple je 12 metrů dlouhá a 8 metrů široká. Uprostřed trojkřídlého oltáře je socha Madony s dítětem, na stropě je obraz malíře Vyjídáčka. Kaple byla několikrát opravována, poslední velká oprava byla provedena v roce 2003.
Držovice
Kostel postaven v letech 1914-16, vysvěcen byl v roce 1919. První zvony byly ve věži zavěšeny též v roce 1919, další roku 1926.
Barokní kaple z roku 1708. V roce 1867 byla stavebně upravena.
Původně gotický kostelík zničen roku 1783 bleskem. Jeho věž se stala součástí nového kostela z let 1805-07 s oltářním obrazem z roku 1894 od I. Sichana a novogotickou křížovou cestou z roku 1887.
Hrdibořice
Kaple z roku 1749.
Hrubčice
Barokní kostel postaven v letech 1755-56, upravován v letech 1815 (nová klenba) a 1856, kdy byla znovu opravena klenba. V interiéru socha sv. Urbana z doby kolem roku 1500. Původní varhany z roku 1813 byly nahrazeny novými v roce 1884. V roce 1903 byla opravena báň na věži kostela. Ve věži byly původně tři zvony – Urban, Vavřinec a Umíráček. V roce 1916 byly však zrekvírovány pro válečné účely, v listopadu 1922 byly nahrazeny novými, které však vydrželi jen do roku 1942, kdy byly opět zabaveny a po skončení války opět nahrazeny novými.
Kaple postavena a vysvěcena v roce 1810.
Konice
Farní kostel snad z roku 1556 s pozdějšími přístavbami, barokně přestavěn v letech 1702-04. Je jednolodní s odsazeným, trojboce uzavřeným presbytářem, obdélná loď má po obou stranách na úrovni vítězného oblouku čtyřboké kaple. V severozápdní kapli sv. Trojice z roku 1688 na klenbě kopule barokní malba oslavující sv. Trojici se zpívajícími a hrajícími anděly, v protější kapli Bolestné Panny Marie z roku 1690 klášterní klenba se štukovými reliéfy z doby kolem roku 1703 od Baldassare Fontany. V kapli jsou uloženy náhrobky rodu Švábenických a štuková tumba Jana Jiřího Hoffmanna. V ose západního průčelí lodi předstupuje hranolová věž s trezorovou místností v prvním patře. Presbytář zaklenut valeně s výsečemi a lunetovým závěrem, loď zaklenuta valeně s výsečemi mezi pasy. Hlavní oltář se skládá z menzy s tabernáklem z roku 1901 a z novobarokního retabula, v něm je zasazen obraz Narození Panny Marie z roku 1869. Renesančně barokní kazatelna od Michaela Zürna ml. z let 1675-76 zhotovena pro konventní kostel premonstrátů na Hradisku u Olomouce, do konického kostela byla přenesena roku 1721.
Hřbitovní kostel z poloviny 16. století, později přestavovaný. Je jednolodní, obdélný, s odsazeným pravoúhlým presbytářem, k jehož východní zdi přiléhá čtyřboká sakristie. Nad lodí vyrůstá z hřebene střechy dřevěná polygonální lucerna. Interiér má stlačenou valenou klenbu, v západní části lodi dřevěnou hudební kruchtu.
Rustikální historizující stavba z roku 1890. Kaple je obdélná s půlkruhovým závěrem, v průčelí s nárožními vížkami.
Původně gotický kostel ze 14. století, z něhož se zachovala jen pozdně renesanční věž, kolem roku 1754 barokně přestavěn podle návrhu A. Martinelliho. Hlavní oltář od sochaře F. O. Himleho z roku 1763, na bočních oltářích s ním spolupracoval J. Schubert. Kazatelna a křtitelnice od J. M. Scherhaufa z roku 1766.
Hřbitovní kaple od K. Madlmayra z let 1930-31, v ní obrazový triptych od P. Pištělky z roku 1931.
Kralice na Hané
Kostel od Jindřicha Zeidlera postaven v letech 1789-93 na místě starší stavby, z níž zůstala pouze renesanční věž z roku 1578. V roce 1873 proběhla rozsáhlá přestavba kostela, ze starého kostela zůstaly jen pilíře, presbytář a věž. Kostel je jednolodní, obdélný, s půlkruhově ukončeným presbytářem, s hranolovou věží v průčelí. V roce 1969 byly slavnostně posvěceny tři nové zvony.
Hřbitovní kapli nechal vybudovat kralický děkan František Randula v roce 1823. Kaple je klasicistní ortogonální centrální stavba s jehlanovou střechou, vrcholící lucernou a makovicí. Opravy byly provedeny v letech 1936 a 1984.
Laškov
Renesanční farní kostel postaven roku 1612 Bohušem st. Kokorským z Kokor, jak připomíná i pískovcová deska ve zdi presbytáře. Prestavěn roku 1806 a vyzdoben roku 1929 J. Köhlerem. Je jednolodní, obdélný, s odsazeným pětibokým presbytářem, k němuž na severní straně přiléhá stará, na jižní straně nová sakristie, hranolová věž nad západním průčelím. Presbytář zaklenut jedním polem pruské klenby a konchou, loď zaklenuta plackami mezi pasy. Vnitřní zařízení rokokové.
Olšany u Prostějova
Barokní kostel vznikl roku 1710 přestavbou původní okrouhlé kaple. Vyhořel již roku 1711 a po obnově byl vysvěcen teprve roku 1741. Nad oltářem obraz Kristův křest z roku 1785 od J. Hellicha. Naposledy opraven byl kostel v letech 1999-2000.
Pěnčín
Kostel sv. Cyrila a Metoděje postaven roku 1934. Jeho zvláštností je spojení s rodinným domem.
Kaple z roku 1769 s dochovaným původním zvonem ve vížce.
Prostějov
Původně gotický kostel z roku 1390, zničen husitskými vojsky v roce 1430, přestavěn v letech 1522-88. Svou barokní podobu získal po požáru roku 1697. Tehdy byla zaklenuta loď (předtím plochostropá) a upraven hlavní vstup ze severní strany. Kostelní věž dostala svou dvojitou barokní báň v letech 1725-26 a roku 1893 byla novobarokně upravena. V interiéru náhrobní kámen Johanky z Kravař, křížová cesta od Františka Bílka z roku 1906 a fresky od J. Köhlera z roku 1934. Raně barokní chórové lavice z 2. poloviny 17. století se dochovaly jako jedny z mála na Moravě. Na hlavním oltáři umístěn 16. září 1703 kříž, který jako jediný přečkal požár v roce 1697.
Barokní klášterní kostel postaven v letech 1750-55. V interiéru fresky F. A. Sebastiniho-Šebesty a plastická výzdoba Jana Schuberta a Františka Hirnla. Na vnitřním vybavení a výzdobě se pracovalo až do roku 1770.
Barokní kapucínský klášterní kostel vznikl roku 1764, kdy byl přestavěn z původní kaple sv. Barbory. V letech 1902-03 byl novobarokně přestavěn a získal věž, roku 1906 byl zasvěcen slovanským věrozvěstům. V letech 1988-89 byl opraven a znovu otevřen.
Kostel v barokní podobě po přestavbě v letech 1728-31 z původního kostela z 11. století, roku 1938 byl povýšen na farní. V roce 1740 byla věž kostela stržena silnou vichřicí. Místo ní byla postavena jen věžička ve tvaru nízkého čtyřbokého jehlanu, až v roce 1940, při celkové opravě kostela, byla postavena současná zvýšená věž s kopulí podle návrhu brněnského architekta Klaudia Madlmayra. Na věži je nejstarší zvon v Prostějově z roku 1506, vážící 300 kg. Je zasvěcen sv. Petru a Pavlu a zůstal jako jediný ze čtyř zvonů, ostatní byly zrekvírovány za 1. a 2. světové války. Vnitřní vybavení pochází z 30. let 18. století, např. sousoší Poslední večeře Páně od Ondřeje Zahnera z Olomouce. V roce 1941 byl dřevěný hlavní oltář nahrazen novým mramorovým podle návrhu K. Madlmayra.
v části Krasice
Od roku 1775 stála na místě kostela kaplička. V letech 1893-94 byl postaven nový kostel v novogotickém slohu, vysvěcen byl 28. října 1894. Kostel je jednolodní, s polygonálním závěrem a hranolovou věží ve východním průčelí.
Budova s nápisem „Sbor Českých bratří“ byla postavena v letech 1926-27 podle plánů architekta Bohumíra Kozáka z Prahy ve stylu art deco. Základní kámen budovy byl položen v listopadu 1926, sborový dům byl slavnostně otevřen 7. srpna 1927. Současný interiér modlitebny s plastikou stromu-kříže pochází od architektky Barbory Veselé z Prahy.
Třetí synagoga v Prostějově byla postavena v klasicistním slohu snad v roce 1836 adaptací části domu čp. 33. Byla používána k bohoslužbám ortodoxního ritu a současně jako studovna talmudské literatury. Svému účelu sloužila až do počátku 40. let 20. století, vnitřní zařízení pak bylo demontováno nacisty. Po adaptaci na kostel sv. Jiří sloužila v letech 1951-66 Pravoslavné církvi, poté byla využita jako obrazová galerie muzea. Od roku 2004 synagoga opět slouží Pravoslavné církvi jako modlitebna sv. Jiří Vítězného.
Čtvrtá synagoga, tzv. Nová, byla postavena v eklekticko-secesním stylu s dvojicí věží na průčelí v roce 1904 architektem Jakobem Gartnerem na místě Staré synagogy. K bohoslužebným účelům sloužila do roku 1940, za druhé světové války byla využita jako skladiště. V letech 1947-49 byla razantně přestavěna podle projektu architekta Huberta Austa na sbor Církve československé husitské. Při adaptaci byly odstraněny všechny secesní prvky, dvojvěží v průčelí bylo nahrazeno prostým štítem a exteriér získal modernistickou, pozdně konstruktivistickou podobu.
Barokní kaple postavena v letech 1743-45 na místě morového hřbitůvku.
Kaple vznikla po roce 1600 přestavbou bývalé kapitulní síně augustiniánského kláštera.
Kaple byla vybudována v letech 1908-12 podle projektu městského architekta Čeňka Venclíka, vysvěcena byla 1. září 1918. Nad vstupním prostorem vybudována malá věžička a lucernou zvoničky.
Kaple je barokní, jednoduchá, volně stojící stavba šestiúhelníkového půdorysu z roku 1726, která byla postavena na původním hřbitově. Vchod je z jižní strany, na severozápadě má malou pravoúhlou apsidu. Strop je zaklenut valenou klenbou s výsečemi. V roce 1943 byl pořízen nový mramorový oltář místo původního dřevěného z roku 1726. Pod kaplí je hrobka, která sloužila jako kostnice.
Novobarokní kaple, první písemná zpráva o ní pochází z roku 1854. Uvnitř je oltář s plastikou sv. Anny, pocházející asi ze starší barokní stavby. Renovace proběhla v roce 1994.
Novorománský kostel postaven v letech 1831-37, vysvěcen byl již 20. listopadu 1836. Už před tímto kostelem zde stál kostel, zmiňovaný k roku 1360, který však roku 1586 vyhořel. Poté postaven nový, menší, který byl zbourán v roce 1830. Dnešní kostel je jednolodní, s půlkruhově ukončeným presbytářem a hranolovou věží nad průčelím. Nad oltářním obrazem sv. Bartoloměje je umístěna socha Sedmibolestné Panny Marie. Ve věži visí dva zvony z let 1586 a 1587. Oprava kostela byla provedena v letech 1997-99. V roce 2002 byl kostel nově vymalován, roku 2008 požehnán nový oltář, drobné opravy jsou prováděny průběžně.
Smržice
Novodobý kostel z roku 1861 postaven na místě barokního z roku 1744. Věž v průčelí má výšku 46 metrů. Na hlavním oltáři obraz sv. Petra a Pavla, další obrazy sv. Rodiny a Smrt sv. Václava z poloviny 19. století od vídeňského malíře J. Kesslera, rodáka z Loštic.
Původně gotický kostel ze 14. století s románskou kryptou, přestavěn kolem roku 1718 ve střízlivém baroku. Kostelní loď je 26 metrů dlouhá, 10 metrů široká, věž je vysoká 24 metrů. V interiéru románská křtitelnice z počátku 13. století, cenná polychromovaná dřevěná gotická socha Madony s dítětem z počátku 15. století a na bočních oltářích sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Blažeje z roku 1718. Na věži jsou dva zvony z let 1483 a 1518. Původní varhany byly na začátku 20. století vyměněny za nové firmou Josefa Tučka z Kutné Hory. Opravy kostela byly prováděny v letech 1912, 1972, 1984, 1990.
Žešov
Kostel postaven v letech 1877-84 v byzantském slohu. Po roce 1913 byl rozšířen o přístavbu presbytáře se sakristií. Interiér kostela byl vymalován roku 1890 malířem G. Schmidtem, v roce 1915 byl přemalován Jindřichem Taschnerem. Na hlavním oltáři je obraz „Smrt sv. Cyrila“ z roku 1883 od J. L. Šichana. Varhany dodala roku 1883 firma bratří Riegrů z Krnova, v roce 1925 byly rozšířeny.