Hřbitovní kostelík z roku 1902.
Gotický kostel z poloviny 14. století. Z té doby se dochovaly gotické portály, sanktuář, klenba s dekorativními plastikami. Barokně přestavěn ve 2. polovině 18. století.
Barokní kostel z let 1727-34 postaven Ludvíkem Jíšou podle projektu F. I. Préea. Stavba je jednolodní s obdélnou lodí posazenou napříč osy kostela, na protilehlé straně presbytáře je dřevěná kruchta. Na střeše je jednoduchá sanktusová věžička. Kostel byl orientován opačně než byl zvyk, presbytářem k západu a průčelím k východu, ke směru příchodu návštěvníků od vesnice. V roce 1861 byla stavba prodloužena k západu novým presbytářem. Reliéfy se čtyřmi evangelisty z kazatelen jsou dílem řezbáře Františka Práška. Před průčelím stojí průchozí zděná zvonice.
Hrádek
Původně gotický kostel byl v 17. a 18. století upraven barokně. Z té doby jsou v interiéru náhrobníky. Na průčelí věže socha sv. Jakuba a nápisová znaková deska.
Farní kostel je připomínán již roku 1384. Nynější kostel je barokní z roku 1768 s rokokovým zařízením. U kostela dřevěná zvonice.
Pozdně gotický kostel z 15. století si přes úpravy zachoval původní prvky – portály, okno.
Kostel z roku 1940.
Pozdně barokní kostel z doby kolem roku 1800 s rokokovou plastikou sv. Jana Nepomuckého z roku 1744.
Liblín
Barokní kostel z let 1751-52.
Novorománský kostel z let 1869-70 s obrazy od A. Liebschera.
v lokalitě Řebřík
Původní kostel ze 14. století byl barokně přestavěn roku 1728. Další přestavba je z roku 1874. V interiéru náhrobníky z původního kostela zaniklé vsi Řebřík.
Poutní barokní kostel postavený v letech 1744-47 stavitelem Janem Mourkem jako projev díků občanů a města Rokycan za vyhnutí se epidemie moru tomuto městu. Centrála na půdorysu řeckého kříže sklenutá kupolí, dvouvěžové průčelí. Oprava venkovního pláště byla provedena v letech 1994-98 podle projektu Ing. arch. Jana Soukupa z Plzně.
Původní kostel z roku 1352 v roce 1898 vyhořel. Na jeho místě postaven novogotický kostel v letech 1901-02.
Mirošov
Raně barokní kostel z roku 1693, boční lodi a předsíň barokní, ale dodatečně přistavěné. Upraven počátkem 19. století. Postaven na půdorysu kříže, k obdélné střední lodi připojeny kratší boční lodi nedosahující až k průčelí. Presbytář poněkud užší než hlavní loď má trojboký závěr. Při něm na jihu sakristie, nad ní postavena věž krytá cibulovitou bání. K západnímu průčelí hlavní lodi připojena předsíň. Interiér kostela zaklenut křížovými klenbami. Kolem kostela čtyři barokní sochy.
Původně gotický jednolodní kostel ze 14. století (zachován presbytář s křížovou klenbou), novogoticky upraven v roce 1887.
Mýto
Původně gotický kostel (portály, nástěnná malba s Kristem a apoštoly), barokně upraven v 18. století.
Gotický kostel ze 14. století (presbytář, sakristie, nástěnné malby na severní straně lodi – christologický cyklus). Ve věži renesanční zvon, dílo Jaroše z Brna, datovaný 1555. Úpravy chrámu v 18. století.
Osek
Původně gotický kostel ze 14. století, barokizován roku 1707 J. Augustonem – tehdy postaveno mohutné dvouvěžové průčelí. Další úpravy ještě v letech 1908-09. V interiéru pozdně gotický dřevěný reliéf Ukřižování z doby kolem roku 1450 a renesanční náhrobník z roku 1552.
Původně gotický kostel ze 14. století, později přestavován.
Radnice
Barokní kostel postaven roku 1720 podle plánů J. Augustona na místě původního z roku 1384. Ten v roce 1698 vyhořel. Nový kostel vyhořel v roce 1835 a byl opraven roku 1842 a pak v roce 1905. Východní část jednolodní stavby tvoří segmentově ukončený presbytář. Po stranách jsou kaple a sakristie. Presbytář i loď jsou sklenuty valenou klenbou. Hlavní oltář s obrazem sv. Václava od M. Kuncla pochází z roku 1891.
Barokní kaple, postavená v roce 1735 Janem Václavem, hrabětem z Bubna a Litic, je pozdním mistrovským dílem K. I. Dientzenhofera.
Barokní hřbitovní kaple byla vybudována roku 1713 na bývalé louce manželů Duchcovských, která sloužila do roku 1680 jako pohřebiště morem zemřelých. Roku 1835 kaple vyhořela, ale v roce 1836 byla znovu vystavěna radnickým měšťanem Václavem Vojtěchem Duchcovským.
Stavba synagogy pochází z konce 18. století. Jako všechny malé synagogy měla i tato dva vchody – hlavní pro muže a vedlejší ženský na galerii. Ve východní zdi se zachoval výklenek, ve kterém byl vsazen svatostánek se svitky Tory. Od druhé světové války do roku 1990 sloužila synagoga jako autoopravna, poté byla vrácena Židovské náboženské obci v Plzni, která ji v roce 1992 prodala. Následovala rekonstrukce a dnes slouží jako Ekocentrum.
Rokycany
Původně gotický trojlodní kostel ze 14. století, pozdně goticky upraven roku 1506. Po požáru Rokycan (12. září 1784) byl v letech 1785-88 přestavěn pozdně barokně I. J. N. Palliardim, avšak bez věže. Zvony byly zavěšeny v dřevěné zvonici postavené vedle kostela. Roku 1821 byly položeny základy empírové věže, která byla dokončena roku 1823. Opravován byl kostel v letech 1863, 1884, 1896, v roce 1922 bylo zavedeno el. osvětlení, 1926 odlity nové zvony jako náhrada za zvony zabavené za 1. světové války. Stavba je velkou trojlodní basilikou, k obdélnému trojlodí je připojeno hluboké trojboce uzavřené kněžiště. Délka kostela je 39 m, šířka i s bočními loděmi 17 m, výška ke klenbě 18,5 m. Klenba valená s trojúhelnými výsečemi na ionských pilastrech. Rokokový oltář z červeného, šedého a černého mramoru z roku 1750 pochází ze zrušeného pražského kostela sv. Michaela. Odtud též varhany umístěné na kruchtě. V interiéru sochařská výzdoba od I. F. Platzera a pozdně gotický deskový obraz Snímání z kříže z roku 1500.
Renesanční kostel, původně evangelický z roku 1609, v roce 1624 přidělen katolické církvi. Upravený v 18. a 19. století. Jednolodní stavba dlouhá 25 m, široká 9,7 m, vysoká 7,5 m se dvěma vysokými renesančními štíty. Loď má rovný rákosový strop. V interiéru renesanční epitaf Jana Letňanského z Vyšerova. Dnes pravoslavné církve.
„Rokycanův sbor“ – funkcionalistický evangelický kostel otevřen 20. listopadu 1932.
Skořice
Kostel původně gotický ( portál ), v 18. století přestavěn barokně. Z té doby pochází i cenná patrová fara.
Strašice
Kostel založen ve 12. století a částečně dochován v původní podobě. Roku 1637 byla provedena důkladná přestavba a oprava kostela. Z původního gotického kostela zůstal pouze presbytář a sakristie. Prolamovaně gotické klenutí má 6 žeber, která se sbíhají ve svorník, na němž je dvojnásobná pětilistá růže, znak zakladatelů Rožmberků. V presbytáři je gotický sanktuář, nástěnné malby z doby kolem roku 1380 a na protější straně visí starý oltářní obraz sv. Vavřince malovaný na dřevě. V kostele je stará cínová křtitelnice s letopočtem 1676. Uprostřed kostela visí umělecky propracovaný a pozlacený lustr, práce zdejších železáren z roku 1818. Kolem kostela je velmi starý hřbitov.
Novorománský kostel z let 1880-90 na místě staršího. Trojlodní stavba s polokruhovým závěrem a vysokou věží.
Pozdně barokní kostel z roku 1779.
Původní kostel zmiňován roku 1358. V husitských válkách byl zničen, později byl zřejmě opraven, ale v roce 1769 byl tak sešlý, že musel být stržen a v barokním slohu přestavěn v podstatě do dnešní velikosti. Roku 1885 vyhořel od blesku, znovu obnoven byl až v roce 1897. Kostel je jednolodní s pravoúhle uzavřeným presbytářem, sakristií po severní straně a masivní věží s ozdobnou cibulovou hlavicí v západním průčelí. Vnitřní vybavení je z doby po požáru novobarokní.
Původně gotický kostel, zcela pozdně barokně přestavěn v roce 1822.
Zbiroh
Původně gotický kostel barokizován v roce 1716. V interiéru pozdně gotická Madona a figurální náhrobníky z roku 1495 a 1658.
Zvíkovec
Původně gotický kostel, zbarokizován v 18. století. Je to jednolodní obdélná stavba s trojboce uzavřeným presbytářem a sakristií na severní straně. Presbytář a sakristie jsou sklenuty valenou klenbou, loď je plochostropá. Zařízení kostela je převážně z konce 17. stol., oltář z roku 1661. V roce 1414 zde kázal, za svého působení na Krakovci, Mistr Jan Hus.