okres Semily

Seznam obcí:
Bozkov, Bukovina, Cimbál, Čistá u Horek, Harrachov, Horní Branná, Horní Štěpanice, Jablonec nad Jizerou, Jilemnice, Levínská Olešnice, Ohrazenice, Paseky nad Jizerou, Přepeře, Rokytnice nad Jizerou, Roprachtice, Semily, Spálov, Studenec, Turnov, Vojtěšice, Všeň, Vysoké nad Jizerou, Zálesní Lhota

Bozkov


kostel Navštívení Panny Marie

Raně barokní kostel postaven v letech 1690-93 na místě původního ze 14. století, obnoven v letech 1893-95. Základní kámen položen a posvěcen 23. září 1690. Je jednolodní, s půlkruhově uzavřeným presbytářem s hranolovou věží na severní straně. Kostel z vnějšku střízlivý, je uvnitř bohatě zdobený. Chrámová loď byla až do roku 1790 zastropena kazetovým stropem a pak přeměněna na valenou klenbu s rákosovou omítkou na bednění. Celý strop je zdoben výjevy na invokace Loretánské litanie, v presbytáři je výjev Navštívení Panny Marie a zobrazeni proroci. Panská oratoř má vzácný kazetový strop z roku 1693 s rostlinným ornamentem. Oltáře pocházejí z dílny Josefa Jelínka z Kosmonos a jsou z roku 1757. Věž kostela je vysoká 49 metrů, zakončená křížem, jsou v ní 3 zvony, z nichž nejstarší je z roku 1555 a nese reliéf zdejší Madony. Důkladná oprava kostela byla provedena v letech 1940-48.



kaple U Matičky

Kaple postavena roku 1900 nad pramenem léčivé vody. Je v ní umístěna socha Panny Marie, která bývala v kapli na hřbitově zrušeném v roce 1893.



Husův sbor



Bukovina


kostel sv. Václava

Kostel postaven roku 1939 architektem Salačem. Je jednolodní, obdélný, s obdélným kněžištěm a betonovou omítkou. Zařízení současné se stavbou, na tabernáklu bronzové ozdoby od F. Anýže z Prahy.



Cimbál


kaple Bolestné Panny Marie

Barokní kaple z roku 1693, zvaná Sejkorská. Čtvercová kaple, zastřešená stanovou střechou s otevřenou lucernou a vrcholovou jehlancovou stříškou. Uvnitř oltář se sousoším Piety.



Čistá u Horek


kostel sv. Prokopa

Původně gotický kostel byl roku 1819 empírově přestavěn.



Harrachov


kostel sv. Václava

Empírový kostel postaven v letech 1822-28 na místě dřevěného kostela z roku 1788, který nahradil dřevěnou kapli z roku 1730. Je jednolodní s presbytářem zevně pětibokým, uvnitř půlkruhovým, se sakristií a s hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut plackou a v závěru konchou, loď třemi plackami. Hlavní oltář empírový, zčásti skleněný, kazatelna empírová, cínová křtitelnice z doby kolem roku 1700. Malovaný epitaf Ecce homo z roku 1837. Varhany postavil roku 1826 Johann Antonín Barth z Dolní Olešnice. Původně byly ve věži tři zvony z let 1791-93, byly však rekvírovány v první světové válce, roku 1923 byly pořízeny nové a opět zabaveny byly v roce 1942. V sanktusové vížce bývaly dva malé zvony, ze kterých zůstal ten menší, za první světové války byl zhotoven skleněný zvon, který sloužil jako jediný dodnes, je však rozbitý.



kaple sv. Alžběty

Novogotická kaple z počátku 20. století, vysvěcena byla v roce 1902. Vysoká jehlancová střecha s lucernou, v ní skleněný zvonek, se srdcem ze dřeva potaženého kůží, odlitý ve zdejší sklárně roku 1916 Juliem Klingerem, vysoký 50 cm, váží 10 kg. Zdobená vitrážová okna z roku 1901. Uvnitř kaple je umístěn oltář z benátských zrcadel.



Horní Branná


kostel sv. Mikuláše

Kostel pozdně gotický z roku 1537.



hrobka sv. Kříže

Ojedinělá stavba ve střední Evropě v byzantském a renesančním slohu - hrobka Harrachů z let 1844-48, dostavěná roku 1870, 4. září téhož roku vysvěcena. Tvoří ji dva souosé pravidelné osmiboké hranoly o nestejné výšce. Rakve dříve zemřelých členů hraběcího rodu Harrachů sem byly přeloženy 4. března 1875 z kaple sv. Aloisie ve špitále, kam byly dříve ukládány. Dnes slouží hrobka jako obřadní síň.



Horní Štěpanice


kostel Nejsvětější Trojice

Pozdně barokní kostel z roku 1796 na místě původního dřevěného kostelíka. Zachován renesanční presbytář a šlechtické náhrobky.



Jablonec nad Jizerou


kostel sv. Prokopa

Původní dřevěný kostel připomínán roku 1701, nový pozdně barokní postaven v letech 1775-77, průčelí upraveno pseudorenesančně v roce 1893. V roce 1993 byla opravena fasáda kostela. Je jednolodní, s pravoúhlým presbytářem se sakristií na severní straně a hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut plackou, loď valenou klenbou s výsečemi. Zařízení jednotné, rokokové z 2. poloviny 18. století, veškeré řezbářské práce provedl A. Sucharda z Nové Paky. Cínová křtitelnice je z roku 1794, varhany byly pořízeny v roce 1777, v roce 1999 byly opraveny. Původní zvon Jan Nepomucký z roku 1602 byl v roce 1850 přelit a pojmenován sv. Prokop. V roce 1893 byly pořízeny čtyři nové zvony, za první světové války byly však zrekvírovány. po válce byly postupně pořízeny nové zvony, celkem byly na věži 5 zvonů a na malé věži 2. V roce 1941 byly opět zrekvírovány včetně původního sv. Prokopa. dnes jsou ve velké věži 4 zvony a v malé 2 zvony, pořízeny byly v roce 1946.



kaple Panny Marie

Barokní hřbitovní kaple z roku 1775. Je centrální, osmiboká, plochostropá, s nově přistavěnou předsíní. Oltářík z doby kolem roku 1700, s bohatě řezaným akantovým rámem, po stranách dvě sochy sv. Jakuba a sv. Judy Tadeáše.



Jilemnice


kostel sv. Vavřince

Barokní kostel z let 1729-36.



Levínská Olešnice


kostel Všech svatých

Gotický kostel asi ze 14. století byl v letech 1821 a 1833 přestavěn a rozšířen.



Ohrazenice


kaple sv. Václava



Paseky nad Jizerou


kostel sv. Václava

Barokní kostel postaven v letech 1787-89 podle návrhu stavitele Antonína Taumera. Je jednolodní, se segmentově zakončeným presbytářem, sakristií na severní straně a hranolovou šindelovou věží s kopulí nad západním průčelím. Uvnitř ploché stropy, zděná kruchta na dvou kamenných hranolových pilířích se štukovou výzdobou. Zařízení jednotné, rokokové z 2. poloviny 18. století. Hlavní oltář, dva boční postranní oltáře, kazatelna a dvacet lavic pocházejí z kostela sv. Václava ve staré Boleslavi, který byl uzavřen roku 1773. Obraz sv. Václava na hlavním oltáři je novější, od malíře Vojtěcha Bartůňka z roku 1886, spodní část oltáře je z konce 17. století. V interiéru dále pozoruhodný Boží hrob, řezbářská práce Františka Hanuše z roku 1896. Varhany byly postaveny v roce 1793 varhanářem Josefem Gottwaldem ze Semil, v roce 1909 nástroj přestavěl Josef Kobrle z Lomnice nad Popelkou. Zvony (z roku 1665 ze zrušeného dominikánského kostela Panny Marie v Nymburce a pasecký zvon z roku 1770) byly zabaveny k válečným účelům v roce 1943. Nové zvony byly pořízeny v roce 1947.



Přepeře


kostel sv. Jakuba Většího

Původní kostel byl založen v letech 1340-50, v letech 1545-57 byl přestavěn v dnešní pozdně gotický. K další přestavbě došlo k roku 1873, kdy byl kostel prodloužen a postavena 35 m vysoká věž, která má základy hluboké 7 metrů. Stavba kostela je síňové dvoulodí s obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem, s hranolovou věží v západním průčelí. Dvoulodí rozděleno čtyřmi válcovými pilíři v širší jižní a užší severní loď, obě sklenuty žebrovými kříži. Presbytář sklenut jedním polem žebrové křížové klenby a paprsčitým žebrovým závěrem. Zařízení z 16. - 19. století, hlavní oltář z počátku 18. století, má obrazy sv. Jakuba a Kateřiny od L. F. Bernarda z roku1872. Ve věži byly zavěšeny tři zvony, z nichž po první světové válce zůstal jen zvon Barbora z roku 1566, ostatní byly zrekvírovány. Nově pořízené zvony byly opět zabaveny za druhé světové války. Po dlouhé době chátrání byl kostel opraven v 90. letech 20. století. Generální oprava byla provedena v letech 2002-12, na závěr rekonstrukce byly 3. listopadu 2012 do věže kostela slavnostně zavěšeny dva zvony Panna Marie (389 kg) a sv. Veronika (279 kg), které zde chyběly od druhé světové války.



hřbitovní kaple

Novogotická kaple z roku 1916, síňová, s polygonálním závěrem, s hranolovou západní věží. Vnitřek sklenut hladkými kříži.



Rokytnice nad Jizerou


kostel sv. Archanděla Michaela

Barokní kostel postaven v letech 1752-59 na místě původního dřevěného protestantského kostela, který byl postaven již roku 1598. Je jednolodní, s půlkruhově ukončeným presbytářem se sakristiemi po stranách a s hranolovou věží nad západním průčelím. Vnitřek sklenut valeně s výsečemi na pilastrech, trojramenná kruchta podklenuta plackami. Zařízení klasicistní z 2. poloviny 18. století. Hlavní oltář s obrazem od D. Kindermanna v empírovém rámu, kazatelna empírová, cínová křtitelnice z roku 1739. Kostel naposledy renovován v letech 1995-96, kdy byly restaurovány i vnitřní malby, poté byl znovu vysvěcen.



kaple Mistra Jana Husa Církve československé husitské



Roprachtice


kostel Nejsvětější Trojice

Barokní kostel z roku 1768 je jednolodní, s půlkruhově zakončeným presbytářem, obdélnou sakristií po jižní straně a hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut valeně s výsečemi, v lodi strop z roku 1825 na místě klenby. Zařízení převážně rokokové, hlavní oltář se sochami andělů a obrazem od F. Majschaidera z 19. století.



Semily


kostel sv. Petra a Pavla

Novorománský děkanský kostel z let 1908-11, postavený podle návrhu pražského architekta Bohumila Štěrby semilským stavitelem Karlem Andrejskem na místě starého barokního kostela z roku 1702. Už ve druhé polovině 14. století zde však stával dřevěný roubený kostel. Z barokního chrámu se dochovaly jen pískovcové sochy obou světců v průčelí a staré varhany, přemístěné do kostela sv. Jana Křtitele. Jedná se o trojlodní basiliku s plochým stropem a mohutnou věží. Dva zvony z let 1537 a 1590 (ten z kostela sv. Jana Křtitele na Koštofranku), které přečkaly válečné rekvizice, doplnil v roce 1991 třetí, zasvěcený sv. Anežce České. Vnitřní zařízení vesměs pseudoslohové z doby stavby chrámu, vše z dílny, nebo podle návrhů dílny Petra Buška synové na Sychrově, vitráže od Benedikta Škardy z Brna. Varhany jsou dílem mistra Josefa Kobrle z Lomnice nad Popelkou.



kostel sv. Jana Křtitele

Původní dřevěný kostel z konce 16. století roku 1691 vyhořel a dlouho zůstal v troskách. Základní kámen dnešního barokního kostela byl položen v roce 1723, kostel dokončen roku 1727. Z původního dřevěného kostela se dochoval jen zvon s letopočtem 1590, který visí ve věži kostela sv. Petra a Pavla. Průčelí s vysokým trojbokým štítem členěno pilastry. Kostel je plochostropý, v presbytáři nástropní malba sv. Jana Křtitele z roku 1761, z téže doby iluzivní malovaná architektura hlavního oltáře, po stranách sochy sv. Veroniky a sv. Heleny.



Husův sbor

Sbor Dr. Karla Farského postaven roku 1938 podle projektu turnovského architekta Vladimíra Krýše. Základní kámen byl položen 8. května a již 18. září téhož roku byl slavnostně otevřen. Železobetonová věž se zvonem je vysoká 24 metrů, v interiéru je lamelová klenba vzepjatá do lomeného oblouku ve výši 5 metrů nad sborem o rozměrech 10x15 metrů. Interiér zdobí dva reliéfy od Vladimíra Komárka z roku 1958 a ve středu zdi nad kněžištěm plastika Jana Mastníka z roku 1990. Celková rekonstrukce provedena v letech 2002-03.



Spálov


evangelická kaple

Evangelická kaple postavena roku 1888. V období komunismu však zpustla a měla být zbořena. Na počátku 90. let uspořádal pražský akademický malíř Vladimír Veselý, spálovský chalupář, v interiéru první výstavu a položil základ ke každoročnímu výtvarně hudebnímu setkání přátel a milovníků umění. Finanční obnosy z dobrovolného vstupného byly použity na postupnou obnovu kaple. Modlitebna dnes slouží farnímu sboru Českobratrské církve evangelické v Libštátě.



Studenec


kostel sv. Jana Křtitele

Novorománský kostel z let 1866-68 postaven na místě renesančního z roku 1589.



Turnov


kostel sv. Františka z Assisi

Kostel postaven spolu s klášterem v letech 1651-55, vysvěcení vykonal v roce 1657 kardinál A. Harrach. Zevně empírově byl kostel přestavěn v letech 1822-24. Znovu posvěcen byl kostel po generální opravě v roce 1999. Je nárožní, jednolodní, obdélný, zpevněný opěráky, s polokruhově ukončeným presbytářem, k němuž v ose přiléhá hranolová pseudorománská věž z roku 1842. Vnitřek sklenut valenou klenbou s lunetami a členěn pilastry. Zařízení barokní z let 1707-10, hlavní oltář z roku 1708, barokní, portálový, sloupový, s kopií Correggiova obrazu Narození Krista a sochami sv. Kateřiny a Barbory.. Kazatelna rokoková z konce 18. století.



kostel sv. Mikuláše

Původně gotický kostel z 2. poloviny 14. století, vyhořel roku 1538 při požáru města a znovu roku 1707, poté roku 1722 barokně přestavěn. Je jednolodní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem s novou sakristií z konce 19. století po jižní straně a s mohutnou dvoupatrovou gotickou hranolovou věží, kdysi zároveň hradební. Loď i presbytář sklenuty valenou klenbou s lunetami a pasy. V interiéru nástěnné a nástropní malby od J. Müllera z let 1884-85. Hlavní oltář barokní z doby po roce 1720, na něm obraz sv. Mikuláše, malovaný turnovským malířem Hertlem. Kazatelna ze začátku 18. století, křtitelnice z černého mramoru z roku 1885. Tři figurální renesanční náhrobníky Vartenberků z 2. poloviny 16. století.



kostel Narození Panny Marie

Původně dominikánský kostel ze 14. století, v letech 1550-1620 byl chrámem českých bratří, stál až do poloviny 18. století. Dnešní kostel založil a se stavbou započal arch. Heinrich Hausknecht roku 1825, od roku 1838 pokračoval ve stavbě Karel August Schramm ze Žitavy a po něm stavbu dokončil roku 1853 pražský architekt Bernard Grueber. Kostel je novogotická mohutná převýšená trojlodní bazilika z tesaných kvádrů, s polygonálním presbytářem, po jehož bocích jsou kaple, a východní hranolovou věží, v níž je sakristie. V presbytáři je síťová žebrová klenba, v trojlodí křížová žebrová klenba na pilířích. Zařízení novogotické, hlavní oltář tabulový, pseudogotický, vykládaný českými drahokamy z Turnovska. Obraz podle nákresu chr. Rubena provedl R. Müller roku 1850. Pískovcová kazatelna je od J. O. Krannera s dřevěnými plastikami od J. Heidelberga. Varhany mají barokní skříň z 18. století. Kostel byl znovu posvěcen po generální opravě v roce 2005.



kostel sv. Matěje

Kostel založen v 2. polovině 15. století, byl upraven v duchu baroka poté, co byl zasažen bleskem, přestavěn kolem roku 1890. Je jednolodní, obdélný, se čtvercovým presbytářem a západní hranolovou věží. Po generální opravě v roce 2001 byl znovu posvěcen.



Husův sbor

Kostel Církve československé husitské postaven v letech 1937-39 stavitelem Vladimírem Kryšem z Turnova. V interiéru rubínový skleněný kříž od Zdeňka Juny.



synagoga

V jádře barokní synagoga z roku 1719. Dnešní podoba interiéru pochází z přelomu 19. a 20. století. Uvnitř stával barokní dřevěný svatostánek pro svitky Tóry s bohatým štukováním a barokní kartuší. Zvláštní pozornost si zaslouží originální malovaný strop v tzv. maurském stylu. V letech 2007-08 byla synagoga obnovena.



kaple

Kaple v Bezručově ulici.



v části Nudvojovice

kostel sv. Jana Křtitele

Raně gotický kostel z doby kolem roku 1250 postaven na místě původního staršího. V 16. století byl vybudován nový vstupní portál v jižní stěně lodi, v roce 1881 musel být kostel uzavřen a hrozilo mu zboření. V letech 1883-84 byla provedena oprava podle plánů architekta Antonína Bauma. Kostel je z lomového zdiva, jednolodní, čtvercový, s obdélným, odsazeným presbytářem se čtyřmi úzkými hrotitými okénky. Západní portálek pseudorománský z doby obnovy z roku 1894. V lodi býval prkenný barokní strop s malovanými rozvilinami a stylovými květy (kopie z roku 1894 na místě originálu z roku 1726, darovaného Václavem Černovickým). V presbytáři křížová klenba, na zadní stěně gotická kružba ze 14. století. Nová střecha se sanktusníkem. Zařízení pseudorománské z roku 1894 od K. Buška. Poslední rekonstrukce proběhla v letech 1999-2005.



Vojtěšice


kaple sv. Vojtěcha

Pseudorománská kaple postavena roku 1905, vysvěcena byla 4. června 1906. Zařízení pseudogotické a pseudobarokní. V roce 1916 byl odebrán velký zvon pro válečné účely, v roce 1926 byly pořízeny dva nové zvony. Ty byly zrekvírovány roku 1942, v roce 1948 byly nahrazeny novými zvony.



Všeň


kostel sv. Filipa a Jakuba

Trojlodní gotický kostel s pětibokým presbytářem z počátku 14. století. Upravován byl v roce 1595 a po požáru v roce 1832. Věž byla přistavěna v roce 1836. Hlavní oltář je barokní, obraz sv. Filipa a Jakuba byl zakoupen v roce 1685. Poslední oprava byla provedena v letech 2001-02.



Vysoké nad Jizerou


kostel sv. Kateřiny

Barokní kostel z let 1725-43. je jednolodní, s pravoúhle zakončeným presbytářem, se zkosenými nárožími, se sakristií po severní straně a s hranolovou věží nad západním průčelím, jemuž je představěna čtvercová předsíň. Presbytář, podvěží a předsíň sklenuty plackou, loď valenou klenbou s výsečemi, po stranách mělké boční kaple, nad nimi empory. Zařízení jednotné, rokokové, s klasicistními rysy. Na hlavním oltáři obraz sv. Kateřiny od V. Kandlera z roku 1841.



kostel Církve československé husitské

Sbor dr. Karla Farského postaven podle návrhu architekta Tomáše Šaška v konstruktivistickém slohu v roce 1925. Oproti návrhu byl projekt upraven Karlem Farským, např. zvýšena věž a změna v zastřešení. Fasáda je tvořena pláštěm z červených režných cihel.



Zálesní Lhota


kostel sv. Jana Nepomuckého

Novogotický kostel z roku 1881 na místě původního dřevěného.