okres Semily

Seznam obcí:
Čistá u Horek, Horní Branná, Horní Štěpanice, Jablonec nad Jizerou, Jilemnice, Levínská Olešnice, Ohrazenice, Paseky nad Jizerou, Přepeře, Rokytnice nad Jizerou, Semily, Studenec, Turnov, Všeň, Vysoké nad Jizerou, Zálesní Lhota

Čistá u Horek


kostel sv. Prokopa

Původně gotický kostel byl roku 1819 empírově přestavěn.



Horní Branná


kostel sv. Mikuláše

Kostel pozdně gotický z roku 1537.



hrobka sv. Kříže

Ojedinělá stavba ve střední Evropě v byzantském a renesančním slohu - hrobka Harrachů z let 1844-48, dostavěná roku 1870, 4. září téhož roku vysvěcena. Tvoří ji dva souosé pravidelné osmiboké hranoly o nestejné výšce. Rakve dříve zemřelých členů hraběcího rodu Harrachů sem byly přeloženy 4. března 1875 z kaple sv. Aloisie ve špitále, kam byly dříve ukládány. Dnes slouží hrobka jako obřadní síň.



Horní Štěpanice


kostel Nejsvětější Trojice

Pozdně barokní kostel z roku 1796 na místě původního dřevěného kostelíka. Zachován renesanční presbytář a šlechtické náhrobky.



Jablonec nad Jizerou


kostel sv. Prokopa

Původní dřevěný kostel připomínán roku 1701, nový pozdně barokní postaven v letech 1775-77, průčelí upraveno pseudorenesančně v roce 1893. V roce 1993 byla opravena fasáda kostela. Je jednolodní, s pravoúhlým presbytářem se sakristií na severní straně a hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut plackou, loď valenou klenbou s výsečemi. Zařízení jednotné, rokokové z 2. poloviny 18. století, veškeré řezbářské práce provedl A. Sucharda z Nové Paky. Cínová křtitelnice je z roku 1794, varhany byly pořízeny v roce 1777, v roce 1999 byly opraveny. Původní zvon Jan Nepomucký z roku 1602 byl v roce 1850 přelit a pojmenován sv. Prokop. V roce 1893 byly pořízeny čtyři nové zvony, za první světové války byly však zrekvírovány. po válce byly postupně pořízeny nové zvony, celkem byly na věži 5 zvonů a na malé věži 2. V roce 1941 byly opět zrekvírovány včetně původního sv. Prokopa. dnes jsou ve velké věži 4 zvony a v malé 2 zvony, pořízeny byly v roce 1946.



kaple Panny Marie

Barokní hřbitovní kaple z roku 1775. Je centrální, osmiboká, plochostropá, s nově přistavěnou předsíní. Oltářík z doby kolem roku 1700, s bohatě řezaným akantovým rámem, po stranách dvě sochy sv. Jakuba a sv. Judy Tadeáše.



Jilemnice


kostel sv. Vavřince

Barokní kostel z let 1729-36.



Levínská Olešnice


kostel Všech svatých

Gotický kostel asi ze 14. století byl v letech 1821 a 1833 přestavěn a rozšířen.



Ohrazenice


kaple sv. Václava



Paseky nad Jizerou


kostel sv. Václava

Barokní kostel postaven v letech 1787-89 podle návrhu stavitele Antonína Taumera. Je jednolodní, se segmentově zakončeným presbytářem, sakristií na severní straně a hranolovou šindelovou věží s kopulí nad západním průčelím. Uvnitř ploché stropy, zděná kruchta na dvou kamenných hranolových pilířích se štukovou výzdobou. Zařízení jednotné, rokokové z 2. poloviny 18. století. Hlavní oltář, dva boční postranní oltáře, kazatelna a dvacet lavic pocházejí z kostela sv. Václava ve staré Boleslavi, který byl uzavřen roku 1773. Obraz sv. Václava na hlavním oltáři je novější, od malíře Vojtěcha Bartůňka z roku 1886, spodní část oltáře je z konce 17. století. V interiéru dále pozoruhodný Boží hrob, řezbářská práce Františka Hanuše z roku 1896. Varhany byly postaveny v roce 1793 varhanářem Josefem Gottwaldem ze Semil, v roce 1909 nástroj přestavěl Josef Kobrle z Lomnice nad Popelkou. Zvony (z roku 1665 ze zrušeného dominikánského kostela Panny Marie v Nymburce a pasecký zvon z roku 1770) byly zabaveny k válečným účelům v roce 1943. Nové zvony byly pořízeny v roce 1947.



Přepeře


kostel sv. Jakuba Většího

Původní kostel byl založen v letech 1340-50, v letech 1545-57 byl přestavěn v dnešní pozdně gotický. K další přestavbě došlo k roku 1873, kdy byl kostel prodloužen a postavena 35 m vysoká věž, která má základy hluboké 7 metrů. Stavba kostela je síňové dvoulodí s obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem, s hranolovou věží v západním průčelí. Dvoulodí rozděleno čtyřmi válcovými pilíři v širší jižní a užší severní loď, obě sklenuty žebrovými kříži. Presbytář sklenut jedním polem žebrové křížové klenby a paprsčitým žebrovým závěrem. Zařízení z 16. - 19. století, hlavní oltář z počátku 18. století, má obrazy sv. Jakuba a Kateřiny od L. F. Bernarda z roku1872. Ve věži byly zavěšeny tři zvony, z nichž po první světové válce zůstal jen zvon Barbora z roku 1566, ostatní byly zrekvírovány. Nově pořízené zvony byly opět zabaveny za druhé světové války. Po dlouhé době chátrání byl kostel opraven v 90. letech 20. století. Generální oprava byla provedena v letech 2002-12, na závěr rekonstrukce byly 3. listopadu 2012 do věže kostela slavnostně zavěšeny dva zvony Panna Marie (389 kg) a sv. Veronika (279 kg), které zde chyběly od druhé světové války.



hřbitovní kaple

Novogotická kaple z roku 1916, síňová, s polygonálním závěrem, s hranolovou západní věží. Vnitřek sklenut hladkými kříži.



Rokytnice nad Jizerou


kostel sv. Archanděla Michaela

Barokní kostel postaven v letech 1752-59 na místě původního dřevěného protestantského kostela, který byl postaven již roku 1598. Je jednolodní, s půlkruhově ukončeným presbytářem se sakristiemi po stranách a s hranolovou věží nad západním průčelím. Vnitřek sklenut valeně s výsečemi na pilastrech, trojramenná kruchta podklenuta plackami. Zařízení klasicistní z 2. poloviny 18. století. Hlavní oltář s obrazem od D. Kindermanna v empírovém rámu, kazatelna empírová, cínová křtitelnice z roku 1739. Kostel naposledy renovován v letech 1995-96, kdy byly restaurovány i vnitřní malby, poté byl znovu vysvěcen.



kaple Mistra Jana Husa Církve československé husitské



Studenec


kostel sv. Jana Křtitele

Novorománský kostel z let 1866-68 postaven na místě renesančního z roku 1589.



Turnov


kostel sv. Františka z Assisi

Kostel postaven spolu s klášterem v letech 1651-55, vysvěcení vykonal v roce 1657 kardinál A. Harrach. Zevně empírově byl kostel přestavěn v letech 1822-24. Znovu posvěcen byl kostel po generální opravě v roce 1999. Je nárožní, jednolodní, obdélný, zpevněný opěráky, s polokruhově ukončeným presbytářem, k němuž v ose přiléhá hranolová pseudorománská věž z roku 1842. Vnitřek sklenut valenou klenbou s lunetami a členěn pilastry. Zařízení barokní z let 1707-10, hlavní oltář z roku 1708, barokní, portálový, sloupový, s kopií Correggiova obrazu Narození Krista a sochami sv. Kateřiny a Barbory.. Kazatelna rokoková z konce 18. století.



kostel sv. Mikuláše

Původně gotický kostel z 2. poloviny 14. století, vyhořel roku 1538 při požáru města a znovu roku 1707, poté roku 1722 barokně přestavěn. Je jednolodní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem s novou sakristií z konce 19. století po jižní straně a s mohutnou dvoupatrovou gotickou hranolovou věží, kdysi zároveň hradební. Loď i presbytář sklenuty valenou klenbou s lunetami a pasy. V interiéru nástěnné a nástropní malby od J. Müllera z let 1884-85. Hlavní oltář barokní z doby po roce 1720, na něm obraz sv. Mikuláše, malovaný turnovským malířem Hertlem. Kazatelna ze začátku 18. století, křtitelnice z černého mramoru z roku 1885. Tři figurální renesanční náhrobníky Vartenberků z 2. poloviny 16. století.



kostel Narození Panny Marie

Původně dominikánský kostel ze 14. století, v letech 1550-1620 byl chrámem českých bratří, stál až do poloviny 18. století. Dnešní kostel založil a se stavbou započal arch. Heinrich Hausknecht roku 1825, od roku 1838 pokračoval ve stavbě Karel August Schramm ze Žitavy a po něm stavbu dokončil roku 1853 pražský architekt Bernard Grueber. Kostel je novogotická mohutná převýšená trojlodní bazilika z tesaných kvádrů, s polygonálním presbytářem, po jehož bocích jsou kaple, a východní hranolovou věží, v níž je sakristie. V presbytáři je síťová žebrová klenba, v trojlodí křížová žebrová klenba na pilířích. Zařízení novogotické, hlavní oltář tabulový, pseudogotický, vykládaný českými drahokamy z Turnovska. Obraz podle nákresu chr. Rubena provedl R. Müller roku 1850. Pískovcová kazatelna je od J. O. Krannera s dřevěnými plastikami od J. Heidelberga. Varhany mají barokní skříň z 18. století. Kostel byl znovu posvěcen po generální opravě v roce 2005.



kostel sv. Matěje

Kostel založen v 2. polovině 15. století, byl upraven v duchu baroka poté, co byl zasažen bleskem, přestavěn kolem roku 1890. Je jednolodní, obdélný, se čtvercovým presbytářem a západní hranolovou věží. Po generální opravě v roce 2001 byl znovu posvěcen.



Husův sbor

Kostel Církve československé husitské postaven v letech 1937-39 stavitelem Vladimírem Kryšem z Turnova. V interiéru rubínový skleněný kříž od Zdeňka Juny.



synagoga

V jádře barokní synagoga z roku 1719. Dnešní podoba interiéru pochází z přelomu 19. a 20. století. Uvnitř stával barokní dřevěný svatostánek pro svitky Tóry s bohatým štukováním a barokní kartuší. Zvláštní pozornost si zaslouží originální malovaný strop v tzv. maurském stylu. V letech 2007-08 byla synagoga obnovena.



kaple

Kaple v Bezručově ulici.



v části Nudvojovice

kostel sv. Jana Křtitele

Raně gotický kostel z doby kolem roku 1250 postaven na místě původního staršího. V 16. století byl vybudován nový vstupní portál v jižní stěně lodi, v roce 1881 musel být kostel uzavřen a hrozilo mu zboření. V letech 1883-84 byla provedena oprava podle plánů architekta Antonína Bauma. Kostel je z lomového zdiva, jednolodní, čtvercový, s obdélným, odsazeným presbytářem se čtyřmi úzkými hrotitými okénky. Západní portálek pseudorománský z doby obnovy z roku 1894. V lodi býval prkenný barokní strop s malovanými rozvilinami a stylovými květy (kopie z roku 1894 na místě originálu z roku 1726, darovaného Václavem Černovickým). V presbytáři křížová klenba, na zadní stěně gotická kružba ze 14. století. Nová střecha se sanktusníkem. Zařízení pseudorománské z roku 1894 od K. Buška. Poslední rekonstrukce proběhla v letech 1999-2005.



Všeň


kostel sv. Filipa a Jakuba

Trojlodní gotický kostel s pětibokým presbytářem z počátku 14. století. Upravován byl v roce 1595 a po požáru v roce 1832. Věž byla přistavěna v roce 1836. Hlavní oltář je barokní, obraz sv. Filipa a Jakuba byl zakoupen v roce 1685. Poslední oprava byla provedena v letech 2001-02.



Vysoké nad Jizerou


kostel sv. Kateřiny

Barokní kostel z let 1725-43. je jednolodní, s pravoúhle zakončeným presbytářem, se zkosenými nárožími, se sakristií po severní straně a s hranolovou věží nad západním průčelím, jemuž je představěna čtvercová předsíň. Presbytář, podvěží a předsíň sklenuty plackou, loď valenou klenbou s výsečemi, po stranách mělké boční kaple, nad nimi empory. Zařízení jednotné, rokokové, s klasicistními rysy. Na hlavním oltáři obraz sv. Kateřiny od V. Kandlera z roku 1841.



kostel Církve československé husitské

Sbor dr. Karla Farského postaven podle návrhu architekta Tomáše Šaška v konstruktivistickém slohu v roce 1925. Oproti návrhu byl projekt upraven Karlem Farským, např. zvýšena věž a změna v zastřešení. Fasáda je tvořena pláštěm z červených režných cihel.



Zálesní Lhota


kostel sv. Jana Nepomuckého

Novogotický kostel z roku 1881 na místě původního dřevěného.