Bavorov
Bavorov
Původně gotický poutní kostel z let 1370-89, jedna z nejvýznamnějších církevních staveb jižních Čech. Přestavěn po požáru v roce 1649 Petrem Spinetou a v letech 1905-08 regotizován. Má dvě věže. Věž nad sakristií je z doby původní stavby kostela. V presbytáři je křížová klenba, zbytky nástěnných maleb z 15. století a na vnější straně zbytek malby z konce 14. století. Na oltářním kamenném stole je trojlist a štítky se znakem Jana z Rožmberka. Na sv. straně je věžovitá kaple sv. Anděla strážce.
Bělčice
Původně románský kostel z roku 1240. Jde o jednolodní stavbu s trojboce sklenutým presbytářem, loď sklenuta sklípkovou klenbou, pozdně románský polokruhovitý portál. Samostatná hranolovitá novogotická zvonice je z roku 1863.
Středověký kostel, připomínaný roku 1350, s mladší koutovou hranolovou třípatrovou věží. Z původního kostela zbyl jen presbytář, který byl vydlážděn kamennými deskami. Později byl kostel upravován.
Původně románský kostel z 2. poloviny 12. století se zachovanou tribunou z doby kolem roku 1280, rozšířený v letech 1375-90.
Blatná
Kolem roku 1250 výstavba nejstarší románsko-gotické části kostela, nynější sakristie, přiléhající k severní zdi presbytáře. Ve 3. čtvrtině 14. století vrcholně gotická přestavba, postavena plochostropá loď a presbytář s vícebokým závěrem. V letech 1495-1515 za Zdeňka Lva z Rožmitálu pozdně gotická přestavba do současné podoby. Kněžiště rozšířeno a zaklenuto síťovou klenbou, v lodi zbudována mělká sklípková klenba svedená na tři válcové pilíře, rozdělující chrámový prostor na síňové dvoulodí. Kostel byl vysvěcen 8. září 1515. Oltáře jsou barokní z 18. století, na hlavním je socha blatenské Madony z doby kolem roku 1250 a obraz Panny Marie Nanebevzaté z roku 1744 od Jana Hoffmanna. V interiéru dále pozdně gotický krucifix, náhrobník Lva z Rožmitálu, rokokové obrazy J. V. Spitzera, na kůru varhany z roku 1744, zhotoveny Martinem Janečkem z Prahy. Zvonice u kostela barokní, z roku 1723 od J. Spinettiho, hranolová, zděná, s valenou klenbou s výsečemi. Fasáda upravena pseudogoticky po požáru v letech 1835-36.
Pozdně gotická kaple z roku 1515, původně hřbitovní, svěcena spolu s kostelem. Je obdélná, trojboce ukončená, bez opěráků. Vnitřek sklenut sklípkovou klenbou hvězdicového vzorce se síťovou spojkou.
Původně raně gotický hřbitovní kostel z 2. poloviny 13. století, barokně upraven koncem 17. století. Typická hranolová věž se střílnovými okénky.
Gotický kostel ze 14. století, roku 1722 barokizován, obnoven roku 1933. Jde o jednolodní stavbu, s pravoůhle ukončeným presbytářem, s obdélnou sakristií na severní straně presbytáře, s hranolovou věží v západním průčelí. V presbytáři i v lodi ploché stropy na vysokém fabionu, na stropech štuková zrcadla. V interiéru rokokové zařízení, pozdně gotické sochy Mistra Zvíkovského. Hlavní oltář z roku 1755, tabulový se současnými sochami sv. Cyrila a Metoděje.
Čestice
Původně románský kostel (západní část lodi a věž), přestavěn raně goticky kolem 3. čtvrtiny 13. století, hlavní loď zaklenuta v letech 1843-44, sakristie s oratoří a předsíňka přistavěny v letech 1819-20. Kostel je jednolodní, s pětiboce ukončeným presbytářem, s věží v jihozápadním nároží. Presbytář zaklenut polem a kápěmi závěru křížové žebrové klenby, v lodi tři pole hrotité klenby na pásech. V presbytáři nástěnné malby z 3. čtvrtiny 14. století. Hlavní oltář portálový s točenými sloupy a sochami z doby kolem roku 1730, obrazem sv. Jana Křtitele od F. J. Luxe.
Ústřední kaple na vrchu Kalvárie z roku 1820. Předtím zde postaveny roku 1626 dřevěné kaple, nahrazené roku 1728 zděnými. Klasicistní kaple sestává z kvadratického kněžiště se dvěma půlválcovými bočními přístavky. Presbytář má zvoncovou střechu s lucernou, oba přístavky jsou završeny balustrádou. Loď je koncipována do podoby antického chrámu s prvky dórského stylu. Na stupňovité základně spočívá dvanáct hladkých sloupů s patkami a jednoduchými hlavicemi. Střecha lodi je doplněna sanktusníkem, v němž byl umístěn malý zvon, zrekvírovaný roku 1916 pro válečné účely. Celou východní stěnu kněžiště pokrývá rozměrná nástěnná malba, která je spolu s výzdobou interiéru dílem Antonína Zellerina. Vnitřní zařízení kaple tvoří především novorenesanční oltář z roku 1856 s trojrozměrným krucifixem, za nímž je vymalována krajinná scenérie představující Jeruzalém.
Barokní kaple z roku 1728, která nahradila původní dřevěnou. Je šestiboká, završená kupolí s lucernou, s oválnými okny. Uvnitř novogotický oltář s pozlacenou sochou Piety.
Novogotický kostelík.
Původně románský kostel založený roku 1250. V 15. století byl husity vypálen a v roce 1561 dostavěn architektem Tomášem Rossim z Mandrisia. Renesanční klenba lodi z této doby napodobuje síťovou klenbu.
Kaple byla původně románský kostelík z roku 1230. Renesančně přestavěna T. Rossim, který ji zvýšil o zvonici v patře. Je to jednolodní prostor s odsazenou věží, apsidou a pseudogotickým patrem. Ve věži je zvon z roku 1561 z dílny pražského zvonaře Brikcího z Cimperka, zavěšený na původních dubových trámech.
Hornosín
Kaple postavena v letech 1859-60. V roce 2001 byl zakoupen a vysvěcen zvon ve věži.
Původně renesanční kostel z roku 1593, v 18. století upraven barokně.
Pseudogotická kaple z roku 1892. Je obdélná, s pětiboce ukončeným presbytářem, s vížkou nad průčelím. Zařízení současné se stavbou.
Chelčice
Barokní kostel ze 14. století, rozšířen v letech 1728-30.
Kaple postavena v letech 1660-63 u léčivého pramene. V 80. letech 17. století byla opravena, po úderu blesku v roce 1710 opět opravena. U kaple byly později postaveny lázně, které zde byly v provozu do 30. let 20. století. Po roce 1948 kaple zpustla, až roku 1974 byla zrekonstruována, ale znovu devastována, pramen léčivé vody zasypán. Až v roce 2005 byl pramen znovu obnoven.
Raně gotický kostel z 13. století, přestavěný v 15. století a upravovaný v polovině 18. století. V interiéru plastika Madony z poloviny 15. století a pozdně gotická křtitelnice.
Původně raně gotický kostel ze 13. století, barokně přestavěn roku 1765 a vysvěcen 29. září. O výstavbu tohoto kostela se zasloužil Jan František Kristian hrabě Sweerts Sporck, pán ze Lnář. Na stavbě tehdy pracovali Kašpar Švankmajer - mistr zednický, Jiří Kaplan - mistr tesařský, Jan Šole - mistr kovářský.
Základní kámen novogotické kaple položen 25. dubna 1856. Dokončena a vysvěcena byla v roce 1863. Její půdorys má tvar kříže. V podzemí pod kaplí se nachází rodinná hrobka hrabat Linckerů z Lutzenwicku.
Katovice
Raně gotický kostel z 13. století, renesančně přestavován v letech 1580-82, barokizován v roce 1761. Jižní portál gotický, křtitelnice z roku 1599 renesanční, okna barokizována. Věž ve stylu románské renesance, zvýšená roku 1847. Presbytář má gotickou křížovou klenbu, loď renesanční valenou, inventář je barokní. Kostel byl naposled opraven roku 1989.
Gotický kostel ze 14. století, barokně upravovaný roku 1725. Jednolodní stavba s pětibokým presbytářem a hranolovou věží s dřevěným patrem. Zařízení novogotické, křtitelnice z 15. století.
Původně gotický kostel, připomínaný roku 1384, v letech 1684-88 zbarokizovaný. Naposled opraven roku 1936.
Barokní poutní kostel z roku 1682, rozšířen roku 1726 o sakristii, kapli, oratoře a ambity s věží.
Bývalý klášterní kostel postaven roku 1666 na místě starší kaple snad podle plánů italského stavitele Carla Luraga. Od roku 1706 probíhala důkladná přestavba kostela. Byly přistavěny boční lodě s ochozy a trojlodní chrám s pravoúhle ukončeným presbytářem a hranolovou věží byl vybaven novým oltářem. Zařízení barokní, obraz Lnářské Madony od Petra Brandla z roku 1707 na hlavním oltáři v bohatě řezaném akátovém rámu, vytvořeném v letech 1710-11.
Barokní hřbitovní kostel z roku 1735 postaven na místě původního gotického, vysvěcen roku 1739. U něho zvonice z roku 1724 s dřevěným patrem původně se dvěma zvony z roku 1725. Za první světové války byly všechny zvony zrekvírovány. V letech 1991-92 opravena fasáda kostela.
Barokní kaple na Kalvárii z roku 1700.
Neobvyklá centrální barokní stavba kostela s velmi cenným a neobvykle řešeným inventářem postavena hrabětem Filipem Emanuelem Buquoyem pro malou sošku kopie Panny Marie foyenské, kterou přivezl z Nizozemí jeho otec Karel Filip. Základní kámen kostela byl položen roku 1692, stavba začala až roku 1699, dokončena byla roku 1702 a posvěcena 14. září 1704. Půdorys kostela je v základě čtyřúhelníkový, stěny jsou zčásti vypouklé, je zaklenut kopulí, do níž se zařezávají lunety nad okny a výseče nad kouty. Celková výška je 31 metrů. Věž kostela má cibulovitou podobu, v úžlabinách jsou čtyři jiné cibulovité věžičky. Uprostřed kostela stojí hlavní oltář, který je zmenšenou napodobeninou Berniniho barokního oltáře z chrámu sv. Petra v Římě. Celý oltář vyžezal řezbář Wauscher z Lince. Ve svatostánku v podobě lucerny, zavěšeném nad oltářem, je v zasklené schránce již zmiňovaná soška Panny Marie. Křížová cesta z roku 1933 je vyřezávaná z lipového dřeva a je dílem Vojtěcha Kafky z Červeného Kostelce. Sakristie byla přistavěna v roce 1720 na severní straně kostela a dostala podobu malé kaple s jehlancovou střechou a lucernou. Kůr a rokoková kazatelna byly přistavěny v roce 1735. Zvonice z roku 1939 stojí mimo kostel. Původní tři zvony byly v roce 1942 použity na válečné účely. Po válce byl do zvonice umístěn zvon ze Svaté Hory, pocházející z roku 1661, další dva zvony byly pořízeny v roce 1974. Opravy kostela byly prováděny v letech 1798, 1846-52, 1893, 1936 a v roce 1995.
Mariánské poutní místo Lomec | bohoslužby a poutě
Původně raně gotický kostel, v letech 1885 a 1928 upravován.
v lokalitě Dobrá Voda
Barokní poutní kaple z let 1889-91 s dvanácti kapličkami postavena u údajně léčivého pramene. V roce 1996 byla kaple i s kapličkami a studánkou opravena.
Kaple postavena po polovině 19. století. Oltář z 2. poloviny 17. století, portálový, s pozdějšími doplňky a novým obrazem.
Centrální stavba kostela z konce 17. století ve tvaru kříže. Nad středem osmiboké věžičky s cibulemi.
Barokní kostel postavený podle návrhu K. I. Dientzenhofera roku 1763.
Kostel původně starší, přestavěný roku 1840.
Barokní kostel postavený podle návrhů Kiliána Ignáce Dientzenhofera v letech 1747-50 na místě staršího zbořeného kostela. Je to jednolodní stavba podélné dispozice, s presbytářem uzavřeným uvnitř segmentově, zevně pravoúhle, s hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut plackou, v závěru konchou, loď sklenuta valeně s výsečemi, střední pole plackou. Jednotná vnitřní výzdoba od řezbáře Ferdinanda Ublakera a malíře J. V. Spitzera (freska na stropě lodi a presbytáře). Hlavní oltář rámový se sochami sv. Prokopa a andělů a s obrazem z 2. poloviny 18. století.
Barokní kaple v nároží hřbitovní zdi postavena v letech 1750-52, dokončena až po smrti Kiliána Ignáce Dienzenhofera (1689-1751). Je to centrální stavba, zevně pětiboká, uvnitř čtvercová, s půlkruhovými apsidovými výklenky po stranách. Vnitřní prostor sklenut kupolí na pendantivech. Pod kaplí valeně sklenutá hrobka.
Původně románský kostel z 1. poloviny 13. století, goticky přestavěn ve 14. století. Barokně upravován v letech 1655-60, věž je z roku 1839.
Radomyšl
Původně románský kostel z 12. století, přestavěn goticky ve 14. století a později upraven barokně. V jižní barokní síni se nachází unikátní kamenná křtitelnice, s vytesanými symboly a erby, kterou ve 14. století daroval johanitům, nastávajícím majitelům Radomyšle Vilém ze Strakonic.
Barokní poutní a hřbitovní kostel z let 1733-36 je dílem vlašského stavitele a architekta Bartolomea Scottiho.
Raně gotický kostel zbarokizovaný v letech 1668-70. Náhrobky Hodějovských v presbytáři a v kostnici.
Sedlice
Původně románský kostel, zbarokizovaný v letech 1747-52. Základní kámen posvěcen 21.4.1744. Hlavní oltář je z roku 1902, oltářní obraz sv. Jakuba namaloval Antonín Gross z Prahy, sochy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa jsou od neznámého mistra. Barevné okno nad hlavním oltářem je z roku 1897. Boční oltáře Bolestné Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého jsou z roku 1737, barokní kazatelna z roku 1753. Z 15. století se zachovala kamenná gotická křtitelnice. Kruchta byla postavena roku 1753, varhany jsou z roku 1893. Chrámová malba je z roku 1902 od Čeňka Gotlieba. Kříž na věži je z roku 1759, sanktusová věžička z roku 1749, zvonek v ní je z roku 1372.
Raně barokní osmiboký centrální poutní kostel z let 1677-78, roku 1718 přistavěn ochoz – ojedinělá architektonická zajímavost.
Strakonice
Renesanční kostel z let 1580-83 s gotickými okny postaven na základech staršího gotického kostela z počátku 13. století vlámským stavitelem V. Vogarellim. Nově vzniklá hodnotná sálová stavba s gotickými prvky je sklenuta síťovou hvězdovou klenbou, v podvěží a podkruchtí hřebínkové klenby. Barokní úpravy byly provedeny v roce 1777. Vybavení kostela je pseudogotické z roku 1894, krucifix z počátku 16. století, romanizující reliéfy Ukřižování a Trůnící Madona ze 16. století. Při rekonstrukci střechy v roce 2000 byly objeveny v kopuli dokumenty z roku 1873.
Původně románský kostel z 1. třetiny 13. století prodělal složitý stavební vývoj. Od románského slohu až ke gotické podobě, dokončené počátkem 16. století zaklenutím hlavní lodi. Románský charakter má i 40 metrů vysoká věž postavená kolem roku 1243. Barokní úpravy byly prováděny v 17. a zejména v 18. století. Jeho barokní interiér je převážně z let 1720-30. Oltář pochází z roku 1693, varhany jsou součástí interiéru od roku 1892. Kostel byl původně zasvěcen sv. Vojtěchovi, a to až do poloviny 14. století. Při stavebních úpravách byly odhaleny nástěnné malby z roku 1340.
Původně gotický hřbitovní kostel založil na přelomu 13. a 14. století Bavor III. Později barokně upraven v letech 1720-30
Kaple postavena spolu s bývalým špitálem na přelomu 17. a 18. století.
v části Podsrp
Barokní poutní kostel z let 1771-74, postavený velkopřevorem maltézského řádu hrabětem Ferdinandem Althanem na místě poutní kaple z roku 1749, rozšířené roku 1766. Jednotný barokní interiér pochází z doby výstavby.
Klasicistní kostel z roku 1822. Zajímavé je jednotné novogotické zařízení interiéru.
Základní kámen kaple položen a posvěcen v dubnu 1884. 8. září 1884 kapli slavnostně posvětil českobudějovický biskup František hrabě Schönborn. V roce 1905 byla na náklady obce vymalována pražským malířem Čeňkem Gottliebem.
Štěkeň
Barokní kostel na místě gotického, přestavěn roku 1749.
Románsko-gotický kostel z poloviny 13. století. Jednolodní stavba s pravoúhle zakončeným presbytářem a hranolovou věží. Úzká okna zakončená půlkruhovitě, na jižní straně lodi původní hrotitá.
Vodňany
Děkanský kostel připomínaný již v roce 1336, pozdně goticky dostavěn mistrem Jaklíkem a jeho synem Václavem v letech 1415-35, přestavěn v roce 1584. Při požáru roku 1722 byl velmi poškozen, záhy byl však opraven. Věž byla několikrát přestavována a v letech 1875-76 upravena do dnešní podoby. Kostel má podobu dvoulodní stavby zaklenuté žebrovou klenbou, je 38 metrů dlouhý, 14 metrů široký a věž má vysokou 64 metrů. Četné renesanční přístavby vytvářejí se starší gotickou stavbou malebně seskupený celek. V letech 1894-97 byl kostel regotizován R. Stechem podle návrhů J. Mockera. Vnitřní výzdoba i sgrafita na fasádě kostela jsou zpracována podle návrhů Mikoláše Alše z let 1895-97. Ve věži visí 6 zvonů, z nichž největší jménem Marek byl ulit r. 1725.
farnost Vodňany
Jednolodní empírový kostel s věžičkou z roku 1843 postaven podle plánů J. Sandnera na místě kostela z roku 1414. Byl vysvěcen roku 1848. Oltářní obraz Křtu Páně darovala císařovna Karolina Augusta. Většina zařízení je novorenesanční a novobarokní.
Budova Husova sboru byla slavnostně otevřena 5.dubna 1925. Ve velkém sále bývala kdysi místo stěny s obrazem Ježíše za stolem Páně opona a za ní jeviště.
Náboženská obec
Klasicistní budova synagogy byla postavena v letech 1837-52 v těsném sousedství staré synagogy z roku 1744, která byla po polovině 19. století zbořena. Od roku 1958 slouží synagoga jako městské muzeum. Hlavní modlitební sál byl v té době rozdělen stropem na dvě podlaží.
Kaple postavena v letech 1730-32 vodňanským měšťanem Kristiánem Jonášem. Uzavřena a odprodána do soukromých rukou byla v roce 1787, znovu vysvěcena roku 1816. Vnitřní zařízení pochází z 18. století.
Raně barokní kostel postaven roku 1687 Václavem Markvartem z Branišovic. V interiéru dochováno původní vnitřní zařízení.
Původně románský kostel z období před rokem 1250. Ve 14. století přestavěn a rozšířen o jižní loď. Zajímavostí kostela je goticko renesanční klenba hlavní lodi, vytvořená architektem Tomášem Červeným z Mendrisia v roce 1577, presbytář má gotickou křížovou klenbu. Věž je z let 1770-80. Inventář je barokní. Naposledy opraven byl v roce 1990.
Volyně
Pozdně renesanční hřbitovní kostel vystavěn v letech 1580-1618 z darů Matěje a Ludmily Dršťkových s přáním „v tom kostele aby se česky zpívalo“. Vzácná renesanční stavba Vogarelova má uvnitř zbytky cenných fresek ze 16. století, o jejichž zachování se zasloužili Maxmilián a Josef Boháčové, kteří provedli restaurátorské práce. Stavba kostela s valenou klenbou byla několikrát upravována a v roce 1877 byla přistavěna novorománská věž.
Gotický kostel ze 14. století, zevně zbarokizovaný. Dvoulodí zaklenuto síťovou klenbou. V interiéru pozdně gotická křtitelnice, obraz na hlavním oltáři ze Škrétova okruhu a reliéf „Ukřižování s donátory“.
Novogotická kaple postavena roku 1858 podle plánů volyňského rodáka architekta Josefa Niklase. Oltář byl původně zdoben obrazem Anděla Strážce od Maxmiliána Boháče staršího z roku 1898.Obraz spolu s ostatními byl poničen a nahrazen novodobým oltářním obrazem od Barbory Režné. V osmiboké střeše se nachází dva zvony z roku 1858, třetí zvon byl roku 1916 zabaven pro válečné účely.
Raně gotický trojlodní kostel z 13. století, první písemná zpráva pochází z roku 1305. Rozšířen o boční lodě byl roku 1607 a vnitřní zařízení v roce 1713. Střední loď a trojboce uzavřený presbytář jsou křížově sklenuty, boční lodě jsou plochostropé. Po vyhoření původní dřevěné zvonice někdy koncem 16. století byla v roce 1713 vybudována nová kamenná současně s barokní branou vedoucí na hřbitov kolem kostela. Hřbitov byl uzavřen v roce 1873.
Kostel z roku 1898.