okres Svitavy

Seznam obcí:
Benátky, Biskupice, Březina, Čistá, Hradec nad Svitavou, Chornice, Jaroměřice, Jevíčko, Křenov, Litomyšl, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Pohledy, Sklené, Svitavy, Šnekov, Tržek, Vendolí, Vranová Lhota, Vrážné, Vysoká

Benátky


kaple sv. Jana Nepomuckého

Pozdně barokní kaple z konce 18. století. Je čtvercová se zvoničkou, v průčelí jednoduše vykrajovaný štít s vázami. Uvnitř plochostropá, kdysi zde byl pseudobarokní oltářík se sochou sv. Jana Nepomuckého, nyní jen soška ve výklenku.



Biskupice


kostel sv. Petra a Pavla

Původně gotický kostel, jak dokládá obdélný, polygonálně uzavřený presbytář s opěráky, v lodi zbarokizován v letech 1770-76 stavitelem K. Jelínkem. Loď obdélná, se západní odstupněnou věží. Na jižní straně polygonální kaple, při presbytáři severní sakristie s oratoří. Vnitřek sklenut plackami na pilastry, jižní kaple křížem. Zařízení rokokové z doby přestavby od J. Wintera, na hlavním oltáři obraz patronů kostela od Kreppa z roku 1726.



Březina


kaple sv. Rocha a Šebestiána

Barokní kaple s hranolovou vížkou s cibulovou helmicí z roku 1715. Upravena byla v roce 1853.



Čistá


kostel sv. Mikuláše

Původně gotický kostel z 2. poloviny 14. století přestavěn renesančně po polovině 16. století a roku 1740 barokně. Jedná se o bazilikální trojlodí s příčnou lodí, jejíž ramena jsou uvnitř trojboce, zevně půlkruhově zakončena, s pětiboce zakončeným presbytářem s hranolovou věží na severní straně. Presbytář sklenut valeně s výsečemi, hlavní a příčná loď zaklenuty křížovou klenbou, v bočních lodích křížové klenby, ramena příčné lodi sklenuta valeně. Zařízení z větší části rokokové z 2. poloviny 18. století, hlavní oltář portálový s obrazem sv. Mikuláše od L. Stera z roku 1764.



Hradec nad Svitavou


kostel sv. Kateřiny

Kostel původně prý již z 13. století, v dispozici gotický z 2. poloviny 14. století, přestavěn barokně po požáru roku 1673 v roce 1710, opraven roku 1936. Je jednolodní, obdélný, s polygonálně uzavřeným presbytářem s obdélnou sakristií s oratoří v patře po severní straně presbytáře a obdélnou kaplí po severní straně lodi, s hranolovou věží krytou jehlanem před západním průčelím. Kostel klenut valeně s lunetami, stejně severní kaple, se štukovým čtyřlistem na klenbě, sakristie a jižní předsíň, podvěží křížově. Malba interiéru z roku 1870. Zařízení pseudoslohové z konce 19. století.



kaple Panny Marie Královny

Kaple opravena roku 1870.



Chornice


kostel sv. Vavřince

Nejstarší částí kostela je vysoká (64,5 metru) gotická věž asi ze 14. století, její přesné stáří není známo, při renovaci v 16. století byl ve zdi objeven letopočet 1043. Původně byla tato věž součástí tvrze, kterou dal roku 1513 Ladislav z Boskovic přestavět na kostel, k věži byla přistavěna hlavní loď, která byla nově zaklenuta v roce 1701. Kostel prošel celkovou rekonstrukcí roku 1731 a roku 1750 byla ke kostelu přistavěna kaple Panny Marie a sakristie. V roce 1908 kostel vyhořel, do dnešní podoby byl upraven vč. věže po opravě, dokončené roku 1911. Kostel je obdélný, dvoulodní, s polygonálním presbytářem a mohutnou třípatrovou věží se stupňovitou střechou jehlancovitě vyvršenou s vížkami na krakorcích po stranách. Na jižní straně věže válcovitý přístavek se šnekovým schodištěm. Hlavní loď sklenuta třemi hladkými kříži z roku 1701, boční loď klenuta valeně, zdobena rokokovou přemalovanou freskou Naděje, presbytář sklenut dvěma kříži a konchou. Hlavní oltář pseudorománský z konce 19. století, v boční lodi oltář klasicistní, portálový, s barokními sochami Zachariáše a Alžběty ze školy J. Pacáka.



Jaroměřice


kostel Povýšení sv. Kříže

Kostel, součást poutního místa na Kalvárii, vestavěn do východní strany ambitu, vybudován v letech 1712-14 majitelem jaroměřického panství Františkem Šubířem. Dne 4. května 1712 byl položen základní kámen a 14. září 1713 proběhlo slavnostní svěcení kostela, jehož návrh se přičítá Blažeji Santini-Aichlovi, jeho autorství se ale nikdy spolehlivě neprokázalo. Jedná se o centrální budovu tvaru protaženého šestilistého půdorysu s lukovitě prohnutým průčelím, členěným pilastry a okny elipsovitého tvaru. Na portále jsou umístěny tři kalvárské kříže a pod nimi kamenné erby zakladatele kostela a jeho manželky. Vnitřek kostela tvoří podélný, na obou koncích půlkruhově uzavřený prostor, na nějž se při koncích připojují z obou stran půlkruhové prostory, sklenuté valeně s lunetami, s novou nástropní malbou od malíře Přečka z Brna. V levém zadním prostoru sakristie a nad ní oratoř. Na bočním oltáři jsou ve skleněné rakvi ostatky sv. Feliciána. Hlavní oltář z konce 18. století, klasicistní, sloupová edikula z červeného mramoru, obsahující uprostřed kopii obrazu Salvatora ve stříbrné, zlacené, drahokamy zdobené masce. Za hlavním oltářem krápníková jeskyně zv. Getsemanská zahrada – obdélná, dvoulodní, valeně sklenutá. Zde jsou umístěny plastické reliéfy Krista a apoštolů na Olivetské hoře, mariánský obraz ze 16. století a křtitelnice z kostela Všech svatých, vzácná památka z 15. století.



kostel Všech svatých

Původně gotický kostel asi z 12. století, z něhož se zachovala sakristie sklenutá žebrovým křížem, pod věží při polygonálním závěru. Při pozdně barokní přestavbě roku 1804 byly zachovány boční starobylé kaple. Vnitřek sklenut křížem. Zařízení klasicistní z roku 1804 a pseudogotické. Renesanční figurální náhrobník Jana z Linhartic a Jaroměře z roku 1562. Roku 1905 byly na kostelní věž umístěny hodiny. Když byly za první světové války zabaveny zvony, byly roku 1928 pořízeny tři nové, které byly však na jaře 1942 též odebrány na válečné účely. Roku 1949 byla zbourána původní vstupní část a postavena současná větší předsíň. Při opravě roku 1999 byly ve věžní báni nalezeny pamětní doklady vložené sem při předešlých opravách v letech 1767 a 1904.



kaple Panny Marie Ustavičné Pomoci

Loretánská kaple přistavěna ke dvěma již stojícím křídlům fary v roce 1742, vlastní Loreta po straně. Obdélná stavba má dvojí patro oken, dolní do půlkruhu, horní kruhová. Rovný štukový strop, fresky Křížové cesty.



Jevíčko


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Původně augustiniánský gotický kostel z poloviny 14. století, pozdně barokně přestavěn v letech 1762-66 podle plánů Pavla Merty z Boskovic, farním kostelem po zrušení kláštera roku 1784. Roku 1778 byla k severní straně kostela přistavěna hrobní kaple, svému účelu sloužila ještě roku 1867. kostel je obdélný s bočním průčelím, presbytář obdélný, ukončený do půlkruhu, obestavěný klášterem, severní hranolová věž ukončena jehlancovou střechou. Vnitřek lodi sálový, sklenutý třemi plackami, nové mariánské fresky z 19. století na klenbě a také na placce nad presbytářem. Zařízení převážně rokokové a klasicistní z konce 18. století. Hlavní oltář klasicistní z roku 1790, portálový s nikou, v níž je pozdně gotická socha Panny Marie z konce 15. století, nesená barokními anděly z dílny J. Pacáka z doby kolem roku 1730.



kostel sv. Bartoloměje

Hřbitovní gotický kostel z doby kolem roku 1300 byl z lomové opuky, se šindelovou střechou, na hřebeni s vížkou, přestavěn po roce 1936, kdy vyhořel. Je jednolodní, obdélný, uvnitř kazetový strop z roku 1936. Oltář raně barokní z doby kolem roku 1670 s obrazem Umučení sv. Bartoloměje. Vzácný zvon z roku 1773 byl zabaven v roce 1916 pro válečné účely.



synagoga

Synagoga postavena v klasicistním slohu v letech 1792-94, nahradila dřevěnou synagogu z roku 1666, která shořela při velkém požáru města roku 1747. V roce 1907 bylo průčelí budovy secesně upraveno a posunuto o 1 metr do ulice. K bohoslužebným účelům sloužila do začátku 2. světové války, od roku 1951 slouží Církvi československé husitské.



ústavní kostelík

Ústavní kostelík sanatoria postaven ve třicátých letech 20. století.



Křenov


kostel sv. Jana Křtitele

Barokní kostel postaven roku 1729, je obdélný, sálový s tribunami, s obdélným, polokruhově zakončeným presbytářem a západní hranolovou věží vestavěnou do průčelí. Vnitřek sklenut valeně, na ploché pilastry, na klenbě bohaté páskové štukatury a fresky. V presbytáři Oslava Nejsvětější Trojice, v lodi Křest Kristův v Jordáně, okolo poprsí apoštolů. Zařízení bohaté z doby kolem roku 1730. Hlavní oltář původně pilastrový, portálový, vestavěn do závěru presbytáře, s obrazem Křtu Kristova v Jordáně, al fresco, kolem obrazu čtvero letících andělů, po stranách oltáře ve zdi niky, v horních sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana z Boha, z doby kolem roku 1760, v dolních vrcholně barokní dřevořezby Madony Sedmibolestné a Ecce homo z doby po roce 1740. Kazatelna kombinovaná s křtitelnicí z doby kolem roku 1750. Barokní varhany z počátku 18. století.



kaple sv. Isidora

Základní kámen kaple položen roku 1707, nejspíše do roku 1713 byl hotový i bohatě dekorovaný interiér se štukovými sochami Adama a Evy a andílky s hudebními nástroji. Vrcholem výzdoby je nástěnná malba na klenbě představující Devět kůrů andělských z roku 1727. Postava sv. Isidora je umístěna v nice nad oltářem. Kaple je centrální, elipsovitá, vnitřek sklenut kupolovitě. Po dlouhodobém chátrání byla v roce 2004 zahájena celková rekonstrukce kaple, nejprve exteriéru, od roku 2012 interiérové výzdoby, od roku 2014 restaurování mobiliáře.



Litomyšl


kostel Nalezení sv. Kříže

Barokní piaristický kostel stavěl od roku 1714 Giovanni Battista Alliprandi, roku 1720 zemřel. Stavbu dokončil František Maxmilián Kaňka v letech 1720-30. Kostel několikrát vyhořel: roku 1735 pravá věž, roku 1775 celý kostel a část zařízení, opraven J. K. Habichem, znovu opraven v letech 1814, 1892, 1894 a 1903. Je jednolodní s třemi páry bočních kaplí, s příčnou lodí o půlkruhově zakončených ramenech, s presbytářem zevně půlkruhovým, uvnitř trojbokým, se čtvercovými kaplemi po stranách a s dvouvěžovým hlavním průčelím. Hlavní průčelí, sevřené dvěma nakoso postavenými věžemi, zdobí sochy Víry a Naděje od J. Pacáka. Presbytář sklenut valeně s výsečemi, v křížení placka, ramena příčné lodi sklenuta valeně, v závěru konchy. Loď sklenuta valeně na širokých pásech, boční kaple s emporami sklenuty valeně. Hlavní oltář empírový z roku 1819 s barokními sochami, kazatelna empírová z roku 1842, varhany empírové z roku 1821.



kostel Povýšení sv. Kříže

Gotický kostel založil roku 1356 biskup Jan II. ze Středy, postavil mistr Jakub v letech 1356-78. Roku 1460 vyhořel, asi v polovině 15. století přistavěny věže a roku 1522 jižní předsíň. V následujícím období několikrát vyhořel (1546, 1560, 1601), poté opraven, sklenuta loď a přistavěna západní předsíň s portálem. Roku 1745 kostel znovu poškozen požárem, roku 1777 zřízen západní štít, roku 1778 zvýšena věž. Další úpravy v letech 1842, 1870, v letech 1891-93 regotizován západní štít, věž opravena roku 1891 F Schmoranzem. Kostel je bazilikálním trojlodím s hlubokým pětiboce zakončeným presbytářem s opěráky, s kaplí sv. Josefa a čtvercovou sakristií po jižní straně, s hranolovou věží a předsíní v západním průčelí (původně dvě věže, pravá nebyla po požáru v roce 1601 obnovena). Presbytář a hlavní loď sklenuty valeně s výsečemi. Hlavní loď otevřena do bočních lodí mírně hrotitými oblouky na hranolových pilířích, boční lodi sklenuty křížovými klenbami na žebrech hruškového profilu. Při opravách v roce 1955 objeveny v západní části kostela renesanční nástěnné malby z 16. století. Hlavní oltář z roku 1767 od M. Hennevogela, obraz od Ignáce Raaba. Kazatelna pseudogotická z roku 1898, křtitelnice ze 17. století.



kostel Rozeslání sv. Apoštolů

Špitální kostel doložen k roku 1407, špitál stál již roku 1347. Barokně přestavěn a opraven zejména po požárech v letech 1705, 1735, 1775 a 1814, přestavba věže a kruchty z let 1838-42. Je jednolodní, pětiboce zakončený, se sakristií po severní straně, se západní hranolovou věží. Vnitřek sklenut dvěma poli křížové klenby a paprsčitě v závěru. Vnitřní zařízení pseudogotické z roku 1842, hlavní oltář z konce 19. století od J. Uherka.



kostel sv. Anny

Raně barokní hřbitovní kostel postaven v letech 1670-72, opraven roku 1872. Je to obdélná stavba na křížovém půdorysu s předsíňkou z roku 1800 v západním průčelí. Příčná ramena kříže uzavřena půlkruhově a a opřena novějšími šikmými opěráky, západní průčelí završeno štítem s trojúhelníkovým nástavcem. Čtvercový střed se zkosenými rohy sklenut plochou kupolí na pendantivech, východní podélné rameno kříže, tvořící presbytář, sklenuto valeně s výsečemi, příčná ramena konchou. Hlavní oltář od řezbáře M. Bartoše z Dobrušky z roku 1795 se sochami sv. Zachariáše a Anny. Bohatá vnitřní výzdoba.



kostel Českobratrské církve evangelické

Modlitebna slavnostně otevřena 6. července 1923. V letech 1996-97 byla provedena velká rekonstrukce kostela.



Sbor Církve československé husitské

Pseudogotický kostel z roku 1865 od Th. Johna, původně postavena pro městskou reálku. Od roku 1932 slouží Církvi československé husitské.



Nový kostel Církve bratrské

Základní kámen Nového kostela byl položen v roce 2008, otevření proběhlo 4. prosince 2010. Postaven byl podle projektu architekta Zdeňka Fránka. Novostavba kostela byla zahloubena do travnatého terénu, uvnitř je sál pro cca 150 osob, dvě víceúčelové klubovny a společenský vestibul, v 2. nadzemním podlaží je byt pro kazatele sboru. Na mostě do nebes je skleněný kříž od Václava Cíglera.



v části Nedošín

kaple sv. Antonína Paduánského

Kaple nad studánkou z roku 1809. Je čtvercová, sklenuta kupolí se slepou lucernou, po stranách kruhová okna.



Městečko Trnávka


kostel sv. Jakuba Staršího

Barokní kostel byl postaven v roce 1752, vysvěcen byl 23. června 1804. Je obdélný, s obdélným půlkruhově uzavřeným presbytářem se sakristií po jižní straně, s hranolovou věží, vestavěnou do štítu průčelí. Vnitřek sklenut valeně s lunetami na pásy. Závěr presbytáře zcela vyplněn hlavním oltářem, rokokovým, portálovým, se sochami sv. Petra a Jana Evangelisty. V interiéru pozdně gotická dřevořezba sv. Šebestiána z doby kolem roku 1500. Kazatelna a varhany rokokové z roku 1763. Opravy kostela byly prováděny ve 3. čtvrtině 20. století, naposledy se podařilo dokončit opravu střechy v roce 2012.



Moravská Třebová


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Děkanský kostel je původní gotická stavba s renesančními přestavbami. Po požáru roku 1541 obnoven roku 1549 Václavem z Boskovic, do dnešní podoby přestavěn po požáru roku 1726 Josefem Adamem z Lichtenštejna jako jednolodní barokní sálová stavba se dvěma přístavky bočních plochých kaplí. Ze starší stavby zachován polygonální závěr s opěráky a věž, jejíž zřícená horní část byla nahrazena novou. Presbytář sklenut valeně, loď valeně s lunetami. Hlavní sloupový oltář z roku 1776, z napodobeniny mramoru se zlacenými sochami českých patronů. Většinou rokokové vnitřní zařízení z 2. poloviny 18. století, kazatelna a oltář sv. Jana Nepomuckého jsou kvalitní řezbářské práce Jiřího Pacáka z roku 1735. K věži přiléhá Loretánská kaple, vyzdobená freskami T. J. Suppera z roku 1768, který je zde pohřben.



kostel sv. Josefa

Raně barokní klášterní kostel z let 1680-90, obdélný, s pravoúhlým presbytářem. Vnitřek sálový, sklenutý valeně s lunetami. Vnitřní zařízení barokní z 18. století, hlavní oltář portálový, sloupový, s novým obrazem sv. Josefa. Sochařská výzdoba pochází z roku 1721 od Jiřího Antonína Heinze.



kostel Nalezení sv. Kříže

Pozdně gotický trojlodní kostel, částečně zbarokizován, s polygonálním presbytářem. Vnitřek sklenut valeně na 2x2 pilíře, presbytář rovněž valeně, vyzdoben rokokovou freskou Objevení sv. Kříže od T. J. Suppera. V kostele vynikající řezbářské práce J. Pacáka. V interiéru renesanční malovaná dřevěná kruchta a figurální i heraldické náhrobníky z 2. poloviny 16. století a počátku 17. století.



kostel Českobratrské církve evangelické



kaple na cestě ke Kalvárii

Čtyři barokní centrální kaple z roku 1723 s pozoruhodnými zvonovými střechami, lemující cestu na Křížovém vrchu ke Kalvárii. Kalvárie – barokní zvlněná stěna santiniovského rázu – velkolepé sochařské dílo J. Pacáka z roku 1730.



Pohledy


kaple sv. Víta

Kaple postavena v letech 1733-34. Je obdélná s neodsazeným půlkruhovým presbytářem. Vnitřek sklenut valeně s lunetami. Po letech chátrání nechala kapli opravit obec Pohledy.



Sklené


kostel sv. Petra a Pavla

Původně gotický kostel z 1. poloviny 14. století, místo lodi vystavěn v letech 1913-13 nový, lehce historizující kostel, obrácený k jihu, u něhož zůstal presbytář jako východní kaple. Kostel byl slavnostně vysvěcen 2. října 1927. Moderní stavba je jednolodní, obdélná, s půlkruhově uzavřeným presbytářem se sakristií po východní straně a se secesní arkádovou předsíní se sgrafitovým vyobrazením světců před průčelím. Po východní straně přiléhá k lodi čtvercový presbytář původního kostela, po západní straně hranolová věž se střílnovými okénky, jejíž horní část upravena moderně v letech 1912-13. Původní presbytář zevně s opěráky sklenut křížovou klenbou s žebry klínového profilu, loď moderního kostela sklenuta valeně s lunetami, presbytář konchou. Zařízení moderní, v původním presbytáři kamenná kalichovitá křtitelnice, snad ze 17. století.



Šnekov


kaple sv. Jana Nepomuckého

Novogotická kaple.



Tržek


kaple Panny Marie

Kaple z 2. poloviny 19. století je čtvercová, se zkosenými nárožími a lucernou. Kamenný kříž před kaplí z roku 1880.



Vendolí


kostel sv. Ondřeje

Původní dřevěný kostel postaven pravděpodobně roku 1149. V době husitských válek byl rozbořen a v roce 1517 na stejném místě postaven nový v pozdně gotickém slohu. Ten zničil roku 1572 rozsáhlý požár. Po požáru byla při věži zřízena nejdříve dřevěná chrámová loď přestavovaná postupně z kamene, sakristie byla dokončena roku 1639. Celková raně barokní přestavba je z roku 1693, další rozšíření kostela a přístavba severní kaple Panny Marie je z roku 1777. Současnou podobu dostal kostel v roce 1789, kdy byl znovu zaklenut. Po zásahu bleskem 13. června 1825, kdy shořela věž i střecha a roztaveny 4 zvony, byla roku 1826 opravena střecha, zvýšena věž o 9,5 metru na dnešních 36 metrů a pořízeny nové zvony. Zvony byly zabaveny za první světové války a nové i druhá světová válka, jen umíráček zůstal. Kostel je jednolodní, obdélný, s půlkruhově uzavřeným presbytářem, s obdélnou sakristií s oratoří v patře po severní a předsíní po jižní straně. Hranolová věž s cibulovou bání v průčelí má po jižní straně otevřené schodiště a po severní straně čtvercovou kapli Panny Marie. V presbytáři valená klenba s lunetami a v závěru koncha, v lodi pruská klenba a zděná kruchta na dvou sloupech. Zařízení kostela je pseudoslohové ze sklonku 19. století, s kamennou křtitelnicí z roku 1761. Po druhé světové válce byla provedena oprava v roce 1948, kdy byl 23. května osazen nový zvon o váze 185 kg a průměru 68,6 cm. V roce 1997 bylo zbudováno odvodnění kolem kostela a roku 2001 opravena fasáda.



Vranová Lhota


kostel sv. Kateřiny

Původně gotický kostel přestavěn barokně roku 1788. V interiéru bohaté řezbářské práce. Z původní stavby se dochoval vzácný oltář sv. Andělů strážných.



Vrážné


kaple sv. Cyrila a Metoděje

Kaple postavena v letech 1890-91.



Vysoká


kaple Nejsvětější Trojice

Kaple postavena roku 1867 zednickým polírem Fabiánem Vykydalem z Březinek. Stavba byla ukončena v listopadu a vysvěcena byla 23. května 1868. Za první světové války přišla kaple o svůj zvon, v roce 1928 byl pořízen nový od firmy Oktav Winter v Broumově, vážící 52 kg, posvěcen byl 23. září.