okres Svitavy

Seznam obcí:
Benátky, Biskupice, Čistá, Chornice, Jaroměřice, Jevíčko, Litomyšl, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Svitavy, Tržek, Vranová Lhota, Vrážné, Vysoká

Benátky


kaple sv. Jana Nepomuckého

Pozdně barokní kaple z konce 18. století. Je čtvercová se zvoničkou, v průčelí jednoduše vykrajovaný štít s vázami. Uvnitř plochostropá, kdysi zde byl pseudobarokní oltářík se sochou sv. Jana Nepomuckého, nyní jen soška ve výklenku.



Biskupice


kostel sv. Petra a Pavla

Původně gotický kostel, jak dokládá obdélný, polygonálně uzavřený presbytář s opěráky, v lodi zbarokizován v letech 1770-76 stavitelem K. Jelínkem. Loď obdélná, se západní odstupněnou věží. Na jižní straně polygonální kaple, při presbytáři severní sakristie s oratoří. Vnitřek sklenut plackami na pilastry, jižní kaple křížem. Zařízení rokokové z doby přestavby od J. Wintera, na hlavním oltáři obraz patronů kostela od Kreppa z roku 1726.



Čistá


kostel sv. Mikuláše

Původně gotický kostel z 2. poloviny 14. století přestavěn renesančně po polovině 16. století a roku 1740 barokně. Jedná se o bazilikální trojlodí s příčnou lodí, jejíž ramena jsou uvnitř trojboce, zevně půlkruhově zakončena, s pětiboce zakončeným presbytářem s hranolovou věží na severní straně. Presbytář sklenut valeně s výsečemi, hlavní a příčná loď zaklenuty křížovou klenbou, v bočních lodích křížové klenby, ramena příčné lodi sklenuta valeně. Zařízení z větší části rokokové z 2. poloviny 18. století, hlavní oltář portálový s obrazem sv. Mikuláše od L. Stera z roku 1764.



Chornice


kostel sv. Vavřince

Nejstarší částí kostela je vysoká (64,5 metru) gotická věž asi ze 14. století, její přesné stáří není známo, při renovaci v 16. století byl ve zdi objeven letopočet 1043. Původně byla tato věž součástí tvrze, kterou dal roku 1513 Ladislav z Boskovic přestavět na kostel, k věži byla přistavěna hlavní loď, která byla nově zaklenuta v roce 1701. Kostel prošel celkovou rekonstrukcí roku 1731 a roku 1750 byla ke kostelu přistavěna kaple Panny Marie a sakristie. V roce 1908 kostel vyhořel, do dnešní podoby byl upraven vč. věže po opravě, dokončené roku 1911. Kostel je obdélný, dvoulodní, s polygonálním presbytářem a mohutnou třípatrovou věží se stupňovitou střechou jehlancovitě vyvršenou s vížkami na krakorcích po stranách. Na jižní straně věže válcovitý přístavek se šnekovým schodištěm. Hlavní loď sklenuta třemi hladkými kříži z roku 1701, boční loď klenuta valeně, zdobena rokokovou přemalovanou freskou Naděje, presbytář sklenut dvěma kříži a konchou. Hlavní oltář pseudorománský z konce 19. století, v boční lodi oltář klasicistní, portálový, s barokními sochami Zachariáše a Alžběty ze školy J. Pacáka.



Jaroměřice


kostel Povýšení sv. Kříže

Kostel, součást poutního místa na Kalvárii, vestavěn do východní strany ambitu, vybudován v letech 1712-14 majitelem jaroměřického panství Františkem Šubířem. Dne 4. května 1712 byl položen základní kámen a 14. září 1713 proběhlo slavnostní svěcení kostela, jehož návrh se přičítá Blažeji Santini-Aichlovi, jeho autorství se ale nikdy spolehlivě neprokázalo. Jedná se o centrální budovu tvaru protaženého šestilistého půdorysu s lukovitě prohnutým průčelím, členěným pilastry a okny elipsovitého tvaru. Na portále jsou umístěny tři kalvárské kříže a pod nimi kamenné erby zakladatele kostela a jeho manželky. Vnitřek kostela tvoří podélný, na obou koncích půlkruhově uzavřený prostor, na nějž se při koncích připojují z obou stran půlkruhové prostory, sklenuté valeně s lunetami, s novou nástropní malbou od malíře Přečka z Brna. V levém zadním prostoru sakristie a nad ní oratoř. Na bočním oltáři jsou ve skleněné rakvi ostatky sv. Feliciána. Hlavní oltář z konce 18. století, klasicistní, sloupová edikula z červeného mramoru, obsahující uprostřed kopii obrazu Salvatora ve stříbrné, zlacené, drahokamy zdobené masce. Za hlavním oltářem krápníková jeskyně zv. Getsemanská zahrada – obdélná, dvoulodní, valeně sklenutá. Zde jsou umístěny plastické reliéfy Krista a apoštolů na Olivetské hoře, mariánský obraz ze 16. století a křtitelnice z kostela Všech svatých, vzácná památka z 15. století.



kostel Všech svatých

Původně gotický kostel asi z 12. století, z něhož se zachovala sakristie sklenutá žebrovým křížem, pod věží při polygonálním závěru. Při pozdně barokní přestavbě roku 1804 byly zachovány boční starobylé kaple. Vnitřek sklenut křížem. Zařízení klasicistní z roku 1804 a pseudogotické. Renesanční figurální náhrobník Jana z Linhartic a Jaroměře z roku 1562. Roku 1905 byly na kostelní věž umístěny hodiny. Když byly za první světové války zabaveny zvony, byly roku 1928 pořízeny tři nové, které byly však na jaře 1942 též odebrány na válečné účely. Roku 1949 byla zbourána původní vstupní část a postavena současná větší předsíň. Při opravě roku 1999 byly ve věžní báni nalezeny pamětní doklady vložené sem při předešlých opravách v letech 1767 a 1904.



kaple Panny Marie Ustavičné Pomoci

Loretánská kaple přistavěna ke dvěma již stojícím křídlům fary v roce 1742, vlastní Loreta po straně. Obdélná stavba má dvojí patro oken, dolní do půlkruhu, horní kruhová. Rovný štukový strop, fresky Křížové cesty.



Jevíčko


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Původně augustiniánský gotický kostel z poloviny 14. století, pozdně barokně přestavěn v letech 1762-66 podle plánů Pavla Merty z Boskovic, farním kostelem po zrušení kláštera roku 1784. Roku 1778 byla k severní straně kostela přistavěna hrobní kaple, svému účelu sloužila ještě roku 1867. kostel je obdélný s bočním průčelím, presbytář obdélný, ukončený do půlkruhu, obestavěný klášterem, severní hranolová věž ukončena jehlancovou střechou. Vnitřek lodi sálový, sklenutý třemi plackami, nové mariánské fresky z 19. století na klenbě a také na placce nad presbytářem. Zařízení převážně rokokové a klasicistní z konce 18. století. Hlavní oltář klasicistní z roku 1790, portálový s nikou, v níž je pozdně gotická socha Panny Marie z konce 15. století, nesená barokními anděly z dílny J. Pacáka z doby kolem roku 1730.



kostel sv. Bartoloměje

Hřbitovní gotický kostel z doby kolem roku 1300 byl z lomové opuky, se šindelovou střechou, na hřebeni s vížkou, přestavěn po roce 1936, kdy vyhořel. Je jednolodní, obdélný, uvnitř kazetový strop z roku 1936. Oltář raně barokní z doby kolem roku 1670 s obrazem Umučení sv. Bartoloměje. Vzácný zvon z roku 1773 byl zabaven v roce 1916 pro válečné účely.



synagoga

Synagoga postavena v klasicistním slohu v letech 1792-94, nahradila dřevěnou synagogu z roku 1666, která shořela při velkém požáru města roku 1747. V roce 1907 bylo průčelí budovy secesně upraveno a posunuto o 1 metr do ulice. K bohoslužebným účelům sloužila do začátku 2. světové války, od roku 1951 slouží Církvi československé husitské.



ústavní kostelík

Ústavní kostelík sanatoria postaven ve třicátých letech 20. století.



Litomyšl


kostel Nalezení sv. Kříže

Barokní piaristický kostel stavěl od roku 1714 Giovanni Battista Alliprandi, roku 1720 zemřel. Stavbu dokončil František Maxmilián Kaňka v letech 1720-30. Kostel několikrát vyhořel: roku 1735 pravá věž, roku 1775 celý kostel a část zařízení, opraven J. K. Habichem, znovu opraven v letech 1814, 1892, 1894 a 1903. Je jednolodní s třemi páry bočních kaplí, s příčnou lodí o půlkruhově zakončených ramenech, s presbytářem zevně půlkruhovým, uvnitř trojbokým, se čtvercovými kaplemi po stranách a s dvouvěžovým hlavním průčelím. Hlavní průčelí, sevřené dvěma nakoso postavenými věžemi, zdobí sochy Víry a Naděje od J. Pacáka. Presbytář sklenut valeně s výsečemi, v křížení placka, ramena příčné lodi sklenuta valeně, v závěru konchy. Loď sklenuta valeně na širokých pásech, boční kaple s emporami sklenuty valeně. Hlavní oltář empírový z roku 1819 s barokními sochami, kazatelna empírová z roku 1842, varhany empírové z roku 1821.



kostel Povýšení sv. Kříže

Gotický kostel založil roku 1356 biskup Jan II. ze Středy, postavil mistr Jakub v letech 1356-78. Roku 1460 vyhořel, asi v polovině 15. století přistavěny věže a roku 1522 jižní předsíň. V následujícím období několikrát vyhořel (1546, 1560, 1601), poté opraven, sklenuta loď a přistavěna západní předsíň s portálem. Roku 1745 kostel znovu poškozen požárem, roku 1777 zřízen západní štít, roku 1778 zvýšena věž. Další úpravy v letech 1842, 1870, v letech 1891-93 regotizován západní štít, věž opravena roku 1891 F Schmoranzem. Kostel je bazilikálním trojlodím s hlubokým pětiboce zakončeným presbytářem s opěráky, s kaplí sv. Josefa a čtvercovou sakristií po jižní straně, s hranolovou věží a předsíní v západním průčelí (původně dvě věže, pravá nebyla po požáru v roce 1601 obnovena). Presbytář a hlavní loď sklenuty valeně s výsečemi. Hlavní loď otevřena do bočních lodí mírně hrotitými oblouky na hranolových pilířích, boční lodi sklenuty křížovými klenbami na žebrech hruškového profilu. Při opravách v roce 1955 objeveny v západní části kostela renesanční nástěnné malby z 16. století. Hlavní oltář z roku 1767 od M. Hennevogela, obraz od Ignáce Raaba. Kazatelna pseudogotická z roku 1898, křtitelnice ze 17. století.



kostel Rozeslání sv. Apoštolů

Špitální kostel doložen k roku 1407, špitál stál již roku 1347. Barokně přestavěn a opraven zejména po požárech v letech 1705, 1735, 1775 a 1814, přestavba věže a kruchty z let 1838-42. Je jednolodní, pětiboce zakončený, se sakristií po severní straně, se západní hranolovou věží. Vnitřek sklenut dvěma poli křížové klenby a paprsčitě v závěru. Vnitřní zařízení pseudogotické z roku 1842, hlavní oltář z konce 19. století od J. Uherka.



kostel sv. Anny

Raně barokní hřbitovní kostel postaven v letech 1670-72, opraven roku 1872. Je to obdélná stavba na křížovém půdorysu s předsíňkou z roku 1800 v západním průčelí. Příčná ramena kříže uzavřena půlkruhově a a opřena novějšími šikmými opěráky, západní průčelí završeno štítem s trojúhelníkovým nástavcem. Čtvercový střed se zkosenými rohy sklenut plochou kupolí na pendantivech, východní podélné rameno kříže, tvořící presbytář, sklenuto valeně s výsečemi, příčná ramena konchou. Hlavní oltář od řezbáře M. Bartoše z Dobrušky z roku 1795 se sochami sv. Zachariáše a Anny. Bohatá vnitřní výzdoba.



kostel Českobratrské církve evangelické

Modlitebna slavnostně otevřena 6. července 1923. V letech 1996-97 byla provedena velká rekonstrukce kostela.



Sbor Církve československé husitské

Pseudogotický kostel z roku 1865 od Th. Johna, původně postavena pro městskou reálku. Od roku 1932 slouží Církvi československé husitské.



Nový kostel Církve bratrské

Základní kámen Nového kostela byl položen v roce 2008, otevření proběhlo 4. prosince 2010. Postaven byl podle projektu architekta Zdeňka Fránka. Novostavba kostela byla zahloubena do travnatého terénu, uvnitř je sál pro cca 150 osob, dvě víceúčelové klubovny a společenský vestibul, v 2. nadzemním podlaží je byt pro kazatele sboru. Na mostě do nebes je skleněný kříž od Václava Cíglera.



v části Nedošín

kaple sv. Antonína Paduánského

Kaple nad studánkou z roku 1809. Je čtvercová, sklenuta kupolí se slepou lucernou, po stranách kruhová okna.



Městečko Trnávka


kostel sv. Jakuba Staršího

Barokní kostel byl postaven v roce 1752, vysvěcen byl 23. června 1804. Je obdélný, s obdélným půlkruhově uzavřeným presbytářem se sakristií po jižní straně, s hranolovou věží, vestavěnou do štítu průčelí. Vnitřek sklenut valeně s lunetami na pásy. Závěr presbytáře zcela vyplněn hlavním oltářem, rokokovým, portálovým, se sochami sv. Petra a Jana Evangelisty. V interiéru pozdně gotická dřevořezba sv. Šebestiána z doby kolem roku 1500. Kazatelna a varhany rokokové z roku 1763. Opravy kostela byly prováděny ve 3. čtvrtině 20. století, naposledy se podařilo dokončit opravu střechy v roce 2012.



Moravská Třebová


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Děkanský kostel je původní gotická stavba s renesančními přestavbami. Po požáru roku 1541 obnoven roku 1549 Václavem z Boskovic, do dnešní podoby přestavěn po požáru roku 1726 Josefem Adamem z Lichtenštejna jako jednolodní barokní sálová stavba se dvěma přístavky bočních plochých kaplí. Ze starší stavby zachován polygonální závěr s opěráky a věž, jejíž zřícená horní část byla nahrazena novou. Presbytář sklenut valeně, loď valeně s lunetami. Hlavní sloupový oltář z roku 1776, z napodobeniny mramoru se zlacenými sochami českých patronů. Většinou rokokové vnitřní zařízení z 2. poloviny 18. století, kazatelna a oltář sv. Jana Nepomuckého jsou kvalitní řezbářské práce Jiřího Pacáka z roku 1735. K věži přiléhá Loretánská kaple, vyzdobená freskami T. J. Suppera z roku 1768, který je zde pohřben.



kostel sv. Josefa

Raně barokní klášterní kostel z let 1680-90, obdélný, s pravoúhlým presbytářem. Vnitřek sálový, sklenutý valeně s lunetami. Vnitřní zařízení barokní z 18. století, hlavní oltář portálový, sloupový, s novým obrazem sv. Josefa. Sochařská výzdoba pochází z roku 1721 od Jiřího Antonína Heinze.



kostel Nalezení sv. Kříže

Pozdně gotický trojlodní kostel, částečně zbarokizován, s polygonálním presbytářem. Vnitřek sklenut valeně na 2x2 pilíře, presbytář rovněž valeně, vyzdoben rokokovou freskou Objevení sv. Kříže od T. J. Suppera. V kostele vynikající řezbářské práce J. Pacáka. V interiéru renesanční malovaná dřevěná kruchta a figurální i heraldické náhrobníky z 2. poloviny 16. století a počátku 17. století.



kostel Českobratrské církve evangelické



kaple na cestě ke Kalvárii

Čtyři barokní centrální kaple z roku 1723 s pozoruhodnými zvonovými střechami, lemující cestu na Křížovém vrchu ke Kalvárii. Kalvárie – barokní zvlněná stěna santiniovského rázu – velkolepé sochařské dílo J. Pacáka z roku 1730.



Tržek


kaple Panny Marie

Kaple z 2. poloviny 19. století je čtvercová, se zkosenými nárožími a lucernou. Kamenný kříž před kaplí z roku 1880.



Vranová Lhota


kostel sv. Kateřiny

Původně gotický kostel přestavěn barokně roku 1788. V interiéru bohaté řezbářské práce. Z původní stavby se dochoval vzácný oltář sv. Andělů strážných.



Vrážné


kaple sv. Cyrila a Metoděje

Kaple postavena v letech 1890-91.



Vysoká


kaple Nejsvětější Trojice

Kaple postavena roku 1867 zednickým polírem Fabiánem Vykydalem z Březinek. Stavba byla ukončena v listopadu a vysvěcena byla 23. května 1868. Za první světové války přišla kaple o svůj zvon, v roce 1928 byl pořízen nový od firmy Oktav Winter v Broumově, vážící 52 kg, posvěcen byl 23. září.