okres Tábor

Seznam obcí:
Bechyně, Blanice, Borkovice, Borotín, Budislav, Dírná, Dobronice u Bechyně, Dražice, Hartvíkov, Hlasivo, Hlavatce, Hodušín, Hoštice, Hroby, Chotoviny, Choustník, Chýnov, Janov (u Mladé Vožice), Janov (u Roudné), Jistebnice, Klečaty, Klenovice, Komárov, Kostelec, Košice, Malšice, Mažice, Mladá Vožice, Mlýny, Nadějkov, Nedvědice, Nová Ves u Mladé Vožice, Oldřichov, Opařany, Planá nad Lužnicí, Pohnání, Radenín, Radětice, Radimovice u Želče, Rataje, Ratibořice, Ratibořské Hory, Rybova Lhota, Řípec, Sezimovo Ústí, Skalice, Smilovy Hory, Soběslav, Sudoměřice u Bechyně, Svatá Anna, Svinky, Sviny, Šebířov, Tábor, Tučapy, Ústějov, Veselí nad Lužnicí, Vlastiboř, Vrcholtovice, Zálší, Zhoř u Tábora, Želeč, Žíšov

Bechyně


kostel sv. Matěje

Děkanský kostel v gotickém stylu ze začátku 16. století. Dvojlodí je sklenuto renesančními hřebínkovými klenbami na střední sloupy, presbytář má klenbu síťovou s drobnými žebírky. Klenba lodi a arkádový ochoz věže jsou dílem Jana Schütze z Českých Budějovic. V roce 1740 byl vystavěn barokní východní štít, báň věže v letech 1741-43. zařízení je barokní z doby kolem roku 1740.



kostel Nanebevzetí Panny Marie

Na místě původního gotického kostela, stavěného od roku 1281 a za husitských válek do základů zničeného, byl od konce 15. století budován nový klášter s kostelem. Sklípkově klenuté dvoulodí a ambit se sakristií s klenbami téhož typu je z konce 15. století. V presbytáři kostela s žebrovou síťovou klenbou jsou pozoruhodné mramorové náhrobky Šternberků a Švamberků z počátku 16. století. Vnitřní zařízení je barokní, v lodi na oltáři je obraz sv. Ludvíka od Michala V. Halbaxe z doby po roce 1700. Na hlavním oltáři je gotická pieta z konce 15. století. K jižní straně kostela byla roku 1725 přistavěna osmiboká kaple Ukřižování Páně a Bolestné Panny Marie.



kostel sv. Michala

Barokní hřbitovní kostel z let 1667-70 vystavěn patrně Antoniem de Alfieri v podobě eliptické centrální stavby kryté kopulí.



bývalá synagoga

Bývalá klasicistní synagoga s novorománským průčelím postavena roku 1827. Za druhé světové války sloužila jako skladiště, poté byla opuštěná, od roku 1973 sloužila jako požární muzeum, od roku 2006 je zde muzeum Klubu českých turistů, jehož součástí je stálá expozice „Historie židovských obcí na Bechyňsku“.



Blanice


kostel Panny Marie a sv. Václava

Pozdně gotický kostel z konce 15. století, částečně barokně přestavěný. Koncem roku 1992 byla provedena rekonstrukce pozdně gotických maleb a renesančních sgrafit.



Borkovice


kaple

Kaple z roku 1814, přestavěna roku 1930. Inventář novodobý.



Borotín


kostel Nanebevzetí Páně

Gotický kostel z 2. poloviny 14. století s hrobkou Malovců, kteří dali Borotínu znak. Věž byla přistavěna v 18. století. Kostel byl přestavován po požáru v roce 1863, kdy z původního chrámu zůstalo jen gotické klenutí presbytáře a sakristie. Zařízení je rokokové z konce 19. století, varhany postavila firma B. Š. Petr z Prahy v roce 1882.



Budislav


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Původně gotický kostel ze 14. století, barokně přestavěn v 2. polovině 18. století. Je jednolodní s trojboce zakončeným presbytářem, se sakristií po severní straně a s hranolovou věží nad západním průčelím. Presbytář i loď sklenuty valeně s výsečemi. Zařízení pseudobarokní z 2. poloviny 19. století s použitím některých barokních detailů z 2. poloviny 18. století.



Dírná


kostel sv. Vavřince

Původně gotický kostel ze 14. století přestavěn po požáru roku 1630. Z té doby patrně věž. Roku 1875 prodloužena loď, v roce 1898 kostel opraven. Je jednolodní s trojboce ukončeným presbytářem, s mohutnou hranolovou věží na severní straně mezi presbytářem a lodí. Presbytář sklenut valeně s výsečemi, loď je plochostropá. Zařízení zčásti pseudobarokní z 19. století, na hlavním oltáři dřevěná gotická socha sv. Vavřince z 15. století, varhany z doby kolem roku 1700, mramorová křtitelnice z roku 1638. V roce 1774 byly pro kostel odlity dva zvony, menší z nich, sv. Vavřinec, byl za první světové války zrekvírován, v roce 1928 pořízen nově a opět v roce 1942 zabaven. V letech 1994-95 byla provedena poslední oprava kostela.



Dobronice u Bechyně


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Gotický kostel ze 14. století, v 17. století upraven. Loď je plochostropá, presbytář sklenut sklípkovou klenbou. Vnitřní zařízení barokní.



Dražice


kostel sv. Jana Křtitele

Kostel z doby před rokem 1300, presbytář zaklenut kolem roku 1600, loď zastropena v 18. století. Je jednolodní s trojboce uzavřeným presbytářem se sakristií na severní straně a s předsíňkou po jižní straně lodi. Presbytář zaklenut valenou klenbou s výsečemi, loď plochostropá se štukovým zrcadlem. Zařízení většinou rokokové.



Hartvíkov


kostel sv. Petra a Pavla

Původní románský kostel byl rozšířen roku 1821 a v roce 1886 zbořen. Na jeho místě byl postaven novorománský kostel v letech 1886-87. Vymalován byl G. Novákem a J. Havlíčkem z Prahy. Je obdélný s půlkruhově uzavřeným presbytářem a s věží po jeho severní straně. Loď je plochostropá, presbytář sklenut valeně. Zařízení je současné, pseudogotické zhotovené podle návrhů Josefa Scheiwla – oltáře řezal P. Hájek z Pacova, obrazy na oltářích a kazatelna jsou od J. Scheiwla, křížová cesta od F. Havlína z Chotovin z roku 1891.



Hlasivo


kostel Narození Panny Marie

Původně gotický kostel z poloviny 14. století, barokně přestavěn roku 1746 a upraven roku 1929.



Hlavatce


kostel sv. Ondřeje

Raně gotický kostel z doby kolem roku 1300, upraven v letech 1818-22. Roku 1882 přistavěna věž, kostel nově opraven v roce 1922. Je jednolodní s pravoúhle zakončeným presbytářem, s obdélnou sakristií na severní straně a s hranolovou západní věží. Presbytář sklenut jedním polem křížové klenby, loď plochostropá. Vnitřní zařízení pseudobarokní z 2. poloviny 19. století s použitím některých původních barokních detailů z let 1700-10. Hlavní oltář je z roku 1862.



Hodušín


kostel sv. Václava

Dominantní raně gotický kostel z konce 13. století s malbami ze 14. století. Věž a klenba lodi obnoveny po požáru v 19. století.



Hoštice


kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie

Původně gotický kostel ze 14. století, barokně přestavěn roku 1751.



Hroby


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Cenný gotický kostel připomínán roku 1358, několikrát opravovaný. Vyhořel v letech 1596 a 1666, roku 1724 přistavěna dnešní věž a upravena loď. Po dalším požáru v roce 1791 obnoven roku 1828. Je jednolodní s pětiboce ukončeným presbytářem, s hranolovou věží představěnou v západním průčelí. Presbytář sklenut polem křížové klenby, loď plochostropá. Hodnotné barokní zařízení, pozdně gotická soška Madony z poloviny 15. století.



Chotoviny


kostel sv. Petra a Pavla

Původně gotický kostel z doby kolem roku 1380, barokně přestavěný v 18. století. Další úpravy v letech 1742, 1781-86 a v roce 1823. Boční oltář s pozdně gotickým deskovým obrazem Madony s dítětem a donátorem z roku 1472 (dnes v kostele kopie). Kazatelna je z konce 18. století, původní varhany byly z roku 1758, po roce 1950 byly pořízeny nové. Při sakristii hrobka rodiny barona Nádherného ve stylu empírového dórského chrámku z roku 1842.



kostel Církve československé husitské

Kostel slavnostně otevřen 24. října 1924.



Choustník


kostel Navštívení Panny Marie

Původně gotický kostel (dříve sv. Václava) ze 14. století, pobořen husity, barokně přestavěn v letech 1673-87. Socha Madony z počátku 15. století, oltář a kazatelna z konce 17. století.



Chýnov


kostel Nejsvětější Trojice

Původně gotický kostel, přestavěn barokně roku 1670. V interiéru cínová křtitelnice z roku 1626.



Janov


kostel Všech svatých

Barokní kostel z roku 1726. Z předchozího gotického kostela ze 14. století dochována věž a kamenná křtitelnice. Kostel je jednolodní, obdélný, s trojboce ukončeným presbytářem s postranní sakristií a západní věží vystupující z průčelí. Loď plochostropá, presbytář sklenut valeně s lunetami. Hlavní oltář rokokový z doby po polovině 18. století.



Janov


kostel sv. Jana Nepomuckého

Původně barokní kostel z let 1712-16 založil František Leopold Voračický z Paběnic. Roku 1876 vyhořel, obnoven a přestavěn do dnešní podoby byl v roce 1879 podle návrhu A. Nového z Rychnova nad Kněžnou, nově upraven v roce 1942. Je jednolodní s trojboce zakončeným presbytářem, s patrovými přístavky na jižní a severní straně, s dřevěnou vížkou nad západním průčelím. Presbytář sklenut valeně s výsečemi, loď plochostropá. Zařízení barokní z 18. století, hlavní oltář z 1. třetiny 18. století, kazatelna rokoková z 2. poloviny 18. století.



Jistebnice


kostel sv. Michaela archanděla

Původní románský kostel ze začátku 13. století přestavěn goticky v letech 1380-85. Kostel má půdorys rovnoramenného kříže, presbytář sklenut dvěma poli křížové klenby, na jižní straně s věží, na severní se sakristií. Věž byla zvýšena koncem 16. století, je dnes vysoká 37 metrů a široká 5,5 metru. Ve věži je zvon Michal z dílny pražského zvonaře Bartoloměje z roku 1515 a zvony Adam a Eva z roku 1973. Ve věži býval i čtvrtý zvon Dominikal, který byl roku 1787 z věže stržen. Kostel byl přestavěn barokně roku 1718, částečně regotizován ve 2. polovině 19. století. Opravován byl v letech 1764, 1933, 1942, 1968 a 1984. Zařízení je většinou z doby před polovinou 18. století, hlavní oltář barokní, portálový se sochami Panny Marie a sv. Jana, obraz sv. Michala od J. Huttaryho z roku 1860.



kostelík sv. Maří Magdalény

Novorománský kostelík z roku 1861 postaven na vrchu Vyšehrad na místě původního dřevěného kostelíka.



Klečaty


kaple Nejsvětější Trojice

Kaple postavena kolem roku 1800. Je obdélná, s hranolovou zvoničkou, v průčelí štít zdobený lidovým štukovým dekorem. Uvnitř plochostropá, lidový oltářík z konce 18. století.



Klenovice


kaple

Kaple z konce 19. století.



Komárov


kaple

Kaple s věží z 19. století. Je jednolodní, obdélná, sklenuta valeně, v závěru konchou.



Kostelec


kostel Panny Marie

Původně románský kostel z 1. poloviny 13. století. Zachovala se románská hranolová věž a východní apsida, zbytek kostela gotický.



Košice


kaple sv. Anny

Kaple postavena v roce 1884. Oprava kaple proběhla v roce 2013.



Malšice


kostel Nejsvětější Trojice

Původně gotický kostel z roku 1373, zbarokizován v letech 1743-45. Z inventáře kostela připomínána gotická křtitelnice a reliéf pelikána z roku založení.



Mažice


kaple sv. Anny

Pseudorománská kaple z 2. poloviny 19. století. V interiéru barokní tabulový oltářík s obrazem sv. Anny od M. Kyncla z Českých Budějovic z roku 1874.



Mladá Vožice


kostel sv. Martina

Barokní kostel z let 1790-94 postaven na místě staršího, zmiňovaného již roku 1348. Jednolodní stavba, která je průčelím a hlavním vchodem obrácena k náměstí, má dvě věže, z nichž vyšší, s hodinami nad portálem je situována k severní straně a menší se zvonkem je nad presbytářem. K předsíni po pravé straně je přistavena sakristie. Před jejím vchodem je umístěna ozdobná kazatelna. Na konci lodi je kruchta, na níž jsou varhany z roku 1802 od pražského varhanáře Antonína Reisse. V pozadí lodi, po pravé straně, je přistavena kaple sv. Barbory, patronky horníků, před ní je v dlažbě zapuštěný kámen, pod nímž je malá krypta, v níž jsou pohřbeni významní představitelé hornického stavu. Kostel byl v průběhu 19. století postupně opravován a upravován. V letech 1. světové války byly dva zvony zabaveny na válečné účely. Zbývající velký zvon v roce 1924 praskl a tak zůstal pouze umíráček. Nově pořízené zvony byly opět zabaveny 2. dubna 1942. Na zvonici zůstal jen umíráček. Na věž kostela se zvon vrátil až v roce 1952, váží 669 kg a nese jméno Jan. V roce 1957 došlo ke generální opravě báně věže, v roce 1971 byly rekonstruovány varhany.Vedle stojící zvonice je pozdně gotická z konce 14. století, později upravovaná.



kostel sv. Mikuláše

První zmínka o kostele je z roku 1368, kdy se uvádí jako filiální. Postupem času kostel chátral, jak o tom dokládá třeba zpráva z roku 1661, opravy se však dočkal až roku 1814 a poté v roce 1821. V roce 1846 byly pořízeny dva zvony, které však již o rok později byly ukradeny. V roce 1918 byl opraven interiér kostela vč. oltáře. Poslední oprava proběhla v roce 1985, kdy zde vznikla obřadní síň města. Kostel je dlouhý 12,5 metru a široký něco přes 7 metrů. Kostel má jeden oltář s obrazem sv. Mikuláše, před ním je hrobka, v níž je pochován Leopold Josef z Küenburga a jeho druhá žena Josefína, roz. z Malovic.



kaple Nanebevzetí Panny Marie

Raně barokní kaple vystavěna roku 1646 Kryštofem Karlem Přehořovským z Kvasejovic na troskách bývalého královského hradu. Rozšířena byla roku 1827, kdy byla ke kapli přistavena obdélná loď, která byla položena o několik stupňů níže. K jejímu hlavnímu průčelí stoupá široké předsazené kamenné schodiště. Průčelí je trojdílné s velkým obdélným vstupem uprostřed. Vše je završeno trojúhelníkovým štítem. Na hřebenu střechy stojí sanktusová věžička s přilbovitým zastřešením. Loď kaple osvětlují polokruhová okna, v kněžišti, původní kapli, jsou okna oválná. Klasicistní oltář je ozdoben obrazem v pozlaceném rámu Nanebevzetí Panny Marie, který namaloval F. K. Waldherr. Od roku 1950 kaple pomalu chátrala, až do přelomu 20. a 21. století, odkdy je postupně opravována. Na západ od kaple je ve skále jeskyně s Božím hrobem.



Mlýny


kostel sv. Kateřiny

Původně gotický jednolodní kostel z poloviny 14. století přestavěn roku 1609 a opraven v roce 1957. Je jednolodní, s pravoúhle ukončeným presbytářem, s obdélnou sakristií po severní straně a s hranolovou věží na jižní straně. Zachovaly se původní gotické kružby oken. Presbytář sklenut dvěma poli křížové žebrové klenby, loď je plochostropá, renesanční dřevěná kruchta je z roku 1609. Hlavní oltář z roku 1708 nese obraz z roku 1886.



Nadějkov


kostel Nejsvětější Trojice

Kostel z roku 1670 postaven na místě původní kaple. Jeho současná podoba je z roku 1702, původní dvoubáňová věž však byla v roce 1855 poškozena bouří a při opravách nahrazena špičatou.. Oltářní obraz Nejsvětější Trojice, namalovaný Karlem Beckem, byl vysvěcen roku 1903.



Nedvědice


kostel sv. Mikuláše

Původně raně gotický kostel z konce 13. století, přestavěn pozdně goticky na konci 15. století (západní sedlový portál) a loď zbarokizována koncem 18. století. Je jednolodní, s obdélným, pravoúhle ukončeným presbytářem s opěráky. Presbytář je sklenut dvěma poli křížové klenby, loď sklenuta valeně. Vnitřní zařízení jednotné z 2. poloviny 17. století.



Nová Ves u Mladé Vožice


kostel sv. Kateřiny

Cenný raně gotický kostel z 13. století, částečně zbarokizovaný.



Oldřichov


kostel sv. Filipa a Jakuba

Cenný raně gotický kostel z 2. poloviny 13. století, přestavěný v 80. letech 14. století. V interiéru zbytky gotických nástěnných maleb.



Opařany


kostel sv. Františka Xaverského

Kostel postaven v letech 1732-35 podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera na místě starší kaple z let 1656-58. Kostel je uvnitř vysoký 16 metrů, dlouhý 30 metrů a široký 10 metrů.



Planá nad Lužnicí


kostel sv. Václava

Původně gotický kostel připomínán již roku 1357, obnoven roku 1666, zcela přestavěn roku 1796, z té doby i věž. Je jednolodní, s pravoúhlým presbytářem a věží představěnou v západním průčelí. Nad severním vchodem vysoký reliéf sv. Václava od J. V. Duška z roku 1939. Presbytář sklenut plackou, loď plochostropá. Hlavní oltář je novobarokní s obrazem sv. Václava od J. Mathausera z roku 1900.



Pohnání


kostel sv. Prokopa

Původně románský kostel z doby před polovinou 13. století. Dochovaná věž se sdruženými okny, loď a gotický presbytář z poloviny 14. století, barokní klenba z roku 1714. Je jednolodní s pravoúhlým presbytářem, sakristií na severní straně a věží v západním průčelí. Loď je plochostropá, presbytář je sklenut gotickou křížovou klenbou.



Radenín


kostel sv. Markéty

Původně gotický opevněný kostel ze 14. století, přestavěn renesančně v 2. polovině 16. století. Je jednolodní s pětiboce ukončeným presbytářem, s věží po severní straně, s kaplí sv. Barbory po jižní straně. Presbytář zaklenut křížovou hřebínkovou klenbou, loď plochostropá, s kruchtou podklenutou třemi poli křížové hřebínkové klenby. Zařízení zčásti z konce 17. století, hlavní oltář portálový se sochami světců, s původním obrazem sv. Markéty, obnoveným roku 1748. V kostele varhany z 1. poloviny 18. století, rokoková kazatelna.



kaple sv. Barbory

Barokní osmiboká kaple přistavěna ke kostelu roku 1732. Vrcholí osmibokou kupolí s lucernou, s nástropními freskami z poloviny 18. století. Portálový oltář s hodnotným deskovým obrazem sv. Barbory z doby kolem roku 1730.



bývalá synagoga

Synagoga postavena před rokem 1830, po roce 1935 byla přestavěna na dodnes obývaný obytný dům. Původní účel budovy připomíná okénko ve tvaru desatera v čelním štítě.



Radětice


kaple sv. Marka

Kaple původně z roku 1549, u níž žil i poustevník, upravena roku 1676, od roku 1864 opuštěna. V roce 1930 koupila kapli evangelická metodistická církev a zřídila zde letní ozdravný tábor pro děti. V současnosti je areál oplocen a slouží stále jako letní tábor.



Radimovice u Želče


kaple

Kaple z roku 1891. Uvnitř novogotické zařízení.



Rataje


kostel Nejsvětější Trojice

Kostel ze 14. století, přestavěn začátkem 18. století.



Ratibořice


kostel sv. Bartoloměje

Původně gotický kostel z konce 13. století, dnešní podoba je z doby přestavby po požáru roku 1849. Kolem kostela gotické hradby.



Ratibořské Hory


kostel sv. Vojtěcha

Kostel z 2. poloviny 14. století, barokně přestavěn v letech 1720-22.



Rybova Lhota


kaple Nejsvětější Trojice

Kaple postavena roku 1933 podle projektu stavitele Kročáka na paměť rodáků padlých v první světové válce.



Řípec


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel postaven v letech 1881-85 stavitelem Roubalem ze Soběslavi. Oltář a zařízení kostela jsou od truhláře Václava Peterky ze Soběslavi. Původní zvon umístěný ve věži byl v lednu 1918 zabaven pro válečné účely. V roce 1919 byl zakoupen nový zvon, který zde vydržel až do roku 2012, kdy byl nahrazen novým od zvonaře Michala Votruby z Myslkovic. V kostele je harmonium od varhanáře Jana Tučka z Kutné Hory, které bylo opraveno v roce 1999. V roce 1995 byla provedena generální oprava kostela, v srpnu 2006 byla instalována nová okna a vchodové dveře, naposledy byl kostel opravován v roce 2011.



Sezimovo Ústí


kostel Povýšení sv. Kříže

Pozdně empírový kostel z let 1837-38 nákladem Terezie Riegelové z Tábora. Dva zvony do věže kostela byly zavěšeny 21. listopadu 1839, na podzim 1840 byl kostel vymalován malířem Šubrtem, slavnostní vysvěcení se konalo 23. května 1841. Kostel je jednolodní s pravoúhlým presbytářem a věží nad západním průčelím, zaklenut plackami. Zařízení současné se stavbou. Zvony ve věži byly zrekvírovány za první světové války, v září 1930 byly slavnostně vysvěceny dva nové, které však na věži zůstali jen do roku 1942, kdy potkal je osud jejich předchůdců. Až v roce 1990 byly posvěceny dva nové zvony: Václav a Marie – Anežka. Na přelomu 20. a 21. století je kostel postupně renovován. V roce 2006 pořízeny nové varhany.



Skalice


kostel sv. Šimona a Judy

Původně gotický kostel z 2. poloviny 14. století, zcela přestavěn barokně roku 1850, věž roku 1870. Je jednolodní s pravoúhle zakončeným presbytářem se sakristií po severní straně a s hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut pseudoplackou, loď třemi pruskými plackami, sakristie je plochostropá. Hlavní oltář z doby kolem roku 1700, kazatelna a varhany novodobé, kamenná středověká křtitelnice.



Smilovy Hory


kostel Rozeslání sv. Apoštolů

Původně gotický kostel ze 14. století, přestavěn roku 1677 a v letech 1811-12. Věž pochází z roku 1903.



Soběslav


kostel sv. Petra a Pavla

Z raně gotického kostela z doby kolem roku 1280 se zachovala sakristie, z let 1380-90 obvodové zdivo presbytáře a lodi, v letech 1499-1501 zaklenut celý prostor sklípkovou (presbytář) a síťovou klenbou (loď). V letech 1485-87 snesena věž a na jejím místě postavena nová, 80 m vysoká s cibulovitou barokní bání z roku 1750. Kostel je dvoulodní s obdélníkovým presbytářem, na nějž navazuje na severní straně pětiboká sakristie. V kostele cenný inventář.



kostel sv. Víta

Bývalý špitální kostel, hodnotná gotická stavba z roku 1375 (portál z roku 1380), opraven roku 1490 a v roce 1612. Roku 1719 vyhořel, roku 1785 byl přestavěn v obytné stavení, k církevním účelům obnoven až v letech 1936-38. Nejcennější jihočeské krátké síňové dvoulodí s křížovými žebrovými klenbami, zaklenuté na střední sloup, při triumfálním oblouku obkročná klenba. Pětiboký presbytář s obdélnou sakristií přiléhá k lodi ze severu. V místech nad triumfálním obloukem se nachází štíhlá sanktusová věžička. Zařízení pochází z poloviny 19. století.



kostel sv. Marka

Bývalý hřbitovní kostel raně barokní z poloviny 17. století. Na jeho jižní straně barokní osmiboká kaple s kopulí z roku 1753. Od roku 1970 expozitura muzea, dnes galerie sv. Marka.



kostel Českobratrské církve evangelické

Základní kámen položen 20. dubna 1925.



v lokalitě Svákov

kaple Panny Marie Bolestné

Novoromámská kaple postavena roku 1865 na suchém místě vedle původní kapličky u svákovského pramene. Do základního kamene byla vytesána prohlubeň a do ní vložena plechová skříňka se zakládací listinou a zprávou o vzniku kaple. V roce 1900 přistavěl mistr František Roubal ke kapli zvonici, která dala stavbě současnou podobu. Do oltáře Břetislava Kafky z Červeného Kostelce byl vložen obraz Panny Marie Bolestné.



Sudoměřice u Bechyně


kostel Všech svatých

Gotický kostel z 1. poloviny 14. století s extrémně strmými krovy. Přestavěn roku 1826. Je jednolodní, s pravoúhlým presbytářem, s obdélnou sakristií po severní straně a s předsíňkou v západním průčelí. Presbytář sklenut polem křížové klenby, loď sklenuta třemi poli pruských placek, oddělených pásy. Vnitřní zařízení zčásti novorenesanční z 19. století (oltáře), kazatelna barokní z doby kolem let 1730-40.



Svatá Anna


kostel sv. Anny

Barokní kostel z poloviny 17. století, opraven roku 1936. Je jednolodní, obdélný, s trojboce ukončeným presbytářem. Uvnitř plochostropý, zařízení částečně barokní a rokokové, hlavní oltář rokokový z poloviny 18. století.



Svinky


kaple s kovárnou

Barokní kaple se zvonicí s cibulovou bání a kovárnou z poloviny 18. století.



Sviny


kaple sv. Vojtěcha



Šebířov


kostel sv. Havla

Původně gotický jednolodní kostel upraven roku 1886. Zařízení barokní, dřevěná kruchta s obrazy apoštolů ze 17. století.



Tábor


chrám Proměnění Páně na hoře Tábor

Pozdně gotická stavba kostela z let 1440-1512 postavena na místě staršího dřevěného kostela. Díky pozdějším stavebním úpravám nese stopy renesance a baroka. Síňové trojlodí se síťovou klenbou z roku 1512 od mistra Staňka, sklípková klenba presbytáře z doby po roce 1512.

farnost Tábor | bohoslužby

kostel Narození Panny Marie

22.6.2008

Raně barokní kostel z let 1642-66 od A. Alfieriho, původně součást augustiniánského konventu. Pod kostelem je krypta s freskami a malbami z 2. poloviny 18. století. Bohatě členěné průčelí ve stylu klasického baroka je osazeno sochami sv. Augustina a jeho matky, sv. Moniky.



kostel sv. Filipa a Jakuba

Jednolodní gotický kostel z roku 1388, přestavěný koncem 15. století a znovu barokně v roce 1746.

bohoslužby

kostelík Povýšení sv. Kříže

Raně barokní špitální kostelík z roku 1690, přestavěn roku 1718. Dříve byl zasvěcen sv. Alžbětě, dnes slouží pravoslavné církvi.



kostel Církve československé husitské

Hodnotná puristická stavba sboru Božích bojovníků Církve československé husitské postavena podle návrhu pražských architektů Ing. J. Kabeše a Ing. V. Vejrycha a slavnostně vysvěcena 6. července 1939. Interiér sboru zdobí sochy od J. V. Duška. Na věži, vysoké 34 metrů, je osazen kalich 2,5 metru vysoký a 1,6 metru široký. V letech 2000-03 prošel celý objekt rozsáhlou opravou.



modlitebna Církve bratrské



v části Klokoty

kostel Panny Marie

Barokní poutní kostel z let 1701-30 s komendou premonstrátského řádu postaven na místě gotické tvrze a kostela z roku 1220 – sídla Vítka Vítkovce, zničené v době husitské. Roku 152O byla na tomto místě vybudována kaple, v roce 1547 rozšířena na kostel. Dnešní stavba má nádvoří s ambity, dvěma branami, nárožní kaplí, rezidencí a barokními báněmi. Kostel byl vysvěcen v roce 1756. Hlavní oltář je z roku 1743 ze zlaceného stříbra od pražského zlatníka Františka Seitze s obrazem Panny Marie z roku 1636 od Ondřeje Burgera, socha Madony z 2. poloviny 16. století. V celém klokotském areálu je deset věží a také 10 zvonů, nejstarší z nich pochází ještě z původního kostelíka a je z roku 1408.

farnost Klokoty

kaple Dobrá voda

Barokní kaple.



Tučapy


kostel sv. Jakuba Většího

Kostel se připomíná již ve 14. století. Nynější barokní z let 1719-24 je jednolodní s příčnou lodí, s pravoúhle ukončeným presbytářem, v západním průčelí hranolová věž. Presbytář sklenut plackou, v křížení příčných lodí kupole, v ramenech příčných lodí plochostropé prostory sakristie s oratoří v patře a kaple sv. Barbory, sklenutá plackou. Loď sklenuta valenou klenbou s výsečemi. Zařízení barokní, současné se stavbou kostela, hlavní oltář byl roku 1891 převezen z Vyšehradu.



Ústějov


kaple Panny Marie

Kaple postavena roku 1812 Danielem Krchem na místě původní dřevěné kaple. U kaple roste staletá lípa, která byla při vichřici v roce 1942 rozlomena a povalena, ale z tohoto kmene vyrůstá nová větev, která tvoří mohutný strom.



Veselí nad Lužnicí


kostel Povýšení sv. Kříže

Původně raně gotický kostel z poloviny 13. století. Často přestavovaný, kolem roku 1360 přistavěn presbytář, renesanční vstupní přístavek z roku 1542. Roku 1655 kostel vyhořel, loď nově zaklenuta roku 1658, věž přestavěna roku 1587, dnešní věžní báň je z roku 1724 podle návrhu A. E. Martinelliho. Roku 1909 odkryty v kostele nástěnné malby. Kostel je jednolodní s pětiboce ukončeným presbytářem, s obdélnou sakristií, s mohutnou hranolovou věží. Presbytář sklenut jedním polem křížové klenby a paprsčitě v závěru na klínových žebrech, loď sklenuta valenou klenbou s výsečemi. Hlavní oltář raně barokní z roku 1684-90 se sochami sv. Šebestiána a Václava od J. Stegmüllera, truhlářská práce od P. Winklera z Bechyně, oltář zlacen v roce 1703 malířem J. Müllerem z Jindřichova Hradce.



kaple sv. Floriána

Barokní kaple z roku 1715, roku 1862 přistavěna věž a sakristie. Je čtvercová, s protáhlým půlkruhově ukončeným závěrem se sakristií po straně a s vížkou v přízemí hranolovou, v patře osmibokou. Hlavní prostor sklenut plochou kupolí, v závěru valená klenba s výsečemi a koncha, sakristie plochostropá. Oltář sv. Floriána je z 1. třetiny 18. století.



kaple sv. Marka

Kaple z roku 1754. Za napoleonských válek kaple zpustla, a to i proto, že byla využívána jako skladiště. V roce 1822 byla přestavěna a znovu vysvěcena. V říjnu 2010 proběhla poslední oprava. Je obdélná, s půlkruhovým závěrem, uvnitř plochostropá.



modlitebna Církve bratrské



Vlastiboř


kaple

Pseudogotická kaple z roku 1893, s pseudogotickým vnitřním zařízením.



Vrcholtovice


kostel Nejsvětější Trojice



Zálší


kostel Navštívení Panny Marie

Barokní kostel z roku 1724, vysvěcen až 20. února 1729. Je jednolodní, s pravoúhlým závěrem, vnitřek je plochostropý. Vnitřní zařízení barokní z doby kolem poloviny 18. století. Věž kostela opravována v roce 1886, kdy byl ke staršímu zvonu doplněn nový. V roce 1892 byla stará cibulová věž nahrazena novou jehlancovou. Oprava kostela provedena v letech 1993-94.



kaple sv. Jana Nepomuckého

Kaple z roku 1837. Opravena v roce 1991. Zvon v kapli původně z roku 1862, za první světové války zabaven pro válečné účely, nahrazen roku 1925, v roce 1942 opět zabaven.



Zhoř u Tábora


kaple Panny Marie

Novorománská kaple z 2. poloviny 19. století. Lidový oltář Panny Marie z konce 18. století, s novodobým obrazem.



Želeč


kaple

Pseudorománská kaple z 2. poloviny 19. století. Oltář pseudogotický, harmonium z let 1720-30.



Žíšov


kaple sv. Anny

Kaple postavena roku 1837 původně na počest sv. Jana Nepomuckého, ale vysvěcena byla 26. června 1907 na sv. Annu. Opravena a zvětšena byla roku 1935. Poslední oprava byla provedena v roce 2003.