okres Tachov

Seznam obcí:
Bernartice, Bezdružice, Boječnice, Bor, Brod nad Tichou, Broumov, Ctiboř, Darmyšl, Dubec, Erpužice, Halže, Holostřevy, Hošťka, Chodová Planá, Chodský Újezd, Kladruby, Konstantinovy Lázně, Lhota, Kostelec, Krasíkov, Křivce, Kšice, Lšelín, Malé Dvorce, Málkov, Málkovice, Malovice, Nedražice, Nové Domky, Okrouhlé Hradiště, Olešná, Ostrov u Stříbra, Pernolec, Prostiboř, Přimda, Racov, Rozvadov, Skapce, Skviřín, Slavice, Staré Sedlo, Stráž, Stříbro, Sulislav, Svatá Kateřina, Šipín, Tachov, Těchlovice, Telice, Tisová, Zadní Chodov, Záchlumí, Zhoř

Bernartice


kostel sv. Petra a Pavla

Kostel, připomínaný roku 1384, byl zbořen roku 1737 a nově vystavěn barokně v letech 1741-50. Je obdélný, střední část lodi rozšířena, presbytář pravoúhlý, v ose za ním stejně vysoká, trojboce uzavřená sakristie, před západním průčelím hranolová věž. Střední rozšířená část lodi zaklenuta plackou, ostatek valenou klenbou s lunetami. V interiéru nástropní fresky plánského rodáka, malíře V.S.Schmidta z doby kolem roku 1750. Malované oltáře též od V.S.Schmidta, doplněné sochami. Náhrobníky z 18. století.



Bezdružice


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Původně gotický kostel přestavěn barokně v letech 1710-11 a po požáru v roce 1838 i empírově. Na gotický původ upomíná hlavně polygonálně uzavřený presbytář s vnějšími opěrnými pilíři. V kostele dochovány figurální náhrobníky Kolovratů z roku 1525 a renesanční křtitelnice. Koncem 20. století kostel postupně opraven.



synagoga

Bývalá židovská synagoga.



Boječnice


kaple Nejsvětější Trojice

Obdélná kaple s hranolovou západní věží.



Bor


kostel sv. Mikuláše

Kostel původně připomínán roku 1384, z gotického kostela se dochovala věž upravená roku 1526 a v roce 1746 snížená. Nynější podoba kostela barokní z let 1737-46, vysvěcen v roce 1749. Je jednolodní, obdélný, s presbytářem uzavřeným půlkruhově a zevně trojboce, po jižní straně presbytáře čtvercová sakristie s oratoří v patře. Po jižní straně lodi pozdně gotická hranolová věž s ochozem a jehlancovou střechou. V západním průčelí výklenky se sochami sv. Václava a Floriána, ve vrcholu volutový štít se sochou sv. Mikuláše v nice. Loď sklenuta třemi poli placky do pásů, presbytář sklenut plackou a konchou. Bohaté nástěnné malby z poloviny 18. století. Hlavní oltář od Johanna Christopha Artschlaga s oltářním obrazem sv. Mikuláše od J. Kramolína z roku 1783. Varhany zhotovil Antonín Gartner z Tachova.



kaple sv. Jana Křtitele

Kaple vystavěna asi v 1. polovině 15. století, upravena a zaklenuta pozdně goticky v letech 1515-18. Je jednolodní, zhruba čtvercová, s pětiboce uzavřeným presbytářem. V západním průčelí pozdně gotický pravoúhlý profilovaný portál, nad ním hrotité okno bez kružby. Vnitřek zaklenut krásnou sklípkovou hvězdicovou klenbou z doby po roce 1500. V kapli je löwensteinská hrobka a několik historických náhrobků, nejstarší z nich pochází z 16. století.



Loreta

Raně barokní areál s poutní kaplí založen 25. května 1685, vystavěn roku 1688 svobodnou paní Isabelou Trčkovou z Lípy, opravena v 70. letech 19. století. Čtyři křídla ambitů kolem obdélného nádvoří, na němž je vlastní Loretánská kaple. Východní vstupní křídlo ambitů patrové, s kaplemi Panny Marie Čenstochovské a Panny Marie Klatovské v nárožích, ostatní tři křídla přízemní. Uvnitř ambitů segmentové arkády na pilířích, sklenuté valeně se stýkajícími se lunetami. Klenby pokryty nástropními malbami. Loretánská kaple je prostá cihlová, obdélná stavba, valeně sklenutá.



Brod nad Tichou


kostel sv. Jakuba Většího

Polygonální presbytář kostela a sakristie z doby kolem roku 1500, loď a věž raně barokní z roku 1683, celý obnoven roku 1704. Je jednolodní, obdélný, s pětiboce uzavřeným presbytářem a sakristií po severní straně, před západním průčelím hranolová věž s cibulí. Loď klenuta třemi poli křížové se dvěma štukovými rámce s malbami od M. Fuchse z roku 1817, presbytář klenut jedním polem křížové žebrové klenby a v závěru hvězdovou žebrovou klenbou. Hlavní oltář vrcholně barokní z roku 1738, kamenná křtitelnice z doby kolem roku 1500.



Broumov


kostel sv. Anny

Moderní kostel hangárového typu na železobetonových nosnících z let 1934-35. J jednolodní, obdélný, bez presbytáře. Zařízení současné se stavbou.



Ctiboř


kaple Nejsvětějšího Srdce Páně

Pseudobarokní kaple z roku 1926 postavena podle návrhu architekta A. Schneidera. Stěny lodi zprohýbané, presbytář pravoúhlý, nad průčelím hranolová věž. Zařízení současné se stavbou.



Darmyšl


kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova

Nevelká moderní kaple postavena roku 1933 klášterním stavitelem z Teplé F. Kroyem na místě původní barokní kapličky.



Dubec


kostel Archanděla Michaela

Pozdně barokní kostel, upravený roku 1813. Jedná se o jednolodní obdélnou stavbu s pravoúhlým presbytářem, jehož rohy jsou vykrojeny obloukem. Na jižním boku je připojena věž s cibulovou bání, se sakristií v přízemí. Oprava krovu, střechy a fasády kostela provedena v letech 2009-10. Oprava interiéru probíhá od roku 2009.



Erpužice


kostel sv. Markéty

Původně gotický kostel, uváděn roku 1378 jako farní, byl v roce 1701 barokně zcela přestavěn majitelem trpíského panství Prosperem ze Sinzendorfu. Do nového kostela byla roku 1708 pohřbena třináctiletá hraběnka Anna ze Sinzendorfu. Její náhrobník je zde dosud zachován. Kamenná křtitelnice s tesanými nápisy je z roku 1558.



Halže


kostel sv. Jana a Pavla

Pozdně barokní kostel z roku 1801, věž přistavěna roku 1855. Je jednolodní, obdélný, s půlkruhově uzavřeným presbytářem s obdélnou sakristií s oratoří v patře po jižní straně a s hranolovou věží představenou západnímu průčelí. Loď sklenuta zrcadlem s lunetami, presbytář sklenut plackou, sakristie i oratoř plochostropé. Hlavní oltář pozdně empírový z doby kolem poloviny 19. století, s pozdně barokním obrazem z 2. poloviny 18. století, kazatelna a křtitelnice pozdně barokní.



kaple sv. Jana Nepomuckého

Barokní kaple z 18. století, upravena v 19. století. Je obdélná, s půlkruhově uzavřeným presbytářem a západní věžičkou. Sklenut valeně s lunetami a konchou.



Holostřevy


kostel sv. Mikuláše

Původně pozdně románský kostel z doby kolem roku 1200, zcela goticky přestavěn ve 14. století a částečně zbarokizován v 18. století. Kostel je jednolodní, obdélný, s obdélným presbytářem, polygonálně ukončeným, v průčelí hranolová barokní věž. Presbytář sklenut žebrovým křížem, loď plochostropá. Zařízení většinou raně barokní z 2. poloviny 17. století. Hlavní oltář raně barokní portálový, sloupový, s boltcovými křídly, kazatelna barokní z doby kolem roku 1700.



Hošťka


kostel sv. Markéty

Barokní kostel z roku 1744, po požáru roku 1887 přestavěn pseudoslohově. Interiér vybaven kvalitním rokokovým zařízením patrně od J. Artschlagera z roku 1744.



Chodová Planá


kostel sv. Jana Křtitele

Původní kostel, připomínaný roku 1350, v roce 1733 vyhořel. Nově byl postaven barokně v letech 1748-54 podle plánů V. Hausmana. Opraven v letech 1841-44 a 1884. Je jednolodní, obdélný, s trojboce ukončeným presbytářem a čtvercovými prostorami sakristií s oratořemi v patře po stranách presbytáře. Nad předním polem presbytáře věž. Presbytář sklenut jedním polem placky a v závěru plackou s výsečemi, loď se třemi klenebními poli – třetí je výrazně rozšířeno v centrální prostor, sklenutý nízkou kupolí či plackou neurčitého tvaru. V interiéru cenná výzdoba a fresky od El. Dollhopfa. Hlavní oltář z let 1764-65 s obrazem Křtu Kristova asi od J. Weisse. Kazatelna z roku 1764, dřevěná křtitelnice z let 1768-69.



Chodský Újezd


kostel Povýšení sv. Kříže

Kostel původně připomínán roku 1363, ze starší stavby zachována snad věž, kostel důkladně obnoven pozdně barokně v letech 1790-92. Je jednolodní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží, se sakristií v přízemí. Loď i presbytář uzavřeny zrcadlovými stropy se štukovými rámci. Zařízení převážně pseudorenesanční z konce 19. století. V lodi náhrobník erbový z roku 1532, za hlavním oltářem náhrobník kněze z 18. století.



Kladruby


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Původně trojlodní románská bazilika vysvěcená roku 1233 byla přestavěna v letech 1712-29 Janem Blažejem Santinim Aichlem ve vzácném stylu barokní gotiky. Délka lodi klášterního kostela je 82 metrů, výška v kupoli 68 metrů. Vnitřní malířská výzdoba je dílem mnichovského malíře Kosmy Damiána Asama, sochařská výzdoba pochází z dílny Matyáše Bernarda Brauna, barokní varhany byly vyrobeny v dílně mistra Leopolda Burgharta v Lokti. Vnitřní zařízení je většinou dle Santiniho návrhu. V chrámu je barokní náhrobek zakladatele kláštera – knížete Vladislava, vč. ostatků, hrobka rodu Windischgrätzů, pohřben zde i maršál A. Windischgrätz (†1872). Poslední rekonstrukce kostela proběhla v letech 1998-99 s finanční podporou z programu Evropské Unie Phare.



kostel sv. Jakuba Většího

Původně gotický kostel, zmiňován roku 1396. Byl poškozen v době husitských válek a pak požárem v roce 1711. V roce 1772 se propadl strop a poté byl v letech 1772-79 přestavěn s nízkou jehlanovitou věží. Nynější věž byla dokončena v roce 1911. Výška kostela je 36 metrů. Ve výklenku do náměstí je socha sv. Jakuba, patrona horníků. Celý kostel byl znovu opraven po roce 2000.



kostel sv. Petra

V místech nynějšího hřbitovního kostela stál do roku 1796 románský kostel bývalých starých Kladrub. Současný kostel byl postaven v roce 1884.



Konstantinovy Lázně


kostel Panny Marie Lurdské

Farní kostel postaven roku 1899 manželkou majitele lázní Sofií Pankratzovou jako kaple pro lázeňské hosty. 1. srpna 2000 byla kaple dekretem plzeňského biskupa Mins. Františka Radkovského povýšena na farní kostel. Původní interiér kostela byl roku 1978 přebudován podle nových liturgických předpisů. Začátkem 21. století byl celkově opraven.



Kostelec


kostel sv. Jana Křtitele

Gotický kostel založen podle nápisu na sanktuáři roku 1356. Barokně upraven byl v 18. století, ve století následujícím byla zvětšena a zvýšena okna. Celkově si však kostel uchoval svůj gotický charakter. V kostelní předsíni je zachován heraldický náhrobník Jana Nedražického z Otradovic z roku 1511.



Krasíkov


kostel sv. Maří Magdalény

Kostel postaven v letech 1650-52 na vrcholové plošině čedičové hory, dnes zříceniny hradu Švamberk. Upraven a rozšířen byl téměř do dnešní podoby v letech 1707-10. Poslední velkou přestavbou prošel v letech 1880-91, kdy byla přistavěna pseudogotická věž. Na stavbě byly použity i starší kamenické prvky původního hradu – portál s draky a švamberskými znaky. Krypta kostela, původně hradní kaple sv. Jiří, byla několikrát vyloupena. Náhrobníky byly přemístěny do kladrubské katedrály.



Křivce


kostel sv. Martina

Původně gotický jednolodní kostel ze 14. století, barokně přestavěn roku 1674. Renesanční chrámové lavice z doby kolem roku 1600.



Kšice


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Původní stavba kostela zmiňována k roku 1384 zanikla v pozdějších přestavbách. Nynější jednolodní kostel s polygonálním závěrem a dvoupatrovou věží pochází z doby před rokem 1716. Vnitřní barokní zařízení bylo v nedávné době z větší části zničeno. Uprostřed kostela pod lavicemi leží vyzdvižen figurální náhrobník, který náleží urozené panně Markétě Poměnické z Poměnic, zemřelé roku 1556.



Lhota


kaple Korunování Panny Marie

Barokní kaple s vížkou z 18. století. Na nárožích pilastry, kruhové okno. Uvnitř byl umístěn obraz Korunování Panny Marie na dřevě, asi z 18. století, důkladně přemalovaný.



Lšelín


kaple

Šestiboká kaple s jehlancovou střechou s lucernou. Kaple opravena v roce 1994 na náklady pánů Josefa Paclta a Milana Váni.



Malé Dvorce


kaple Panny Marie Pomocné

Novogotická kaple s hranolovou věží postavena v roce 1934. Uvnitř je socha milostné Madony.



Málkov


kostel sv. Apoleny

Raně barokní stavba kostela, kterou nechal postavit tehdejší majitel panství, hrabě Georg Maximilian Lindelo. Kostel byl vysvěcen snad roku 1670, pak zrušen Josefem II. V dubnu 1898 zničil kostel velký požár, ale ještě téhož roku byl pořízen nový krov a krytina. V roce 1899 byly z kovu roztavených zvonů pořízeny zvony nové a v roce 1900 osazeny do věže. Ještě v roce 1927 byla pořízena nová střecha, kostel pak však postupně chátral, dnes je z něho jen zřícenina na vysoko položeném zalesněném hřebenu.



Málkovice


kaple sv. Josefa

Obdélná kaple se zvoničkou, datovaná do roku 1924. Oltář z doby kolem poloviny 18. století s obrazem sv. Josefa. Kaple, její interiér s oltářem i zvonička byly obnoveny v letech 2009-10.



Malovice


kaple Nejsvětější Trojice

Kaple z roku 1927. Byla obnovena v roce 2009 a v roce 2012 byl do interiéru navrácen zrestaurovaný oltář.



Nedražice


kaple sv. Jana Nepomuckého

Barokní kaple z doby kolem roku 1750. Je to šestiboká centrální stavba s kupolovou střechou završenou lucernou. Vnitřek sklenut kupolí s lunetami, nástropní malby šesti poprsí českých národních patronů, na stěnách dva výjevy z legendy sv. Jana Nepomuckého.



Nové Domky


kostel Navštívení Panny Marie

Se stavbou původně dřevěného kostela bylo započato v roce 1791, v důsledku francouzských válek pak byla stavba zastavena. v roce 1808 byla vybudována na starých základech nová stavba dřevěného kostela. Současný kostel byl vystavěn v letech 1834-38 hrabětem F. A. Libštejnským z Kolowrat. Dnes je rozměrná stavba, sestavená z tesaných kvádrů, prázdná a opuštěná.



Okrouhlé Hradiště


kostel Narození sv. Jana Křtitele

Kostel připomínán roku 1352. Původní kostel byl pokryt šindelem a měl cibulovitou věž, ve které byly tři zvony. V roce 1861 kostel vyhořel, jeho oprava trvala do roku 1881, kdy byla postavena i nová věž z čedičových kvádrů v románském stylu. V roce 1916 byl rekvírován zvon. V letech 1992-95 byla provedena rekonstrukce vstupní části kostela s věží, v roce 2003 oprava věžních hodin z roku 1814 a v letech 2004-06 provedena generální oprava kostela.



Olešná


kostel sv. Anny

Novorománský kostel z let 1884-86 od A. Barvitia. Je jednolodní, obdélný, s půlkruhově uzavřeným presbytářem. Oltář a sochy původně ze staré kaple byly restaurovány pro novostavbu. Kostel dnes zdevastován.



Ostrov u Stříbra


kaple sv. Vojtěcha a Václava

Barokní kaple z let 1720-30 je trojboká centrála, postavená pod vlivem J. Santiniho.



Pernolec


kostel sv. Anny Samétřetí

Původně kaple z roku 1723, obnovená kolem roku 1791 a znovu roku 1826. Kostel vystavěn pseudorománsky v letech 1898-1902 majiteli tachovského panství Windisch-Graetzy. Je jednolodní, obdélný, s půlkruhově uzavřeným presbytářem a hranolovou věží před západním průčelím. Sklenut křížově a v závěru konchou. Zařízení současné se stavbou, pouze obraz sv. Anny Samétřetí (nejspíš kopie pozdně gotického reliéfu na hlavním oltáři kostela v Částkově) je z roku 1826.



Prostiboř


kostel sv. Mikuláše

Původně gotický kostel z 2. poloviny 14. století, v lodi zbarokizován a věž přistavěna v letech 1753-56. Je jednolodní, obdélný, s obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem, k němuž přiléhá severní věž, v níž je sakristie. Loď sklenuta valeně s lunetami, na klenbě kartušová štuková zrcadla, presbytář sklenut křížem. Hlavní oltář barokní ze začátku 18. století se sochami sv. Václava a Josefa od J. Brokoffa z roku 1692, obraz pozdější od M. Schmidta z roku 1872. V interiéru pozdně gotická socha sv. Heleny z konce 15. století, kazatelna raně barokní, polygonální, s obrazy čtyř evangelistů.



Přimda


kostel sv. Jiří

Původně gotický kostel z 2. poloviny 14. století, z té doby presbytář. K němu byla kolem roku 1500 přistavěna pozdně gotická loď a mohutná věž. Věž byla zvýšena při rekonstrukci kostela v letech 1824-26. Kostel je jednolodní, obdélný, s pětiboce uzavřeným presbytářem s obdélnou sakristií po severní straně, čtvercovou předsíní na jižní straně a mohutnou hranolovou věží před západním průčelím. Presbytář sklenut jedním polem křížové žebrové klenby a v závěru paprsčitě, loď sklenuta dvěma poli křížové klenby s hřebínkovými žebry na vztažených pilířích. V interiéru osmiboká kamenná křtitelnice. Zařízení je novogotické z konce 19. století. Kostel postihl požár v roce 1693, kdy také shořely záznamy z dřívější doby, a v dubnu 1945. Provizorní oprava se provedla brzy po skončení 2. světové války, důkladná oprava pak po roce 1990. Kostel byl znovu vysvěcen 31.7.1993.



Racov


kostel sv. Martina

Původně gotický kostel doložen roku 1384, dnešní pozdně gotický kostel z 2. poloviny 15. století. Renesanční sakristie ze 16. století, částečně barokizován byl roku 1723. Je jednolodní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem, za ním v ose napříč obdélná velká a vysoká sakristie. Presbytář sklenut mohutnou křížovou klenbou s žebry na konzolách, loď plochostropá. Zařízení jednotné, barokní z doby kolem roku 1700, hlavní oltář – socha sv. Martina vsazena do výklenku po oknu ve východní stěně presbytáře, kolem bohatý akant. V interiéru dále kamenná kropenka s figurou ženy, znakový náhrobník z roku 1520 s českým nápisem.



Rozvadov


kostel sv. Václava

Kostel patrně staršího založení, připomínán jako barokní v 18. století. Obnoven pozdně barokně byl v roce 1816, o rok později byl opatřen věžičkou nad průčelím. Další práce pozdržel nedostatek financí, takže kostel byl stavebně dokončen až roku 1821 a v důsledku dalších problémů vysvěcen teprve roku 1825. Oltář zdobil obraz sv. Václava, namalovaný údajně Karlem Škrétou. Po roce 1945 byla zbořena věž, kostel měl být využit jako kino, proto byla zazděna okna, následně byl využit jako sýpka. Je jednolodní, obdélný, loď i presbytář se zaoblenými nárožími, v ose presbytáře půlkruhově uzavřená sakristie – snad apsida starší stavby. Presbytář sklenut valeně s lunetami, triumfální oblouk je půlkruhový, loď plochostropá.



Skapce


kostel Nejsvětější Trojice

Kostel původně připomínán k roku 1351 a později je zmiňováno zasvěcení sv. Štěpánovi. Současná pozdně barokní stavba je výsledkem náročné přestavby z let 1756-83, kterou organizoval klášter v Kladrubech. Kostel je obdélný, jednolodní, s obdélným, polokruhově uzavřeným presbytářem, se západní hranolovou věží. Vnitřek je zaklenut a klenby jsou vyzdobeny freskami Josefa Kramolína z roku 1788. Varhany z roku 1726, které v roce 1790 přestěhovali z klášterního kostela v Kladrubech, jsou od roku 1962 umístěny v kostele Všech svatých na Hradčanech.



Skviřín


kostel sv. Petra a Pavla

Románský kostel z let 1260-70, upraven goticky, zbarokizován kolem roku 1700. Z románské stavby zachováno zdivo lodi a portál, z gotické úpravy zachováno na půdě zazděné okno. Kostel je jednolodní, celý i s neodstíněným presbytářem na půdorysu protáhlého obdélníka, s hranolovou věží, krytou stanovou střechou, před západním průčelím. Vnitřek členěn barokními pilíři s bohatě profilovanými úseky kladí, nad nimi tři pole křížové klenby bez žeber. Zařízení barokní z doby kolem roku 1700, hlavní oltář portálový s rozvilinami po stranách, s pozdně barokním obrazem sv. Petra a Pavla z doby kolem roku 1750.



Slavice


kostel sv. Vavřince

Kostel z roku 1767, vystavěn na náklady hraběcího rodu Sinsendorfů. Kazatelna je rokoková.



Staré Sedlo


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Původně gotický kostel ze 14. století (doložen k roku 1384), asi v 1. polovině 15. století zřízena dnešní věž a kaple v podvěží, snad ve 2. polovině 15. století zaklenut dnešní presbytář, někdy mezi lety 1470-80 upravena a zaklenuta obdélná kaple po severní straně presbytáře. Kostel opraven roku 1679, loď přestavěna barokně do roku 1732. Kostel je jednolodní, obdélný, s pětiboce uzavřeným presbytářem, po jižní straně presbytáře hranolová věž s cibulovou bání, v podvěží kaple, jejíž presbytář vysunut paralelně s presbytářem kostela. Po severní straně navazuje kolmo na presbytář obdélná pohřební kaple Švamberků z 1. poloviny 15. století. Presbytář sklenut jedním polem křížové klenby a v závěru paprsčitě, taktéž podvěžní kaple, severní kaple sklenuta dvěma poli křížové klenby. V lodi strop s malbou Korunování Panny Marie a Panna Maria, ochránkyně křesťanů a duší v očistci z roku 1732 od T. Schmidta. Po obou stranách lodi tribuny, otevřené do lodi polokruhovými arkádami. Hlavní oltář barokní z doby kolem roku 1740, pozdně gotická kamenná křtitelnice z doby kolem roku 1500, náhrobníky Švamberků z 15. a 16. století. Kostel, pro jeho neutěšený stav navržený k demolici, byl zachráněn při rekonstrukci v letech 1992-94.



Stráž


kostel sv. Václava

Původně gotický kostel doložen roku 1384, opraven roku 1400, věž upravena roku 1609, kostel obnoven barokně v 1. polovině 18. století, kdy snad též přistavěna sakristie. Kostel dále upraven roku 1781, v roce 1876 vyhořel a roku 1878 byl obnoven. Je jednolodní, obdélný, s polygonálně uzavřeným presbytářem s protáhlou šestibokou sakristií v ose a s hranolovou věží po severní straně. Presbytář sklenut valeně, sakristie valenou klenbou s lunetami, loď sklenuta třemi poli placky do pásů. Zařízení pseudorománské a pseudorenesanční z roku 1906. V interiéru gotická socha Madony z doby kolem roku 1475.



kostel sv. Jana Křtitele

Hřbitovní barokní kostel z roku 1734, opraven roku 1873. Je jednolodní, obdélný, s neodstupněným presbytářem, jehož východní nároží jsou zevně konkávní, uvnitř zkosená, a obdélnou sakristií v ose. Vnitřek plochostropý, členěný pilastry, kruchta nesena třemi arkádami na dvou pilířích. Zařízení pseudorenesanční z konce 19. století.



kostel sv. Ducha

Poutní kostel, původně od roku 1525 kaple nad léčivým pramenem. Rozšířena snad po roce 1679, do dnešní podoby postaven hrabětem z Götzů kolem roku 1708, obnoven roku 1915. Kostel je barokní, obdélný, s neodstupněným presbytářem s nárožími zevně konkávními, s obdélnou sakristií v ose a výklenkem s léčivým pramenem v západním průčelí. Plochostropý vnitřek členěn pilastry a plochými arkádami, dřevěná kruchta na dvou sloupech. Zařízení jednotné barokní z doby kolem roku 1710-20.



Stříbro


kostel Všech svatých

Pozdně gotický kostel vznikl přestavbou původní svatyně v roce 1565. Z této stavby se do současnosti zachovala hranolová věž, západní průčelí a část presbytáře. Ostatní části rozměrné stavby pocházejí z barokní úpravy v letech 1754-57. V této době byla loď kostela rozšířena v trojlodí a byl prodloužen presbytář. V 60. letech 18. století byl kostel vyzdoben freskami F. J. Luxe a E. Dollhopfa. Ten je také autorem oltářního obrazu Všech svatých, který je usazen v portálovém sloupovém oltáři z roku 1762 z dílny místního řezbáře Ignáce Platzera. Hranolová věž, původně románská stavba, která byla zcela přestavěna v gotickém slohu si tuto podobu zachovala dodnes.



kostel Nanebevzetí Panny Marie

Na místě původního kostelíka, vybudovaného kolem roku 1180, byl postaven nový kostel v letech 1573-74.



kostel sv. Petra

Gotický kostel vznikl kolem roku 1300 jako hřbitovní zaniklé vsi Doubrava. Dochovány zbytky gotických maleb, původní portály, renesanční kazetový strop.



Sulislav


kostel sv. Vavřince

Původně gotický kostel z poloviny 14. století, empírově upravený v roce 1835.



Svatá Kateřina


kostel sv. Kateřiny

Původně středověký kostel byl barokně přestavěn kolem roku 1792 za přispění majitelů panství, Kolowratů. V roce 1906 byla svatyně opravena a v 80. letech 20. století opatřena novou krytinou. Prostornou jednolodní stavbu kostela, uzavřenou trojbokým presbytářem, doplňuje štíhlá hranolová věž s cibulovou bání. Poměrně bohatě zařízený interiér kostela pochází z 18. a 19. století. v podlaze je zasazeno velké množství barokních náhrobků, které upomínají na císařské výběrčí cla z nedalekého Rozvadova a na duchovní správce kateřinské farnosti.



Šipín


kostel sv. Barbory

Kostel z roku 1352, naposledy přestavěn barokně roku 1709. Věž je novorománská.



kaple Panny Marie

Roubená kaple z roku 1892, kterou nechal postavit kníže Karel z Löwensteinu na počest léčivých účinků zdejší pramenité vody. Stavbu provedl Martin Jäger z Pakoslavi.



Tachov


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Původně snad raně gotický kostel, od roku 1329 v držení křížovníků s červenou hvězdou, nově zbudován vrcholně goticky asi ve 3. čtvrtině 14. století, poškozen požárem roku 1492 a obnoven pozdně goticky roku 1499. V letech 1554-55 zkrášlen a ozdoben, roku 1558 vyhořel spolu s městem, v letech 1559-60 obnoven pozdně goticky, znovu obnoven roku 1678 a v letech 1785-87. Regotizován v letech 1904-08 podle projektu A. Cechnera staviteli J. a Fr. Brandnerem a ing. Haubnerem, roku 1945 poškozena severní loď a předsíň bombardováním (na kostel spadly dvě bomby, ani jedna však nevybuchla), roku 1963 shořela střecha. Jedná se o trojlodní pozdně gotickou baziliku s pětiboce uzavřeným presbytářem s původní obdélnou sakristií po jižní straně a s nově přistavěnou novogotickou sakristií z roku 1908 s oratoří v patře po severní straně. Před západním průčelím mohutná hranolová věž s průjezdem v přízemí a novogotickou zděnou špicí. Trojlodí rozděleno poměrně nízkými arkádami, i s presbytářem zaklenuto křížovými žebrovými klenbami, závěr sklenut paprsčitě. Zařízení většinou raně barokní z doby kolem roku 1670. Hlavní oltář z roku 1663, portálový, sloupový, s obrazem Nanebevzetí Panny Marie a sochami sv. Petra a Pavla, v nástavci obraz Božího oka mezi sochami andělů. V interiéru plastiky českých patronů od J. Brokoffa z roku 1692, pozdně gotická Madona z roku 1490, figurální epitafy z let 1596 a 1605 a rokokové varhany z doby kolem roku 1750.



kostel sv. Maří Magdalény

Původní klášterní františkánský kostelík byl obdélný, s polygonálně ukončeným presbytářem a s dřevěnou klenbou, roku 1621 zaklenut a roku 1623 vymalován. V letech 1689-94 přestavěn M. Alliem starý kostel. Roku 1748 vyhořel, obnoven a zcela přestavěn v letech 1749-50 stříbrským stavitelem J. Beerem, opraven v letech 1931-32. Roku 1945 poškozen bombardováním, věž se zřítila, do roku 1949 obnoven, ale bez věže. Kostel je barokní, jednolodní, obdélný, s půlkruhově uzavřeným presbytářem s obdélnou sakristií po severní straně. Vnitřek sklenut valenou klenbou s lunetami, závěr presbytáře konchou s lunetami, na klenbách nástropní malby. Zařízení rokokové z doby kolem roku 1750, hlavní oltář z roku 1758 s obrazem sv. Maří Magdalény od Františka Rumplera z roku 1874. Kostel dnes slouží pravoslavné církvi.



kostel sv. Václava

Původně gotický kostel ze 13. století, roku 1460 obnoven, po požáru roku 1558 nově postaven roku 1561 stavitelem M. Wudickerem. Roku 1786 zrušen, roku 1802 koupen rodinou Windischgrätzů pro rodinnou hrobku a roku 1830 upraven. Goticko-renesanční kostel je jednolodní, obdélný, s pětiboce uzavřeným presbytářem s obdélnou sakristií po severní straně. Presbytář sklenut jedním polem křížové klenby a v závěru paprsčitě na konzoly, loď sklenuta pěti poli křížové klenby. Hlavní oltář z roku 1830, pozdně barokní, portálový. Kolem kostela náhrobní kameny z 15.–19. století. Kostel dnes slouží Řeckokatolické církvi.



Husitské centrum setkávání

Farní úřad Církve československé husitské.



Těchlovice


kaple Panny Marie Sněžné



Telice


kaple Panny Marie Pomocné

Barokní kaple vystavěna roku 1720 na náklady paní Františky Wolfingerové, rozené Bär. Je osmiboká, centrální, s jehlancovou střechou se sanktusníkem. Kamenný portál s aliančním znakem Wolfingerů. V roce 1924 byla kaple obnovena vč. renovace vnitřního zařízení. V roce 2008 byla kaple převedena na o.s. TEREF a v roce 2011 provedena její rekonstrukce.



Tisová


kostel sv. Mikuláše

Původní kostel doložen k roku 1356, dnešní barokní kostel pochází z let 1724-38. Je jednolodní na půdorysu obdélníka se zaoblenými, s pravoúhle uzavřeným neodstupněným presbytářem, nad nímž je hranolová věž. Kostel uvnitř působivě a zcela nezvykle členěn: boční stěny lodi mají v patře tribuny, loď se v posledním poli před presbytářem rozšiřuje v jakýsi transept, presbytář ze tří stran obestavěn – po stranách kaple s oratořemi v patře, za hlavním oltářem sakristie, také s oratoří v patře. Presbytář a všechny boční prostory sklenuty křížově, loď i ramena transeptu sklenuty valenou klenbou s lunetami. Hlavní oltář pseudobarokní z roku 1882, postavený podle návrhu pražské Křesťanské akademie truhlářem J. Heubnerem, sochařem H. J. Rumplerem a štafířem J. Jankem. Varhany jsou barokní, křtitelnice pozdně gotická.



Zadní Chodov


kostel Nejsvětější Trojice

Původně kaple postavená roku 1724, rozšířena v dnešní pozdně barokní kostel v letech 1781-83. Je jednolodní, obdélný, presbytář uzavřen zevně trojboce, uvnitř půlkruhově, za závěrem presbytáře je sakristie, nad ní věž. Vnitřek kryt trámovými stropy. Zařízení pseudorománské, až na výjimky.



Záchlumí


kostel Narození Panny Marie

Původní gotická svatyně zanikla v přestavbě, kterou v letech 1699-1701 financovala majitelka panství Zuzana Antonie z Vrtby. Zajímavá barokní stavba byla ještě před rokem 1990 navržena k demolici. V současnosti je ve značně zničeném kostele prováděna po etapách rekonstrukce.



Zhoř


kaple Panny Marie

Barokní šestiboká kaple z roku 1714, krytá jehlancovou střechou s lucernou. Vnitřek plochostropý.