Renesanční kostel z roku 1556, rozšířen roku 1607 i později. Dnešní stav z let 1830-32.
Původní dřevěný kostel z roku 1398 byl v husitských válkách zničen. V roce 1490 byl postaven nový kostel, tentokrát kamenný a se zvonicí. V roce 1857 začala přestavba starého kostela, který byl 21. září 1860 vysvěcen. Zatím poslední větší oprava proběhla v letech 1969-70. Práh kostela je 436 m nad hladinou moře. V kostele se nachází druhý nejstarší zvon v královéhradecké diecézi. Byl odlit roku 1499, má hmotnost 260 kg a průměr 73,5 cm.
Klasicistní kostel se zvonkohrou postaven v letech 1803-06.
Původně renesanční farní kostel z roku 1609 byl barokně přestavěn roku 1723. Uvnitř dřevěná gotická socha Panny Marie s Ježíškem z poloviny 14. století.
Pozdně gotický kostel z let 1511-18, rozšířen v letech 1599-1603 stavitelem Vatmadim.
V letech 1789-1791 si horalé z Malé Úpy postavili svůj kostel. O jeho výstavbu se zasloužil císař Josef II., což připomíná deska na vítězném oblouku uvnitř kostela. Kostel je zasvěcen apoštolům Petru a Pavlu, jejichž obraz zdobí hlavní oltář. Hornickou minulost obce dokládá sv. Barbora i hornický znak na bočním oltáři. Už v roce 1805 dřevěný kostel od blesku vyhořel, ale horalé hned postavili nový, pozdně barokní. Zde na konci 19. stol. vytvořil farář Alois Krsek unikátní rodokmen celé vesnice a pro každou rodinu sestavil strom života.
Původně renesanční kostel z roku 1606 byl nově postaven roku 1775 barokně. Roku 1902 obnoven.
Zásluhou hraběnky Aloisie Czernin-Morzinové byl kostel v letech 1894 – 1899 vystavěn podle projektu arch. Josefa Schulze. V roce 1894 byly vyhloubeny základy, 22.9.1895 stavba slavnostně zahájena, v létě 1896 postavena celá loď vč. krovu. V roce 1897 přibyla věž, velká povodeň z 29. na 30. 7. 1897 odnesla připravenou vazbu na krov věže. 1898 dokončeny vnitřní klenby, vztyčen nový krov věže do výšky 53 m a celá střecha kostela pokryta dvoubarevnou břidlicí. 15.10.1899 byl nový kostel vysvěcen. Zdejší zvony byly zničeny v 1. a znovu ve 2. světové válce. 15.8.1998 věnoval 750 kg těžký zvon „Duch svatý“ pravnuk Aloisie – Josef Czernin-Kinsky s manželkou Theresií. Nese český a německý nápis „pro smíření a mír“.
Hřbitovní renesanční kostel byl postaven italským stavitelem Carolo Valmadim v letech 1605-1608 na místě dřevěného kostelíka, který tu stál od roku 1568. Z protestantských časů se uvnitř kostela dochovala kamenná křtitelnice z roku 1572. Barokní oltář z konce 17. stol. byl nedávno kvůli zlodějům demontován a uložen v depozitu. Po úderu bleskem 3.6.1868 shořel celý krov kostela a roztavily se staré zvony. Ještě do vánoc byly do opravené věže osazeny nové. V roce 1899 zvony přenesli do věže dokončeného dolního kostela.
Novogotický kostel z let 1882-85.
Novogotický evangelický kostel z roku 1879.
Barokní kostel z let 1707-08 postaven stavitelem A. Purmem z Hostinného. Cenné interiéry.
Původně gotický kostel je připomínán roku 1384, při opravě roku 1777 byl rozšířen.
Kaple z počátku 20. století. Vnitřní zařízení novodobé.
Původně gotický kostel byl v letech 1598-1602 přestavěn. Věž je renesanční.
Původně pozdně gotický kostel z roku 1584, přestavěn v roce 1777. Roku 1836 přistavěna kostelní věž. Před vchodem neobvyklá dřevěná plastika Růžencová P. Marie, přenesená sem z trutnovského hřbitova.
Kostel z roku 1928.
Původní dřevěný kostelík v letech 1802-07 přestavěn na zděný v klasicistním stylu. Je obdélný, jednolodní, s polygonálním presbytářem se sakristií po severní straně. v průčelním štítě vsazena bedněná hranolová vížka. Uvnitř ploché stropy s novou malbou čtyř evangelistů z 20. století. Zařízení klasicistní z doby stavby, hlavní oltář portálový, pilířový s novým obrazem sv. Petra se sv. Vojtěchem a Floriánem po stranách a Nejsvětější Trojice v nástavci.
Pozdně barokní kostel z let 1788-89. Na jaře roku 1789 byla stavba dokončena a 16. května byl kostel slavnostně vysvěcen. O dva roky později byla dokončena i kostelní věž. Velký zvon daroval císař Leopold II. V roce 1875 byly pořízeny věžní hodiny s pozlacenými ručičkami a číslicemi, které se ovšem krátce po druhé světové válce zastavily. Dne 10.10.2001 byly instalovány zrenovované původní ciferníky a moderní elektrický hodinový stroj.
Barokní klášterní kostel podle projektu rakouského stavitele Matyáše Auera byl stavebně dokončen v roce 1725, avšak vysvěcen byl až 27. září 1733. Sedm tzv. portálových oltářů umístěných ve výklencích chrámové lodě vzniklo v letech 1726-36. Mezi nejcennější části interiéru patří varhany postavené v roce 1895 firmou Rieger z Krnova a lavice, zdobené vyřezávanými ornamenty. Ústředním motivem hlavního, 19 metrů vysokého, oltáře z roku 1768 je pozoruhodný obraz sv. Augustina od pražského malíře France Dalligera. Umělecky nejhodnotnější dílo představuje oltář sv. Kříže na pravé straně presbytáře. Nástropní malby zobrazují scény ze života sv. Augustina.
Na místě gotického kostela ze 14. století vystavěl v novogotickém stylu vrchlabský stavitel Eduard Zirm podle projektu pražského architekta Stephana Tragla v letech 1866-88 nový kostel. Chrám byl v roce 1889 zasvěcen sv. Vavřinci. Trojlodní hala je dlouhá 30 m a široká 18 m. Na západní straně nad vchodem je k ní připojena 60 m vysoká štíhlá věž. Na východní straně doplňuje půdorys chrámu do tvaru kříže příčná loď s presbytářem a s přístavbou sakristie a hraběcí oratoří. Hůavní oltář tvoří socha Boha Otce s anděly a socha Ježíše Krista. Varhany s bohatě zdobenou skříní z dubového dřeva z roku 1889 mají 22 rejstříků a 2 manuály. Ze starého kostela byly do nového přeneseny oltářní obrazy sv. Anny a sv. Vavřince. Za nejvzácnější předmět je pokládána měděná křtitelnice s letopočtem 1566. Z původního kostela bylo do věže nového přemístěno také 5 zvonů, které byly postupně zabavovány pro válečné účely. Od roku 1942 byla věž bez zvonů. V roce 2002 byly pořízeny z veřejné sbírky tři nové zvony – sv. Vavřinec, sv. Anna a sv. Václav.