Základní kámen kaple posvětil papež Jan Pavel II. 21. května 1995 v Olomouci. Kaple postavena podle projektu architektů Tomáše Černouška a Františka Zajíčka z Olomouce. Její slavnostní svěcení se uskutečnilo 29. října 2006.
Kaple z roku 1908. Opravena v roce 2011.
Kostel byl zbudován velehradskými cisterciáky v druhé čtvrtině 13. století. Byl zřejmě opevněn příkopem a snad i zdí. V roce 1645 byl vypálen Švédy, k jeho obnovení došlo až roku 1734. V kostele je zpřístupněn pohled na obvodovou zeď rotundy, která stála v těchto místech už v 9. století, v době Velké Moravy.
Polygonální pozdně románská kaple postavena snad ve druhé polovině 12. století. V průběhu věků plnila také funkci kostnice, v současnosti představuje zvonici se dvěma zvony – starším z roku 1672 a mladším z roku 1838. Je nejstarší stojící zděnou církevní stavbou na Uherskohradišťsku.
Slavnostní posvěcení základního kamene nového kostela proběhlo 29. října 2001 papežem Janem Pavlem II. na Velehradě. Stavba kostela podle projektu architekta Ivo Goropevšeka ze Slovinska začala slavnostním výkopem 5. srpna 2002, kostel by měl být dokončen kolem roku 2014. Půdorys nového kostela má tvar roundy, tedy velkomoravského kostela - to jsou dva kruhy vzájemně se prolínající. Nosnou část hlavní lodi tvoří 12 sloupů, které symbolizují 12 apoštolů, spojených prstencem, který představuje korunu Panny Marie ve spojení s Kristem. Na to navazuje střecha ve tvaru čtvrtkruhového oblouku připomínající baldachýn a symbolizující lehkost - vznášení. Čelní stranu kostela tvoří dvě věže mírně skloněné směrem k vlastní stavbě, představující dva slovanské věrozvěsty - sv. Cyrila a Metoděje. Věže budou uprostřed propojeny křížem, jehož tvar vychází z nálezu při archeologickém průzkumu této lokality. Hlavní loď má navrženo venkovní opláštění ze skla. V přední části je liturgický prostor s oltářem a svatostánkem, který je navržen jako společný pro kostel a zimní kapli, která je umístěna za liturgickým prostorem z východní strany.
Pozdně barokní farní kostel z roku 1774, obnovený v polovině 19. století.
Kaple postavena na místě bývalé dřevěné zvonice, základní kámen byl položen 31. května 1851. Dokončena byla v roce 1854. V interiéru původní oltář z roku 1853, výmalba se časem měnila, dnešní je po rozsáhlé rekonstrukci z roku 2003.
Základní kámen kostela byl položen roku 1670, dostavěn byl roku 1686 podle projektu Domenica Orsiho v barokním slohu. Roku 1755 byla přebudována fasáda a věže kostela, roku 1895 dokončena výzdoba klenby a pavlačí. V roce 1940 obnoven vnitřek kostela, 1949 obnoven vnějšek. Kostel je dlouhý 36,5 m, široký 11,35 m, vysoký 18,15m. Presbytář je zakončen provizorně kolmou zdí, na níž je namalováno perspektivní sloupoví s jezuitskými světci. Obraz nad hlavním oltářem znázorňuje sv. Františka Xaverského, křtícího indického knížete Bungů na Kiu Šiu, maloval jej Jan Jiří Heintsch z Prahy v roce 1689.
Stavba klášterního kostela byla zahájena již koncem 15. století, dokončení a úpravy probíhaly až v letech 1612-1737. Z původní gotické stavby zůstala jen hlavní zeď s opěráky. Zaklenutí stropu bylo již provedeno barokní valenou klenbou s výsečemi, zdobenou střízlivým dekorem z 17. století. Výzdoba kaplí byla uskutečněna před rokem 1736, stejně jako přístavba předsíně kostela. Při požáru města koncem 19. století byl vnitřek kostela poškozen, proto byl roku 1904 přebudován hlavní oltář a první kaple po obou stranách. Současně byly Jožou Uprkou restaurovány nástropní malby. Ve středu pseudorenesančního oltáře je obraz Zvěstování Panny Marie, nad ním obraz Nejsvětější Trojice, po stranách jsou sochy světců.
Budova synagogy postavena v roce 1875. Původně jednolodní halový objekt s galerií v patře byl na počátku 20. století opatřen novorománským průčelím a doplněn secesní kupolí. V červnu 1941 nacisté zcela zničili interiér synagogy a následně ji vypálili. Po válce byl sakrální halový prostor vložením patra zrušen, budova sloužila jako koncertní sál. Zrekonstruována byla po povodni v roce 1997, došlo také na regeneraci původní architektury vč. obnovení kupole.
Gotická kaple postavena v roce 1362. V 17. století byla barokně přestavěna, zachován zůstal původní gotický presbytář s křížovou klenbou a vnějšími opěrnými pilíři. Po rozsáhlé opravě v roce 1995 je v kapli umístěna lékárna.
Barokní kaple postavena hradišťskou vojenskou posádkou v době moru v roce 1715, vysvěcena byla 16. srpna 1716. Později byla kaple na vrcholu štítu opatřena plastikou sv. Šebestiána, patrona vojáků. V roce 1969 byla z původního místa přesunuta o necelých deset metrů jižním směrem. Poslední rekonstrukce proběhla v roce 1997.
v části Mařatice
Barokní poutní kostel z let 1613-14. Dnes je kostelem hřbitovním.
Barokní morová kaple, jejíž stavba byla zahájena položením základního kamene 12. února 1680. Výstavba však trvala dlouhou dobu, v říjnu 1687 byla vyzvednuta báň věže a dokončena stavba kněžiště, jež bylo vysvěceno v lednu roku 1700. Ve výstavbě kaple se dále pokračovalo stavbou chrámové lodi a předsíně. v roce 1715 po velké vichřici spadla část střechy a kaple byla poprvé opravována. Za Josefa II. byla kaple odsvěcena a věž sňata. Počátkem 19. století byla užívána jako prachárna, v roce 1931 byla znovu vysvěcena a začaly se u ní konat pouti. Střecha poškozená roku 1964 byla koncem 60. let byla opravena. V roce 2009 byla realizována celková oprava kaple, při které byl kamennou zídkou před ní zvýrazněn původní půdorys kostela. V obrysu původní věže je přístupové schodiště do prostoru bývalé lodi kostela. Vstupní průčelí je zakončeno římsou s trojúhelníkovým střešním štítem.
v části Sady
Pozdně gotický kostel dal vystavět Václav Kulíšek z Moravičan roku 1612, v 18. století zbarokizovaný, po požáru roku 1876 znovu přestavěn.
Základní kámen farního kostela byl položen 12. června 1717, zbudován byl barokním slohu v letech 1717-33 podle projektu Domenica Martinelliho. Slavnostně vysvěcen byl 25. října 1733. Celkový vzhled kostela doplnila v letech 1878-81 chrámová věž, kterou navrhl arcibiskupský architekt Gustav Meretto z Olomouce. Věž je vysoká 60 metrů, ve výšce 45 metrů jsou umístěny hodiny a pod nimi čtyři zvony. Kostel je 40 metrů dlouhý, 21,5 m široký a 18 m vysoký. Hlavní oltář je dílem J. A. Winterhaldera st., nad oltářem je obraz „Neposkvrněného Početí panny Marie“ od neznámého umělce, nad ním je znak Kouniců. Původní barokní varhany byly roku 1934 nahrazeny novými s 3 manuály a 29 rejstříky od firmy Rieger z Krnova.
Původní gotický klášterní kostel byl v letech 1630-73 nahrazen novým barokním. Tento kostel je trojlodní, se dvěma věžemi v průčelí. Hodnotná vnitřní výzdoba je od J. A. Winterhaldera st. a Benedikta Teltschika, který je i autorem hlavního oltáře z roku 1781. Varhany jsou od firmy Rieger z Krnova. Zvon Marie přežil obě světové války, je umístěn v levě věži kostela.
Původně kostel sv. Jana Křtitele, připomínaný již ve 13. století, byl goticky přestavěn k roku 1494 kamenickým mistrem Pavlem Sekaným. V roce 1589 byla stavba doplněna renesanční věží, kterou postavil uherskobrodský kamenický mistr Mikuláš Lorek. V době pobělohorské získává kostel dnešní trojlodní podobu. V roce 1683 byl značně poškozen při vpádu uherského vojska a znovu byl rekonstruován až po více než 30-ti letech. Kostel zrušen za Josefa II. roku 1784, poté byl využíván jako sklad munice, obilí nebo jako hasičská zbrojnice. Roku 1920 byl kostel předán do užívání Církve československé husitské, které jej jako chrám Mistra Jana Husa využívá dodnes.
Jednolodní obdélná kaple postavena v novorománském slohu v roce 1862. Nad průčelím se tyčí malá věž se zvonicí. Uvnitř dřevěný oltář s obrazem „Snímání Krista Pána z Kříže“ od malíře Rossnera. V letech 2006-10 byla kaple postupně zrekonstruována.
Kaple z roku 1763. Její šířka je 470 cm a hloubka 530 cm.
Kostel, původně gotický, zmiňován roku 1373, stavebně upraven roku 1783, kdy byla postavena věž. Pozůstatkem této přestavby je tzv. stará kaple. Jedinou dochovanou částí z nejstarší doby je kamenný gotický portál pod věží. V letech 1928-30 byl stavěn nový kostel. Začátkem června 1928 se začalo s bouráním a následnou stavbou nového kostela, kdy byla odbourána celá střední část a 25. června byl položen základní kámen k nové stavbě. Všechny práce řídil stavitel O. Jedlička z Uherského Hradiště. Koncem listopadu 1929 byl nový kostel dokončován, vysvěcení se ale dočkal až 29. června 1930. Kostelní zvony byly zrekvírovány v 1. a 2. světové válce. V roce 1920 byly zakoupeny dva zvony, které sloužily až do roku 1971, kdy bylo pořízeno pět nových zvonů, které slouží doposud. Jsou jimi: sv. Jakub (943 kg), Panny Maria (546 kg), sv. Cyril a Metoděj (356 kg), sv. Josef (198 kg), sv. František Xaverský (137 kg).
Kaple, připomínaná ve 14. století, byla upravena roku 1850. Na konci roku 1995 byla zbourána. V těsné blízkosti kaple byl v letech 1992-94 postaven kostel stejného zasvěcení. Základní kámen posvětil papež Jan Pavel II 22.4.1990 na Velehradě. Slavnostní vysvěcení kostela proběhlo 16. října 1994.
Stavba kostela