okres Ústí nad Orlicí

Seznam obcí:
Knířov, Kunvald, Nové Hrady, Šedivec, Ústí nad Orlicí, Žamberk

Knířov


kostel Zvěstování Panny Marie

Původně gotický kostel z 1. poloviny 14. století, v době rekatolizace poutní. Roku 1670 přistavěna na západě věž s dřevěným patrem. Opraven v letech 1834-37, zvýšena byla loď a věž, další oprava byla provedena v letech 1893-95. Kostel je jednolodní, obdélný, z pěti stran osmihranu sestávajícím presbytářem, s čtvercovou sakristií v ose a hranolovou věží v západním průčelí. Loď je plochostropá, presbytář sklenut paprsčitou žebrovou klenbou. Hlavní oltář barokní z poloviny 18. století, zakoupen roku 1787 ze zrušeného kláštera cisterciaček v Sedlci, upraven roku 1801, zdobí ho obraz knířovské Madony ze 17. století. Kazatelna je z roku 1767, křtitelnice rokoková z roku 1787.



Kunvald


kostel sv. Jiří

Kostel, postavený roku 1605, dnes tvoří zadní polovinu současného kostela s presbytářem. V letech 1746-47 byl barokně přestavěn. V roce 1780 byly umístěny v kostele obrazy křížové cesty od vídeňského malíře Johanna France Greippela. Od stejného autora je i oltářní obraz sv. Jiří na koni z roku 1783. Na počátku 19. století kostel již nevyhovoval počtu obyvatel, a proto byla v letech 1831-33 přistavěna loď o čtyřech oknech a také nová věž. Ta byla v letech 1900-01 zvýšena na současných 29 metrů. Na věži byly původně zavěšeny tři zvony - velký zvaný „hrubý“ pocházející z roku 1752, v roce 1916 byl zabaven k válečným účelům. Prostřední zvon „poledník“ pochází z 15. století, tedy z doby českých bratří v Kunvaldě. Původní nejmenší zvon „umíráček“ spadl roku 1852 při zvonění o procesí na dušičky a rozbil se o zeď na tři kusy. V roce 1858 byl ulit zvon nový, ten roku 1916 zabavilo vojsko.



Nové Hrady


kostel sv. Jakuba Většího

Barokní kostel v letech 1722-24 postavil stavitel O. Tatínek z Vysokého Mýta na místě původního gotického kostela. Vnitřní výzdoba dokončena roku 1740, opraven byl roku 1866, staticky zajištěn v letech 1879-80 podle pokynů F. Schmoranze. Je jednolodní, obdélný, s půlkruhově uzavřeným presbytářem, se sakristií s oratoří a kostnicí s panskou hrobkou po stranách. Dvě původně založené věže nebyly vystavěny. Loď sklenuta valenou klenbou s lunetami pásy. Hlavní oltář je z roku 1743 od F. Pacáka s obrazem od A. Mühla z Nové Paky z roku 1896. U kostela zděná hranolová zvonice s branou z roku 1739.



Šedivec


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Pseudorenesanční kostel z roku 1898. Základní kámen byl položen 23. května 1897, kostel posvěcen 30. října 1898. Kostel je jednolodní, obdélný, trojboce ukončený. Obraz na hlavním oltáři Nanebevzetí Panny Marie a další dva po stranách jsou dílem malíře Jana Umlaufa z Kynšperka. Varhany byly pořízeny roku 1900 darováním z kostela kunčického, kazatelnu vyrobil truhlář Antonín Matouš ze Šedivce.



Žamberk


kostel sv. Václava

Kostel postaven v letech 1729-38 chrudimským mistrem Donatem Theodorem Morazzim na místě původního dřevěného kostela, který vyhořel po úderu blesku v roce 1684, zmiňovaném již roku 1348. Hlavní portál dokončil roku 1747 architekt O. Schüller. Kostel má půdorys obdélníku, proloženého křížem, k němuž na východní straně připojen krátký, trojboce uzavřený presbytář se dvěma hranolovými věžemi po stranách. Výška věže kostela je 72 metrů, výška chrámové klenby je 22 metrů. Křížení obou lodí zaklenuto plochou kupolí, západní část podélné lodi dvěma poli valené klenby s lunetami, východní část podélné lodi a obě ramena příčné lodi jedním polem valené klenby s lunetami, presbytář sklenut konchou. Z původního dřevěného kostela se dochoval jen obraz sv. Václava, malovaný na cínu, který visí nad sakristií. Na hlavním oltáři je umístěn obraz italského barokního malíře Francesca Trevisianiho „Zavraždění sv. Václava“. Malířskou výzdobu kostela provedl v letech 1893-1895 František Klos. Nejstarší zvon z roku 1574 byl při požáru roku 1859 spolu s ostatními zničen. Nové zvony byly instalovány v roce 1930 a zrekvírovány v roce 1942. V roce 2000 byly vysvěceny a zavěšeny dva nové zvony – Jan Křtitele a Margaret Mary, třetí zvon, Václav, je v kostele od roku 2001 a jeho patronem je Václav Havel.



kostel Církve československé husitské

Budova je bývalou synagogou, postavenou v roce 1811 na místě starší synagogy z roku 1666, která vyhořela roku 1810. Přestavěna roku 1860 a obnovena roku 1886. Za druhé světové války sloužila jako skladiště obilí, od roku 1947 je používána Církví československou husitskou. V roce 1954 byla přestavěna architektem Františkem Kubelkou z Prahy, při tom získala i věž.



kaple Nanebevzetí Panny Marie

Zámecká kaple postavena v severovýchodním nároží zámku, v podstatě gotická, upravena barokně roku 1891, opravena v letech 1865-66, kdy také byla rozšířena kruchta. Je jednolodní, obdélná, s odstíněným, trojboce uzavřeným presbytářem a s obdélnou předsíní v západní části. Předsíň sklenuta valenou klenbou s lunetami, presbytář zaklenut jedním polem křížové klenby, klenba celé kaple zdobena štukovými žebry a bohatou štukovou akantovou dekorací. Štuky tvoří rámce pro soudobé freskové malby, přemalované v 19. století. Zařízení jednotné, barokní z doby kolem roku 1691.