Čejkovice
Čejkovice
Kostel z roku 1779, v letech 1910-12 přestavěn do dnešní podoby.
Kaple postavena roku 1756 podle plánů Matyáše Kirchmayera, stavitele z Vranova. Věž byla přistavěna v roce 1787, dnes jsou v ní dva starší malé zvony. Sakristie je také pozdější přístavba, uskutečněná roku 1862, kdy byl též rozšířen dřevěný kůr a provedena výmalby interiéru, znázorňující Boha Otce, Ducha svatého a 14 svatých pomocníků. Ve výklenku v průčelí nad oltářem je socha Panny Marie Bolestné s mrtvým synem na klíně.
Původní kostel byl pro nebezpečí zřícení v roce 1811 snesen po základy. Na popud havranického rodáka, kněze Wolfganga Timmela byla započata 14.4.1813 stavba nového kostela, jež byla dokončena r. 1816. Kostel byl 15.9.1816 slavnostně vysvěcen. Z klášterního kostela ve Vratěníně, zrušeného roku 1784, dostal kostel 16 dýhovaných lavic, varhany, zpovědnice. Hlavní oltář s obrazem pochází ze starého kostela sv. Leonarda. Interiér kostela prošel v letech 1992-1993 a 1996 zatím poslední renovací.
Hnanice
Původní kostel byl postaven ve 13. stol. nad studánkou zasvěcenou sv. Wolfgangovi. Pozdně gotický trojlodní kostel byl přistavěn v letech 1483-1498. Dalšími proměnami kostel prošel po třicetileté válce, kdy byl nově zaklenut, takže původní klenby se zachovaly pouze v tzv. válečné kapli, pod kruchtou a ve věži. Další úpravy byly provedeny po josefínských reformách, kdy byla z poutního místa zřízena farnost. Zachována řada pozdně gotických kamenických prvků i když vlastní inventář kostela je rokokový a barokní. Po roce 1945 kostel chátral. V 80. letech se začalo s jeho opravami, které byly ukončeny v roce 1999.
Litobratřice
Farní jednolodní kostel s pozdně gotickým jádrem z 15. století, přestavěný kolem roku 1790, z původního kostela zůstala jen věž. V letech 2008-09 byla provedena celková rekonstrukce kostela.
Kostel v jádru raně gotický z 2. poloviny 13. století. Kněžiště patrně z počátku 14. století, věž a klenba lodi z konce 15. století. Další přestavby v 17. století.
Původně gotický kostel, upravený po roce 1800.
Šatov
Kostel v jádru pozdně gotický z 15. století byl v pozdějších dobách postupně upravován. loď zaklenuta po roce 1656. V barokním inventáři obrazy od J. Winterhaldera ml.
Vranov nad Dyjí
Kostel je v jádru pozdně románský z poloviny 13. století, barokně přestavěný v letech 1717-20 podle návrhu Jana Bernarda Fischera z Erlachu.
Barokní zámecká kaple postavená v letech 1698-1700 podle plánů Jana Bernarda Fischera z Erlachu. Tvoří ji ústřední válcová loď s kupolí se šesti prostory oválného půdorysu, souměrně rozloženými po jejím obvodu. Fresky v ústřední kopuli a ve třech bočních kaplích s názvy Pád pyšných andělů a Nebe, Peklo, Ráj vytvořil Ignác Heinitz z Heinzenthalu.
Vratěnín
Znojmo
Gotický kostel na románských základech byl budován od roku 1338 až do 2. poloviny 15. století. Kostel byl původně dvouvěžový, dnešní věž pochází z let 1848-51. K nejstaršímu gotickému inventáři patří socha Krista nad vchodem do sakristie z počátku 15. století, fresky v presbytáři, sanktuarium, Kladení do hrobu a kamenná křtitelnice. Ostatní inventář je barokní a podíleli se na něm F. L. Daisinger, J. I. Mildorfer, J. Winterhalder st. a J. Winterhalder ml. Ve skleněné rakvi jsou od roku 1750 uloženy kosti sv. Bonifáce, ostatky jednoho z mučedníků z počátků křesťanství, kteří zemřeli násilnou smrtí v Římě.
V části Znojma - Louka stojí trojlodní dvouvěžový kostel založený spolu s bývalým premonstrátským klášterem roku 1190. Nejstarší částí kostela je dvojlodní románská krypta ze 13. století nesená šesti pilíři s hlavicemi. Roku 1425 chrám značně poškodili husité, proto museli opati kláštera v polovině 15. století přikročit k rekonstrukci: kněžiště kostela bylo v gotickém slohu trojnásobně zvýšeno a doplněno o dvojici věžových přístaveb s komorními kaplemi. V renesančním období byla znatelně upravena hlavní loď chrámu, k dalším úpravám pak došlo v raném baroku 2. poloviny 17. století (zejména vstupní průčelí kostela).
Původně gotický kostel z poloviny 13. století, po velkém požáru roku 1555 a značném poškození kostela vlivem dramatických událostí třicetileté války postavili dominikáni v 2. polovině 17. století chrám znovu a aplikovali zde tehdy oblíbenou raně-barokní trojlodní dispozici, ve které boční lodi tvoří separátní kaple propojené pouze úzkými průchody. V 1. polovině 18. století byl zbudován vrcholně barokní vstupní portál a byla dokončena přestavba obou vysokých věží kostela. V interiéru kostela najdeme díla vysoké umělecké hodnoty: barokní varhany z roku 1755 postavené I. Kasparidem, sochy dominikánského mnicha Klausia Heinze, obrazy od L. Krackera či J. Winterhaltera a také pozdně barokní oltářní obraz Zjevení Krista sv. Norbertovi od F. A. Maulbertsche, původně namalovaný pro letní refektář louckého kláštera.
Původně gotický kostel dokončený roku 1484 a zasvěcený sv. Františkovi a sv. Bernardovi. Po švédském obléhání města byl poničený kostel se špitálem obnoven a rozšířen barokně v 2. polovině 17. století a nově zasvěcen sv. Alžbětě. V letech 2000-10 se konala generální moprava celého kostela. Barokní hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie od malíře Lukáše Krackera sem byly přeneseny na konci 18. století ze zrušeného minoritského kláštera ve Znojmě, varhany z období po roce 1720 od znojemského mistra Ignáce Casperidese byly přeneseny ze zrušeného kostela sv. Barbory u louckého kláštera. V interiéru výzdoba od J. L. Krackera, J. A. Heinze a J. Witerhaldera ml. Nový oltář a ambon podle návrhu Milivoje Husáka z olšového dřeva byly pořízeny při poslední opravě kostela. U kostela sousoší Kalvárie z poloviny 18. století.
Kostel s bývalým kapucínským klášterem pochází z 1. poloviny 17. století, vysvěcen byl 1. září 1632. Kostel vykazuje pro kapucíny typický prostý jednolodní půdorys s obdélným kněžištěm a chudou výzdobou. Oltářní obrazy jsou od J. Lukáše Krackera a J. S. Daisingera. V podzemí kostela se nachází hrobka, do které se ukládali pozůstatky zemřelých řeholníků v letech 1632-1780.
Románská rotunda Panny Marie, později sv. Kateřiny je jedinou zcela dochovanou památkou přemyslovského hradu ve Znojmě, založeného na přelomu 11. a 12. století. Byla postavena na dominantním místě uprostřed nového hradu někdy krátce před rokem 1100. Uvnitř s románskými nástěnnými malbami s přemyslovskou tématikou z roku 1134, které jsou nejstarší malbou s historickým námětem u nás.
Na místě dnešního kostela stával původní románský kostel, zmiňovaný k roku 1226 (stavěn snad již roku 1103). Po husitských válkách zde stála již jen ruina, proto byl opraven a na začátku 16. století získal gotickou podobu. V roce 1581 se zřítila věž, která poničila i část kostela. Byla postavena znovu, v roce 1624 byl kostel předán jezuitům, avšak 16. ledna 1642 po mši se věž zřítila podruhé. Poté byl kostel v letech 1642-77 barokně přestavěn a 19. srpna 1677 znovu posvěcen. Věž nebyla obnovena na původním místě, byla postavena nová za presbytářem k roku 1694, do dnešní podoby byla přestavěna a zvýšena roku 1853. Jezuitský kostel má pozdně gotické kněžiště se štukovou síťovou klenbou a raně barokní loď z doby po roce 1642. Hlavní oltář nese obraz sv. Michala od Karla Dankwarta, v nástavci obraz Zvěstování Panny Marie od Jana de Herdta. Na barokní výzdobě interiéru se převážně podíleli J. M. Fisée a J. A. Heinz. Varhany jsou z let 1730-40 s nádhernou řezbářskou výzdobou J. A. Heinze.
Kostel s vysokou věží postaven v letech 1910-11 vídeňským architektem Ludwigem Faiglem. Byl určen pro zdejší početnou komunitu německých evangelíků (lutheránců). Stavebním slohem se novostavba hlásila k neorenesanci s využitím progresivních prvků secese. Po vyhnání a odsunu Němců ze Znojma byl kostel dlouhou dobu nevyužívaný. Teprve na konci 20. století se tato výrazná městská dominanta dostala do rukou zdejší pravoslavné obce, která nechala kostel opravit, opatřit novými malbami a zasvětit sv. Rostislavovi.
Kaple je dvoupatrová, postavená na základech městského opevnění po roce 1512, nazývána podle sochy sv. Václava na jejím průčelí. Je vlastně kaplí dvojitou, dolní a starší s valenou klenbou je zasvěcena sv. Martinovi. Horní sv. Anně, vnitřní prostor je zaklenut krouženou vladislavskou klenbou, jedinou na Moravě. V 19. století užívala horní kapli evangelická církev, v 2. polovině 20. století pak církev pravoslavná.
Klasicistní kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého.
v části Hradiště
Na místě dnešního kostela sv. Hippolyta vznikla na konci 9. století první církevní stavba ve Znojmě a jedna z nejstarších sakrálních staveb v českých zemích vůbec – rotunda s podkovovitou apsidou. Na konci 13. století postavili křížovníci na velkomoravských základech nový gotický kostel s klášterem. K další přestavbě klášterního areálu došlo po třicetileté válce. Kostel dostal svoji současnou barokně-klasicistní podobu v letech 1765-68, kdy byl přestavěn podle vzoru křížovnického chrámu v Praze u Karlova mostu. V kopuli chrámu je namalována mistrovská freska Nalezení sv. Kříže od malíře F. A. Maulbertsche, předního mistra podunajského pozdního baroka. Oltářní obrazy jsou od Josefa Winterhaldera ml. a Ignáce Raaba, plastická výzdoba od O. Schweigla.
Raně barokní kostel postavený před rokem 1662. Brzy se stal poutním místem, protože právě k němu stoupá křížová cesta se čtrnácti zastaveními od Gránického potoka.
Barokní kaple z roku 1665. Oltářní obraz proroka Eliáše namalovala roku 1988 T. Přibilová.
Empírovou kapli nechal postavit křížovnický probošt Florián Lang roku 1832 jako poděkování za to, že obyvatelé Hradiště byli ochráněni od epidemie cholery.
V roce 1996 byly objeveny při záchranném archeologickém průzkumu základy středověkého velkomoravského kostela z 8. století. Jihozápadní nároží kostela překrývá stodola, kterou na počátku 18. století nechali postavit Křížovníci. Kostel byl menší jednolodní stavbou na obdélníkovitém půdorysu. K ní bylo na východní straně připojeno pravoúhlé kněžiště. Později v 9. století byla k západní stěně přistavěna předsíň. Celá budova měla nad lodí sedlovou střechu s volným stropem a snad klenbu v presbytáři. Podle znalostí způsobu zakládání kostelů v raném středověku lze odvodit, že kostel byl zasvěcen sv. Hippolytu. Kostel zanikl někdy kolem poloviny 13. století, kdy na Hradišti vzniká proboštství Křížovníků s červenou hvězdou, kteří zahajují výstavbu nového kostela a opevnění.