okres Beroun

Seznam obcí:
Beroun, Bezdědice, Borek, Cerhovice, Hořovice, Hostomice, Hudlice, Hýskov, Chyňava, Karlštejn, Králův Dvůr, Lhotka, Liteň, Loděnice, Lochovice, Mořina, Mrtník, Neumětely, Nižbor, Osov, Praskolesy, Skřípel, Stradonice, Svatý Jan pod Skalou, Tetín, Tmaň, Újezd, Veliz, Vráž, Všeradice, Zaječov, Zdice, Žebrák, Železná

Beroun


kostel sv. Jakuba Většího

Kostel založen spolu s městem koncem 13. století, až do 16. století obklopen hřbitovem, roku 1543 přestavěn, roku 1599 vyhořel, obnoven roku 1606. V letech 1677-83 postavena nová věž. Roku 1736 kostel obnoven, v letech 1770-71 postaveny boční empory, roku 1784 opět obnoven. Poslední úprava je z let 1903-07 za vedení architekta Josefa Fanty. Jedná se o bazilikální trojlodí s emporami nad bočními loděmi, s obdélným, pětiboce ukončeným presbytářem s hranolovou věží po jižní straně. Presbytář a trojlodí sklenuty křížovou hřebínkovou klenbou z 2. čtvrtiny 16. století, empory plochostropé. Uvnitř vzácný oltář z roku 1741 s barokním obrazem sv. Jakuba od J. P. Molitora. V levé boční lodi v oltáři Snímání sv. Kříže je rokokový obraz datovaný rokem 1732 z vlámského okruhu Ant. van Dycka. Cínová křtitelnice z roku 1606. Na vnější straně kostela reliéf Ukřižovaného z doby kolem roku 1600. Kostel má od roku 2000 čtyři nové zvony ze zbraslavské dílny Rudolfa Manouška. Dostaly jména podle českých světců – Václavovi, Ludmile, Anežce a Vojtěchovi.



kostel Zvěstování Panny Marie

Původně dřevěný hřbitovní, pozdně gotický kostel z roku 1525, vznikl za času moru. Zpustošen v 17. století ve švédských válkách, opraven a barokně upraven (už zděný) v letech 1738-44. V letech 1875-76 přistavěna věž. Kostel je jednolodní, obdélný, se zkosenými nárožími, s obdélným, trojboce ukončeným presbytářem, s hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut konchou a plackou, loď sklenuta dvěma poli placky. Význačný barokní oltář z let 1744-45 s vysokou oltářní stěnou od pražského řezbáře F. Ublakera. Kazatelna je z roku 1756 a varhany z roku 1744.



kaple Panny Marie Bolestné

Novogotická kaple postavena podle plánů Josefa Mockera v letech 1894-95 na místě původní barokní kaple z roku 1724. Je obdélná, s trojbokým závěrem, sklenuta křížovou klenbou.



kaple sv. Václava

Hřbitovní kaple z roku 1904 je obdélná, trojboce ukončená, s pseudobarokním průčelím. Sklenutá valeně s lunetami. Dnes využita jako obřadní síň.



Bezdědice


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Původně gotický farní kostel zbarokizovaný v letech 1742-44 a po požáru v roce 1772 přestavěný r. 1776. Je to jednolodní obdélníková stavba s věží a s polygonálně uzavřeným kněžištěm, jehož opěráky byly spojeny oblouky do arkád.



Borek


kostel sv. Mikuláše

Původně gotický kostel zbarokizovaný roku 1726 (vysvěcen 27. října 1726) se západním, bohatě členěným průčelím. Je jednolodní, obdélný, s trojboce ukončeným presbytářem se čtvercovými sakristiemi po stranách. Presbytář, loď i sakristie plochostropé. Na fabiónu ve štukovém poli v lodi freska sv. Mikuláše z roku 1728. Hlavní oltář z 19. století. Kazatelna z doby kolem roku 1800, náhrobní kameny z roku 1562, figurální z roku 1604 a další z počátku 17. století.



Cerhovice


kostel sv. Martina

Původně pozdně gotický kostel z 15. století byl roku 1730 zbarokizován.



Hořovice


kostel sv. Jiljí

Původně gotický kostel doložený k roku 1321. Původní stavba byla zřejmě dřevěná, později byla chrámová loď vyzděna prostým způsobem bez kleneb a pilířů. V letech 1624 a 1639 stavba dvakrát vyhořela, roku 1687 byl kostel zbarokizován, znovu přestavěn v letech 1747-49. Z původní stavby zachován gotický portál sakristie a pozdně gotická okna. Z původních pěti zvonů zbyl pouze jeden datovaný 1571, ostatní byly za války zabaveny. Dva nové zvony, zasvěcené Panně Marii a sv. Jiljí, byly posvěceny kardinálem Miloslavem Vlkem dne 3. února 2002.



kostel Nejsvětější Trojice

Raně barokní kostel z roku 1674 postaven zřejmě podle plánů Carla Luraga, vybaven a vysvěcen byl až v roce 1697. Byl vybudován pro zamýšlený theatinský klášter, od roku 1684 sloužil klášteru františkánů. Výzdoba interiéru vznikala v několika vlnách v období baroka. Ze 17. století pochází kazatelna, hlavní oltář z roku 1725 s obrazem Panny Marie se čtrnácti sv. pomocníky od F. F. Millera. Varhanní skříň pochází z 2. poloviny 18. století, varhanní stroj dodal v roce 1914 mladoboleslavský varhanář Bohumil Paštika.



synagoga

Synagoga byla postavena jako náhrada za starší modlitebnu. Roku 1856 byla přestavěna v klasicistním slohu a zvětšena. Roku 1947 byla upravena pro účely Českobratrské církve evangelické, které slouží dodnes.



Loreta

Stavbu Lorety inicioval hrabě Bernard Ignác z Martinic po návratu z pouti do Říma v roce 1685, jejího dokončení se však nedožil. Stavba byla dokončena a vysvěcena až v roce 1690 za jeho dcery Terezie Františky. Hořovická loretánská kaple patří svým pojetím k těm jednodušším. Z původní výzdoby (fragmenty nástěnných maleb cyklu Ze života Panny Marie a oltář unikátně propojený s varhany z konce 17. století) se téměř nic nedochovalo.



Hostomice


kostel Nastolení sv. Petra v Antiochii

Kostel má barokní kněžiště z roku 1743, loď z roku 1762, obnoven byl roku 1781, věž je z roku 1855. Je jednolodní, obdélný, s obdélným presbytářem, ukončeným polokruhovou apsidou. Západní průčelí s věží členěno portálem a sochami sv. Petra a sv. Pavla ve výklencích. Loď plochostropá s fabionem, ve štukových rámech nástěnné malby ze života sv. Petra a v medailónech světci. Presbytář sklenut plackou, apsida konchou. Hlavní oltář z 1. čtvrtiny 18. století barokní, se sloupky po stranách, s obrazem uprostřed, plastikou Nejsvětější Trojice v nástavci a se sochami nad postranními brankami.



Hudlice


kostel sv. Tomáše

Novorománský kostel z let 1874-75 postaven podle plánů J. Jiruše na místě staršího středověkého roubeného kostelíka. Zajímavostí je, že při stavbě tohoto kostela byl starý obezděn a po dokončení stavby zbourán. Kostel je bazilikální trojlodí, s obdélným presbytářem se sakristií a kaplí po stranách a s věží v průčelí. Vnitřní zařízení z 19. století.



Hýskov


kostel Narození Panny Marie

Novorománský kostel z roku 1850. Obraz na hlavním oltáři maloval roku 1860 J. Kroupa z Prahy. Varhany jsou z roku 1846 a postavil je mistr Ferdinand Guth z Čisté. Krásná křtitelnice vyšla z dílny místní kovohutě.



Chyňava


kostel sv. Prokopa

Původně gotický kostel ze 14. století, zbarokizován v letech 1779-82. Poslední úprava je z roku 1914, kdy byl přestavěn, prodloužen a doplněn věží podle návrhu pražského architekta Eduarda Sochora. Kostel je jednolodní, obdélný, s obdélným, trojboce ukončeným presbytářem a hranolovou věží v průčelí. Presbytář sklenut valeně s lunetami a štukovými poli, loď plochostropá. Zvon na věži je z roku 1518, ulil jej mistr Bartoloměj a váží 350 kg. Věžní hodiny byly vyrobeny firmou Ludvík Hainz. Vnitřní zařízení je novobarokní z roku 1876, autorem obrazů je Josef V. Hellich. Poslední oprava kostela byla provedena v letech 1990-91.



Karlštejn


kostel sv. Palmacia

Gotický kostel založený roku 1351, upravený počátkem 16. století, v roce 1648 poškozen švédskými vojsky, obnovený po roce 1760. Věž je z doby po roce 1760. K důkladnější opravě kostela došlo roku 1888 a naposledy v roce 1991. Kostel je jednolodní, obdélný, s obdélným, trojboce ukončeným presbytářem, s hranolovou věží po jižní straně. Presbytář sklenut sklípkovou klenbou, loď plochostropá, sakristie v podvěží s lomenou valenou klenbou. Hlavní oltář roku 1820 znovu zřízen, sestaven a upraven, v nástavci obraz sv. Palmáce v podobě římského vojáka opřeného o tasený meč z 2. poloviny 18. století. V lodi řada náhrobníků.



Králův Dvůr


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Barokní kostel postaven na místě staršího v letech 1730-33 podle návrhu K. I. Dientzenhofera. Důkladně opraven roku 1905. Je jednolodní, obdélný, se zkosenými rohy, s čtvercovým zkoseným presbytářem a s hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut plackou s malbou andělů z 2. poloviny 18. století, loď kryta plochým stropem se štukovým fabionem. Vnitřní zařízení barokní z konce 18. století, hlavní oltář barokní z 2. třetiny 18. století.



Lhotka


kaple sv. Anny

Barokní kapli dal postavit v letech 1760-61 hrabě Eugen Vrbna z Freundenthalu. Slavnostně vysvěcena byla 25. května 1761. Roku 1900 byla kaple důkladně opravena, poté, hlavně po nástupu komunistů, chátrala až do roku 1986, kdy byla opravena střecha a v roce 1988 byla elektrifikována. Poslední velká oprava byla provedena v letech 1998-99 a poté byla znovu slavnostně vysvěcena 1. srpna 1999.



Liteň


kostel sv. Petra a Pavla

Původně gotický kostel z 2. pol. 13. století. zbarokizovaný roku 1661 a opravený roku 1906, kdy bylo přistavěno nové novobarokní průčelí a věž. Kněžiště sklenuto křížovou klenbou. Zbytky figurálního a znakového náhrobníku ze 16. století.

bohoslužby

Loděnice


kostel sv. Václava

Barokní kostel z roku 1725 je jednolodní, obdélný, s rozšířenou střední částí lodi, s obdélným presbytářem. Hranolová věž v západním průčelí má pozdně románské základy. Presbytář sklenut valenou klenbou, střední část lodi plackou, její ramena valeně s lunetami. Zařízení až z let 1870-74. Obrazy jsou od Josefa Hellicha, kazatelna i oltáře jsou řezbářskou prací Josefa Heidlberka.



Lochovice


kostel sv. Ondřeje

Barokní kostel z roku 1648, vybudován na místě staršího gotického kostela doloženého ve 14. stol. Je jednolodní, obdélný, s polygonálním presbytářem, se západní hranolovou věží, při níž je schodišťový přístavek. Presbytář sklenut plackou a v závěru lunetami, v lodi strop na fabionu. Hlavní oltář a kazatelna z roku 1906, barokizující se soudobým obrazem. V interiéru barokní a rokokové plastiky.



Mořina


kostel sv. Stanislava

Kostel, původně gotický, založen Karlem IV., barokně přestavěn v 18. stol., opraven roku 1900. Obdélný, jednolodní, s trojboce zakončeným presbytářem a hranolovou věží se schodištním přístavkem. Uvnitř zajímavé barokní lavice. Kolem kostela hřbitov, který má vkusnou pilířovou bránu.

bohoslužby

Mrtník


kostel Narození Panny Marie

Původně gotický kostel doložen již roku 1352, v 2. pol. 18. století zbarokizován, dosud krytý šindelem. Hodnotné vnitřní zařízení (pozdně gotická socha Madony. litinová křížová cesta a lavice z doby kolem roku 1880).



Neumětely


kostel sv. Petra a Pavla

Původně gotický kostel, později barokně přestavěný a upravovaný roku 1887. Je jednolodní, obdélný, s obdélným presbytářem, uzavřeným dvěma stranami trojúhelníka, se západním pseudogotickým průčelím. Presbytář sklenut původní paprsčitou žebrovou klenbou, žebra však osekána, v lodi strop na fabionu, členěný štukovými rámci. Hlavní oltář sv. Petra a Pavla rokokový, rámový, s obrazem od V. Preise z roku 1898.



Nižbor


kostel Povýšení sv. Kříže

Na místě zbytku raně gotické kaple sv. Kateřiny ze 13. stol. postaven v letech 1720-24 barokní kostel spolu s přestavěným sousedním zámkem. Je jednolodní, obdélný, s dvěma bočními kaplemi a čtvercovým presbytářem se sakristií v ose. Presbytář a sakristie sklenuty plackou, loď plochostropá. V severní části lodi dvoupatrová kruchta. Hlavní oltář rokokový z 2. čtvrtiny 18. století s obrazem sv. Kříže z roku 1897 od J. Kroupy a sochami v nástavci.



Osov


kostel sv. Jana Křtitele

Barokní kostel z let 1734-38 postavený podle návrhu B. Scottiho a od roku 1737 podle A. Luraga, jehož dílem je patrně hlavní průčelí. Je jednolodní, obdélný, se zaobleným presbytářem s postranní sakristií a oratoří. Střední rizalit západního průčelí převýšen věží. Presbytář sklenut plackou se štukovou výzdobou a freskami, závěr presbytáře sklenut konchou, loď kryta dřevěnou napodobenou plackou s lunetami, na níž je štuková výzdoba a fresky. Vnitřní zařízení s plastikami z dílny F. I. Weise.



Praskolesy


kostel sv. Mikuláše

Původně románský kostel se poprvé uvádí roku 1216, ve 14. století goticky přestavěn, v letech 1620, 1628, 1710, 1738 zbarokizován, opraven v roce 1917. Je jednolodní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem s přilehlou sakristií a s hranolovou západní věží. Zachován pozdně gotický portál na jižní straně. Loď sklenuta valeně s lunetami a pásy, presbytář sklenut plackou. Hlavní oltář z 2. čtvrtiny 18. století barokní, se soudobým obrazem světce, oltář sv. Václava z počátku 18. století s obrazem od J. Hellicha z roku 1848 (odcizen).



kaple sv. Prokopa

Obdélná kaple s trojbokým závěrem, se zachovanými gotickými okny s kružbami a vstupním sedlovým portálem na severní straně. Vnitřek plochostropý. Nástěnné výjevy ze života světců od J. Scheiwla.



Skřípel


kostel sv. Šimona a Judy

Kostel z roku 1794, postavený na místě staršího, zbořeného roku 1768. Je jednolodní, obdélný s kvadratickým presbytářem, ukončeným zaobleně s vížkou ve vstupním průčelí. Klenby uvnitř plackové, v apsidě koncha. Na klenbách štukové ornamentální vzorce, na klenbě presbytáře nové nástěnné obrazy Madony a světců. Hlavní oltář asi z roku 1682 s gotickými soškami.



Stradonice


kaple sv. Liboria

Roku 1658 postavena dřevěná kaple, rozšířená roku 1721 a v letech 1838-45 zcela přestavěna do nynější podoby, kdy stavitel Antonín Jiruš z křivoklátského panství vypracoval a provedl tuto velkou přestavbu (v té době stavěl kostel v Hýskově). Kaple je historizující, obdélná, se čtvercovým presbytářem a se čtyřmi páry půlkruhových oken. V každém z obou štítů je po jednom kruhovém oknu. Uprostřed střechy se nachází osmiboká sanktusová věžička s dvěma zvony. Menší z nich, umíráček, je z roku 1849, druhý byl poskytnut jako náhrada za válečnou rekvizici původního zvonu. Loď je kryta dřevěným překládaným stropem. Vnitřní zařízení z poloviny 19. století, obraz na hlavním oltáři představuje biskupa sv. Liboria. Namaloval jej v roce 1898 malíř Emil Dítě. Varhany postavil mistr Ferdinand Guth z Čisté u Rakovníka. V letech 2012-13 byla provedena celková rekonstrukce.



Svatý Jan pod Skalou


kostel Narození sv. Jana Křtitele

Kostel v letech 1657-61 postavil C. Lurago, po zboření původního kostela z počátku 16. století. Zvonice z roku 1600 ponechána jako věž po východní straně nového presbytáře. Roku 1710 původní klenba nahrazena novou dřevěnou valenou klenbou za vedení Kryštofa Dientzenhofera, roku 1859 z větší části nově rekonstruována klenba kostela a jeho zdivo zesíleno přizdívkami. Kostel je barokní, jednolodní, obdélný, s bočními plochými oltářními arkádami, s užším obdélným presbytářem, vrůstajícím do čtvercového klášterního komplexu. Vnitřek sklenut valenou klenbou s lunetami. Na klenbě v presbytáři a v prvním poli lodi fragment nástěnné malby s výjevy ze života sv. Ivana. Hlavní oltář barokní z let 1695-96 s bohatou řezbářskou výzdobou, obraz s výjevem sv. Jana Křtitele a sv. Ivana od J. J. Heinsche z roku 1695. Před hlavním oltářem náhrobek sv. Ivana na nové tumbě z roku 1938 s barokním zaskleným sarkofágem se soškami andílků a sochou sv. Ivana v hnědém hábitu poustevníků z 1. poloviny 18. století, uvnitř cínová rakev s ostatky světce. Polohou v hlubokém úzkém kaňonu pod mohutnou stěnou patří kostel spolu s klášterem mezi nejpůsobivější posvátná místa v Čechách.



kaple sv. Maxmiliána

Pseudogotická hřbitovní kaple s hrobkou rodiny Bergerů postavena podle návrhu B. Gruebera v letech 1847-49. Kaple je obdélná, s obdélným presbytářem, ve spodní části stavby se nachází krypta. V roce 1967 na již částečně zchátralou kapli vichřice povalila několik mohutných stromů, které kapli značně poničily. Obnova kaple trvala postupně celá desetiletí, ale mnohé zničené kamenické prvky se obnovit nepodařilo.



kaple Povýšení sv. Kříže

Barokní kaple postavena na místě, kde se podle legendy zjevil poustevníku Ivanovi sv. Jan Křtitel. Roku 1602 bylo na tomto místě postaveno mramorové renesanční sousoší poustevníka Ivana se sv. Janem Křtitelem. Sousoší stálo pod širým nebem a značně trpělo povětrnostními vlivy, a tak nad ním svatojánský opat Emilián Kotterovský nechal roku 1714 postavit kapli podle návrhu Kryštofa Dientzenhofera. Do roku 1865 měla půdorys řeckého kříže se čtyřmi souměrnými štíty. Tehdy však byly při přestavbě dva protilehlé štíty zbořeny a kaple dostala dnešní podobu. Interiér zaklenut plackou, na stropě freska „Nalezení sv. Kříže císařovnou Helenou“ od Jana Václava Spitzera z roku 1763. Kaple i se sousoším byla v letech 1993-97 zrestaurována.



jeskynní kostel Panny Marie

Jeskynní kostel, upraven raně barokně roku 1657. Zhruba obdélný prostor s obdélným presbytářem, se stěnami obestavěnými cihlami, sklenutý valenými klenbami se štukovou kartuší a aliančním znakem lva a orlice. U čelní stěny raně barokní štukový oltář, nika nad ním rámována dvojicí štukových karyatid a segmentovým štítem. V době výstavby kostela sv. Jana Křtitele sloužil jako hlavní kostel.



v části Sedlec

kaple sv. Ivana

Kaple postavena v letech 2004-07 podle projektu Ing. architekta Milana Míška z Teplic. Dominantou kaple je vysoká, měkce tvarovaná čelní stěna, ve které je vsazena 4,25 m vysoká okenní mříž s obrazem sv. Ivana, jeho laně a svatojánské skály v pozadí. Podle návrhu akademického malíře Zdeňka Veselého z Teplic mříž vytvořil František Burian. Slavnostně posvěcena byla kaple 24. června 2007 metropolitou českých zemí a Slovenska Kryštofem.



Tetín


kostel sv. Jana Nepomuckého

Původně románský kostel z doby kolem roku 1255, zbarokizovaný ve 2. třetině 18. století., dnešní podoba je z obnovy, provedené roku 1836. Původní zasvěcení sv. Michaela Archanděla bylo v roce 1781 zrušeno a nové přeneseno ze zrušené tetínské zámecké kaple. K novému zasvěcení kostela sv. Jana Nepomuckého došlo v roce 1836. Je jednolodní, obdélný, s obdélným presbytářem se čtvercovou sakristií v ose, na západní straně lodi hranolová věž. Kostel z řádkového zdiva s obdélnými, polokruhem sklenutými okny. Presbytář sklenut valenou klenbou s lunetami, loď, podvěží a sakristie plochostropé. Zařízení převážně rokokové, hlavní oltář a kazatelna z doby kolem poloviny 18. století, nad oltářem obraz ukazující sv. Jana Nepomuckého jako poutníka do Staré Boleslavi. Pod vstupním kamenem do kostela je pohřben benediktinský mnich V. Cassanova. Kolem kostela hřbitov s nápisovým náhrobníkem z konce 18. století.



kostel sv. Kateřiny

Románský kostel obdélníkového půdorysu, založený kolem roku 1200, obnoven roku 1858, kdy byla postavena nízká zvonice a schodiště na kruchtu. Čtvercový presbytář sklenut křížovou klenbou, na severní stěně presbytáře nika se sochou sv. Ludmily od J. Maxe z roku 1858. Loď kryta trámovým stropem, západní románská tribuna na pilíři podklenuta dvěma poli křížové klenby. Hlavní oltář s obrazem sv. Ludmily od J. Hellicha z roku 1855. Při kostele ohrazené prostranství, údajně hřbitůvek, přístupné zvonicí v severozápadním nároží.



kostel sv. Ludmily

Barokní jednolodní kostel z konce 17. století je obdélný, s okosenými rohy, s obdélným, trojboce ukončeným presbytářem, s obdélnou sakristií po severní straně. Západní průčelí členěno pilastry a vyvrcholeno volutovým štítovým nástavcem s trojúhelníkovým ukončením. Presbytář sklenut valenou klenbou s lunetami a paprsčitě v závěru, loď zaklenuta plackovitou klenbou. Hlavní oltář sv. Ludmily z doby kolem roku 1700, barokní, rámový, s akantovou výzdobou po stranách, s obrazem na plátně od neznámého malíře znázorňující, jak sv. Ludmila a kněz Pavel vyučují sv. Václava. Varhany, postavené v roce 1771 J. Guthem z Čisté u Rakovníka, byly rekonstruovány v roce 1998. Poslední rekonstrukce kostela provedena v letech 1991-92.



Tmaň


kostel sv. Jiří

Původně gotický farní kostel zbarokizovaný asi ve 2. třetině 18. století, opraven v letech 1852 a 1891. Podle pověsti má velmi starý původ – vznikl prý ještě v dobách zápasu mezi pohanským a křesťanským náboženstvím, kdy se zbožné dceři hradního pána z nedalekého Kotýzu zdál na tomto místě sen o sv. Jiří. Kostel je jednolodní, obdélný, se čtvercovým presbytářem, s hranolovou věří v průčelí. Presbytář sklenut plackou na čabrakové pilastry, loď valenou klenbou s lunetami. Hlavní oltář barokizujících tvarů z 1. poloviny 19. století s obrazem sv. Jiří od F. Horčičky z roku 1835. Kazatelna z konce 18. století, mramorová křtitelnice z roku 1794, osm náhrobních kamenů z 15. – 18. století. Celková rekonstrukce kostela byla provedena v letech 2000-02.



kostel Církve československé husitské

Sbor Jiřího z Poděbrad postaven v letech 1925-26. Jeho dokonalá akustika je využívána k pořádání koncertů.



Újezd


kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova

Pseudogotická kaple otevřena a vysvěcena roku 1899. Je obdélná, s polygonálním presbytářem a s vížkou nad průčelím.



Veliz


kostel sv. Jana Křtitele

Původně románský kostel vystavěn počátkem 13. stol. na místě kaple vybudované na památku záchrany knížete Jaromíra Vršovci. Dnešní podobu získal barokními úpravami v letech 1747-52. Vnitřní zařízení je rovněž barokní. Při jižní straně jsou zbytky zdiva bývalé budovy proboštství.



Vráž


kostel sv. Bartoloměje

Vzácný gotický kostel z 1. poloviny 14. století. Za své existence několikrát poškozen vojsky a požáry. Upravován roku 1822, současnou podobu získal v letech 1909-10. Poslední oprava byla provedena v roce 1992. Kostel je jednolodní, obdélný, se čtvercovým presbytářem s opěráky, s obdélnou sakristií v ose a s masivní hranolovou věží na obdélném půdorysu s valbovou střechou v západním průčelí. Presbytář sklenut jedním polem křížové žebrové klenby, loď a sakristie plochostropé. Zařízení pseudogotické z počátku 20. století.



Všeradice


kostel sv. Bartoloměje

Původně gotický kostel ze 14. století, zbarokizovaný roku 1765. Hranolová věž přistavěna roku 1774. V interiéru rokokový oltář s obrazem V. Mánesa z roku 1843 s plastickým reliéfem.



synagoga

Klasicistní synagoga postavena roku 1829 jako náhrada za původní dřevěnou. Roku 1938 budovu i s vnitřním zařízením koupila Církev československá husitská a přestavěla ji. Mimo jiné byla zazděna okna ve východní stěně a nad západním průčelím postavena věž ukončená kalichem.



Zaječov


kostel Zvěstování Panny Marie

Původně gotický trojlodní kostel (součást klášterního komplexu) ze 14. století. Zpustošen za husitských válek, obnoven až po roce 1496, znovu zpustl po roce 1552, opraven roku 1641 a po roce 1676 zbarokizován, věž zbudována roku 1682. Kostel trojlodní, s dlouhým, trojboce ukončeným presbytářem. Západní průčelí s gotickým profilovaným portálem z doby kolem roku 1500, po jižní straně přiléhá k průčelí polygonální přístavek schodiště. Presbytář sklenut valenými klenbami s lunetami, hlavní loď sklenuta valenou klenbou s lunetami a pasy, boční lodi, o téže výšce, odděleny od hlavní lodi pilíři, do nich vloženy tribuny, které podklenuty valenou klenbou s lunetami. V interiéru hodnotné vnitřní zařízení, hlavní oltář barokní z 2. čtvrtiny 18. století s obrazem Adorace Madony od J. P. Molitora z roku 1745, gotická soška Svaté Dobrotivé z 1. poloviny 14. století, pozdně gotická socha Madony, varhany z roku 1727.



Zdice


kostel Narození Panny Marie

Původně gotický kostel připomínaný roku 1384, v letech 1747-49 zcela přestavěn do dnešní barokní podoby J. Schödlem. Je jednolodní, s trojboce ukončeným presbytářem, s věží vystupující ze západního průčelí. Presbytář, uvnitř zaoblený, sklenut konchou a plackou, loď valenými klenbami s lunetami, oddělenými pasy od střední placky. V interiéru rokokové vnitřní zařízení, křtitelnice pochází z roku 1552, jeden ze zvonů z r. 1492. Po roce 1990 byl kostel celkově opraven. Roku 1842 zde měl svatbu básník Karel Jaromír Erben s Barborou Mečířovou ze Žebráku.



Žebrák


kostel sv. Vavřince

Barokní kostel z roku 1780 na místě staršího kostela připomínaného ve 14. stol. V interiéru hodnotný barokní oltář z 1. pol. 18. století přenesený z kostela sv. Karla Boromejského v Praze. Na severní straně rokokový oltář Nejsv. Srdce Páně. Cenná gotická dřevěná socha Madony z konce 14. stol. od Mistra žebrácké Madony.



kostel sv. Rocha

Barokní hřbitovní kostel.



Církev československá husitská



Železná


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Původně gotický kostel, zbarokizovaný v letech 1682-84, roku 1777, upravovaný roku 1861 a v roce 1902. Je jednolodní, obdélný, s obdélným, trojboce uzavřeným presbytářem, s masivní hranolovou věží po severní straně presbytáře. Presbytář sklenut valenou klenbou s lunetami, loď plochostropá. Hlavní oltář barokní z 18. století, nověji upravovaný, dva boční oltáře a kazatelna z 19. století, varhany z roku 1861. Poslední větší oprava skončila roku 1974.