Původně pozdně gotický kostel, roku 1614 přestavěn manýristicky, později několikrát upravován.
Pozdně gotický hřbitovní kostel z počátku 16. století, roku 1614 obnoven, v letech 1701-02 zbarokizován.
Sbor Prokopa Velikého.
Kostel vybudován v roce 1349, nově zaklenut roku 1522, upravován v 16. - 18. století. Loď sklenuta valenou klenbou s lunetami a hřebínky. V západním průčelí stojí věž z roku 1702.
Jednolodní pozdně gotický děkanský kostel z roku 1590, po požáru města v roce 1664 byl zásadně barokně přestavěn. Barokní a rokokové vnitřní zařízení, hodnotný oltářní obraz sv. Maří Magdalény a cínová křtitelnice z roku 1489.
Barokní kostel z roku 1764 postaven na místě původního kostela ze 13. či 14. století, který se v roce 1761 zřítil.
Barokní kaple z 20. let 18. století postavena hrabětem Ignácem Zikmundem z Klenové. Po odsvěcení v roce 1783 sloužila jako radnice, občanská záložna, nebo byty. V současné době slouží jako modlitebna Církve československé husitské.
Novorenesanční hřbitovní kaple z roku 1892.
Rokokový kostel postaven v letech 1750-55 podle projektu hraběte F. J. Plachty, roku 1763 přistavěna věž podle projektu F. Hegera. Je jednolodní, obdélný, prostoupený uprostřed příčnou lodí s poloválcovými křídly, s půlkruhově uzavřeným presbytářem, obestavěným z boků sakristií a oratoří, s hranolovou západní věží. Loď sklenuta dvěma plackami, střed valeně, ramena a presbytář plackou a konchou. Nástropní fresky ve vykrajovaných zrcadlech z roku 1764 od J. Hagera. Zařízení z roku 1755, hlavní oltář rokokový, rámový s anděly iluzivně nesoucími bohatý kartušový rám s přemalovaným obrazem sv. Petra a Pavla.
Barokní jednolodní kostel z roku 1729. Vnitřní zařízení převážně barokní (např. zpovědnice z roku 1733, oltářní obraz od J. Hertla).
Původně gotický kostel, v 16. století renesančně přestavěn a zčásti nevhodně zmodernizován. Je jednolodní, obdélný a je vystavěn z lomového kamene. Na severní straně přiléhá ke kostelu obdélníková sakristie a oratoř. v západním průčelí je hranolovitá věž, která je takřka široká jako samotná loď. Věž má bedněné patro s točitým schodištěm a stanovou střechu. Vnitřek lodi je plochostropý, presbytář je sklenut renesanční křížovou klenbou bez žeber, sakristie a oratoř jsou sklenuty valeně. Na závěru kostela je socha Piety od B. Kafky z roku 1898.
Jednolodní barokní kostel z roku 1718 se starší zvonicí, vybudován hrabětem Janem Josefem z Bubna. Obdélná stavba zakončená presbytářem na západní straně má průčelí ozdobeno sochami světců.
Jednolodní barokní kostel z let 1769-70. V interiéru kamenná křtitelnice z roku 1629.
Sbor Jana Amose Komenského z roku 1936.
Barokní jednolodní kostel z let 1697-1700, roku 1879 opravován. Vnitřní zařízení převážně barokní.
V jádru raně gotický kostel ze 13. století, barokně přestavěn v 2. polovině 17. století. Loď kostela je plochostropá, hladká s lunetovými okny, presbytář je gotický s polygonálními opěráky, sklenutými křížově. Na severní straně je pozdně barokní sakristie z roku 1770. U kostela raně barokní osmiboká zvonice v patře s arkádami a šindelovou cibulovou bání s vysokou lucernou.
Trojlodní goticko-renesanční kostel z let 1569-71 postaven nákladem Jindřicha z Valdštejna. Obnoven roku 1732, pozdně barokní věž přistavěna roku 1775. Opraven v letech 1813-14. Trojlodí sklenuto valenou klenbou, na zdech a klenbách zachovány malované erby a květinové ornamenty.
Rozlehlý barokní kostel z let 1759-60 je náročná stavba elipsovitého půdorysu s čtvercovým presbytářem. Za presbytářem hranolová věž zakončená jehlancovou střechou, tvořící iluzivní průčelí. Vnitřek sklenut plackami. Hlavní oltář je rámový, nesený anděly, na rámu socha sv. Kateřiny. Roku 1909 kostel restaurován podle návrhu architekta R. Němce. V roce 2011 byly opraveny věžní hodiny.
Hřbitovní kostel z 1. poloviny 18. století, upraven roku 1783.
Jednolodní empírový kostel z let 1807-08 postaven na místě staršího gotického kostela. Cenný oltářní obraz „Kalvárie“ od P. Brandla a cínová křtitelnice ze 16. století.
Původně gotický kostel z poloviny 14. století, v 18. století zbarokizován. V interiéru zachovány fresky ze 14. století.
Jednolodní barokní kostel postaven v letech 1723-25 boleslavským stavitelem italského původu Mikulášem Rossim. Je to obdélná stavba v čele s hranolovou dvoupatrovou věží zakončenou barokní cibulí. Presbytář na jihu s přístavkem sakristie v přízemí a oratoří v patře. Západní průčelí je členěno pilastry se středním velkým oknem a sochami sv. Šebestiána a sv. Mikuláše v nikách po stranách. Loď zaklenuta křížovou klenbou, presbytář valenou klenbou. V interiéru kazatelna a tři boční oltáře z dílny M. B. Brauna.
Novorománský kostel z let 1872-77.
Secesní kostel vybudován podle plánů A. Čenského roku 1903 na místě staršího kostela zbořeného v 17. století. Obdélná stavba, polygonálně uzavřená, s hrotitými okny a vstupním dřevěným portálem, se sochou sv. Havla nad ním. V interiéru hodnotné nástěnné malby se Skutky milosrdenství. Zařízení kostela je pseudogotické.
Empírový kostelík z roku 1823, rozšířený roku 1908. Vedle něho hranolová zvonice z roku 1862.
Raně gotický kostel z konce 13. století, zbarokizovaný v 18. století. Je obdélný, jednolodní s hranolovou bedněnou věží nad západním průčelím a pravoúhlým presbytářem. Hlavní oltář je raně barokní z roku 1686 s novým obrazem sv. Havla z počátku 20. století. Taktéž raně barokní kazatelna je zdobena primitivními obrazy evangelistů.
Velmi cenný jednolodní pozdně gotický kostel z roku 1546 s extrémně strmými střechami. Loď zbarokizována roku 1773.
Cihlový jednolodní raně gotický kostel z přelomu 13. a 14. století. Jedná se o stavbu obdélníkového tvaru s barokní předsíní a užším pětiboce uzavřeným presbytářem s křížovou klenbou. Sakristie je zaklenuta gotickou valenou klenbou, hlavní loď je plochostropá. U kostela stojí jehlancová šindelem krytá dřevěná zvonice se čtyřhrannou střechou z 15. století.
Zámecký kostel postaven roku 1767 nákladem Jana Václava Příchovského podle projektu architekta F. Hegera, jako adaptovaný objekt sýpky a vodárenské věže. Je pozdně barokní, obdélný, s ozdobným štítovým průčelím na východní straně a hranolovou věží krytou kamenným jehlanem. Vnitřek kostela sálový, obdélný, sklenutý třemi plackami, s vyznačeným prostorem presbytáře. Zařízení rokokové, soudobé, jednotné, zeleně a bíle natřené. Hlavní oltář rámový, s anděly a obrazem sv. Václava.
Původně gotický jednolodní kostel ze 14. století, později několikrát přestavován, v 2. polovině 19. století upraven do současné novogotické podoby. Vnitřek sklenut křížovou klenbou.
Goticko-renesanční kostel z doby kolem roku 1560, doplněn novogotickou věží v 19. století. Je jednolodní, obdélný s polygonálním presbytářem, k němuž přiléhá nová sakristie z 19. století. Loď sklenuta křížovou žebrovou klenbou, presbytář zaklenut síťovou klenbou. Před kostelem barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1730.
Jednolodní empírový kostel z let 1838-41.
Novogotický kaple z konce 19. století.
Jednolodní barokní kostel pochází z poloviny 18. století. V letech 1840-66 upraven do dnešní podoby (severní sakristie z roku 1840, věž z roku 1860).
Původně barokní kostel z roku 1786, roku 1832 obnoven. 5. června 1875 zasáhl kostel blesk a celý vyhořel, v roce 1876 byl přestavěn do dnešní novorománské podoby. O rok později byly zakoupeny do věže dva zvony o váze 662 a 318 kg od firmy Ignac Hilzer & Sohn z Vídně. Roku 1944 byl kostel elektrifikován. Je jednolodní, obdélný s hranolovou věží před západním průčelím. Vnitřek je plochostropý. Oltářní stěna s kazatelnou uprostřed novorokoková z roku 1875.
Pozdně barokní jednolodní kostel postaven roku 1787 na místě staršího kostela.
Původně raně gotický kostel ze 13. století. V 17. století zbarokizována loď a přistavěna zvonice s užším dřevěným patrem.
Na místě gotického kostela ze 14. století stojí pozdně goticko-renesanční stavba z let 1610-12. V roce 1819 kostel vyhořel, obnoven byl až roku 1836. Z té doby pochází novorománská věž. V interiéru je umístěna cínová křtitelnice z roku 1582.
Barokní jednolodní kostel z roku 1726 s jednopatrovou hranolovou věží na západní straně. Při úpravách v roce 1821 byla ubourána kaple sv. Barbory. Na hlavním oltáři jsou cenné sochy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa z dílny Braunovy. Barokní kazatelna se soškami apoštolů pochází z doby kolem roku 1730.
Jednolodní kostel z roku 1739, roku 1899 rozšířen.
Původní gotický kostel z poloviny 14. století byl po zrušení hřbitova, který ho obklopoval, zbourán a na jeho místě postaven nový novorománský kostel. Bourání začalo 20. března 1911 a nový kostel postavený podle plánů c.k. stavebního rady Ludvíka Lablera byl vysvěcen 20. června 1913 farářem Josefem Šlechtou. Stavba je jednolodní, obdélníková s obdélníkovým presbytářem a s hranolovou věží. Do nově postaveného kostela byly 14. prosince 1914 umístěny nové pneumatické varhany od varhanáře Bohumila Paštiky ze Staré Boleslavi. V letech 1928, 1934, 1944 a 1994 byly provedeny opravy těchto varhan. Zařízení kostela je novodobé.
Arciděkanský kostel založen počátkem 15. století, v 2. polovině 17. století zbarokizován, poslední úpravy v letech 1906-08. Pozdně gotické síňové trojlodí s dvěma páry kaplí a trojboce uzavřeným presbytářem. Hlavní loď sklenuta síťovou klenbou, boční lodi valenou klenbou s lunetami. Průčelí s předsíní barokní, portál boční lodi pozdně gotický. Hodnotné vnitřní zařízení, např. oltáře od J. Jelínka z Kosmonos.
Bývalý klášterní kostel vybudován v letech 1675-1711 na místě starší stavby.
Goticko-renesanční hřbitovní kostel z let 1553-59, roku 1735 přistavěna věž.
Kostel z roku 1727 v barokním slohu na místě staršího kostela ze 14. století, roku 1787 zrušen, roku 1816 obnoven, upraven v letech 1902-04. Jednolodní stavba s pravoúhlým presbytářem a věží na západní straně. Barokní hlavní oltář z poloviny 18. století přenesen ze zrušeného klášterního kostela v Lysé nad Labem.
Bývalý bratrský sbor – renesanční trojlodní tribunová stavba z let 1544-54, svou velikostí i náročností provedení v českých zemích zcela výjimečná.
Nová modlitebna církve byla postupně vybudována v domě, který náboženská obec získala. 16. května 1967 byla slavnostně otevřena. V letech 1990-95 proběhla generální oprava budovy.
Barokní farní kostel postaven v letech 1726-27 na místě původního gotického. Je jednolodní, obdélný, se západní věží s cibulí a pravoúhlým presbytářem se sakristií po severní straně. Presbytář sklenut křížem, sakristie valeně s lunetami, v lodi valená klenba, jejíž vrchol je ubourán a nahrazen dřevěným stropem. Hlavní oltář od truhláře J. Flehera s obrazem sv. Jakuba od J. Hertla z Turnova a sochami sv. Václava a Vojtěcha od M. Jelínka z roku 1727. V interiéru náhrobní kameny z 18. a 19. století.
Raně barokní kapucínský kostel postavený v letech 1694-99 podle návrhu řádového člena P. Jiřího z Mnichova. Je obdélný, hladký, s jižní kaplí Panny Marie a obdélným presbytářem, s oratoří po jeho severní straně. Vnitřek lodi, presbytáře a kaple Panny Marie sklenut valeně s lunetami. Zařízení barokní z doby kolem roku 1700, jen nepatrně doplněné. V kostele je od roku 1966 instalováno lapidárium středočeské barokní plastiky. Celkem je zde instalováno asi 50 soch, převážně pískovcových.
Dominující barokní obdélná kaple přistavěna v letech 1723-24 k budově kostela podle plánů P. Jana z Vyškova. V průčelí kaple jsou umístěny sochy sv. Kláry, sv. Františka, sv. Jana Křtitele, archanděla Michaela, sv. Jana Evangelisty, sv. Antonína Paduánského a sv. Markéty od sochařů Martina a Josefa Jelínkových. Vnitřek sklenut valeně s lunetami a zdoben štukovou dekorací. Zařízení soudobé se stavbou. V kapli jsou uloženy pozůstatky Albrechta z Valdštejna a jeho choti Lukrecie z Landeka, převezené sem v roce 1785 z Valdic.
Cenný románský tribunový kostel z konce 12. století, byl zřejmě součástí zdejšího hradiště. V letech 1876-77 byl restaurován architektem Josefem Mockerem. Upravena byla okna, vyměněn strop v lodi a postavena kamenná sakristie na severní straně lodi místo původní dřevěné. Kostel je vystavěn z pravidelného řádkového zdiva, skládá se ze tří částí – čtvercové věže, pravoúhlé lodi s apsidou a sakristie. Věž je vysoká 20 metrů, bývaly v ní umístěny čtyři zvony. Kněžiště je vytvořeno v apsidě, jež je sklenuta konchou. Strop lodi je dřevěný, kazetový a pochází z konce 19. století. Pseudorománský oltář od Petra Buška ze Sychrova pochází z roku 1876.
Hřbitovní, původně gotický kostel z doby kolem roku 1450, loď barokní z počátku 18. století, byla postavena na místě původní lodi dřevěné. Je obdélný, jednolodní, s polygonálně uzavřeným gotickým presbytářem. Presbytář sklenut závěrem a křížem s klínovými žebry, loď plochostropá s dřevěnou kruchtou, sakristie po severní straně plochostropá. Loď je dlouhá 17 a široká 7,4 metru a byla obnovena po požáru roku 1866. Zařízení z 18. a 19. století, hlavní oltář novogotický z roku 1866 s obrazem sv. Vavřince.
Pseudorománská kaple z roku 1864, vymalována A. Königem. Dříve byla v kapli umístěna mramorová socha Panny Marie od V. Levého z roku 1858, kterou nechala pořídit hraběnka Marie Isabela Thurn-Taxisová. Socha se dnes nachází v Národní galerii v Praze.
Původně gotický jednolodní kostel, v letech 1739-51 přestavěn podle plánů F. Bossiho.
Kaple postavena roku 1912, vysvěcena byla 14. července 1912. Znovu vysvěcena byla po opravě 1. července 2000. Zvon v kapli váží 66 kg, vysvěcen byl 7. srpna 1921.
Jednolodní kostel vybudován v 16. století, rozšířen během 18. a na počátku 19. století (loď je z roku 1801). Vnitřní zařízení převážně z 19. století. Poblíž stojí empírová zvonice z poloviny 19. století.
Barokní kostel z let 1730-37 vybudován na půdorysu rovnoramenného kříže F. I. Préem. Upraven byl v letech 1787 a 1799. Kostel je jednolodní s půlkruhově uzavřeným kněžištěm a hranolovou věží s cibulovou bání. Zařízení kostela převážně z 18. a 19. století.
Hřbitovní kaple vznikla z presbytáře bývalého kostela ze 14. století. Upravena byla roku 1738.
Gotický kostel z 2. poloviny 14. století, zbarokizován roku 1669 a 1709. Na jižní straně gotický profilovaný portál, v něm zasazen náhrobník Biberštejnů ze 16. století. Zařízení novogotické od J. Hübsche z roku 1901. Z původního zařízení zachována krásná barokní socha anděla. V roce 2009 poničila vichřice střechu.
Barokní kostel z roku 1749 na křížovém půdorysu se západní věží. Kostelní varhany pocházejí z roku 1892.
Empírový kostel z 1. poloviny 19. století. Věž s jehlancem je z roku 1853.
Jednolodní kostel se připomíná již roku 1364, později několikrát přestavován, naposledy roku 1874. Zachována pozdně gotická věž z poloviny 15. století, vnitřní prostor sklenut, barokní štít.
Jednolodní gotický kostel ze 14. století, rozšířen koncem 18. století. Poblíž stojí barokní hranolová zvonice s cibulovou střechou.
Jednolodní gotický kostel ze 14. století si zachoval většinu původních stavebních prvků. Loď je plochostropá, presbytář je sklenut křížovou žebrovou klenbou. Na jižní straně je bohatě profilovaný gotický portál. Hranolová věž na západní straně byla přistavěna roku 1750. Pod věží je náhrobník z 18. století. V interiéru se dochovala gotická monstrance vysoká 45 cm, vytvořená z pozlacené mědi, která pochází z konce 15. století a barokní křtitelnice z roku 1775.
Původně gotický jednolodní kostel ze 14. století, v 1. polovině 18. století zbarokizován. Je obdélný s pravoúhlým presbytářem se sakristií po severní straně, s kaplí sv. Antonína po jižní straně lodi, barokní jednopatrová věž kryta cibulovou bání. Presbytář a kaple sv. Antonína sklenuty kupolí, loď je plochostropá. Hlavní oltář je novodobý s obrazem sv. Bartoloměje od J. Hellicha.
Raně barokní kostel z konce 17. století postaven na místě původního gotického kostela. Jednolodní obdélníková stavba s půlkruhovým presbytářem má v západním průčelí hranolovou věž. Hlavní oltář je raně barokní z roku 1700, oltářní obraz sv. Petra a Pavla byl po zničení nahrazen moderním obrazem sv. Havla.
Barokní kostel z 2. čtvrtiny 18. století.
Dvoulodní pozdně gotický kostel z roku 1571 se třemi jehlanovitými věžemi. Upravován v letech 1609, 1736 a 1867. Lodi i presbytář sklenuty valenou klenbou s lunetami. Ve štukových rámcích fresky od J. Vodňanského z roku 1736.
Jednolodní barokní kostel křížového půdorysu z roku 1725, roku 1773 přistavěna sakristie. vnitřní zařízení převážně barokní.
Kaple z roku 1830. Dřevěný oltář pochází od místního truhláře Františka Kouška.
Jednolodní hřbitovní kostel je hodnotnou pozdně románskou tribunovou stavbou, vybudován kolem roku 1210, úpravy v letech 1564, 1697, 1722 a 1886. Loď je plochostropá, presbytář sklenut konchou, v západní části lodi tribuna. Vnitřní zařízení většinou z konce 19. století.
Gotický kostel zbarokizován roku 1683. Hlavní oltář raně barokní z roku 1670.
Původně gotický kostel, v 18. století zbarokizovaný.
Původně gotický jednolodní kostel, prvně připomínán roku 1344, v 18. století zbarokizován, v roce 1872 novorománsky upraven a prodloužen, další úpravy v roce 1935. Obdélníkový kostel má pětiboce uzavřený gotický presbytář s jedním polem křížové klenby. Kamenná kazatelna pochází z 18. století, původní hlavní barokní oltář byl roku 1897 nahrazen novorománským. Poblíž stojí hranolová zděná zvonice, upravená v roce 1830.
Původně gotický kostel ze 14. století, upraven roku 1903 a 1905, kdy byl i vymalován. Je jednolodní, obdélný, s polygonálně ukončeným presbytářem a s barokní hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář sklenut křížovou a paprsčitou klenbou s hruškovitými žebry, v lodi je strop a kruchta z roku 1903. Zachovány zbytky gotických nástěnných maleb z konce 14. století. Hlavní oltář raně barokní z roku 1682 se sochou sv. Václava a Zikmunda.
Novogotická kaple postavena v letech 1903-04 podle zapůjčených plánů stav. Josefa Šlechty, kterých bylo použito při stavbě Kalvárie v Pelhřimově. Stavba začala 2. června 1903, dokončena byla stavitelem Josefem Kobosilem koncem července 1904 a slavnostně vysvěcena v neděli 31. července 1904. Do věže kostela byly osazeny dva zvony od zvonaře Arnošta Diepolda z Prahy. Varhany byly od Josefa Hubičky z Prahy, věžní hodiny od hodináře Václava Krečmera na Vinohradech.
Jednolodní barokní kostel vybudovaný roku 1730 F. M. Kaňkou na místě staršího kostela připomínaného snad již roku 1070.