okres Děčín

Seznam obcí:
Benešov nad Ploučnicí, Děčín, Horní Habartice, Javory, Jiřetín pod Jedlovou, Kerhartice, Malá Bukovina, Malá Veleň, Markvartice, Srbská Kamenice, Verneřice

Benešov nad Ploučnicí


kostel Nanebevzetí Panny Marie

Pozdně gotický kostel z let 1483-1557, postaven na místě staršího, zmiňovaného již v polovině 14. století. Stavba začala presbytářem, který se budoval 28 let, obvodové zdi byly založeny po roce 1500, chrámová loď zastřešena roku 1520, klenutí lodi dokončeno v polovině 16. století. Do novostavby kostela byla pojata starší věž z počátku 14. století, zvýšená a opatřená bání roku 1557. Ke kostelu byla kolem roku 1530 na severní straně presbytáře přistavěna Salhausenská pohřební kaple s několika renesančními a barokními náhrobníky některých členů rodiny Salhausenů. Síňové trojlodí, obdélné, s užším a nižším obdélným, pětiboce ukončeným presbytářem s dlouhou nízkou sakristií po jižní straně a s hranolovou věží v severozápadním nároží. Presbytář sklenut hvězdovou žebrovou klenbou, trojlodí vyšší než presbytář, sklenuto síťovou žebrovou klenbou na osmiboké pilíře. Hlavní oltář je barokní z druhé poloviny 17. století, ostatní oltáře jsou z 18. století. Kamenná křtitelnice je z roku 1483, varhany zhotovil Anton Fehler z Libouchce v polovině 19. století.



kaple Panny Marie Bolestné

Barokní kaple z roku 1749. Je čtvercová, se zkosenými nárožími a poloválcovým závěrem. Loď sklenuta plackou s lunetami, apsida konchou. Oltář rokokový z roku 1750 s novým obrazem Bolestné Panny Marie.



Horní Habartice


kostel sv. Jana Křtitele

Kostel postaven roku 1787, prodloužen v 19. století. Je pozdně barokní, jednolodní, obdélný, s obdélným, polokruhově ukončeným presbytářem se sakristií po severní straně. Presbytář zaklenut valenou klenbou s pásy a v závěru konchou s lunetami, loď kryta stropem s fabionem. Hlavní oltář Nejsvětějšího Srdce Páně pseudogotický s barokními soškami sv. Václava a sv. Prokopa.



Javory


kostel sv. Prokopa

Barokní kostel postaven roku 1748 na místě původní kaple.



Jiřetín pod Jedlovou


kostel Nejsvětější Trojice

Původně renesanční kostel z let 1590-1611, novogoticky upraven v 19. století. Samotná věž byla přistavěna později a současná barokní je z roku 1793. Věž je údajně osazena kopulí ze zrušeného kláštera v rakouském Štýrsku. Původní zvony byly odlity v Mladé Boleslavi, za první světové války byly však zrekvírovány. Stejný osud stihl i jejich nástupce za druhé světové války. Dodnes zůstal ve věži pouze jeden zvon. Původní šindelová střecha byla roku 1846 nahrazena pálenou krytinou, současně byly pořízeny čtyři ciferníky věžních hodin, které do té doby měly pouze jeden na severní straně. Zařízení barokní, dva oltářní obrazy, Nejsvětější Trojice a Zmrtvýchvstání Páně, jsou dílem malíře Josefa Birnbauma z Jiřetína. Kazatelnu se zpovědnicí zhotovil v roce 1829 Jakob Worm z Horního Podluží, varhany z roku 1870 jsou dílem Josefa Predigera z Albrechtic.



kaple Povýšení sv. Kříže

Původní dřevěná kaple z roku 1759 byla 4. prosince 1779 zbořena silným orkánem. Roku 1783 byl položen základní kámen nynější kamenné kaple, která byla dostavěna a slavnostně vysvěcena roku 1796. Věž byla vystavěna později a zvony na věži zazvonily až roku 1886. V kapli se nachází 12. a 13. zastavení křížové cesty.



kaple Božího hrobu

Rokoková kaple je 14. zastavením křížové cesty.



hřbitovní kaple

Hřbitovní kaple postavena roku 1761, v roce 1822 byla přestavěna a dnešní podobu získala v roce 1840.



Kerhartice


kostel sv. Maří Magdalény

Původní kostel, zmiňovaný roku 1480, byl barokně přestavěn v letech 1776-78. Dne 28. července 1779 byla jako poslední slavnostně vztyčena kopule s vrcholovým křížem. Kostel je jednolodní, obdélný, s obdélným polokruhově ukončeným presbytářem, s obdélnou kaplí a sakristií po stranách a hranolovou věží v průčelí. Presbytář, loď i podvěží sklenuty valeně s lunetami. V kostele se nacházel křídlový oltář sv. Maří Magdalény z roku 1507. Roku 1887 byl převezen do diecézního muzea v Litoměřicích a byl nahrazen novorenesančním, který však byl odcizen i s ostatním vybavením při devastaci, která nastala po roce 1945. Kompletně obnoven byl v letech 1992-98. Dnešní hlavní a dva boční oltáře pocházejí z kostela sv. Petra a Pavla ze Soběnic, reliéf sv. Maří Magdalény na hlavním oltáři byl nově zhotoven řezbářem Pavlem Špeldou, varhany z 19. století jsou z dílny firmy Guth z Čisté u Rakovníka a pocházejí ze zdevastovaného kostela v Mikulovicích u Kadaně. Moderní obětní stůl a křížovou cestu zhotovil výtvarník Miloslav Gabriel ze Sezemic. Původní zvony byly v roce 1942 zabaveny pro válečné účely. V roce 2006 byly instalovány dva nové zvony – sv. Maří Magdaléna (363 kg) a Čtrnáct sv. pomocníků (319 kg). Doplnili tak zvon sv. Václav (600 kg) z roku 1536.

mapa

Malá Bukovina


kostel sv. Václava

Barokní kostel z let 1716-22 postaven na místě staršího, zmiňovaného roku 1384. Je jednolodní, obdélný, s obdélným, poloválcově zakončeným presbytářem, s hranolovou věží vystupující ze západního průčelí. Presbytář s neodsazeným oblým závěrem, loď plochostropá. Hlavní oltář z 2. poloviny 18. století s obrazem sv. Václava z roku 1828. Kostel obnoven v letech 1999-2003, slavnostně vysvěcen po rekonstrukci byl 27. září 2003 litoměřickým biskupem Mons. ThDr. Josefem Kouklem.



Malá Veleň


v části Jedlka

kostel sv. Anny

Velmi cenný, původně raně gotický dřevěný kostel ze 14. století, v dnešní podobě pozdně gotický. Presbytář a sakristie pochází z 1. poloviny 14. století, loď z počátku 16. století, dokončena byla v roce 1510. Barokní úpravy v letech 1716-23. Celková oprava kostela byla provedena v letech 2011-12, v roce 2013 začala obnova ohradní zdi. Kostel je jednolodní, obdélný, s pětiboce ukončeným presbytářem s čtvercovou sakristií po severní straně a s věží po jižní straně lodi. Na klenbě kostela je barokní nástropní výmalba. V letech 2008-09 byly restaurovány varhany z dílny bratří Fellerů v Libouchci z roku 1856. Na kostelní věži sluneční hodiny z roku 1785 od Benedikta Krolopa, obnoveny byly v roce 2008. Původně byly ve věži tři zvony, v obou světových válkách však byly vždy dva zabaveny pro vojenské účely vč. dvou znovu odlitých a vysvěcených v roce 1928.



Markvartice


kostel sv. Martina

Barokní kostel postaven v letech 1701-03. Je jednolodní, obdélný, s užším obdélným presbytářem, s hranolovou věží s cibulovou bání před západním průčelím. Presbytář sklenut valenou klenbou s lunetami, závěr se zaoblenými kouty konchou, dlouhá loď kryta rákosovou stlačenou valenou klenbou, na klenbě fresky z 19. století. V 90. letech 20. století kostel v devastovaném stavu, obnoven po roce 2010.



Srbská Kamenice


kostel sv. Václava

Původní kostel byl postaven kolem roku 1350. Zchátralý a malý kostel byl v roce 1772 zbořen a 15. července téhož roku byl položen základní kámen dnešního pozdně barokního kostela. Slavnostní vysvěcení bylo 20. října 1776. Rokokový oltář doplul v roce 1785 z Prahy po Vltavě a Labi na lodi do Děčína a poté byl přitáhnut volskými potahy do Srbské Kamenice. Z věže kostela zaznívá od září 2003 trojhlasná zvonkohra – ke staršímu zvonu „Marii“ přibyl „sv. Václav“ a „Srdce Ježíšovo“.



Verneřice


kostel sv. Anny

Původně gotický kostel z 2. poloviny 14. století. Mnohokrát přestavován a upravován po požárech. Barokní věž má cibulovitou báň.