Raně gotický hřbitovní kostel z doby kolem roku 1250. Barokní úpravy z konce 17.a z 18. století. Je to jednolodní stavba s pravoúhlým presbytářem, přístavkem a jižní předsíní. Fasáda je zdobena sgrafity. Roku 1892 byl postaven nový hlavní oltář s obrazem sv. Ondřeje, který namaloval Bedřich Kamaryt z Deštné. Zvonice z roku 1882 je v novogotické úpravě.
Blovice
Kostel, původně z 2. poloviny 14. století, byl v letech 1760-67 barokizován. Hlavní průčelí zdobí empírové sochy českých patronů od A. E. Maxe. V interiéru rokokové a klasicistní vybavení.
Kaple z roku 1833 s hrobkou Kolovratů a Pálffyů.
Raně gotický kostel z 2. poloviny 13. století, zbarokizován v letech 1728-31.
Gotický kostel z 2. poloviny 14. století. Upravován v 16. století a počátkem 19. století. Presbytář je s gotickým sanktuářem a sediliemi. Na oltáři je pozdně gotický reliéf sv. Jiří z doby kole roku 1515.
Gotický kostel z poloviny 14. století, přestavěn v 19. století novorománsky.
Původně gotický kostel, barokně upravený v 1. polovině 18. století, v roce 1873 přistavěna věž. Jedná se o jednolodní stavbu s pravoúhle zakončeným presbytářem.
Původně gotický kostel byl zcela přestavěn v 18. a 19. století.
Dobřany
Původně gotický kostel, zmiňován roku 1259. V roce 1420 byl zničen, roku 1498 znovu posvěcen. Opraven byl po roce 1618 a zcela barokně přestavěn v letech 1756-58. Kostel má obdélníkovou loď, k níž přiléhá kněžiště a na bocích dva stejně vysoké barokní přístavky ve formě křížové lodi. Presbytář je sklenut tzv. plackovými klenbami, ozdobenými pozdně barokními freskami z 2. poloviny 18. století a obrazy od F. J. Luxe, sochy od K. Legáta. Hlavní oltář je rokokový, stejně jako kazatelna, postranní oltáře, křtitelnice a varhany. Samostatně stojící věž byla postavena v letech 1694-1700 a měřila původně jen 22 metrů. Dnešní věž je vysoká 45 metrů, zvýšena byla v letech 1865-66 a opravena po náletu v roce 1945.
Dvanáctiboká barokní centrála s lucernovou vížkou a čtyřmi portály, vrcholné dílo Jakuba Augustona ml. z let 1727-34. V interiéru barokní fresky, uprostřed baldachýnový dvojoltář se sochařskou výzdobou od M. V. Jäckela. Obnoven v letech 1994-97.
Kostel postaven v areálu psychiatrické léčebny v roce 1880.
Raně gotický kostel z 2. poloviny 13. století, upravený barokně v roce 1722.
Renesanční kostel postaven za Chanovských z Dlouhé Vsi roku 1575, v roce 1863 upraven a v letech 1906-07 interiér vyzdoben znaky maltézských velkopřevorů. Jedná se o jednolodní stavbu s pravoúhle uzavřeným presbytářem, který i s lodí je sklenut valeně, na západní straně je hranolová věž.
Horšice
Gotický kostel z poloviny 14. století. Z té doby se dochovala západní věž, hrotitá okna, na jižní straně ústupkový portál s figurálními konzolami. Roku 1796 přistavěna barokní kaple sv. Kříže jako hrobka rodiny Henigarů. Vnitřní zařízení barokní, věžní hodiny z roku 1911. Celková vnější oprava provedena v letech 1999-2000.
Hradec
Původně gotický kostel ze 14. století, zbarokizován v 1. polovině 18. století a po požáru roku 1773, novogoticky upravený v 1. polovině 19. století. Je jednolodní, obdélný, s užším obdélným pětiboce uzavřeným presbytářem, s věžemi po jeho obou stranách. Presbytář je sklenut křížovou žebrovou klenbou na obličejové, jehlancové a kuželové konzoly. Loď sklenuta gotizující klenbou z 19. století. Na jižní straně lodi profilovaný gotický portál. Vnitřní zařízení barokní, hlavní oltář raně barokní, z 2. poloviny 17. století, portálový, se sochami sv. Víta a sv. Václava, s novým obrazem a mladšími barokními soškami apoštolů v nástavci.
Barokní kaple byla postavena v letech 1746-49, vysvěcena byla v roce 1751. Je to obdélníková stavba o rozměrech 9,4 x 11,6 m. Hlavní oltář je rokokový z doby kolem roku 1750, varhany jsou pravděpodobně z 18. století. V lucerně vížky jsou zavěšeny dva zvony – z let 1831 a 1827. Kaple byla několikrát opravována, např. v letech 1891, 1943, generální oprava byla provedena v letech 1993-94.
Chotěšov
Původně gotický kostel uváděný roku 1366. V roce 1672 přistavěna věž, barokně přestavěn v letech 1745-47, opraven v roce 1900. Jednolodní obdélná stavba na půdorysu kříže se čtvercovým křížením zakončeným kupolí s lucernou, s obdélným, trojboce ukončeným presbytářem. Presbytář a loď sklenuty valenou klenbou s lunetami, boční prostory sakristie a kaple valenou klenbou se stýkajícími se lunetami. V interiéru fresky F. J. Luxe z roku 1746, na hlavním oltáři z let 1745-46 od sochaře F. I. Weisse gotická Madona z počátku 15. století, rokoková kazatelna a křtitelnice.
Barokní kostel z let 1747-53 projektoval K. I. Dientzenhofer, stavbu řídil A. Lurago. V interiéru pozdně gotická socha sv. Doroty z roku 1500, na oltářích obrazy od J. V. Hellicha.
Kasejovice
Raně gotický kostel z konce 13. století, barokně upraven počátkem 18. století. Z gotického období se dochoval jen bohatě členněný portál hlavního vchodu z roku 1270 a velký lomený oblouk pesbytáře před hlavním oltářem. Jedná se o jednolodní stavbu s pravoúhle ukončeným presbtářem, sklenutým křížovou klenbou, loď je plochostropá. Roku 1892 byla zvýšena věž na jihozápadní straně o jedno patro v souvislosti s instalací hodinových ciferníků. Hlavní oltář s obrazem sv. Jakuba je z roku 1873, kamenná křtitelnice z roku 1736, varhany, pořízené roku 1756, byly opraveny v roce 1928. Původní zvony byly, kromě zvonu František (umíráček), za první světové války zrekvírovány. V letech 1922-23 byly pořízeny nové zvony, které však byly opět zrekvírovány za druhé světové války. Zbyl jen malý zvonek „Oktávcový“, k němuž byly v roce 2000 zavěšeny nové zvony – sv. Maria a sv. Václav, zhotovené Zvonařstvím Manoušek v Praze.
Moderně přestavěný kostel.
Pozdně barokní synagoga z roku 1762, stavebně upravena roku 1832. V synagoze bylo umístěno 66 mužských a 45 ženských sedadel. Dnes muzeum se sbírkami, které nashromáždil vlastivědný pracovník Václav Mentberger. Dochovaná ornamentální výmalba hlavního sálu.
Původně gotický kostel byl výrazně upraven v roce 1753 a v letech 1860-61 rozšířen.
Klášter
Kaple přestavěná roku 1861 se dochovala z původního kláštera. Je to stavba obdélníkového půdorysu bez odsazeného presbytáře s nízkou stanovou střechou. Rokokový oltář se sochami andělů a novodobým obrazem. V hřbitovní zdi se dochovaly zbytky cisterciáckého kláštera – románské prvky s půlkruhovými okénky, raně gotickým portálem a obloučkovým vlysem a prstenci cisterciácko-burgundského typu.
Původně raně gotický kostel z 2. poloviny 15. století, příčná loď s křížovou klenbou a šternberskými erby na svornících je z roku 1464. Kostel opraven roku 1557, trojlodí je barokní z roku 1688. Obdélný, pětiboce uzavřený, presbytář a příčná loď zaklenuty gotickou křížovou žebrovou klenbou, trojlodí, dělené čtyřmi páry pilířů ve vyšší a širší hlavní loď a užší boční lodi, zaklenuto křížově. Původní gotizující hlavní oltář z konce 17. století byl roku 1952 převezen do kostela sv. Martina v Neurazech. Nový zrcadlový nerezový oltář byl slavnostně posvěcen 25. června 2017, jeho autorem je Václav Česák. Za druhé světové války sloužil kostel jako parkoviště pro německé motocykly, po válce ho využívala armáda jako skladiště, dnes patří obci Klášter a je postupně obnovován. Průčelí kostela bylo nově opraveno v roce 2001.
Barokní kostel z let 1703-05 postaven za Františka Jiřího Janovského, rytíře na Oselcích a v Kotouni podle návrhu vlašského stavitele Ant. de Maggi. Posvěcen byl roku 1730 od litoměřického biskupa Jana A. Vratislava z Mitrovic. Na hlavním oltáři barokizovaná socha Madony od Mistra Zvíkovského oplakávání. Další oltáře vyzdobil J. Raab. Obnovení malby kostela provedl roku 1934 K. Veselý, malíř z Písku a restauraci obrazů Karel Veselý, akademický malíř.
Gotický kostel ze 14. století, barokně upravovaný v 18. století.
Kaple z roku 1856. V interiéru plastika sv. Vintíře, který dával zdejší minerální vodě léčivou moc.
Lisov
Kaple postavena v květnu 1912 podle plánů stavitele Löwa ze Stodu. Postavena byla z části svépomocí, pod vedením zednického mistra Schafranka. Dne 16. října 1912 byla při Růžencové pouti slavnostně vysvěcena. Kaple byla v poslední době několikrát opravována, generální oprava byla provedena v roce 2005.
v lokalitě Křížový vrch
V letech 1747-55 postaven kostel podle vzoru pražského kostela Na Karlově. Přípravné práce byly započaty 3. ledna 1747 a celá stavba byla dokončena 9. listopadu 1755. Uvnitř byly čtyři oltáře, ten čtvrtý byl vyvýšený, vedlo k němu 18 mramorových schodů. Když v roce 1782 rušil Josef II. kláštery, byl zrušen i kostel na Křížovém vrchu a poté zbořen roku 1802. Nový zbudován v letech 1860-62, 6. června byl vysvěcen opatem tepelského kláštera. Věž a sakristie byly přistavěny v letech 1931-32, věž byla opravena v letech 2004-05, dnes slouží jako rozhledna. Od 60. let 20. století až do roku 1995 se usadila na Křížovém vrchu armáda. Kostel je jednolodní, obdélný, s obdélným presbytářem, s věží na severní straně.
Kaple postavena místními občany a vysvěcena 20. října 1905.
Merklín
Původní gotický kostel ze 14. století byl radikálně barokně přestavěn roku 1690. Obnoven byl po požáru v letech 1817-18. Obdélná klenutá loď kostela s polygonálním závěrem je v jihozápadním nároží opatřena věží. Presbytář je sklenut valenou klenbou s lunetami, loď třemi poli placek, oddělených valenými pásy. V interiéru gotická Madona z doby kolem roku 1370. Hlavní oltář je z počátku 19. století s obrazem sv. Mikuláše od J. Berglera z roku 1822.
Kostel postaven v roce 1931 a odevzdán svému účelu 14. června. V padesátých letech 20. století byla ke chrámu postavena zděná věž na místě dosavadního dřevěného věžového srubu. Do věže byly pořízeny dva zvony.
v lokalitě Bijadla
Původně gotický kostel, který zrušil výnosem Josef II. v roce 1787, byl jako zpustlý přestavěn roku 1831 na sýpku.
Barokní kostel z roku 1764, upravován v roce 1909. Zařízení interiéru je z doby výstavby od klatovského řezbáře J. Fliegla.
Mladý Smolivec
Kaple z roku 1887.
Raně barokní kaple z roku 1665. Je to osmiboká stavba zakončená kupolí s lucernou.
Nepomuk
Barokní kostel založen roku1639, vystavěn roku 1654, vyhořel i s městem v roce 1686, obnoven roku 1688, zcela přestavený v letech 1734-38 K. I. Dientzenhoferem na půdorysu latinského kříže. Ústřední prostor lodi zaklenut plackou, boční kaple konchou, presbytář, uzavřený stlačenou apsidou, a vstupní část lodi zaklenuty oválnou kupolí na pendantivech. Hlavní oltář novorenesanční z roku1849 se sochou Jana Nepomuckého.
Původně pozdně románská stavba z poloviny 13. století (dochován jižní portál) s raně gotickým presbytářem z konce 13. století a trojlodím z let 1360-70. Po roce 1746 přistavěna volně stojící barokní zvonice. Kostel zrušen roku 1786, do roku 1857 používán jako sýpka, regotizován v letech 1859-60, hlavně z vnějšku. Jedná se o bazilikální trojlodí s presbytářem uzavřeným sedmi stranami dvanáctiúhelníka se sakristií po severní straně a s volně stojící barokní hranolovou věží v ose východní strany. Presbytář zaklenut dvěma poli a paprsky závěru křížové klenby. Bazilikální trojlodí se širší střední lodí, dělené arkádami ma dvojicích kamenných hranolových pilířů, zaklenuto trojicemi křížových kleneb. Ve východním poli hlavní lodi a jižní boční lodi renesanční nástropní malba, objevená roku 1955. Zařízení novogotické, hlavní oltář a boční oltáře podle nákresu V. Kandlera z roku 1859, řezané J. Heidelbergem, na severní straně presbytáře figurální mramorový epitaf Ladislava ze Šternberka z roku 1566.
Původní raně gotický kostel později zbarokizován, roku 1870 opraven a na začátku 20. století zbořen. Nově postaven v letech 1913-15. Pozoruhodný vyřezávaný oltář z doby kolem roku 1700 pochází ze Zelené Hory. Před kostelem dřevěná zvonice, v jihozápadních Čechách ojedinělá lidová stavba.
Kostel z poloviny 14. století. V interiéru na severní straně lodi freska sv. Kryštofa z 2. poloviny 15. století a figurální renesanční náhrobníky Příchovských a Kokořovců.
Barokní kostel s centrálním osmibokým presbytářem byl postaven v letech 1722-26 snad podle návrhu J. Santiniho, upraven v roce 1777.
Původně gotický kostel byl za husitských válek pobořen. Poté byl barokně přestavěn a upravován ještě v roce 1882. Opraven byl v roce 1971.
Barokní kostel z roku 1722 se starší západní věží, na ní kamenný erb Úlických z Plešnic, datovaný 1608. V interiéru pozdně gotická socha sv. Jakuba.
Gotický kostel ze 14. století (zachováno zdivo a západní portál). Barokně upraven v 18. století.
Přeštice
Barokní kostel z let 1750-75, postavený podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera opodál původního gotického kostela, který roku 1590 vyhořel, poté byl znovu postaven a definitivně zbořen roku 1752. Návrh kostela byl vypracován v roce 1729, základní kámen položen roku 1745, roku 1750 začato se stavbou. V letech 1752-55 stavbu řídil František Ignác Prée, do roku 1765 Anselmo Lurago a Antonín Haffenecker, který roku 1775 stavbu dokončil. Kostel restaurován B. Ohmanem na počátku 20. století a nověji v letech 1926-39. Bazilikální trojlodí s příčnou lodí a užším, polokruhově ukončeným presbytářem s osmibokou sakristií a kaplí sv. Barbory po stranách. Západní dvouvěžové průčelí bylo dokončeno s výjimkou bání věží – ty byly vztyčeny až v roce 1995. Presbytář sklenut plackou a konchou v závěru, trojlodí klenbami plackovými, sakristie a kaple sv. Barbory osmibokou klášterní klenbou. Délka chrámu je 55,55 m, šířka je 28,6 metru. Na hlavním oltáři je obraz Nanebevzetí Panny Marie od Josefa Redelmayera z roku 1773, presbytář je zdoben freskou Jana Preislera z roku 1898. V kapli sv. Barbory je pozdně gotická socha Madony z roku 1480. Varhany, zhotovené v letech 1838-39 v dílně mistra Františka Gutha z Čisté u Rakovníka, byly opraveny v letech 1995-98. V severní zvonici jsou tři zvony a umíráček. Oprava vnějšku chrámu byla provedena v letech 1992-96.
Barokní kaple z roku 1696.
Novorománský kostel postaven v letech 1869-78 stavitelem Františkem Kovaříkem z Přeštic. Kostel je obdélný s pětibokým presbytářem s obdélnou sakristií v ose, trojboce ukončenou. Loď je sklenuta třemi plackami, presbytář valeně s lunetami, sakristie je plochostropá. Vnitřní zařízení je převážně z 19. století.
Raně gotický kostel , původně opevněný z poloviny 13. století, částečně barokizován v 18. století. Při generální opravě v roce 1993 byly na oknech zvýrazněny některé původní prvky. V interiéru pozdně gotická Madona z konce 15. století a 14 renesančních a barokních náhrobníků.
Kostel, původně z 2. poloviny 14. století, zcela barokizován v letech 1691 a 1737, úpravy ještě v roce 1882. Baldachýnový hlavní oltář s gotickou sochou Madony z doby kolem roku 1370. Na bočních oltářích gotické plastiky sv. Anny a sousoší Panny Marie a sv. Josefa z roku 1480. Ostatní zařízení vesměs barokní.
Romantizující obdélná kaple, trojboce ukončená.
Pozdně barokní osmiboká kaple postavena v letech 1826-27 na náklady obce.
Spálené Poříčí
Kostel je doložen od 14. století. Byl několikrát přestavován, jeho současná podoba je z roku 1882. V interiéru cenný inventář a zvon z počátku 16. století .
Starý Plzenec
Původně románský kostel, ve 14. století goticky přestavěn. Je to jednolodní obdélná stavba bez věže, loď je plochostropá. Zařízení ze 17.-19. století.
Původně románský jednolodní kostel z 12. století, v roce 1351 goticky přestavěn, v roce 1554 renesančně a v roce 1695 barokně upraven. Na jihozápadní straně je hranolovitá věž.V presbytáři gotické nástěnné malby, renesanční epitaf Kokořovců z roku 1605.
Raně románská rotunda z 2. poloviny 10. století, nejstarší stavba západních Čech. Postavena z otloukaných křemencových kvádrů v podobě jednoduchého válce s připojenou východní apsidou. Měří v průměru 6,5 metru. Upravena byla v 16. století, další opravy v roce 1878, ve 20. letech 20. století, v roce 1975 opravena střecha a obvodové zdivo. Uvnitř kamenný gotický oltář. V roce 2008 opravena střecha.
Kostel založen pravděpodobně Drslavem I. ve 12. století. Na západní straně byl spojen zvýšeným mostem s protilehlým dvorcem. Zanikl mnohem dříve než kostel sv. Vavřince, v roce 1651 se už v seznamu staroplzeneckých kostelů neuvádí. Jeho základy byly odkryty v roce 1921 a byla v nich nalezena dětská stavební oběť.
Románský kostel postaven v 11. století v sousedství bývalého hradiště. Byl obdélníkový, zakončený poloválcovou apsidou. Byl několikrát přestavován, např. v 16. století Kokořovci z Kokořova a udržován ještě za panství Černínů v 18. století. Roku 1818 prudká vichřice strhla střechu i s klenbou a zbytky kostela si rozebrali lidé na stavbu svých domků.
Stod
Kostel postaven v roce 1567 na místě původní nejdříve dřevěné, později kamenné kaple postavené v letech 1406-37. Roku 1570 byla ke kostelu přistavěna dřevěná věž a do ní osazen zvon, vážící 650 kg. V roce 1614 byl zakoupen další zvon s reliéfem sv. Jana Křtitele. V letech 1688-91 se prováděla renovace kostela a dřevěná věž byla nahrazena kamennou s cibulovitou bání. Roku 1718 k jižní straně kostela přistavěna kaple sv. Vojtěcha, do které byl v roce 1785 osazen oltář sv. Benedikty z kláštera v Chotěšově. Roku 1794 byl do věže osazen třetí zvon – z roku 1678 od klatovského zvonaře Stephana Prisqoveya a v roce 1834 čtvrtý odlitý Václavem Sedlmayerem z Plané. V září roku 1837 kostel částečně vyhořel, a proto bylo rozhodnuto o stavbě nového kostela. Empírově byl přestavěn v letech 1841-49 podle plánů A. Thurnera z Teplé. Dne 23. 7. 1843 byl slavnostně vysvěcen opatem tepelského kláštera Josefem Heinlem. Kostel je trojlodní stavba s věží nad západním průčelím. Zařízení interiéru je barokní, nebo klasicistní. Obraz sv. Maří Magdalény na hlavním oltáři namaloval Maurus Ch. Fuchs z Tirsdhenreuthu v roce 1842. Roku 1864 byly do věže kostela umístěny hodiny, za první světové války byly dva zvony z věže zabaveny pro válečné účely. Od roku 1909 má kostel nové varhany. V letech 1992-95 byl kostel zrekonstruován.
Kaple postavena v roce 1617 spolu s městským špitálem, ke kterému náležela. Je to centrální stavba šestibokého půdorysu s jehlancovou střechou se sanktusníkem z počátku 18. století. Vstup do kaple je z přízemí sousední budovy bývalého špitálu. V roce 1720 daroval J. F. Hammerschmid do kaple obraz sv. Jana Nepomuckého. O kapli se v poslední době starali členové Církve československá husitské. V roce 1986 však vyhořela, byla částečně opravena a v letech 1994-99 proběhla její rekonstrukce.
Dálniční kaple Smíření byla navržena architektem Janem Soukupem. Má jednoduchý kubický tvar, tvořený dvanáct metrů vysokou železobetonovou konstrukcí. V rámu stavby je na obou stranách vyříznut tvar kříže. Interiér je poměrně malý, 4 x 6 m, uvnitř je nerezový kříž a oltář a lavice z betonu. Vstupní a protilehlá stěna jsou prosklené. Veřejnosti byla otevřena a vysvěcena 3. září 2008.
Barokní kostel, původně kaple z roku 1638, rozšířena v roce 1778. V kostele plastický oltář, dílo J. F. Platzera.
Kaple z roku 1810 na hřbitově, v podzemí černínská a valdštejnská hrobka.
Štěnovice
Kostel navazuje na budovu bývalého kláštera trinitářů, vzniklého přestavbou sýpky v letech 1747-53. V interiéru barokní fresky F. J. Luxe.
Kostel z počátku 14. století, barokně upraven koncem 17. století, kdy byla přistavěna západní věž s jehlancovou střechou a kaple. Přízemí věže je otevřeno na způsob předsíně, v roce 1777 byly na věž instalovány hodiny. Presbytář, zakončený třemi boky, má žebrovou klenbu ze dvou polí, k severní straně přiléhá sakristie. Hlavní oltář je pseudorenesanční, obraz Nanebevzetí Panny Marie maloval Zikmund Rudl. Loď kostela je obdélníková s rovným stropem. V severní zdi lodi je zazděný gotický vchod.
Barokní kaple přiléhající k zámku. V interiéru fresky od F. J. Luxe.
Ves Touškov
Původně gotický kostel, pronikavě přestavěn roku 1846 (prodloužena loď, postavena nová kruchta, věž a kněžiště zvýšeno), opraven byl roku 1904. Fasáda byla rekonstruována naposledy ve 2. polovině 90. let 20. století, při které byl ve stěně lodi objeven a přiznán původní vstup do objektu s hrotitým gotickým portálem. Je jednolodní, obdélný, s užším obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem, s věží po jižní straně. Presbytář i loď jsou plochostropé, sakristie v podvěží sklenuta plackou. Hlavní oltář sv. Markéty z roku 1787, upraven ve 2. čtvrtině 19. století.
Románská stavba kostela z počátku 13. století, původní je věž z tesaných kvádrů a zdivo lodi. Přestavěn byl raně goticky kolem roku 1300 (presbytář s křížovou klenbou – na svornících reliéfy s pelikánem a poprsím Krista), úpravy ještě v 18. století. Původní věž byla ukončena dřevěnou zvonicí na krakorcích. Bývaly v ní dva zvony, větší Panny Marie, menší sv. Ambrože, v sanktusové vížce býval zvon sv. Anny. Loď kostela je 11 m dlouhá a 9,5 m široká, na obou stranách je prosvětlena polokruhově klenutými okny. V interiéru jsou pozdně gotické fresky z počátku 16. století a šest renesančních náhrobků ze 16. století.
Původně gotický kostel, regotizovaný v letech 1866-69. V interiéru socha sv. Filomeny z počátku 15. století.
Raně barokní osmiboká centrální kaple s kupolí a lucernou byla postavena v roce 1684 Šternberky nad léčivým pramenem. V roce 1787 byla zrušena, v roce 1819 znovuzřízena a důkladně upravena v roce 1883. Oltářní obraz sv. Vojtěcha od Františka Horčičky z roku 1819. Stěny kaple jsou členěny nikami a pilastry. Z podlahy vadle oltáře vystupuje balvan s mísovitou prohlubní. Traduje se, že zde v roce 992 odpočíval biskup sv. Vojtěch.
Gotický kostel, upraven v 18. i 19. století. V roce 1909 byly instalovány nové varhany firmy Tuček z Kutné Hory. Za první světové války byl zrekvírován jeden ze zvonů, druhý za druhé světové války. V roce 1945 byl druhý zvon nalezen a 1. července vysvěcen a slavnostně zavěšen. V roce 1953 shořel hlavní oltář, barokní z roku 1719. Roku 1954 byl nahrazen novým, zároveň byly opravena kostelní věž. Generální oprava kostela proběhla v letech 1992-95.
Původně gotický kostel ze 14. století, později zbarokizován. Zařízení barokní, kazatelna z roku 1637.
Původně gotický kostel z 1. poloviny 14. století, barokizovaný v závěru 18. století. V presbytáři vzácné fresky (zobrazení svatováclavské legendy) z doby kolem roku 1350.
Žinkovy
Barokní kostel z roku 1735, postavený F. I. Préem. V interiéru gotická socha Madony z poloviny 14. století. Hodnotná sochařská výzdoba z let 1735-68 je dílem L. Widmana, obrazy maloval F. J. Lux, obraz sv. Václava z roku 1820 je od F. Horčičky.